Najnovšie - Odborná a populárno-náučná literatúra strana 272 z 500

Tato kniha se zrodila z touhy posvítit si na tajemství lidské mysli, zvláště na stín skrývající se v nevědomí. Po jejím přečtení už nikdy nebudete na sebe a na svůj stín pohlížet tak jako předtím. Každý ze tří autorů přichází s upřímnou nadějí, že je možné stín jednou provždy prosvítit tak, aby přestal ničit naše životy i celý svět. Pokusí se nám dokázat, že když vezmeme stín do svých rukou, stane se naším průvodcem a učitelem při objevování naší pravé osobnosti a síly.  

Tato publikace se zabývá mluveným jazykem v kombinaci s jazykem politiky v rámci politických televizních talk show. Hlavní pozornost je soustředěna na způsoby formulací a především na pragmatickou charakteristiku otázek a odpovědí z hlediska řečových aktů. Tyto teoretické aspekty jsou použity při detailní analýze odpovědí účastníků politické televizní talk show Günther Jauch. Publikace si klade za cíl zjistit a popsat lingvistická specifika těchto odpovědí mimo jiné z hlediska jejich responsivity, hyperinformativnosti a práce s emocemi. Text této publikace je určen zejména pro lingvisty.

Ktorá generácia bude tou poslednou? Prosperita uprostred Európy trvá len pár desiatok rokov. Z dnešného pohľadu sa to môže zdať ako dlhý čas, ale z historického hľadiska ide o krátke obdobie – a z geologického len o okamih. Žijeme na hrane pokroku a slobody, ale bez radikálneho zvýšenia povedomia o rizikách, ktoré môžu postihnúť už naše deti a ich potomstvo, je budúcnosť ľudstva veľmi otázna. Analytik globálnych rizík Juraj Mesík píše o hrozbách, ktoré na nás striehnu za každým rohom, a vo svojich predapokalyptických textoch ukazuje predovšetkým to, aké dôležité je myslieť na nemysliteľné a zvyšovať tak šance na život aj pre nasledujúce generácie našej civilizácie.

Čo pre ženy znamená obdobie po roku 1989? Etnografka Kristen R. Ghodsee niekoľko rokov skúmala životy žien vo východnej Európe a prináša nový pohľad na to, čo im priniesol kapitalizmus. Vo svojej štúdii zdôvodňuje, prečo majú dnešné ženy nižšie mzdy, sú častejšie diskriminované a obťažované alebo vedú nekvalitný sexuálny život. Hľadá spôsoby, ako môžu opäť získať svoj stratený čas, emocionálnu energiu a sebavedomie.

Netradiční kandidát, bezprecedentní prezident? Proč si Američané zvolili natolik kontroverzní osobnost za hlavu svého státu? Jaké byly příčiny a kontext zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem a jakými strategiemi a tématy získal podporu voličů? Cílem této knihy je popsat a analyzovat postupy, jimiž se Donaldu Trumpovi podařilo využít trhlin v socioekonomické a kulturní soudržnosti Američanů k dosažení volebního vítězství. Kniha poskytuje hlubší, kontextuální porozumění a dešifraci šachového pozadí voleb 2016, čímž pro pozorovatele v České republice činí řadu Trumpových kroků čitelnější, než se jeví v jeho mediálním portrétu.

Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání kontextů relevantních pro interpretaci textu, udržení kulturní kontinuity a kulturní identity). V současném pojetí literárního vzdělávání stále převládá naukový přístup (redukovaný navíc na literární historii a frontální organizační formu výuky). Kniha ukazuje, že je třeba rozvíjet všechny významné oblasti literárního vzdělávání (z nauky např. literární teorii; četbu a tvorbu a jejich reflexi) a jiné přístupy než (tradičně) naukové, a to především z toho důvodu, že žáci mají rozumět literatuře tak, jak převládá v reálném životě, ve čtenářství, v kultuře.

Josef Šafařík's Seven Letters to Melin is a critique of a reductionist technological approach to life and of man's alienation from nature and from himself in the modern era. The book is conceived as a series of letters to a certain Melin, in fact Šafařík's alternative or former self as a working engineer who believed in the value of science and technical progress. The author, who has become more sceptical toward science and technology, examines the case of artist Robert, who has committed suicide, and mankind's search for meaning in life. Šafařík posits a fundamental dichotomy between a spectator and a participant. A spectator, embodied by the scientist, views the world from outside and searches for explanations, while a participant, embodied by the artist, creates the world through his own active engagement. Šafařík argues for the primacy of artistic creativity over scientific explanation, of 'truth' over 'correctness', of internally felt moral agency over externally imposed social morality, and of personal religious belief over organized churches. Šafařík is neither anti-scientific nor anti-rational, and he subjects mysticism to critical analysis. However, he argues for a limited explanatory power of science and rejects the reductionist version of science that denies meaning and value to what cannot be measured or calculated. He also criticizes technology, the wage economy and increased professionalization for alienating people from the meaning of the activities in which they engage. Šafařík concludes that artist Robert was killed by 'an excess of society's rationalistic, moral and economic therapy' and a 'total lack of human interest', which make the world 'unbreathable' for an artist. The book was a major influence on Václav Havel, whose brother Ivan, himself a scientist and philosopher, regards Seven Letters as an 'exceptionally contemporary' book that scientists 'should read'.

Publikace se zabývá tématem podpory dětí-cizinců ve vzdělávání, na které je nahlíženo z české a norské perspektivy. Ambicí monografie je poskytnout inspiraci či zpětnou vazbu akademikům, učitelům, ale i tvůrcům vzdělávací politiky a zároveň poodhalit detailněji praxi jednoho zkušenějšího státu v podpoře dětí-cizinců ve vzdělávání. Autorka text rozdělila na dvě části; v první o klíčovém tématu pojednává z pohledu teoretických východisek a dostupných pedagogických výzkumů. Ve druhé části potom věnuje pozornost představení vlastního šetření, kdy na téma nahlíží z perspektivy tří úrovní: státní, regionální a školní. Šetření bylo koncipováno jako kvalitativní srovnávací studie založená na obsahové analýze a případových studiích českých a norských základních škol. Hlavním výsledkem provedeného šetření je vytvoření modelu podpory školní adaptace dětí-cizinců. Ten mimo jiné připomíná nutnost posílení podpory spolupráce školy a rodičů-cizinců v českém i norském prostředí. Poukazuje též na regionální úroveň jako na stěžejní mezičlánek zprostředkovávající informace, znalosti a potřeby mezi státní a školní úrovní v popisovaném tématu. Tato a další zjištění vedou k úvahám o významu tzv. symbolické politiky a politiky s reálným účinkem v oblasti podpory školní adaptace dětí-cizinců a o jejich podobách v českém a norském prostředí.

Kniha Teorie kanonického práva přináší ucelený studijní materiál pro všechny, kteří se primárně na vysokých školách nebo sekundárně v různých církevněprávních institucích zabývají kanonickým právem. Publikace autorů přednášejících teorii práva, kanonické právo i jeho dějiny na pražské Katolické teologické fakultě tak doplňuje česky psanou právnickou literaturu o doposud chybějící oblast a má předpoklady stát se učebnicí tohoto předmětu pro několik nejbližších generací. Součástí knihy jsou nejen rozsáhlé rejstříky, ale i 88 právních pravidel z Knihy šesté Bonifáce VIII., která ani po staletích neztratila nic ze své aktuálnosti.

Kniha Marka Šmída se zabývá československo-vatikánskými vztahy za první republiky. Na základě pramenů z vatikánských archivů přibližuje postoje a názory významných apoštolských nunciů působících na našem území, ale neponechává stranou ani československé vnímání Vatikánu a poměr Čechů ke Svatému stolci. Materiály z německých a rakouských archivů umožnily zasadit výklad do širšího kontextu a nabídnout potřebný pohled zvenčí. Anglické vydání.

Publikace nabízí analytické vhledy do studia předkřesťanských náboženství nejsevernějších skupin Indoevropanů - Keltů, Germánů a Baltů. Prezentuje aktuální poznatky o starých panteonech, rituálech a mytologiích těchto etnik perspektivami dílčích vědních oborů, které se na jejich rekonstrukci zpravidla podílejí, tj. archeologie, filologie a etnologie. Ústřední pozornost je věnována interpretačním problémům, s nimiž se zde badatelé potýkají, a možnostem a mezím jejich řešení, určeným na jedné straně torzovitou pramennou základnou, na druhé straně rámcem vědeckého diskurzu. Stručně představeny jsou i dějiny výzkumu na těchto polích, jehož počátky se obvykle pojí s romantismem 18.-19. století, mnohde jsou však vysledovatelné až do doby renesančního humanismu o několik století dříve. V této souvislosti jsou připomenuty ideologické motivace a cíle, které formovaly - případně stále formují - obraz těchto náboženství ve vědě nebo populární kultuře.

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu „cizinců“ na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N. S. Leskov, tak českých pohledů na novější literaturu druhé poloviny 20. století (V. Rasputin, J. Vodolazkin) nebo na působení Rusů či obecněji východních Slovanů v meziválečném Československu (Alfred Bem, Valerij Vilinskij, syn smluvního profesora Masarykovy univerzity Sergije Vilinského) a průhledů na dobu, jež byla ne zcela přesně nazvána „obdobím stagnace“ („period zastoja“), neboť i tu se objevovaly zajímavé diskuse s hodnotovými posuny, které často měly na další ruský vývoj klíčový vliv. A potom specifikum české literárněvědné rusistiky (Malá reflexe… Jaroslav Burian), včetně Wollmanovy polemiky s Poláky o panslavismu, což v českém případě bývá často – a nesprávně – spojováno jen s Janem Kollárem. A poté problém terminologie aplikovaný právě na ruskou literaturu a pojednání o univerzalitě ruské literatury a také literární vědy ve spojitostí s její českou recepcí v 19.–21. století, včetně různých kontroverzí, jež svazek uzavírá. Jestliže se česko-ruské vztahy dnes znovu dostávají do epicentra pozornosti – a jde většinou o věci žhavě aktuální a politické povahy, jež nejsou dostatečně rozkryty a poznány – mělo by to být i skromnou výzvou pro českou rusistiku k hlubinnému zkoumání tzv. ruského fenoménu obecně v srovnávacích souvislostech a dalších průnicích genologických, tematologických, ideologických, sociologických, antropologických a filozofických, tedy rámcově areálových. A také by mělo vést k poznání minulosti, jež může být využito i v pohledech na současnost a jež by mělo trvalejší charakter než dojmové a emocionálně laděné exkurzy. Berme tento svazek jako pokus přispět, byť jen malou měrou, k takovému pohledu a poznání.

O japonském spisovateli Haruki Murakamim se občas soudí, že se beze zbytku zhlédl v západní literatuře a následně píše „nejaponské“ texty. Pokud ovšem podrobíme rozboru příběhy, které se odehrávají v jeho literárních dílech, musíme podobné soudy odmítnout jako neopodstatněné. Tato publikace provádí čtenáře v chronologickém sledu barvitým světem Murakamiho románových příběhů a krůček po krůčku před ním odkrývá další, zastřešující příběh, sahající od počátků a inspiračních zdrojů autorovy tvorby až po moment, kdy se Murakamimu daří poprvé úspěšně vyrovnat se svým velkým tématem – temnými stíny moderní japonské historie.

Unikátní pohled do současnosti i nedávné minulosti dvou národů. Unikátní svědectví lidí, kteří píší naše nové společné česko-německé dějiny. Patnáct kapitol plných emocí, patnáct rozdílných lidských příběhů, patnáct různých pohledů na historické okamžiky i dějiny každodennosti uplynulého půl století. Dvojjazyčnou knihu Zeď mezi námi doprovází snímky renomovaných fotografů, předmluva ředitele Českého centra v Berlíně Tomáše Sachera a epilog velvyslance České republiky v Německu Tomáše Kafky.

Havana – město, které bylo od počátku šestnáctého století významné pro celý atlantický svět. V koloniální době bylo americkým terminálem komunikace spojující Starý a Nový svět, v devatenáctém století se stalo jedním z nejdůležitějších center světového obchodu s cukrem a ve druhé polovině dvacátého století chtěl Fidel Castro udělat z Havany baštu světové revoluce. Havana byla nejen politickou a ekonomickou základnou, ale také místem kvetoucí kultury. Publikace, vycházející ku příležitosti pětisetletého výročí od založení osady, přináší různorodé pohledy na dějiny města. Autory příspěvků jsou uznávaní odborníci z amerických a evropských zemí, mezi nimi vynikají Allan Kuethe, José Antonio Piqueras, Françoise Moulin Civil či Miguel Ángel Puig-Samper.

Forenzní psychologie je aplikovanou psychologickou disciplínou, která se uplatňuje tam, kde se jedinec stává subjektem občanských a trestně právních vztahů. Studuje chování a prožívání člověka v situacích regulovaných právem. Publikace vychází z širšího pohledu na trestný čin, jeho spáchání a objasňování. Všímá si pachatele i oběti, zajímá ji vyšetřovatel a jeho interakce s účastníky trestního řízení, zaměřuje se na psychologické souvislosti jednotlivých procesních úkonů. Vybírá metodologické i diagnostické postupy související s vyšetřováním trestných činů, přidává aktuální témata a prakticko-aplikační souvislosti. Popisuje psychologické aspekty zranění oběti násilného trestného činu, poskytuje i poznatky ke kriminálnímu uvažování pachatelů. Několik kapitol se věnuje dětem a jejich svědecké výpovědi, ale také dospívajícím v roli pachatelů násilných trestných činů. Pachateli je věnována pozornost nejen v situaci páchání trestného činu, ale také ve fázi celého vyšetřování, soudněznalecké expertízy, případného vazebního stíhání, soudního projednávání i odsouzení a výkonu trestu odnětí svobody.

Díky jeho experimentům s rostlinami hrachu, které byly poprvé představeny v roce 1866, je Gregor Mendel obvykle nazýván otcem moderní genetiky. Ale byl to opravdu jeho záměr objevit zákony dědičnosti a specifické vlastnosti genů nebo mu byla tato motivace zpětně připisována až na základě současných znalostí? Tyto otázky byly předmětem dlouho trvající diskuze mezi historiky bádajícími v oblasti přírodních věd, jejímž ústředním tématem byl překlad Mendelova originálního díla do angličtiny. Jeho nový překlad, doprovázený rozsáhlým komentářem, který vydalo Mendelovo muzeum s podporou Britské společnosti pro historii vědy, má snahu přinést cenné, významné a nové poznatky, které přispějí ke splnění dlouhodobého úkolu pochopení a porozumění Mendela.

Keď ti poviem: „Predstav si futbalovú tribúnu plnú nahých žien...“, čo urobíš? Pravdepodobne si ju predstavíš, však? Keď ti poviem: „NEPREDSTAV si žltú dodávku...“, aj tak si ju s veľkou pravdepodobnosťou predstavíš. Naša myseľ pracuje v obrazoch, bez ohľadu na logiku. Určite niekedy pred spaním rozmýšľaš, čo ťa čaká na ďalší deň a vytváraš si v hlave obrazy, aj keď sa to ešte nestalo. Mimochodom, vieš aká je typická otázka na pracovných pohovoroch? Predsa – „kde sa VIDÍTE o 5-10 rokov?“

POSOLSTVO GARCIOVI je inšpiratívny príbeh. Esej oslavuje iniciatívu vojaka, ktorý úspešne splnil zverenú úlohu. Nekládol žiadne otázky, nemal námietky, neprosil o pomoc a misiu dokončil. Tým dokázal, že vyniká nad priemerom. Odviedol prácu bez toho, aby ho niekto musel držať za ručičku. Príbeh nabáda čitateľov, aby takýto postoj uplatňovali na ceste k úspechu aj vo svojom živote. Ak chcete v živote čokoľvek dosiahnuť, potom je táto knižočka pre vás „povinnou literatúrou“. Posolstvo Garciovi vás uchváti, bude vás inšpirovať a bude pre vás výzvou. Pokiaľ ste Posolstvo Garciovi doposiaľ nečítali, uniklo vám jedno z načítanejších literárnych diel dvadsiateho storočia.