Najnovšie - Poézia - antológie strana 5 z 9

Sbírka povídek Kentaurovy slzy je považována za jedno ze stěžejních děl hispanoamerického modernismu. Její dopad na pozdější vývoj hispanoamerické i španělské literatury je zcela nevyvratitelný. Kniha vyšla poprvé v roce 1888 a obsahuje velké množství povídek nejrůznějších žánrů. Na své si přijdou nejen milovníci řecké mytologie či bájných bytostí, jako byli královna Mab či Puck, známý ze Shakespearovy hry Sen noci svatojánské, ale i čtenáři, kteří upřednostňují příběhy z každodenního života. Rubén Darío (1867-1916) - básník, diplomat a novinář; iniciátor a čelný představitel modernismu ve španělskojazyčné literatuře, který ovlivnil především španělskou Generaci 98. Narodil ve středoamerické Nikaragui, byl však světoběžníkem ztělesňujícím oslnivé možnosti – a zároveň úzkosti – epochy fin de siecle, tedy přelomu 19. a 20. století. První Daríovy povídky jsou plodem pobytu v Chile, kam jako neznámý mladík připlouvá roku 1886 a kde žil v samotě a chudobě. Tento „boj o život“ se promítl do prvních povídek, které spolu s několika básněmi vyšly knižně v roce 1888 pod názvem Azur… (Azul…). Tato sbírka je dodnes považována za jeden z milníků modernismu. Darío se žánru povídky věnoval celý život, byť už další texty nevydal knižně. Byl velkým vzorem spisovatelů latinskoamerického magického realismu včele s G. G. Marquezem. Ze španělštiny přeložili studenti hispanistiky, iberoamerikanistiky a translatologie pod vedením Anežky Charvátové.

Příběh se odehrává v blíže neurčené budoucnosti, v době relativní společenské konsolidace, která následovala po období terorismu a s ním spojeného pravicového populismu. Plně sjednocená Evropa je rozdělena do jednotlivých regionů s uzavřenými vnitřními hranicemi, byl posílen bezpečnostní aparát, zakázány klíčové náboženské texty. Jen dva regiony se vymykají kontrole katolické Svobodné Polsko kolem Gdaňsku a oblast Vysočiny, kde přežívají poslední českobratrské sbory. Vyprávění začíná ve chvíli, kdy na pražské Masarykovo nádraží zaútočí teroristé. Podle oficiálních informací za atentátem stojí právě křesťanští fundamentalisté z Vysočiny. Hlavní hrdinka Tereza Sundermanová, doktorandka v oboru literárních věd a manželka vysoce postaveného důstojníka evropských tajných služeb, narychlo opouští Brusel a vrací se na Vysočinu zjistit, co se stalo s jejím otcem, křesťanským intelektuálem Kalandrou, nedávno odsouzeným za porušování Zákona proti zvyšování napětí ve společnosti. Ve stejné době dostane agent Svobodného Polska Mateusz Sienkiewicz pověření zjistit pravdu o pražském atentátu. Mateusz a Tereza se setkají ve Štětíně, místě, kde bují zločin a obchod s uprchlíky z Evropy. I Terezin manžel Robert brzy zjišťuje, že věci nejsou tak, jak se zdají, a rozhodne se ukázat světu, že se Evropa ocitla na scestí.

Tri novely Josepha Rotha, predstavené v tejto knihe, vychádzajú v slovenčine prvýkrát. Ich spoločnou črtou sú isté nadčasové morálne posolstvá, ktoré sa autor snažil sprostredkovať. V prvej novele ešte cítiť vplyv smeru „nová vecnosť“, tento náhlivý štýl úsečných výpovedí však v texte postupne mizne a Rothovo rozprávačské majstrovstvo sa môže naplno prejaviť. Adam Fallmerayer je, rovnako ako ostatní Rothovi hrdinovia, hnaný túžbou. Lenže jeho túžba je zničujúca, neberie ohľad na nikoho a Fallmerayer jej sebecky všetko obetuje. Príbeh novely Leviatan sa odohráva približne desať rokov pred začiatkom prvej svetovej vojny. Leviatan je netvor vzbudzujúci hrôzu a sám Boh ho opisuje v Knihe Jób. Židovský obchodník s koralmi žije spočiatku v úplnej zhode s vierou svojich otcov a v mieri so svojimi zákazníkmi. No tento idylický svet sa postupne rozpadáva ako domček z kariet a podobne sa rozpadáva i život hlavnej postavy. Novela Legenda o svätom pijanovi sa objavila v roku 1939 a všeobecne sa považuje za literárny odkaz Josepha Rotha. Zachytáva posledné tri týždne v živote parížskeho tuláka. Prostredníctvom tohto melancholického príbehu autor do istej miery zosmiešňuje svoj vlastný osud. Melancholický a zároveň tak trochu uštipačný, nevtieravý ironický tón sa postupom času stali pre autora charakteristickými presne tak ako používanie nevšedných, prekvapujúcich obrazov.

Kríza stredného veku je sviňa. Stáročia doháňa mužov k nie práve najracionálnejšiemu konaniuZbierka troch cestopisov veľmi pôvabne, s osobitým humorom a sebairóniou, vykresľuje k čomu tento kríza stredného veku dohnala poviedkového hrdinu Juraja a jeho najbližších kamarátov. Každá poviedka opisuje jednu plavbu na klasickej námornej plachetnici, plnú reálnych i virtuálnych dobrodružstiev. A keďže ochota konať a schopnosť fantazírovať je u mužov v tomto nebezpečnom období preveľká, hranica medzi reálnymi a virtuálnymi dobrodružstvami je niekedy len veľmi ťažko postrehnuteľná.Knižka určite poteší všetkých milovníkov námorného plachtenia, rozjímania o zmysle života a politicky nekorektného humoru.

Básník, prozaik, dramatik a publicista Viktor Dyk se v této novele (časopisecky 1911–1912, knižně 1915) inspiroval starou saskou pověstí, již použil jako volný rámec pro vyprávění o tajemném poutníkovi, který na žádost občanů očistí svou píšťalou hanzovní město Hammeln od krys, avšak rozčarován malodušností konšelů a zrazen v lásce, zneužije píšťaly a odvede za trest celé město do zkázy. Protipólem postavy krysaře, osudově formovaného hrdiny, osamělého a neklidného snivce ztělesňujícího svět buřičů, je v knize rybář Sepp Jörgen, jenž se s realitou smiřuje a záchranou kojence dá vyrůst nové naději. Dyk v této novele, jež odráží novoklasicistní směřování jeho pozdní tvorby, tak dokázal využít staré předlohy k vytvoření svrchovaného prozaického díla o konfliktu iluze a skutečnosti. Jeho tajuplná atmosféra předznamenává pozdější baladickou prózu 30. let.

Dnes už klasická povídka Eduarda Basse z roku 1922 vychází nyní i v anglickém překladu. Autorkou dodnes aktuálního převodu, který se vyznačuje tvůrčím a hravým přístupem k Bassovu jazyku a zároveň věrností stylu originálu a době, v níž vznikl, je Ruby Hobling, předmluvu napsal Mark Corner. Jedno z nejslavnějších děl české prózy vypráví příběh otce Klapzuby, který ze svých jedenácti synů vychová fenomenální fotbalový tým. Můžeme jej číst jako oslavu ducha fair play, houževnatosti a sportovního nadšení i jako dobově aktuální hříčku, lehce ironizující opojení českou kopanou. Anglické vydání navazuje na českou verzi v grafickém provedení Zdeňka Zieglera a s poutavými barevnými ilustracemi Jiřího Gruse, která získala v roce 2008 na 18. Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě ocenění za Nejkrásnější knihu v oblasti beletrie.

V roce 1921, několik měsíců předtím, než Jaroslav Hašek začal psát Osudy dobrého vojáka Švejka, popisuje v cyklu Velitelem města Bugulmy své životní zkušenosti s revolučním Ruskem. Obdobným způsobem, jakým se ve svých povídkách vysmíval předválečné C. a K. monarchii, zachycuje bývalý rudý komisař Hašek bolševickou revoluci. Před čtenářem se tak odehrává úsměvný příběh, v němž, v zapomenutém tatarském městečku Bugulma, vystupuje sovětský velitel tverského revolučního pluku, opilec Jerochymov a velitel města tovaryš Gašek. Skrze humor a nadsázku Hašek ukazuje jednak fanatismus revoluční doby, kdy v nešťastném roce 1918 se náhle vše "vymklo z kloubů", a jednak hloupost či prostou lidskou nejistotu nových vládců. Autobiografcký cyklus Velitelem města Bugulmy je dále doplněn o další Haškovy povídky z té doby.

Antologie představuje známého literárního badatele a lingvistu Romana Jakobsona (1896–1982) jako aktivního účastníka a spolutvůrce mediálního prostoru meziválečného Československa a válečné emigrace. Jakobson programově hledal dialog s veřejností, angažoval se v řadě kritik, diskuzí a polemik, přičemž i reflektoval propojení vědy a politiky. V textech většinou koncipovaných pro neakademickou veřejnost Jakobson rýsuje mj. program nové „avantgardní“ slavistiky, diskutuje roli cyrilometodějského dědictví v českých dějinách a z newyorské emigrace připomíná odpovědnost intelektuálů v boji za okupované Československo. Výběr tak v podstatě představuje Romana Jakobsona v roli veřejného intelektuála. Zařazena je zde řada málo známých a v několika případech doposud nezveřejněných texů. Věda je stejně časově zapojena jako politika a tato časovost se bezděky jeví ve volbě a filtraci témat a především v zorném úhlu. (Jakobson 1937)

Soubor Rukověť pábitelského učně obsahuje povídkovou tvorbu Bohumila Hrabala ze 70. let 20. století. Vesměs jde o texty psané v Kersku a Kerskem inspirované. Část povídek vyšla na jaře 1978 v nakladatelství Československý spisovatel pod názvem Slavnosti sněženek, stejný titul měl i pozdější film Jiřího Menzela (1983), kde Hrabal spolupracoval na scénáři. Kniha pak několikrát vyšla a dále vychází v redakční úpravě 1. vydání. V tomto našem souboru obnovujeme původní autorův záměr, v 70. letech cenzurovaný. Vracíme tehdy vynechané povídky a přidáváme prózu Družička. Textovým východiskem je 8. svazek Sebraných spisů Bohumila Hrabala (Pražská imaginace, 1993), odkud také přebíráme název.

Ve čtyřech temných příbězích nám mistr napětí Stephen King připomíná, jak iluzorní je bezpečí známého prostředí a každodenního života. Nejenže si nemůžeme být jisti, jestli opravdu známe své nejbližší, ale ani nevíme, čeho jsme v jistých situacích sami schopni. „V každém z nás se skrývá cizinec…,“ tvrdí autor. Znásilněná žena v povídce Velký řidič nepochybně neměla tušení, že dokáže převést svou teoretickou znalost vraždění do praxe (je spisovatelkou detektivních románů) a farmář z úvodního příběhu jenom toužil dál nerušeně hospodařit na svém pozemku. Ostatně ani v Prodlužování času, kde zdeptaný muž uzavře velmi podivnou smlouvu s velmi zvláštním obchodníkem, nakonec překvapivě není hlavním nositelem zla ďábel.

Kouzelná skříňka pro Gwendy je dalším Kingovým dílem situovaným do fiktivního maineského městečka Castle Rock. Tentokrát se však, na rozdíl od těch ostatních, jedná o poměrně krátkou novelu, napsanou navíc ve spolupráci s Richardem Chizmarem. Na začátku příběhu je Gwendy 12 let. Je to bystrá holčička, která má problémy s nadváhou, s nimiž se dokáže svou vůlí a kázní vypořádat. Jednoho dne ji v parku osloví záhadný černě oděný muž, který jí z neznámých důvodů dá jedinečný a nebezpečný dárek – kouzelnou skříňku s páčkami a různobarevnými tlačítky. Stisknutím páček skříňka vydává buď vzácné stříbrné dolary, nebo nesmírně chutné čokoládičky. Barevná tlačítka jsou destruktivní a symbolizují jednotlivé světadíly, jejichž případné zničení je teď plně v moci Gwendy. Ta postupně začíná chápat, jakou s dárkem převzala zodpovědnost. Po deseti letech je proto ráda, když ji záhadný cizinec téhle zodpovědnosti zbaví a vybere si někoho jiného.

Z psychologických a existenciálních próz Egona Hostovského (1908–1973) vybíráme dva romány, charakteristické pro obě nejvýznamnější období jeho tvorby. Román Dům bez pána (1937) představuje typ tradiční psychologické prózy. Sourozenci Adlerovi, kteří se po smrti otce, židovského lékaře, scházejí v rodném domě, jsou jedinci pronásledovaní minulostí, samotou či pocitem viny. Citová krize, která přiměje každého z nich odhalit skrývané tajemství, se však stane impulzem k obnovení vzájemné důvěry. Román Půlnoční pacient (1959) ve svazku zastupuje Hostovského poválečnou exilovou tvorbu. Téma absurdity lidské existence ve světě narušené mezilidské komunikace se zde promítá do situace evropských emigrantů v Americe v době studené války. V obrazu jejich života postupně převládne ztráta víry v pozitivní ideje a touha uniknout politické realitě. Edici připravila Štěpánka Pašková, komentářem oba romány doprovodil Václav Vaněk.

V zbierke poviedok Herečky znovu vystupujú svojrázne Slobodove postavy a postavičky, pri ktorých máme pocit, že ich už dôverne poznáme. Zbierka obsahuje aj poviedku Armagedon na Grbe o smrti autorovej matky, ktorá súvisí s divadelnou hrou, ktorú Sloboda napísal pre Divadlo Astorka Korzo ´90. Komu sa kniha môže páčiť: Milovníkom predchádzajúcich románov Ruda Slobodu ako Krv, Rozum alebo Láska.

Vstúpte do kúzelného obchodu, v ktorom nájdete všetko od metly na negatívne pocity až po mlynček na problémy.Ako sa vyrovnať so vzťahmi, nešťastnou láskou, finančnými problémami, ako nájsť zmysel života? Vydajte sa na cestu k spokojnejšiemu a šťastnejšiemu životu! Zamerajte sa na to, čo vám naozaj robí radosť. Byť šťastný je predsa také ľahké!2. vydanie.

Próza Stena je atypický príbeh na hranici sci-fi reflektujúci – v podobe metafory – skúsenosť s totalitnými systémami, a tiež s ich schopnosťou kedykoľvek sa v reinkarnovanej podobe vrátiť. Novela Stena predstavuje metaforu totalitného režimu, jeho zrútenia a opätovného úspešného návratu v ešte agresívnejšej podobe. Interpretácia ostáva voľná, v tom je výhoda metafory. Pod ostrovom a jeho tzv. Ľudovým režimom si môžeme predstaviť fašizmus, komunizmus alebo aj skorumpovanú polodemokraciu, pretože princíp zla a lojality voči zlu ostáva rovnaký. Potvrdzuje to aj svojská genéza príbehu: Prvé časti sa začali rodiť v rokoch 1987 a 1988 pod vplyvom komunistického totalitného režimu. Novelu, teda jej prvú verziu, som však dopracoval v roku 1992 – už s ohľadom na hrozbu nacionalizmu, ktorý vtedy prepukol nielen na Slovensku, ale s oveľa tragickejšími dôsledkami aj na Balkáne. Túto prvú ucelenú strojopisnú verziu som našiel po 25 rokoch – a odrazu, vzhľadom na geopolitické zmeny, ktoré sa v poslednom období odohrali pôsobí opäť aktuálne.

Vo svojej novej knihe spojila známa prozaička a dramatička Jana Juráňová tri cudzie príbehy: sú civilné, uštipačné, ironické, melancholické, detailné, nahnevané, rezignované aj vyrovnané, no predovšetkým zrelé, plné rešpektu voči životnej sile svojich protagonistiek. V prózach Zuzana a zopár starcov, Obeť a Cudzí príbeh tematicky spracováva mediálnu manipuláciu, brutálnu vraždu a účelovosť vo vzťahoch, venuje sa skryto i otvorene tolerovanej sociálnej nespravodlivosti a sleduje, ako súčasný bežný život často vyrastá z vlákien minulého režimu a aké metódy klamania nám pomáhajú ukryť pred nami samotnými to, čo vidíme.

Poviedky o písacích strojochHektická, pofidérna sexuálna aféra medzi dvoma najlepšími priateľmi. Veterán z druhej svetovej vojny, ktorý zápasí nielen s fyzickými, ale aj emocionálnymi jazvami. Druhotriedny herec náhle pohltený slávou. Mladý surfer, ktorý narazil na otcov tajný život. Toto je len pár ľudí a situácií, ktoré Tom Hanks vykresľuje vo svojej prvej zbierke príbehov. S citom a humorom preniká do ľudských životov a odkrýva ich slabosti. Príbehy spája jedna vec: v každom z nich hrá rolu pisateľ, niekedy úplne nepatrnú, inokedy ústrednú. Tom Hanks vidí do vnútra človeka a píše o ňom s takou naliehavou empatiou a úprimnosťou, že čitateľ sa ťažko ubráni dojatiu či melanchólii.

Od severního polárního kruhu přes moravskou megapoli až po království Tropikálů Přímořských, krajinami falešných proroků, rozumbradiček a uplakaných starců, tudy nás proveze vypravěč Arnošt Goldflam. Dvacítka jeho povídek, které ilustracemi doprovází autorova žena Petra, je barvitá jako prvomájový alegorický vůz. Když si jej však prohlédneme zblízka, poznáme, že za rozjásanými kulisami kraluje horor a figury z papírmaše jsou posmutnělé v předtuše zániku. Jak Vy tam bydlíte? Máte baráky z ledových kostek sestavený, iglú? Nebo co máte? A kde bych bydlela já? Nebo mám vzít stan, jak my říkáme — čum? A čím se stravujete? Chodíte na lov? Žijou tam u Vás tuleni nebo sledi a je jich dost pro všechny? A jak je to s medvědama?

Deväť poviedok z knihy Čarovné príbehy otvára pomyselné vrátka do nepoznaného sveta rómskeho národa. Hlavnou témou Čarovných príbehov sú rôzne podoby spolužitia Rómov a Nerómov a presvedčenie, že nie je dôležité, kto sa kým narodil, ale aké ľudské hodnoty uznáva. Inšpiráciou k napísaniu poviedok mi boli spomienky a príbehy starej mamy Magdalény Gergeľovej, ktorá žila v rómskej osade vo Zvolenskej Slatine a tiež spomienky a príbehy mojich dobrých rodičov, výnimočného huslistu Jána Berkyho Mrenicu a dobrej maminky Evky. Ich obrovská láska a mimoriadny rozprávačský dar urobili z môjho detstva neutíchajúcu čarovnú rozprávku z Tisíc a jednej noci. Mala som detstvo plné príbehov a úprimných pohladení. Vďaka nim som pochopila, akú moc má rodina a akú silu má slovo. Práve slovo mení postoje, z nepoznaného robí poznané, z opovrhovaného hodné úcty. Výnimočná poľská speváčka a ilustrátorka Agátka Siemaszko, duchom čistá žena, sa stala pri príprave poviedok mojou vizuálnou spolupútničkou a každý príbeh knihy oživila krásnou ilustráciou plnou citu. Milí čitatelia, s dôverou sa ponorte do čarovného sveta mojich poviedok. Sú veselé i smutné, plné lásky, dejových zvratov, emócií a autentického života Rómov. Chcú byť akousi mentálnou starostlivosťou o čisté studničky duší, o moje ""materinské znamienka"", starostlivosťou o pútnické miesta ducha, v ktorých sa národ zjavuje sám sebe. Modlitba je všetko, čo nemáme... Verím, že modlitby z tejto knižôčky budú vyslyšané a naplnené... S úctou a pokorou, Anina Botošová