Najnovšie - E-knihy strana 110 z 500

Tegan je mrtvá. Je jí šestnáct, je mrtvá a stojí na parkovišti dost depresivního motelu Marybelle, kde strávila nejhorší víkend svého života. Na recepci potká Zeldu, roztomilou a sarkastickou dívku, která je ve skutečnosti anděl (fakt má i křídla!). Podle Zeldy je Tegan v nebi, kde každý člověk obývá přesnou kopii své nejšťastnější vzpomínky. Zelda trvá na tom, že pro Tegan je správným místem právě Marybelle – jenže při pohledu na děsivé minigolfové hřiště, odporný snídaňový bufet, rozbitou televizi a další hrůzy se tomu dá věřit jen těžko. Pokud se Zeldě nepodaří Tegan přesvědčit, hrozí oběma dívkám příšerné následky. Pokud ale bude úspěšná, možná spolu budou žít šťastně až… i po smrti. Doporučený věk 13+

Osud zavedl Derryho do paláce krále Grevilla v Šarlatovém městě. Získat si panovníkovu důvěru nebylo snadné, udržet si ji ale může být nemožné. Jako jeho služebník má šanci nahlédnout tam, kam jiní nemohou. Když tedy objeví stopy po tajemném vůdci vzbouřenců Hantovi, vydá se po nich. Jenže za zdmi paláce číhají nástrahy – zkorumpovaní šlechtici, zlověstní slovotepci a pomstychtiví Elové. Vyhraje Derry a jeho společníci poslední zoufalý závod s časem? Podaří se jim zachránit zemi a ty, které milují?

Co se stane, když překročíte pomyslnou hranici morálky? Česká novinářka Julie odjíždí v 90. letech za reportáží do Chorvatska. Namísto reportáže se ale domů vrátí s drsným příběhem s prvky stockholmského syndromu. Nečekané milostné dobrodružství se zvrhne v boj o přežití. Měsíce uvězněná v horách bojuje o svobodu i o vlastní minulost. Co se stalo? Proč si nic nepamatuje? Knihu doprovázejí půvabné ilustrace Leyly Belarbi.

Když se osmnáctiletá Lark vrátí po vyhazovu z akademie domů, najde jen zkázu. Solný důl, který rodinu živil, je prázdný a jejím bratrům zbyly jen dluhy. Ve snaze zachránit domov se rozhodne uzavřít svazek s bohem moře a soli Therionem. Místo spásy však přivolá temnotu. Jedinou nadějí na záchranu se stanou děti jejich věřitele – Alastair, který jí zlomil srdce, a jeho přitažlivá sestra Camille. Zatímco však Lark propadá kouzlu sourozenců, síla, jež se probudila, chce zničit nejen Theriona, ale i ji samotnou.

40 rokov je nepochybne dobou, ktorá sa nedá prehliadnuť ani v živote jednotlivca, ale ani v živote a existencii takej školskej inštitúcie, akou je Stredná odborná škola dopravná v Prešove. Tá začala svoj príbeh písať v roku 1984. Počas štyroch desaťročí, ktorými prechádzala, ju formovali vážne celospoločenské udalosti, nové a meniace sa koncepcie školského vzdelávania, ale aj individuálne príbehy ľudí, ktorí na škole pôsobili a pôsobia v rôznych pre školu potrebných profesiách.

Dlho ležal malý čierny zošit na písacom stole. Z času na čas som v ňom zalistoval a potom som ho položil na staré miesto. Kedysi mi ho dal otec – vynikajúci etnograf a múzejník. Boli v ňom poznámky z rozprávania starých ľudí, piesne, zapísané zvyky a povery. Zaujímavé čítanie na všetkých stránkach, no mňa priťahovali najviac tie, na ktorých sa hovorilo o strigách a mátohách, o zaklínaní i tajomných silách. Tie mali v sebe čosi magické. Učarovali mi. Onedlho k starému zošitu pribudol nový. Modrý a o poznanie hrubší ako ten prvý. Ale ten som už napĺňal sám. Riadok po riadku som ukladal rozprávanie starého otca – železničiara, ale aj ďalších, čo si ešte spomenuli na príbehy z dlhých zimných večerov v kúdeľných izbách. Keď rozprával starý otec, oči mu žiarili akýmsi zvláštnym ohňom. Spomínal a ja som vtedy zhasil svetlo v izbe tak, ako to bolo kedysi zvykom, otvoril som dvierka na peci a nie uhlie, ale polienka som prikladal. Pukotali v ohni, kvílili a syčali ako čarujúce strigy, ako keď sa zlo so svetom lúči. A poskakujúce tiene v kuchyni mi premietali svet starého otca: drevenice, vyrobených ľudí, ich mozoľnaté dlane, tvrdú, často kostrbatú reč, ktorá zmäkla vari len v piesni a v rozprávkach. Tak, ako aj ľudia. Vedeli sa rozcítiť pri piesni, veď vložili do nej svoje srdce. Do príbehov a rozprávok zas ukryli svoju skúsenosť, svoje poznanie, ale aj nádej, že sa raz ich svet zmení v lepší, spravodlivejší, že bude bez závisti a neprajníctva, bez škodoradosti i ľudskej hlúposti. Závisť, nežičlivosť i ľudskú hlúposť ktosi už dávno nazval najväčším zlom, či strigônstvom, ktoré len múdrosť s odvahou a láskou môžu premôcť. To však všetci nedokázali, ale držali palce odvážnym a múdrym, s ktorými sa v príbehoch i rozprávkach neraz sami stotožnili. Často sme sa so starým otcom rozprávali dlho do noci. Skutočný život sa v rozprávaní prelínal s dávno počutým i vymysleným. Tak akosi jednoducho. Nenásilne. Stierali sa hranice medzi spomienkami a fantáziou. Neraz si k nám prisadol i môj otec a mama, tá s úsmevom, ktorému som naplno porozumel až po rokoch, do tohto rozprávania vnášala vôňu čerstvo pečených šišiek – pankušiek, ako sme ich v Štrbe volali. Minul sa starý otec – môj rozprávkar, minul sa aj môj dobrý otec, ktorý ma viedol k úcte k obyčajným ľuďom a k ich osudom, neraz premietnutým do rozprávkovej podoby. Minuli sa aj ďalší moji rozprávači, no zostali vyrozprávané príbehy a s nimi aj čaro atmosféry nízkych dreveníc, v ktorých sa príbehy rodili. Nuž, začítajte sa do nich a posúďte.

O osirelom kostole na konci sveta a ľuďoch, ktorí s ním boli určitým spôsobom spätí. A o neprávosti, ktorá sa na nich udiala. Na obyčajných ľuďoch, žijúcich v tomto kúte Slovenska svoje obyčajné životy i na mĺkvom svedkovi ich osudov - kostole, ktorý si tu ich predkovia postavili. Čitateľa osloví štylistická ľahkosť textu knihy a schopnosť autora urobiť aj z takejto ťažkej a vážnej témy pútavé čítanie. Aj samotný opis kostola a jeho vnútorného zariadenia dokázal pretransformovať do zrozumiteľnej, aj bežnému človeku prijateľnej podoby, pritom však faktografická presnosť je úplne dodržaná. Čitateľ sa tak nenasilnou formou dozvie, ako tento kostol, ktorý je mimochodom národnou kultúrnou pamiatkou, vyzerá i o najväčšom skvoste jeho interiéru - oltári, ale aj o ďalších súčastiach mobiliáru. Neoceniteľné a v mnohých ohľadoch objaviteľské sú informácie o organe kostola a dvoch zvonoch v priľahlej zvonici.

Gabriel Wolfe se zrodil do chaosu. Od dětství neznal nic než násilí, smrt mu není cizí a láska je neznámý pojem. Ženy pro něj představují bezejmenné hračky a jejich tváře mu splývají. Motorkářský klub Pekelníci, kterému velí, pro Gabriela znamená úplně všechno, dokud jednoho dne nepotká Brinley a nepocítí něco, co ještě nikdy nezažil. Brinley vždycky toužila po lásce. Je nevinná a naivní a vychovávali ji k tomu, aby byla slušná a tichá dívka. Gabriel je naprosto odlišný, a přesto ji k sobě neodolatelně přitahuje a nutí ji přehodnotit všechno, čemu dosud věřila. Jejich setkání u obou odhalí stránky, o nichž ani jeden netušil. Doporučený věk 18+

Východiskem exhortace Dilexi te je Boží láska k chudým, slabým a ubohým, kteří jsou často vystaveni opovržení svého okolí. Exhortaci začal připravovat v posledních měsících svého života ještě papež František – navázal tak na svou encykliku Dilexit nos. Po jeho smrti si text osvojil a o vlastní myšlenky rozšířil papež Lev XIV. Text má klasickou strukturu: 1. co nám říká k tématu Bible; 2. stručné dějiny charitativní činnosti a sociální nauka církve; 3. výzvy pro dnešní církev. Chudí jsou v první řadě naši bližní, nikoli pouze sociálněekonomická kategorie nebo objekt něčí péče. Když nám Ježíš Kristus říká: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“ (Mt 25,40), není to jen projev lidské laskavosti. Kristus nám tím říká, že chudí tvoří Jeho tělo a láska k nim je znakem církve věrné Božímu srdci a evangeliu.

Najnovšia monografia z pera Petra Švorca je pokračovaním jeho knihy Štrbské vizitácie a ich aktéri. Od Tolerančného patentu po prvú svetovú vojnu vydanej v roku 2016. Obdobie vzniku Československej republiky prinieslo aj do cirkevného života v Štrbe novú situáciu, keď sa aj predstavitelia evanjelickej cirkvi mohli otvorene prihlásiť k národnej orientácii. Privítali vznik nového štátu i novej Evanjelickej cirkvi a. v. na Slovensku. Ďalšie etapy vývoja náboženského života v obci, vojnové roky a existencia Slovenskej republiky 1939 – 1945, presadenie sa totalitného komunistického režimu, však už neboli príliš prajné. Politický vývoj po roku 1989, začiatky demokratizácie spoločnosti a vznik samostatnej Slovenskej republiky v roku 1993 však vniesli do štrbských pomerov opäť ďalšie pozitívne impulzy. Peter Švorc rozčlenil prácu chronologicky na základe týchto okolností vývoja. V jednotlivých častiach sa nevenuje len záležitostiam obce Štrby a jej náboženským pomerom, ale často zachádza aj do celospoločenského či celocirkevného rámca, čo je určite pozitívnym momentom. Umožňuje tak čitateľovi cez širšie súvislosti lepšie preniknúť do problematiky konkrétneho regiónu, obce či cirkevného zboru. Nezabúda zdôrazniť úlohu jednotlivcov, v tomto prípade štyroch zborových farárov – Cyrila Harmana, Štefana Lacka, Branislava Matejku a Stanislava Baloca. Zároveň sa sústreďuje aj na ďalšie, pre cirkevný zbor podstatné, činnosti, akými boli stavba kostolnej veže, novej fary, zakúpenie zvonov, organizačné veci, seniorátne konventy a pod. Vyše sto rokov štrbského cirkevného zboru predstavuje celý rad udalostí, historických medzníkov väčšou či menšou mierou ovplyvňujúcich náboženský, ale aj spoločenský vývoj v Štrbe a monografická práca sa snaží zachytiť to najpodstatnejšie. Monografická práca Štrbské vizitácie posledných sto rokov (1918 – 2021) je napísaná odborne na vysokej úrovni, preukazuje sa v nej fundovanosť autora v danej problematike. Kniha vyniká prehľadnosťou v štruktúre a kvalitnou obrazovou prílohou, čo mimoriadne zvyšuje jej atraktívnosť. Zásluhou Petra Švorca a jeho dvoch na seba nadväzujúcich knižných publikácií sa zaplnila ďalšia medzera v cirkevnej regionálnej historiografii, ale aj dejinách Evanjelickej cirkvi a. v. na Slovensku.

Emeritní kapitán plzeňské kriminálky František Müller znovu otevírá osobní archiv a dává nahlédnout do momentů, v nichž zdánlivé detaily nabývají zásadních významů a kdy intuice zkušeného kriminalisty rozhoduje více než složka plná důkazů. Jak vypadá použití nástražného výbušného systému v praxi? Co vedlo ke znovuotevření případu tvářícího se jako sebevražda? Kam až může kriminalista zajít, aby prakticky bez jediné stopy usvědčil vraha? Na to vám odpoví třetí kniha ze zákulisí skutečné policejní práce.

Keď sa prišli liečiť na oddelenie detskej onkológie, nikto nevedel, či prežijú. Dnes sú mnohí z nich dospelí ľudia, rodičia, ba dokonca aj jedna babička. Autorka Peggy Pažitná sa po rokoch stretla s bývalými pacientmi a prináša ich súčasné príbehy aj spomienky na ťažké životné obdobie ako posolstvo nádeje pre všetkých, ktorí sa boria s náročnými výzvami osudu. Počas prípravy knihy precestovala viac ako štyritisíc kilometrov po celom Slovensku a trvalo jej približne rok, kým absolvovala všetky plánované i neplánované návštevy v rodinách - navštívila tiež rodičov detí, ktoré svoj ťažký boj prehrali... Autorka predstaví aj najvýznamnejšie lekárske osobnosti, ktoré stáli pri zrode detskej onkológie v Bratislave, a vráti sa k úplným začiatkom jej fungovania. Priblíži, ako sa v tých časoch pracovalo a ako sa oddelenie v mnohých ohľadoch rokmi modernizovalo. Knihu dopĺňa množstvo dobových aj aktuálnych fotografií. „V čase písania tejto knižky je to skoro sedemnásť rokov, čo som sa znovu narodila.“ HENKA „Uvidíme, čo mi život prinesie do budúcna. Nech to bude čokoľvek, bude to presne tak, ako to má byť.“ KATKA „Byť mamou je pre mňa dar, naše deti sú vymodlené.“ VLADKA „Všetkým onkologickým detičkám prajem nekonečné zdravie a veľa síl spolu s rodičmi, aby ten boj zvládli.“ JANKA „Ak človek dostane druhú šancu, teší sa z každého dňa.“ IVETKA

Tahle kniha není žádná selanka. Tahle kniha je literární swingers party plná démonů, prastaré magie, zombií, čarodějek, sukub, děsivých artefaktů, mocných sil z počátku věků a sexu. Spousty sexu. Ale taky akce a humoru. Jinak to František Kotleta ani neumí. Knihu Příliš dlouhá swingers party můžete číst jako detektivku. Můžete ji číst jako pornoromán. Pro intelektuály bude kniha dílem plným mytologie a literárních aluzí. Odborníci to však vyřešili jednoduše. Autor knihy František Kotleta podle nich stvořil nový žánr: literární swingers party. iDnes.cz Po nějakém čase opět František Kotleta. S knihou, jejíž obálka samotná se stala kultovní záležitostí. S knihou, před jejímž obsahem vypadá i trilogie o padesáti odstínech šedé barvy jako čtení pro bačkory. Kniha, u které budete prskat smíchy, šklebit se nad nechutnostmi a zírat nad autorovou fantazií. Tomáš Kosek a jeho parta jsou banda sympatických postav, které se pro svou práci rozhodně nebojí obnažit. A to doslova.

Další historky, které se nespoutanému umělci do prvních dílů nevešly - od 70. let po nedávné. Očitá svědectví přiblíží, jak se po perzekuci režimem prchalo na Západ i kdo se upsal StB. Rozhovory s hudebníky přiblíží např. D. Kollera a P. Šporcla. Část knihy tvoří texty s linky na klipy, napsané po vydání knihy Rocková poezie. Jak dopadlo hledání dávno ztracených přátel a lásek? Dojde na šokující završení pátrání po osudu obětí holocaustu i na seznámení se zajímavými lidmi - např. s dětmi P. Tigrida. Kniha obsahuje přes 300 fotografií.

Vlk Tam, kde srdce bolest sužuje a rozum už si neví rady, zbývá jediný lék – do žil si vstříknout sladké zapomnění. Pak dějí se věci, se kterými si hlava neporadí. A když spojí se dva, rytíř a čarodějnice, aby pravdu odhalili, přátelství, zloba i láska vybarví se těmi nejzářivějšími barvami. Kdo ví, co všechno může se stát. Kopretina V blízké budoucnosti, tam, kde lidé mají vše, co chtějí, vydávají se Adam a Eva na tajnou výpravu do míst, kde už se prý nedá žít. Do přírody. Pomůže jim nedaleká minulost?

Vítěz lovu může být jen jeden. Každý pátý rok, když se podzim láme v zimu, pořádají dva králové lov. Odehrává se v prastarém lese plném magie a tomu, kdo zvítězí, splní přání sám Jinokrál. Ne nadarmo se však tomuto lovu říká Divoký — kolují o něm strašlivé zvěsti a leckterý lovec se z něj nevrátil. Pozvánku navíc nezíská jen tak někdo. To ovšem neodradí Gwydiona, opomíjeného potomka mocné královské rodiny, který chce za každou cenu zabránit krutému bratrovi v nástupnictví. Na pomoc si přizve mladou lovkyni Branwen, která díky čarovnému oku vidí i to, co ostatním zůstává skryto, přesto však nedokáže pomoci své chřadnoucí matce. A pak je tu ještě Pryderi, znovunalezený královský syn, který coby nemluvně padl do spárů netvora a bojí se, že v něm už navždy zůstalo cosi nestvůrného. Když tito tři spojí své síly (a udrží na uzdě Branwenina lidožravého kocoura), možná se jim podaří zvítězit. Jenže nic není jisté, protože v lásce i na lovu je dovoleno vše.

Fantasy román z prostředí pochybných obchodníků, zlodějů a vrahů Lukan Gardova je opilec a karbaník, kterého vyhodili z Akademie kvůli souboji, jímž zneuctil svůj urozený rod. Nyní se protlouká od ničeho k ničemu a marně přemýšlí, jak získat zpátky život, který marnotratně zahodil. Jenomže pak kdosi za podivných okolností zavraždí jeho otce, a Lukan tak získá nový cíl. Sice už nemůže napravit, co provedl, hodlá však odhalit záhadu skrývající se za otcovou smrtí. Hledání odpovědí ho přivede do Safrony, bájného města bohatých kupců, kde se dá za peníze koupit prakticky cokoliv. Lukan hledá jen pravdu, ovšem místo ní odhaluje na každém kroku nebezpečí a tajemství. Protože v Safroně má všechno svou cenu — a cena za pravdu může přinést smrt.

Tři sestřenice ze šlechtického rodu Hardových usilují o vyšší cíle. Zatímco Ailis by ráda zkoumala vesmír, Donella sní o letech balonem a Haily se chce proslavit jako divadelní hvězda. V první dívčí škole ve Skotsku jsou děvčata skutečně připravována na budoucí studium. Do internátní školy smí sestřenice doprovázet i malá Emily z rodiny zámeckého sluhy. To, co se pro ni zpočátku jeví jako velké dobrodiní, je však spojeno s neblahými podmínkami. Dívkám se nicméně otvírá svět. Pak ale osud jedné z nich nabere nečekaný směr a dívky se rozletí do všech koutů světa…

Neil Nudelman, bývalý vysokoškolský učitel s bohatou profesionální kariérou, je už skoro tři roky bez práce. Zoufale se pere o holé živobytí, jeho pokusy o výdělečnou činnost však provází jeden karambol za druhým: ať jde o zasklívání okna v domě bývalého univerzitního kolegy, literární nádeničinu pro "spisovatele", jenž si ho najme jako redaktora svého pornografického románu, nebo marnou snahu získat invalidní důchod. K tomu po celou dobu vede bezúspěšný zápas se svými buranskými sousedy, kteří mu dělají ze života peklo, a čelí imaginární Skupině, jež na něj vyvíjí psychický nátlak, podrobuje ho křížovým výslechům a absurdně překrucuje jeho "příhody". Všechny Nudelmanovy eskapády a pohromy autor líčí s vtipem a smyslem pro prostořekou frašku, ale i se sympatiemi k nešťastníkovi, který v systému nenachází pomocnou ruku, aby se mohl odrazit ode dna a uplatnit svou kvalifikaci. Nudelman nemá proti rozjeté mašinérii prakticky žádnou šanci, a tak se ani příliš nebrání zmateným psychiatrickým nálezům či závěrům policejního šetření. Břitká satira se mění v jemně ironický nadhled, umožňující přežít i nejhlubší krizi uprostřed převažujícího konzumerismu. Svou diagnózu společnosti šedesátých a sedmdesátých let minulého století autor v Nudelmanově osobě podává s takovou dávkou neodolatelného černého humoru, že se čtenář často neubrání hlasitému smíchu.