Knihy - Česká beletria strana 6 z 308
zobraziť:
Zachyceni
Autor pozoruje ze subjektivního hlediska vnější svět, se kterým není smířen a prozkoumává i svůj vnitřní svět až na hranice omezených možností poznání. Tématy knihy jsou dětství, mládí, manipulace společnosti s jedincem, hry moci, osamění, láska, smrt, nesmrtelnost a nedostatečnost jazyka k vyjádření skutečnosti. V textech, které se pohybují na hranici poezie v próze nechybí humor a ironie. Kniha je pokusem o autentické vyjádření konkrétní lidské zkušenosti se životem. (Postmoderní literatura se vrací do českých luhů a hájů.)
Žij svůj sen
Chceš žít svůj sen? Najít sám sebe? Mít vlastní zdroj energie? Být šťastný, nezávisle na okolí? Mít nezlomnou víru v sebe? Najít vnitřní klid? Chceš být tím, kým ses narodil být? Pak je tato kniha určena právě tobě. Elena, česká autorka, vypráví skutečný příběh o své cestě za snem.
Florian Bílek, mlynář z Myšic / Lípa
Ve druhém svazku Díla J. K. Šlejhara se setkávají dvě rozsáhlejší práce s venkovskou tematikou. Florian Bílek, mlynář z Myšic je spisovatelovým prvním pokusem o román anebo delší povídku; Šlejhar jej napsal, když mu bylo dvacet let, a tiskem tato juvenilie vyšla až po deseti letech, víceméně proti autorově vůli. Příběh střetu mezi nesmlouvavým uzurpátorským otcem, myšickým mlynářem, a jeho slabošským synem Vácslavem, postupně ničícího Vácslavovu lásku ke krásné, hodné, ale chudé Anince Jakobínské, v podstatě ještě nijak nevybočuje z tradic venkovské prózy 19. století a nese jen málo znaků charakterizujících pozdější Šlejharovo dílo. Uplatňuje se tu však již autorův smysl pro ironii, díky němuž se v textu účinně střídají pasáže dramatické s komickými situacemi a čtenář tak získává barvitý, nepřikrášlený obraz venkovského života.
Oproti tomu Lípa patří k textům vyzrálým. Spor o staletou lípu, „matku rodu“, stojící na rozhraní mezi dvěma statky, přerůstá v mohutné symbolické podobenství boje o pravé životní hodnoty. Patriarchální postava starého statkáře Kučery zosobňuje samu podstatu tradice venkovského světa, dávnověké zkušenosti, hlubokého mravního rozměru a pokorného vztahu k práci a životu. Proti Kučerovi stojí mladý Stuchlík, odrodilý svému kraji, avšak bez rozmyslu a rozhazovačně zavádějící na zděděném statku nevhodné metody a ve své samolibé pýše rozvracející vše, co přirozeně utváří pospolitý život venkova a jednotu člověka a přírody.
Tato edice vychází z vydání Floriana Bílka z roku 1894 a z knižního vydání Lípy z roku 1908. Přihlížíme přitom i k jejímu časopiseckému znění.
Dva koně se sedmi nohama
Román se odehrává v 90. letech minulého století, kdy čeští nakladatelé vstoupili na neprobádané území knižního podnikání. Tržní kapitalismus byl nesměle zahájen a souběžně s nově otevřeným prostorem svobody slova a zdánlivě nevyčerpatelnou nabídkou titulů, které bylo konečně možné vydat, protože tomu již nebránila cenzura, se vydavatelé museli střetnout s řadou překážek, na které nebyli připraveni, ale jež provázejí vydávání knih v tržních podmínkách. Nejinak je tomu i v nakladatelství Alfa, kde zastává funkci šéfredaktora Teodor Weinfurter, hlavní postava románu. Jde ve své podstatě o jakéhosi novodobého bojovníka s větrnými mlýny, ve svaté válce o každý titul každodenně putujícího mezi dvěma bojišti – jedním v nakladatelství, druhým v soukromí. Jako rozvedený muž stěhuje do svého bytu valem stárnoucí matku, rovněž bývalou knižní redaktorku, které už na světě příliš času nezbývá. Tato představitelka nakladatelského světa, který právě skončil, se stařeckou umanutostí urputně hájí metody, které už neplatí a postupně ztrácejí svoji hodnotu. I ona, podobně jako její syn, svádí boj marný a neodvratný. Její tělo odchází, ale mysl zůstává bdělá, o to drastičtější se synovi jeví skutečnost, před kterou matku nemůže ochránit. Může však ochránit sebe. I když se stále znovu ptá, kde leží pravda a co je správné, jednoznačná odpověď nepřichází. Je třeba dávat přednost obsahu nebo úspěchu? Kvalitě nebo kvantitě? Je kniha zboží, artefakt, pomíjející událost nebo trvalá kulturní hodnota, kterou stojí za to stále a znova obhajovat?
Má písmena: Prózy, básně, texty
Z intelektuální linie české literatury V návaznosti na předválečnou avantgardu se tvorba Milady Součkové (1899—1983) otevírá experimentům s řečí a pamětí, ustavičně rozrušuje tradiční literární schémata a těží z významového napětí jejich následné transformace. Surrealismem inspirovaný prozaický debut První písmena; vrcholnou skladbu meziválečné české poezie Mluvící pásmo, doplněnou reprintem původního soukromého tisku z roku 1939 včetně originálních litografií Zdeňka Rykra; generační román Zakladatelé a z pozůstalosti vydávaný Vlastní životopis Josefíny Rykrové doprovázejí komentáře editorů svazku Kristiána Sudy, Zuzany Říhové a Jakuba Říhy.
dostupné aj ako:
Krakatit
Čapkův utopický román, jehož název je utvořen od názvu indonéské sopky Krakatoa, vznikal v době hrozby války a upozorňuje na nebezpečí zneužití vědy pro válečné účely a získání nadvlády nad světem. Zfilmován byl roku 1948. Již tato skutečnost potvrzuje aktuálnost díla. Čapek byl velmi ovlivněn válkou a sděloval čtenáři své obavy z rozvoje techniky, která může být zneužita proti lidem.
Čaj z kopřiv aneb Sladkých šestačtyřicet
Myslíte si, že už jste našla, co jste hledala. Že povedete klidný, tichý, pohodový život. Že máte všechno srovnané. Myslíte si, že jste se usadila. Myslíte si kdeco.
A přesně v tuhle chvíli to přijde. To je jízda bez řidičáku v autě, o němž můžete jen doufat, že má funkční brzdy. A jestli je někde na křižovatce semafor, pak momentálně mimo provoz... A tak se snažíte ty serpentýny vybrat. Ne bravurně a co nejlépe, protože jste ráda, když je vůbec vyberete. A zatraceně dobře si uvědomujete, že to není zaručené.
Jste zase na začátku. Jste úplně jiná, než jste si donedávna myslela. Děláte rozhodnutí, o kterých byste nevěřila, že je uděláte. A hele, jsou tu. A kde jsou, krucinál, ty brzdy?! Tak o tomhle je Čaj z kopřiv.
Tady nikdo není, jen já
Devět příběhů, které Miloš Doležal vypráví v knize Tady nikdo není, jen já, přibližuje devět osudů židovských obyvatel Střední Evropy ve 20. století. Promítají se do nich velké dějinné zvraty i každodenní čas – v první světové válce, ve vícejazyčném a multikulturním meziválečném Československu, za nacistické okupace, arizace majetků a deportací do vyhlazovacích táborů, v lepším případě s útěky do exilu, u některých se zázračným návratem po válce, po níž ovšem následovalo nové zestátnění majetku a komunistická totalita. Autor se zabývá především postavami, jež jsou často přehlížené nebo považované za vedlejší, a dějiny nahlíží i skrze místa zdánlivě nepodstatná. Vnímavé, hutné a čtivé líčení zakládá na badatelských rešerších a často objevném pátrání v archivech. Podstatnou součástí knihy v grafické úpravě Luboše Drtiny jsou obrazové strany s mnoha fotografiemi a reprodukcemi dalších dobových pramenů.
Arnoštova cesta
Arnošt Lustig byl jedním z nejvýznamnějších světových spisovatelů, kteří se ve svých dílech věnovali holokaustu. Tento román v obrazech představuje hlavní momenty na jeho životní cestě. Mohou to být obrazy zásadní jak pro něj, tak pro jeho dceru Evu a syna Josefa. Kniha je koncipována jako jejich dialog o cestě životem. Děti i Arnošt na ní stárnou a zjišťují o sobě nejrůznější věci – a tím se k sobě také přibližují. Zjišťují, kdo opravdu jsou, a kým jsou pro sebe navzájem. Text Markéty Pilátové doprovázejí obrazové koláže Elišky Podzimkové.
Hory dávají chléb
Román známého písmáka ze starých Krkonoš vypráví osudy a strázně horalů na počátku průmyslové revoluce, která zásadně změnila rytmus jejich životů.
…Avšak záludné a kruté tyhle hory dokážou být ke všem, kdož bez pokory stoupají od úpatí; ke všem, již fanfarónsky ohlašujíce svůj příchod, budí ze spánku dravce a do pohybu uvádějí v kořání odpočívající lesklá těla zmijí. A přesto tam lidé přebývají. Pracují na svých skromných statcích, pro výdělek scházejí do blízkých měst i do krajin vzdálených. Také osudy Jana Martina a jeho rodu jsou příběhem horalů, jimž odměnou za jejich lopocení je často jen vědomí blízkosti nebes…
Hora
Obsáhlý svazek přináší prózy Karla Miloty, nalezené v jeho pozůstalosti. Nejrozsáhlejší je román Hora, který Karel Milota začal psát na sklonku 60. let a přepracoval v letech 90., kdy ho již téměř dokončil. Jde o mrazivý příběh z počátku 50. let, v němž autor mistrně kombinuje vlastní strhující děj z úryvky z dobového tisku, lteratury či filmových týdeníků... Moderní, dechberoucí próza o jednom z nejděsivějších období českých dějin, kdy smrt doslova visela ve vzduchu. Následuje próza Pohřeb, ucelený, strhující fragment románu Moller, popisující vznik a průběh druhé pražské defenestrace a vznik českého stavovského povstání, próza Symfonie v modré a dva jedinečné, ucelené fragmenty románu Oblouk, zachycující sebevraždu architekta bechyňského mostu, obviněného z kolaborace s nacisty. Milota se v knize představuje jako jeden z největších českých prozaiků druhé poloviny 20. století.
Vlků se nebojím
Berenika žije v odlehlé hájence v Krušných horách a má extrémně citlivou povahu. Miluje zvířata, chrání přírodu a pracuje jako veterinární asistentka. Místní divoké lesy jsou pro ni rájem. Vpily se jí pod kůži, vtiskly do krvinek svou DNA. Nejspokojeněji se Berenika cítí, když stojí na kraji rašeliniště, krušnohorský vítr jí pohazuje vlasy a kam jen oko dohlédne, všude kolem ní se rozprostírá les… Do toho krušnohorského se navíc v současnosti vracejí vlci, které tak obdivuje. Stejně jako ona zde bojují o svůj právoplatný životní prostor. Škoda, že mají mezi lidmi tolik odpůrců. Jedním z nich je místní chovatel ovcí, který má možná s Berenikou společného víc, než by si mladá žena přála.
Přerovnáno I.
Blog přerovské městské policie se stal již před lety fenoménem, který baví už téměř 50 tisíc fanoušků. Drobné prohřešky našich spoluobčanů i někdy trochu dramatičtější příběhy popisují strážníci v Přerově velmi kreativním způsobem, připomínající tradici předválečných humorných soudniček. Jejich osobitý humor, za kterým stojí zástupce ředitele Miroslav Komínek, byl před lety oceněn prestižní literární cenou Magnesia litera i cenou zlatého pera klubu copywriterů.
Po necelých třech letech vychází tato kniha, ve které najdete sto nejlepších příběhů z let 2021 a 2022, které slavily úspěch u online čtenářů a nyní se dostávají do oblíbené knižní podoby.
Celá kniha je opět ilustrována bratrem spisovatele, Tomášem Saavedra Komínkem, který dává dílu další rozměr pomocí svých osobitých malůvek i animací.
Majitelé knihy se mohou díky interaktivnímu obsahu dostat také k unikátnímu nezveřejněným povídkám, komixu i audio příběhům, které budou postupně přibývat na Prerovnano.cz
5% z příjmu každé knihy nakladatelství Pracovna daruje nadaci AutTalk.cz , která pomáhá rodinám s dětmi s poruchou autistického spektra.
Prózy a deníky
Nová edice zahrnuje úplný soubor Máchových prozaických a deníkových textů, které patří k vrcholům české, nejen romantické prózy. Svou významovou intenzitou, bohatou metaforikou i akustickými kvalitami se tyto práce řadí po bok děl tvořících kánon soudobé evropské literatury. Od staršího výboru Máchových próz, vydaných v České knižnici roku 2008, se tento soubor liší textovým složením i vnitřním uspořádáním. Především však podává zcela novou edici, založenou na ověření textů podle původních pramenů a pro čtenáře nově pravopisně uzpůsobenou. Zásadní změnou prošly též všechny komentáře.
dostupné aj ako:
Sbírání borůvek
Sbírání borůvek je křehká, tmavofialová novela o mezigenerační lásce a přijetí strachu z vlastní smrtelnosti. V roztříštěné kompozici sleduje vztah úzkostlivé babičky a její životem překypující vnučky Saši, která by často raději žila v klučičím těle. Útěchu před nepochopením a útlakem ze strany dospělých nachází Saša v přítmí babiččina bytu, kde na stěnách ožívají siluety drobných děvčátek, potřeštěných rybářů, medvědů a hlubokých oravských lesů. Co se však stane, když babička onemocní a ani sebevíc lásky ji nedokáže zachránit?
Psaní mi za rukou běhá jako pes
Ten, kdo píše, přechází po provaze, jehož oba konce svírá nicota. Tato maxima charakterizuje autorské gesto, které Miroslav Olšovský rozvíjí ve své nové knize. Je to zvláštní, hraniční počin na pomezí prózy, poezie i konceptuálního psaní. Kniha je věnována Praze, ale nejedná se o místopis nebo nostalgickou vzpomínku. Praha Olšovskému vstoupila do žil i nervových vláken a uvnitř této oběhové soustavy se proměnila v zázračné místo, které člověka osvítí.
Čokoládová krev
Vlak projíždí devatenáctým stoletím a míří k nám. Kdysi nejbohatší člověk na světě John D. Rockefeller objevil sílu ropy a také fakt, že mít moc znamená i právo chtít cokoliv. George Sandová zjistila, že může být nejsvobodnější ženou na světě, kouřit dýmku, milovat a zrazovat muže i ženy. A tvořit. A Božena Němcová? Má jakéhosi manžela, čtyři děti, vlčí hlad a obrovský talent. A kolem národ, který nepomáhá ani neodpouští. A zoufalou potřebu svobody a psaní všemu tomu navzdory.
Zásadní a mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové konfrontuje v krátkých epizodách životy těchto tří lidí, ne kvůli nim a historii, ale kvůli tématům, která se od té doby v různých podobách stále opakují — svoboda žen, bezohledná moc peněz a neviditelnost chudoby, velikost světa a malost jednoho národa… a neporazitelná síla umění!
dostupné aj ako:
Italské listy
K 100. výročí 1. vydání Čapkových Italských listů (1923), cestopisných fejetonů z dvouměsíční cesty autora za slunnou oblohou a klasickou výtvarnou kulturou, nabitých podněty, narážkami, hrou s ironií, jazykovým humorem a konfrontujících slavné památky s momentkami z ulice, vycházejí tyto coby II. díl výjimečné edice navazující formátem i grafickou úpravou na již vydané Obrázky z Holandska. Zahrnuje autorovu dnes již klasickou knížku, kterou vydavatel doplnil druhou s názvem Italské listy. Ve stopě Karla Čapka, přinášející scénář filmového dokumentu natočeného podle výše uvedené předlohy, dále ukázky prací ze stejných míst, kde byl Čapek, od několika jiných autorů a v neposlední řadě množství fotografií z autentických míst Čapkova pobytu v Itálii v roce 1923. Dvě knížky v pouzdře navíc znovu doplňuje flash karta s mimořádným obsahem – s filmem Italské listy aneb Zdraví a líbá KČ natočeným podle výše uvedené předlohy (4K, 55 min.) a s 300 fotografiemi z cesty –, jakož i jednou originální fotografii z cesty v Čapkově stopě od fotografa, kameramana a režiséra Michala Huvara.
Totožnosť
Jean-Marc zanechal štúdium medicíny a zmysel svojho života vidí vo vzťahu s Chantal, staršou a skúsenejšou ženou. Snaží sa zahnať jej obavy zo starnutia a aby jej dokázal, že je stále príťažlivá, posiela jej anonymné listy s vyznaniami.
Chce jej dokázať, že je stále príťažlivá. Táto nevinná stratégia však bude mať neočakávané následky. Typicky „kunderovská“ zápletka je postavená na spochybnení lásky a dôvery, ktoré sú vo svete neistoty pre partnerov istotou.
Čo sa však stane, ak sa rovnováha poruší? Prečo je naša jedinečnosť vo vzťahoch taká podstatná? Ako ju zachovať v dobe, kedy na nás zo všetkých strán útočia nerealistické predstavy o kráse, láske a erotike?
Román Totožnosť ponúka zamyslenie o našom mieste na Zemi, poznaní samého seba, o smrteľnosti, vernosti, o láske. O starnutí každého z nás, ale aj o starnutí modernej európskej kultúry ako celku.
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
