Najnovšie - Česká beletria strana 63 z 195
zobraziť:
Lovci sexu, sběrači lásek
Pozoruhodný románový debut na aktuální téma rezonující ve společnosti.
Muž zvaný Turek představuje typický prototyp věčného lovce žen, uspokojující své ego i sexuální potřeby, umělce, jenž se nechce vázat, vynalézavého manipulátora, střídajícího partnerky s lehkostí převlečení trička. Mladá žena Petra, obvyklá hledačka lásky, se chytne do vztahové pasti, a aby vyšla vstříc nárokům svého přítele, ocitne se uprostřed nechutných praktik manipulativní sektářské skupiny skrývající se pod nálepkou očistných duchovních cvičení, přičemž Guru této skupiny si na uspokojování vlastních sexuálních potřeb založil výdělečný byznys, z jehož soukolí je těžké uniknout.
Hlavní dějovou linii doplňují milostné peripetie dalších členů skupiny, jejichž životy se vzájemně proplétají, zamilovávají se a následně opouštějí kvůli nedorozumění či nevěře. Autorka rozkrývá celou škálu možných podob mezilidských vztahů, různých tváří životních očekávání, kombinací láskyplné empatie a povahových odlišností, zároveň upozorňuje na nebezpečí manipulace a překračování hranic únosnosti v nejrůznějších životních situacích. Ukazuje výrazné nadání fabulace, stavby dialogů a průniků do psychologie jednání člověka.
Kristýna Srovnalová (*2.4.1982) vystudovala ruštinu a angličtinu se zaměřením na hospodářskou oblast na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V roce 2005 vydala pod záštitou Krajské vědecké knihovny v Liberci sbírku básní Mezery v monologu. Podílela se spolu s Annou Agapovovou jako editorka na překladu knih Anny Bolavé Do Tmy a Marka Šindelky Mapa Anny do ruštiny. Dlouhou řadu let žila v Ostravě a cestovala po světě. V současnosti žije s rodinou u Liberce, kde pracuje jako středoškolská učitelka angličtiny a ruštiny.
dostupné aj ako:
Pověsti z jihozápadní Moravy
Předmluva k českému vydání
V prosinci roku 1927 byla vytvořena v rámci učitelského spolku Znaim-Land pracovní skupina zaměřená na vlastivědu Znojemska (Arbeitgemeinschaft für Heimatkunde im Znaimer Ländchen). Hned od ledna začala vydávat jako přílohu novin Znaimer Wochenblatt měsíčník Unsere Heimat. Dalším jejím počinem byla příprava knihy pověstí z jihozápadní Moravy, jež vyšla ve Znojmě v roce 1929. V knize byly shromážděny jak už někde dříve otištěné, tak nově od různých osob, často učitelů, získané pověsti.
Knihu k vydání připravil učitel Ignaz Göth (*1889–1945†). Göth, který byl do Znojma přeložen v roce 1927, projevoval velký zájem o vlastivědu již ve své rodné Jihlavě. Podílel se mimo zmíněných pověstí ještě na vydání několika dalších drobnějších publikací týkajících se Znojemska a pět let vedl také vlastivědný měsíčník pro mládež Südmährens Deutsche Jugend.
Při vydání knihy pověstí se počítalo s dalším doplněným vydáním, ke kterému ale nakonec nedošlo. V češtině kniha jako celek dosud nevyšla, avšak jednotlivé pověsti lze nalézt porůznu otištěné v jiných sbírkách pověstí. Kniha obsahuje pověsti ze Znojemska, Moravskokrumlovska a Slavonicka.
Za pomoc s přípravou knihy a nakreslení ilustrací jsem zavázán Kristýně Seidlové. Rovněž bych chtěl poděkovat za některé připomínky Martině Kvardové a za pomoc Janě Křivánkové.
Václav Nečada
Utrpení knížete Sternenhocha
Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román Ladislava Klímy, vydaný v květnu 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“ a z textu je patrné, že jej velmi ovlivnila subjektivně idealistická filozofie George Berkeleyho, stejně jako radikální individualismus Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho. Jde bezesporu o autorovo nejslavnější literární dílo, které zaznamenalo ohlas i v zahraničí.
Z větší části jde o fiktivní deník rovněž smyšleného knížete Sternenhocha, jednoho z předních šlechticů německé říše někdy na počátku dvacátého století. Hlavní hrdina, nebo přesněji řečeno antihrdina, v něm líčí vztah s manželkou Helgou, kterou zároveň obdivuje a nenávidí (sám ji v rukopisu později nazývá Démonou). Při popisu jejich společného života se autor nevyhýbá obscénnosti hraničící až s perverzitou. Helga svého muže všemožně ponižuje, dopustí se i vražd a pěstuje také masochismus a sadismus. Když si o něco později najde milence a naplánuje s ním útěk, je to pro Sternenhocha poslední kapka. Žárlivý kníže se rozhodne učinit manželčiným choutkám přítrž, a to brutálním způsobem. Právě tehdy však pro něj začíná skutečné utrpení...
Obraz času
Obraz času je román který představuje existenciální protiklad situaci Přenosné skutečnosti, zachycené v úvodním dílu této série. Jedná se o netradičně napsanou knihu která podněcuje fantazii čtenáře.
Nejde o pokračování v běžném významu, jde spíše o určitý druh napětí mezi oběma díly - napětí, které vytváří prostor pro další pokračování příběhu.
Obraz času lze číst i samostatně, jako dílo zkoumající strukturu času z pohledu individuální identity.
Proč jsem se neoběsila
Život je opravdu strašný. Strašné je být dítětem. Rodiče a učitelé vás mučí. Je strašné být v produktivním věku. Rodiče a děti vás mučí. A je strašné být starý. Všichni vás mučí. A úplně nejstrašnější je být ženou a nechat se mučit muži. To pak někdy přijdou chvíle, kdy si žena (mučená) řekne: A už toho bylo dost. Taky jsem si to jednou řekla. Uvázala jsem si smyčku... Pak jsem ji zase odvázala, koupila jsem si dort a jsem tady (pořád).
Bez tváře
Helena se na druhé dítě těšila a milovala ho, ještě než se narodilo. Po porodu však nastal zlom. Dětský křik jí drásal nervy, každý den jí bylo hůř. Po odchodu partnera do práce celé hodiny proplakala a současně se snažila utišit pláč dětí. Stala se matkou dvou dcer, z nichž ani jedné nedokázala nic dát. Její lásku k miminku nahradily hluboká deprese a pocit neschopnosti. Nenávist. Pocit zbytečnosti. Kdyby se zabila, uleví se jí… V hodině nejvyšší se rozhodne vyhledat péči odborníka a doufá, že jí pomůže pochopit, co se s ní děje. Dokáže ještě někdy milovat své dcery tak, jak si zaslouží?
Kniha je založena na skutečném příběhu. Popisuje nejtemnější zákoutí jedné z psychických poruch, která, ačkoliv na první pohled není vidět, uvnitř ničí mladou maminku zaživa. Má Helena šanci svůj boj vyhrát, nebo je navždycky odsouzená k životu, jaký by nechtěl žít nikdo z nás?
dostupné aj ako:
Staré pověsti české
Kniha Staré pověsti české patří k nejznámějším převyprávěním našich dějin. Poprvé vyšla v roce 1894 a byla určena především dětem. Od té doby se dočkala dlouhé řady vydání.
Alois Jirásek vykresluje jednotlivé příběhy z naší historie a čerpá přitom jak ze známých dějinných faktů (předlohou mu byly kroniky i české a moravské pověsti), tak z tradovaného lidového vyprávění. Bohatě a barevně líčí příběhy z naší minulosti, jako jsou pověsti O Čechovi, O Krokovi a jeho dcerách, Dívčí válka nebo vyprávění O Křesomyslu a Horymírovi. Ztvárnil tu ale nejen historii dávných dob, převyprávěl také příběhy z doby křesťanství, jako jsou pověst O Bruncvíkovi, O králi Ječmínkoci nebo celý soubor pověstí ze staré Prahy (O Golemovi, Staroměstský orloj, Faustův dům). Celou knihu pak uzavírá soubor starobylých proroctví (Sibylino proroctví, Blaničtí rytíři).
Jiráskovi se literárním zpracováním podařilo ztvárnit příběhy z naší historie velmi barvitě, navíc celé dílo prodchnul vlasteneckým nábojem. Asi i proto jsou Staré pověsti české se zájmem čteny už několikátou generací čtenářů.
dostupné aj ako:
Povídky z jedné a druhé kapsy, 3. vydanie
Šlépěj, Ukradený kaktus, Čintamani a ptáci, Modrá chryzantéma... Povídky, které vyšly poprvé v roce 1929, baví čtenáře dodnes a nepřestávají udivovat bohatostí jazyka, jemným humorem, svěžestí vyprávění i hloubkou zamyšlení nad lidskými slabostmi, morálkou a spravedlností. Karel Čapek své detektivní povídky zaplnil zástupem lidových postaviček, od zlodějíčků, podvodníků či pošmistrů po sběratele známek. Jeho hrdinové se v jistém okamžiku ocitají v situaci, kdy váhají nad zločinem a vinou i možnostmi jeho potrestání. Díky barvitosti příběhů a autorově schopnosti živě a zábavně a vyprávět patří tato kniha k vůbec nejčtenějším Čapkovým prózám.
Nebe Nebo
Pokoj, klid, lásku a nerušit. Jobbi ví, co chce. Touží po nějaké hormonálně harmonické, mentálně vyvážené ženě, která by jej udělala šťastným. Jenže i přes masku věčného pohodáře občas mívá velmi nepříjemnou potíž vydržet sám se sebou. Zatímco se touží cítit dobře, některé myšlenky jako by nebyly zaměřeny na spokojenost, vyrovnanost a vůbec celkovou pohodu. Často jej naopak přiměji ke špatným rozhodnutím. Sakra čakra, není tedy divu, že se jednoho dne vše kolosálně zvrtne a věci udělají nepěkný kotrmelec, což spustí řetězec překvapivých událostí. Když se mu do cesty připlete kosmická Maya, z jejíchž očí vychází hluboký klid i rozverná hravost, nemá tušení, že se brzy všechno změní. Fascinující dobrodružství až k hranicím vlastního sebepoznání je napsáno hravým jazykem, na kterém si s chutí smlsnete. Pravděpodobně vám však nenávratně změní vnímání.
Ochechule
Dlouho očekávaný prozaický debut známého a oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka (* 1970) se vzpírá jakékoli definici. Příběh života po životě v krajině podivného a fatálního časoprostoru postupně graduje a sklene se v krasosmutně humanistické vyprávění. Dobrodružství necelé desítky postav, jež je s existenciální ne-logikou a ne-výběrem vržena do situace „po smrti“, provede čtenáře zábavnou i přemýšlivou formou pomyslným labyrintem světa a popem srdce, tak jak tyto vlastnosti známe z nejlepších dramatikových her (Akvabely, trilogie Jedlíků čokolády ad.). Příběh Davida, Obry, Gabriela, manželů Fenkových, biblických Adama a Evy, i eponymní Stařeny a lehce hororové Emílie Dřevojánkové pobaví i pozuráží čtenáře malé i velké, včetně nečtenářů. Tento dlouho očekávaný prozaický debut dramatika se vzpírá jakékoli definici…
Šatna a klášter
Rozsáhlý mnohovrstevnatý román. Současná společnost je autorem viděna jak zdola, kdy Petr Motýl vychází z autentické zkušenosti hrobníka v Praze na Břevnově, tak z nadhledu, který v románu zastupují především pohledy do tisíciletých dějin břevnovského kláštera založeného svatým Vojtěchem. Vybroušený jazyk, humor a ironie a básnické vidění skutečnosti.
Selský chléb
Tato kniha shrnuje některé povídky z moravské strany „Žďárských hor“. Venkovský život v této drsné části Českomoravské vrchoviny nebyl nikdy jednoduchý a jednoduchý není ani dnes. Tentokrát však nejde pouze o příběhy ze života sedláků, chalupníků a obecních chudých. Objevuje se zde i chvilkový citový zmatek mladého bohoslovce, který však za něj, aniž to tušil, vyřešil jeho otec.
Co číhá za humny
Jaké to je cestovat s Ivankou Devátou? Neuvěřitelně vtipné jako vždy! Ivanka se kolem sebe umí pořádně koukat a vy v této knize můžete s ní. Čemu se usmívá Mona Lisa? Jaké trenýrky nosí chlapeček od Quadalquiviru? Pusťte se do čtení...
dostupné aj ako:
Život jako amaretto
Tajemné dopisy, které Anně po smrti odkázal její táta, ji v obytném autě přivedly až do italské Kalábrie. Co na ni čeká v prosluněném městečku Briatico? Anna se musí naučit vařit a rozklíčovat rodinnou historii. Ráda by tady zapustila kořeny stejně jako mandlovník rostoucí uprostřed její kuchyně, ale k tomu jí chybí to zásadní – partner. Navíc jí jde po krku místní mafie. Když je život hořký jako mandle, je čas pustit se do výroby amaretta…
Babička
Babička Boženy Němcové, s podtitulem Obrazy z venkovského života, patří mezi základní díla naší literatury. Vydaná byla poprvé roku 1855 a Němcová v ní kromě vlastních vzpomínek na dětství v Ratibořickém údolí využila také své znalosti lidových tradic a zvyků.
Autorka napsala Babičku ve velmi těžkém období svého života, po smrti syna Hynka. Poetické obrazy Ratibořického údolí a Proškovic domácnosti byly pro ni útěchou a potěšením, a na čtenáře tak působí podobně. Snad i proto se Babička stala druhou nejoblíbenější knihou ve čtenářské anketě „Kniha mého srdce“.
Na Staré bělidlo přijíždí za svou dcerou a její rodinou babička, která se svou moudrostí a laskavostí stává uznávanou i obdivovanou osobou všech lidí kolem. Babičce postupně začnou naslouchat i lidé ze zámku, včetně samotné kněžny Zaháňské. Němcová kolem babičky, žijící v harmonii s přírodou i s lidmi, vytvořila poklidné vyprávění s řadou „obrazů“, zachycujících ve zidealizované podobě venkovský život během plynutí roku. Přesto i ten má své dramatické příběhy, jako je smutný osud bláznivé Viktorky, nešťastně zamilované a z tragické lásky pomatené.
Vyprávění plyne klidně a volně, v opakujícím se rytmu života na vsi. Snad proto je dodnes knihou, k níž se čtenáři vrací pro dojemné líčení klidného světa autorčina dětství, kde si lidé pomáhají, rodiny drží pospolu a naslouchají moudrosti starých lidí.
Na sklade 2Ks
13,15 €
dostupné aj ako:
Můj život s noži
Dostává se vám do rukou zajímavá kniha s poněkud neobvyklým obsahem. Kniha povídek, vzpomínek autora a příběhů v proudu života. Čím jsou příběhy neobvyklé nebo zvláštní? V každém příběhu je totiž nosným „hrdinou“ nůž. Od dětského zavíracího nožíku přes komerčně vyráběného až po speciální házecí nebo nože pro náročné expediční použití, nože továrně vyrobené u nás nebo v zahraničí a konečně ručně vyrobené špičkovými řemeslnými nožíři.
Kletba: Kdo nejde s námi, jde proti nám
Pokud je štěstí pomíjivé, potom je láska věčná…
Madeleine vyrůstá spolu se svou sestrou Claire v malé francouzské vesničce. Jednoho dne ale pod tíhou závisti a nenávisti vykoná neomluvitelný čin. Claire z posledních sil vyřkne kletbu, která změní Madeleinin život a dá mu nový, krvavý směr.
Mysleli jste si, že prokletí neexistuje?
Jak je tedy možné, že Madeleine najednou slyší Hlas, který ji nabádá ke špatným, zlým věcem – a ona je skutečně dělá? V malé vesničce, kde lišky dávají dobrou noc, už není bezpečno; lidé začínají tušit, kdo vraždí jejich sousedy a blízké. Madeleine proto chvíli cestuje po Francii, avšak následně se vydává hledat štěstí do Anglie. Náhoda ji zavede do panského sídla rodiny Whitleyových, které má již vlastní temnou minulost – a Madeleine svým příchodem rozpoutá sled událostí ještě krvavějších...
Pojďte se spolu s námi vydat do minulosti, abychom rozluštili prastaré tajemství indigového safíru a zla, které napáchal. Jak to celé funguje? A jak je s tím vším spjatý bledý měsíc v úplňku? Vysvětlení přinese mrtvá dívka, dávno zapomenutá v hlubinách času…
Na sklade 2Ks
17,34 €
Marnosti úniku
Jan Boháč (1956) ve svém druhém románu Marnosti úniku (první román vyšel v roce 2000 pod názvem A pak uvidíš...) vypráví příběh restituenta, který sám sebe hýčká podle představ o bohatství. Hoteliér Jan Renner přežívá v domnění, že svou vnitřní ohyzdnost přestane vnímat, pokud obmění styl konzumu a občasnou podlostí udrží svůj cit v klinické smrti. Boháčův román je psychologický portrét zbohatlíka, který sice nemá schopnosti rovnocenně navázat na dílo svých předků, ale užívá s komplexem méněcennosti výhod jejich odkazu. Až jednou, kdy se pro své cíle pokusí zneužít velehory v Nepálu, se celý jeho život změní...
Bála jsem se usnout
I když se dítě narodí do prostředí plného nejhrubší agrese, kde se samo stává obětí násilí a sexuálního zneužívání a kde musí denně řešit nedětské starosti, neznamená to, že se jeho životní dráha nemůže změnit.
V případě autorky to byla všímavá sousedka, kdo zasáhl do jejího osudu: nabídla jí nový domov, stala se její pěstounkou, dokázala vlídnou důsledností a se srdcem na dlani překonat přízraky, které dívenku provázely z původního nezdravého prostředí, a posunout ji k jejímu pravému já.
Příběh nelehké cesty k vlastním snům, plný naděje, dokazuje ozdravnou moc bezpodmínečné lásky.
dostupné aj ako:
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
