Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 5 z 75
zobraziť:
Jakuza blues - Élet és halál a japán alvilágban
Martina Baradel, a japán szervezett bűnözés egyik legkiválóbb szakértője nemcsak rekonstruálja a jakuza történetét, de számos sztereotípiát is lerombol. Ugyanis Japán nemcsak a világ egyik legbiztonságosabb országa, hanem egy évszázados múltra visszatekintő, hatalmas, burjánzó maffia szülőhelye is. A jakuza, a japán maffia tevékenysége szorosan összefügg az ország életével, azaz gondoskodik az állam által elfeledett polgárokról, részt vesz a gazdasági életben, és legfőképp: szabályozza a bűnözői világot. A könyv a rendkívül rendezett japán társadalom árnyékos oldalán élők vallomásain alapul, és Baradelnek sikerült az egyik legnagyobb jakuza család főnökével, Tanaka Dzsunicsiróval is kapcsolatot teremtenie, aki elmeséli életét, sikereit és kudarcait, ezáltal lehetővé teszi számára, hogy rekonstruálja a jakuza elmúlt hetven évének hihetetlenül szövevényes és izgalmas történetét.
Mi ez a tánc, fiatalok? - Mister twist miniszter történetei: Generál, Hungária, Dolly Roll, Marót Viki és a Nova Kultúr Zenekar
Limbó hintó, Hotel Menthol, Arrivederci amore, Bye Bye Szása, Csöngess be hozzám, jóbarát - Magyarországon harminc év felett szinte mindenki ismeri ezeket a dalokat. Azt azonban kevesebben tudják, hogy van valaki, akinek társszerzőként - sok más sláger mellett - ezeket köszönhetjük. Ő Novai Gábor, aki közel hatvan éve része az életünknek, még akkor is, ha sosem a színpad elején, a frontvonalban állt. Minden zenésztársa egyformán elismeri: ő volt az, aki a mindenkori zenekarait a háttérből, motorként irányította. Ahogy Fenyő Miklós mondta róla a Hungária 1995-ös, teltházas Népstadion-koncertjén, a zenekari tagok bemutatásakor, nyolcvanezer ember előtt: "a mi zenei főnökünk". Radnai Péter az elmúlt másfél évben rengeteget beszélgetett Novával, és kollégáit is megkérdezte, többek között Révész Sándort, Szikora Róbertet, Karácsony Jánost és Falusi Mariannt. Arra kereste a választ, hogyan lehet egy alapvetően exhibicionista szakmában úgy elképesztő sikereket elérni, hogy közben valaki végig a háttérben marad. Gábor számtalan történetet mesélt a Generál, a Hungária, a Dolly Roll és jelenlegi együttese, a Marót Viki és a Nova Kultúr Zenekar kulisszatitkairól. Megtudhatjuk, miért szűnt meg egy-egy zenekar a Kádár-rendszer idején, amikor valakit katonának hívtak be; mit érzett, amikor Szikora Róbert egyszer csak becsöngetett hozzá - hiszen akkoriban még telefonjuk sem volt -, hogy lépjen be a Hungáriába; hogyan alakult meg egyetlen nap alatt a Dolly Roll; miként fedezte fel Zámbó Jimmyt, és miért szakadt meg később a kapcsolata vele. Ez a beszélgetős könyv nemcsak a zenéről szól, hanem az elmúlt fél évszázad történelméről is. Különleges utazás a hatvanas évek tánciskoláitól a Puskás Aréna színpadáig. És közben választ kapunk a nagy kérdésre is: Mi ez a tánc, fiatalok?
Duel, který nemůžeme vyhrát
Nová kniha Tomáše Kozáka přináší dvojí setkání – s člověkem a technologií. Dva rozhovory odkrývají hranice našeho duševního zdraví i toho, co považujeme za „normální svět“.
Publikaci otevírá autorův rozhovor s psychologem Tomášem Morávkem o duševních poruchách. Upřímně a otevřeně spolu probírají deprese, úzkosti i další potíže, které se bohužel staly každodenní součástí moderního života. Dojde také na problematiku lidí s poruchami osobnosti, zejména se zaměří na narcisty a psychopaty, které můžeme potkávat ve vrcholových pozicích v managementu i politice. Čtenář se dozví, jak chránit vlastní zdravý rozum, jak poznat toxické osobnostní rysy a jak s podobnými lidmi správně komunikovat. Druhá část knihy obrací pozornost k jiné výzvě současnosti – k umělé inteligenci.
Autor se rozhodl prověřit AI prostřednictvím autentického rozhovoru, který s ní vedl. Ač se nijak netají svou hlubokou nedůvěrou k ní, AI na jeho konfrontační otázky reaguje překvapivě otevřeně – radí, jak se jí lze účinně bránit, jak si uchovat autonomii ve světě chytrých algoritmů a jak může společnost předejít tomu, aby jí podlehla.
Dům s dvěma věžemi
Dům se dvěma věžemi je mimořádně silná kniha o paměti, odvaze a rodinném příběhu, kterému nelze uniknout. Maciej Zaremba Bielawski, polsko-švédský novinář žijící ve Stockholmu, v ní mapuje osudy svých rodičů – jednak otce, reformátora polské psychiatrie a vězně tzv. oflagů, německých zajateckých táborů pro důstojníky, a jednak matky, která kvůli svému židovskému původu prožila hrůzy druhé světové války i Varšavské povstání. S plným nasazením a reportážní přesností odkrývá nejen příběh své rodiny, ale i hlubší vrstvy historie – od kořenů specificky polského antisemitismu po „tábory s lidskou tváří“, spravované německým wehrmachtem, které za války působily jako surreálné ostrůvky humanity.
Strhující literárně-reportážní text, ověnčený cenou Ryszarda Kapuścińského za nejlepší polsky vydanou reportážní knihu (2019), spojuje sílu osobního svědectví s fascinující historickou analýzou. Je to kniha, která dojímá, provokuje a zároveň zůstává dlouho v paměti.
Spisovatel a novinář MACIEJ ZAREMBA BIELAWSKI se narodil v Poznani v roce 1951 do rodiny lékařů Oskara Bielawského a Elżbiety Immerdauer. V důsledku státem organizované vlny antisemitismu byl v roce 1969 přinucen spolu s matkou a dvěma bratry emigrovat do Švédska. Vystudoval obor Dějiny idejí na Stockholmské univerzitě a od roku 1989 začal psát pro noviny Dagens Nyheter a také pro časopis Moderna tider. Za své publicistické texty získal řadu ocenění, např. Cenu švédské akademie nebo významnou novinářskou cenu Stora Journalistpriset (2006). Ve švédštině je autorem knih jako Minken i folkhemmet (1992), De rena och de andra : om tvangssteriliseringar, rashygien och arvsynd (1999) aj. V roce 2009 mu byl udělen titul doctor honoris causa na Lundské univerzitě. V polštině mu vyšly např. knihy: Polski hydraulik i inne opowieści ze Szwecji (2008), Higieniści. Z dziejów eugeniki (2014) a Leśna mafia (2014). Za autobiograficky laděný text Dům se dvěma věžemi (Dom z dwiema wieżami, 2018) získal v roce 2019 Cenu Ryszarda Kapuścińského za nejlepší polsky vydanou literární reportáž.
Tomáš Ventruba - Pikový král plastiky
Kdo je muž, na kterého ženy čekají dva roky? Muž, kterému nabízí práci top kliniky z celého světa? Muž, který hýří sebevědomím? Hvězda české plastické chirurgie, kouzelník navracející tvářím kouzlo mládí v rozhovoru s renomovanou spisovatelkou Barbarou Nesvadbovou. Tomáš Ventruba je hvězdou sociálních sítí, jeho videa mají i více než půl milionu zhlédnutí. V knize se dozvíte o jeho názorech na současnou plastickou chirurgii, obsažena jsou i autentická svědectví jeho pacientek.
dostupné aj ako:
Počmárané cesty
Novinársko-cestovateľský zápisník ponúka zbierku reportáží a príbehov, ktoré autorka písala štvrťstoročie hlavne počas svojich novinárskych či misijných ciest do rozličných kútov sveta. Spolu s ňou sa po jazere Tana doplavíte k starobylým kláštorom v Etiópii a osviežite pri vodopádoch Iguazú v Brazílii. Zistíte, ako sa spracováva škorica, spoznáte liturgiu plnú spevu a tanca či život výnimočných misionárov. Navštívite budhistický kláštor, ale i kláštory kresťanských rehoľníkov. Dozviete sa o misijnej a rozvojovej práci v rôznych kútoch sveta od Srí Lanky až po Brazíliu, nahliadnete do každodenných radostí i zápasu skúšaných ľudí, ktorí nestrácajú nádej.
Přátelská toulání křížem, krážem, halabala a bez ladu a skladu
Karel Funk je autorem spíše „heterotématickým“. Neúmyslně formou úvah či fejetonů podává i určitý průřez svou letitou pestrou tvorbou. Někdy používá i sebeironii. A ta pestrost? Od vlasti, přírody, posvátných míst a poutí k nim či vztahu k Matce Zemi nebo k Mariánské pomoci, přes meditaci, osudovost, vzývání duchovních bytostí, po časté duchovní pokrytectví, vidění vývoje lidstva a duchovních směrů – spásných i šalebných. Odedávna člověk konal poutě v různých smyslech tohoto slova, a proto i tato kniha sleduje několik nejrůznějších poutí lidstva i jedince, i jejich ukotvení a katarzi. Protože autor má odezvy na své delší, ba dlouhé knihy, že jsou obtížné pro některé čtenáře, zvyklé dnes na stručnost a postrádající často „sicflajš“, vyšel zde vstříc naší „telegrafičnosti“ a volil krátké texty, vzájemně nenavazující.
Megőrzött méltőság
Kétéves beszélgetéssorozat gyümölcse ez a könyv, amelyben Zuzana Čaputová szlovák köztársasági elnök válaszol a Respekt című cseh hetilap főszerkesztője, Erik Tabery kérdéseire. Ezek a kérdések messze nem szokványosak, ahogy a válaszok sem azok. Nem csupán a politikai szerepvállalást és csatározásokat, a diplomáciát, a különféle krízisekre adott válaszokat teszik mérlegre és elmélkedés tárgyává – pedig nehézségekből és botrányokból jócskán kijutott a 2019 és 2024 között államfői tisztséget betöltő elnök asszonynak: világjárvány, orosz–ukrán háború, állandósult gazdasági és belpolitikai válság –, de a közszolgálati kulisszatitkok mellett az emberi tényezőt is kiemelten kezelik. Milyen érzés a kamerák előtt mosolyogni egy fogadáson, miután közlik vele a lánya súlyos diagnózisát, vagy az édesapja a halálos ágyán fekszik? Állandó testőri jelenléttel élni a mindennapokat nem mindennapi feladatok közepette, például egy kijevi kórházba látogatva? Kiszaladni a pozsonyi elnöki palota melletti parkba, és az ott sétálókat megszólítani? Személyes odafigyeléssel támogatni a rászoruló állampolgárokat, miközben mi magunk is lelki megnyugvásra vágyunk? Mindezt nőként átélni a férfiak és a közösségimédia-platformok véleményvezérei uralta világban nem kis feladat. Szlovákia első női, legfiatalabb köztársasági elnökének, aki a magyar kisebbség ügyét is a szívén viselte, és máig megőrizte népszerűségét, sikerült. Hogy miként, az ebből az érdekfeszítő és elgondolkodtató interjúkönyvből kiderül.
Hrát fér
Napínavá reportáž o temném osudu slavného herního studia
Společnost Blizzard Entertainment bývala pro každého fanouška videoher synonymem dokonalosti. Firmu založilo na počátku devadesátých let pár kamarádů čerstvě po studiích a už o pár roků později ji znal celý svět díky dnešním klasikám, jako je série Diablo nebo World of Warcraft. Značka si ale získala srdce hráčů především díky vývojářské zásadě, že radost z hraní stojí nade vším ostatním. Nadšenecký projekt se postupně proměnil v impérium s tisíci zaměstnanci a miliardovými rozpočty, které časem pohltila ještě větší korporace Activision. Autonomie studia neměla mít dlouhého trvání — stačilo jediné vážné škobrtnutí a jeden zrušený projekt, aby mateřská firma začala Blizzard rozkládat zevnitř. Přišly špatné hry, nezvládnuté PR, hromadné propouštění. Z Blizzardu se stalo synonymum úpadku. Jason Schreier v knize Hrát fér vychází z rozhovorů s více než třemi stovkami současných i bývalých zaměstnanců a vypráví strhující příběh firmy, která byla vždy něčím víc než pouhým herním studiem.
dostupné aj ako:
O Bohu, ktorý neexistuje - V akej realite žijeme?
Kniha O Bohu, ktorý neexistuje je provokujúcou reakciou Štefana Hríba na dobu, v ktorej pojem Boh stratil obsah, pretože sa spája sa s náboženstvom, ktoré je zneužívané na mocenské ciele, so sudcom kdesi hore, so zatuchnutou minulosťou, pričom prvou asociáciou väčšiny ľudí sú kultúrne vojny, zákazy, príkazy a rozdeľovanie ľudí..
Tento Boh, široko prijímaný, podľa autora neexistuje. V knihe ide ešte ďalej - spochybňuje peklo, prednosť viery pred jej absenciou, a dokonca aj primát ducha nad hmotou. Napriek tomu to nie je kniha o beznádeji. Autor dochádza k presne opačnému záveru, ktorý si priamo v knihe overil silnými rozhovormi s Tomášom Halíkom a Karlom Satoriom.
O Bohu, ktorý neexistuje je kniha o slabostiach doby a sile jednoduchej pravdy.
Obsah
V prvej časti knihy popisuje autor svoj vzťah k realite, Bohu a slovenskej verzii kresťanstva. V ďaľších častiach potom odhaľuje omyly a slepé uličky toho typu viery, ktorá vidí Boha ako sudcu a žiarlivého mocnára, ktorý vyžaduje poslušnosť a poddanosť. Štefan Hríb sa pýta, aký by mohol byť Boh. Čo znamená, keď sa povie, že je všadeprítomný? Je teda aj v pekle? A potom - ako môže byť jeho podstatou láskavý vzťah? S kým? So sebou samým? Nie je to trochu sebecké? A ak je naozaj láskavý, ako môže poslať miliardy ľudí do večného trápenia? Odpovede sú často veľmi prekvapujúce. V poslednej tretine knihy sa autor o tom všetkom rozpráva s Tomášom Halíkom a Karlom Satoriom, kladie im málo kladené otázky a dostáva málo časté odpovede.
O Bohu ktorá neexistuje je provokujúca kniha o dobe, v ktorej sa to najhlbšie a najkrajšie stalo plytkým a odpudivým. Ale je to najmä kniha o láske, ktorá nikdy neprestáva.
Szikora - Úristen. létezem!
L. Dézsi Zoltán: "Korda György után Szikora Róbert. Mivel érdemeltem én ki, hogy ekkora Bölényekről írhatok?"
A szerző 2003-ban nyerte meg a Magyar Televízió Riporter Kerestetik versenyét, hogy azután a Telesport, majd a Kékfény munkatársa legyen. Lassan egy évtizede a Heti Napló Sváby Andrással című műsor szerkesztő-riportere. Elsődleges szakterülete a retró.
Előző könyvéért Libri-díjat kapott.
"Azt gondolom, hogy Szikora Robi, a magyar könnyűzenei élet megkerülhetetlen alakja. Ráadásul egy jó srác, akivel nagyon jó beszélgetni. Remélem, ez kiderül ebből a könyvből is."
"Szépen, csendesen azt mondta nekem, hogy figyelj, nézz a szemembe! Téged attól szerettek, hogy énekelted a Marinát. Attól szerettek, hogy felálltál a dob mellől, leborultál egy székre és énekelted a Dianát! Na, ettől voltál Te a Szikora Robi. Azután meg elénekelted a Micsoda bulit. És olyan flegma voltál, de mégis aranyos. Hát ez vagy Te!" (Környei Attila Robinak, az R-GO alapításakor.)
Robi az X-Faktorról: "Nem biodíszletként ültünk ott. Persze, hamar kiderült: amit a kulisszában haverkodásnak hívnak, az élőadásban verseny. Ha jó estém volt, és jól sikerült a dal, éreztem, ahogy egységfront szerveződik ellenem - játék a játékban. Én meg nem nagyon tudtam (és nem is akartam) szövetségeket kötni. Voltak nézeteltérések, ordítozások is - nem a színpadon, hanem hátul."
A miniszterelnök - Horn Gyula
"Ő szocialista volt, én kereszténydemokrata vagyok. Időnként ezt tréfálkozva megemlítettük egymásnak, de aztán felismertük, hogy bár eltérő vércsoportba tartozunk, ez a lényeget illetően nem jelent különbséget."
"Horn Gyula nagy ember, nagy magyar, nagy európai volt, legyenek rá büszkék a magyarok."
Jean-Claude Juncker megnyitó beszédének részlete,
mely Brüsszelben 2014-ben Horn Gyula szoboravatásán hangzott el
GYURICZA PÉTER
Rádiós, majd televíziós újságíróként találkoztam néhányszor Horn Gyulával. Készítettem vele interjút a 168 Óra műsorába, és én kérdeztem 1994-ben a győztes választás második fordulója után, amikor "koronával" a fején nyilatkozott. Nekem vonta meg az első száz nap kormányzásának mérlegét, később a miniszterelnöki sajtótájékoztatókon találkoztunk, de a legemlékezetesebb műsort 2002-ben a TV2 Magyarország holnap műsorába készítettem, amikor a választások két fordulója között Boross Péter volt miniszterelnökkel ült egy asztalhoz. Akkor még természetes volt, hogy eltérő módon gondolkodó és politizáló emberek szóba állnak egymással. Akkor találkoztam vele utoljára. Mindig közvetlen volt, még ha vérbeli politikusként szeretett is kitérni a kérdések elől. Szeretett "egyrészt-másrészt" választ adni.
Évek óta terveztem, hogy megszólítom azokat, akik Horn Gyula kortársaiként a közelébe kerültek élete talán legfelelősségteljesebb éveiben. Így született meg a Horn Gyula - a miniszterelnök interjúkötet. Köszönettel tartozom minden beszélgetőtársnak és természetesen a KAS Kiadónak. Minden további az olvasókon múlik.
Gyuricza Péter
Tachles, Lustig
Přinášíme vám rozhovor s významným českým spisovatelem, který svým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa. V bilančním rozhovoru vedeném od května do července 2010, v době jeho těžké nemoci, vyprávěl nejen o době prožité v lágrech, o tom, co znamená být Židem v 21. století, ale i o svých kamarádech Otu Pavlovi, Ludvíku Aškenázym a pilotu Josefu Plačkovi. Hovoří o učení kreativního psaní na americké univerzitě ve Washingtonu, o svých láskách a roli erotiky a sexu v životě. V tomto interview na sebe Arnošt Lustig, český Žid, prozrazuje, že jeho skutečná národnost se jmenuje spisovatel.
dostupné aj ako:
Zacher 3.0 – Az én mentőszolgálatom
Dr. Zacher Gábor neve a legtöbbek számára összeforrt a sürgősségi ellátással, a toxikológiával és a közéleti szereplésekkel. Kevesebben tudják azonban, hogy több mint négy évtizeden át rohammentősként is szolgált – csendben, rendületlenül, amolyan zacheresen. Nyugdíjas korba lépve elérkezettnek látta az időt, hogy őszintén meséljen erről.
Ebben a kötetben a tőle megszokott könnyedséggel idéz fel humorral teli, ugyanakkor kőkemény igazságoktól sem mentes történeteket az Országos Mentőszolgálatnál eltöltött idejéből az 1980-as évek elejétől a rendszerváltáson és ezredfordulón át egészen a mai napig. A különböző visszaemlékezésekben olyan kérdések kerülnek terítékre, amelyekről ritkán beszélünk nyíltan: mi történik akkor, amikor emberélet a tét? Hogyan lehet együtt élni a halál napi közelségével? Milyen arcát mutatja a budapesti éjszaka, ha kék villogóval érkezik az ember? És mi köze mindennek a függőségekhez, a kiégéshez, a túléléshez?
A kötet nemcsak Zacher életének fontos pillanataiból épül, hanem megszólalnak benne egykori és máig aktív bajtársak és kollégák, akik velőig hatoló történeteikkel adnak képet arról, mit is jelent mentősnek lenni – nem hivatásként, hanem életformaként.
Sedliačky. Rozprávanie o našich starých mamách
„Neplač, dieťa moje. Každá žena je otrokyňa, tak ani ty nebudeš vyvolená,“ hovorí babka svojej mladej vnučke. Znie to ako rada do života, no v minulosti na vidieku táto veta fungovala takmer ako zákon. Joanna Kuciel-Frydryszak nám v knihe Sedliačky ponúka dojemný a mimoriadne silný portrét žien, ktoré s ohnutými chrbtami niesli na pleciach celú krajinu. Sú to naše babky a prababky...
V tejto knihe sa dozvieš: - ako vyzeral bežný život vidieckych žien na prelome 19. a 20. storočia – bez práv, bez majetku a bez možnosti rozhodovať o svojom živote - prečo mala pre mnohých otcov väčšiu cenu krava a pár jutár zeme než vlastná dcéra - aké boli dôsledky absolútnej závislosti ženy od muža – vrátane domáceho násilia a vynútenej intimity - ako spoločenský a náboženský tlak ovplyvňoval ženské telo – keď žena rodila jedno dieťa za druhým, často bez lekárskej pomoci či oddychu - aké šance mali ženy prelomiť kruh generačnej chudoby a podriadenosti a čo museli obetovať, ak sa rozhodli vzoprieť tradícii
- ako v nás dodnes žije skúsenosť týchto žien – v hodnotách, strachoch, ale aj v sile, ktorá je našim dedičstvom
Drina od svitu do mrku pri kravách, na poli, pri deťoch. Potom rýchlo navariť hladnému mužovi, nie však príliš skoro, pretože polievka musí byť horúca. Večer pri sliepňajúcej petrolejke poplátať oblečenie. A až potom prichádza chvíľka, ktorú môže venovať sebe. Aj tak vyzerala každodennosť našich starých a prastarých mám, ktorú formovala nerovnosť, závislosť od muža, samota a často aj násilie.
Poľská spisovateľka Joanna Kuciel-Frydryszak vo svojej knihe Sedliačky dáva hlas vidieckym ženám, aby hovorili o svojom živote: o každodennej neľudskej námahe, o svojich obavách, strachoch i snoch, o živote plnom túžob, ktoré hatia predsudky, povery i očakávania spoločnosti. Hovoria však aj o všadeprítomnom násilí, nútených manželstvách, neustálych tehotenstvách a nemožnosti zmeniť svoj údel.
Joanna Kuciel-Frydryszak čerpá z archívov, spomienok i rozhovorov s potomkami a svoju knihu komponuje ako pútavý dokumentárny román, ktorý je zároveň sociologickou sondou hlboko do srdca stredoeurópskeho vidieka.
Toto silné a hlboko dojímavé čítanie ukazuje silu žien, ich bezhraničnú oddanosť rodine, ale aj ich túžbu po zmene a nerovný boj o vlastné živobytie či vzdelanie. Čítame túto knihu, vidíme, ako veľmi sa zmenil svet, a zároveň si uvedomujeme, ako nás to všetko ešte stále hlboko ovplyvňuje.
Kniha Sedliačky sa v Poľsku stala literárnou udalosťou. Predalo sa jej viac než 600-tisíc výtlačkov a naprieč celou krajinou spustila živú diskusiu o postavení žien v spoločnosti, o dedičstve vidieka i o dobe, v ktorej žili naši predkovia. Sedliačky sa hneď po vydaní zaradili medzi najvýraznejšie reportážne knihy posledného desaťročia.
Výnimočná dokumentárna kniha Sedliačky s podtitulom Rozprávanie o našich starých mamách vychádza v preklade Karola Chmela.
dostupné aj ako:
Arvo Pärt – Čas čakania
Kniha je venovaná dielu estónskeho skladateľa Arva Pärta, ktorý v roku 2025 oslávil svoje deväťdesiate narodeniny a patrí k najuvádzanejším žijúcim autorom na svete. Najrozsiahlejšiu časť knihy tvorí preklad rozhovoru talianskeho muzikológa Enza Restagna so skladateľom a jeho manželkou. Pärt v ňom podrobne opisuje proces hľadania nového hudobného jazyka a vysvetľuje, prečo sa dištancoval od tzv. Novej hudby 60. rokov 20. storočia, v ktorej vnímal zárodok konfliktu: „... v tej dobe už tieto konflikty pre mňa stratili silu a s ňou stratili aj zmysel. Dalo by sa povedať, že som sa vyrovnal so sebou a s Bohom, a tým všetky osobné nároky na svet ustúpili do pozadia.“ Arvo Pärt o svojej hudbe nehovorí v zaužívaných muzikologických pojmoch, ale zdôrazňuje vnútorný postoj, nutnosť zbaviť sa všetkej povrchnosti, opisuje čas čakania, v ktorom dozrel jeho nový pohľad na hudbu či dokonca aj nový hudobný sluch. Publikáciu dopĺňajú eseje od milovníkov a znalcov diela Arva Pärta, ktoré autori (Daniel Pastirčák, Peter Zagar a Vít Zouhar) pripravili zvlášť pre toto knižné vydanie.
Fjaka (CZ)
Chorvatsko znamená pro Evropany především azurové moře a letní dovolenou. Aleksandra Wojtaszeková však strávila hledáním jeho skutečné tváře více než deset let a napsala knihu, která dokáže dojmout i rozesmát a otevírá dveře k hlubšímu poznání jeho regionů. Díky znalosti jazyka, kultury i místních reálií propojuje v citlivě vyváženém vyprávění současnost s historií, legendy s realitou, každodenní život se společenskými traumaty. Najdete zde kapitolu o fotbale, o rozmanitosti místních jazyků a bohatství balkánských nadávek, o životě na pevnině i jadranských ostrovech, o bývalých prezidentech, generálech či selském králi. Autorka se nevyhýbá ani úvahám o nacionalismu a jiných ismech, věnuje se jihoslovanské popkultuře a fantasy a podniká také sondy do dějin bývalé Jugoslávie. Wojtaszeková o tom všem píše bez sentimentu, ale s nakažlivým zaujetím, které se přenáší na čtenáře. Výsledkem je komplexní a velice lidská kniha. A co je ta tajemná fjaka v názvu? Představuje dalmatský výraz pro stav duše, kdy člověk jen tiše hledí do dálky a nechává se pohltit vedrem. V Dalmácii se fjaka stala životním stylem ? v naší knize i klíčem k pochopení Chorvatska.
"Autentická, empatická a pozoruhodná reportáž o životě na Balkáně. Fjaka je s láskou napsané svědectví, které přináší mnohem víc než jen idylické obrázky z letní dovolené." Karolina Chyła, Nowe Książki
"Fjaka je kniha, kterou by si měl člověk přečíst nejen proto, že jde o první takto pronikavý portrét jihoslovanského státu. Je to také zrcadlo, v němž se může zhlédnout celá současná Evropa..." Agnieszka Jasińska, lente-magazyn.com
Kniha vychází s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. This publication has been supported by the © POLAND Translation Program.
Na sklade 2Ks
21,25 €
dostupné aj ako:
Život není náhoda
Kdo by neznal slavného českého všestranného umělce, který z pódií rozdává radost a humor už hezkou řádku let. Textař, písničkář, spisovatel a fotograf, majitel svérázného, někdy tak trochu „začouzeného“ humoru, který si i ve zralém věku zachovává svůj bohémský zevnějšek. Když se mu zadíváte do očí, zjiste, že ono mladistvé jiskření z nich ani po více než osmi desítkách let nevymizelo. Při poslechu jeho písniček je vám stejně smutno jako veselo na duši, při čtení jeho textů máte pocit, že natolik přesně vys hují vaše nitro, až to vypadá, že vás musí do hloubky duše osobně znát. A máte-li možnost setkat se s ním třeba u piva nebo nad šálkem kávy, zapomenete na ubíhající čas, a jestliže navíc umíte naslouchat, odnesete si z rozhovoru bohatou směs nálad, které vám najednou ukážou váš vlastní život ve své něžné surovos . Tak nějak působí každé setkání s Josefem Fouskem a s jeho texty. Kéž něco z těchto pocitů přejde i na čtenáře nové knihy jeho fejetonů, osobních příběhů, zamyšlení, moudrých postřehů a veršů. Vzpomínkové texty na přátele a blízké jsou doplněny i několika dosud nepublikovanými fotografiemi ze soukromého archivu.
Jazz, blues a iné
Kniha prináša 52 článkov legendy slovenského jazzu Petra Lipu, ktoré boli publikované v periodiku .týždeň. Články vyšli v roku 2024 v stĺpčeku pod názvom Jazz, blues a iné. Autorove spomienky, zážitky zo zákulisia a zamyslenia na rôzne témy dopĺňajú zaujímavosti o domácich aj svetových podujatiach a osobnostiach hudobného života.
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
