Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 9 z 75
zobraziť:
Svedectvo o živote v KĽDR 2
Čo vám evokuje Severná Kórea? Ostnatý drôt pracovných táborov? Úsmevy šťastných
detí v rovnošatách? Nečitateľné tváre božských vodcov? To všetko letmo poznáme z
fotografií a filmov. Ale Severná Kórea, to sú aj životy obyčajných ľudí, ktorí sa jedného
dňa rozhodli utiecť. Osem dramatických príbehov z najstráženejšej krajiny na svete
prináša česká spisovateľka Nina Špitálníková v pokračovaní úspešnej knihy Svedectvo
o živote v KĽDR 2.
Prečo sa rozhodol utiecť severokórejský vojak, ktorý bol odmalička presvedčený o tom, že
služba v armáde je jeho životným poslaním? Čo prinútilo odísť manželku dobre situovaného
prominentného muža, ktorá mala všetko, čo potrebovala? A aká životná cesta priviedla na
druhú stranu hranice pôrodnú dulu? Každý z nich má svoje dôvody, pre ktoré sa im útek javil
ako jediná možnosť na prežitie. A útek im napokon umožnil vyrozprávať aj ich životné
príbehy.
Po úspechu svojej prvej knihy prichádza česká spisovateľka a koreanistka Nina Špitálníková
s ešte hlbším, drsnejším a autentickejším pohľadom na každodenný život za múrmi najizolovanejšej krajiny sveta. V druhom pokračovaní unikátnych výpovedí odhaľuje nové
príbehy ľudí, ktorých jediným „zločinom“ bola túžba po slobode, dôstojnosti a normálnom
živote. Nájdete v nej osem výnimočne silných osobných príbehov severokórejských
utečencov a utečeniek, v ktorých sa zrkadlí komplikovaná minulosť i prítomnosť tejto
takmer neznámej krajiny. Sú to jedinečné svedectvá ľudí, ktorí podstatnú časť svojho života
strávili v KĽDR, dôverne poznajú realitu všedných dní i neľútostný tlak zo strany režimu.
Toto sú príbehy o ich obyčajných životoch, o tom, ako hlboko sa do myslí zarezáva
severokórejská propaganda a aké náročné je dostať ju z hláv a sŕdc dokonca aj po rokoch na
druhej strane hranice.
dostupné aj ako:
Dva na vraždu
Proč se Kott s Kutílkem vydali na smrtící jízdu, během níž připravili o život čtyři lidi? Bylo to dílo Satanovo? Kdo byl jedním z nejmladších vrahů československé historie a co provedl se svým společníkem? Z jakého důvodu mladiství fanatici do bojových sportů vyvraždili celou rodinu? Autoři odkrývají souvislosti tří českých případů. Opírají se o exkluzivní rozhovory s policisty, experty i přímými účastníky zločinů a také o vyšetřovací spisy. Odhalují tak víc, než bylo dosud k případům řečeno či napsáno.
dostupné aj ako:
Vallomások könyve
Grendel Lajos (1948-2018) elbeszéléseinek (Összegyűjtött elbeszélések, 2023) és naplójegyzeteinek, illetve naplójellegű írásainak, publicisztikájának (Naplók könyve, 2024) kiadása után Vallomások könyve címmel ezúttal a Kossuth-díjas írónkkal - a magyar széppróza 1980-2020 közti meghatározó alakjával - készült interjúkból adunk közre egy, a teljességre legkevésbé sem törekedhető válogatást. Utóbbi azért sem lehetett célunk, mert élete során, már rögtön első regénye, az Éleslövészet (1981) megjelenése óta - mely egy csapásra ismertté tette a nevét mind a szakma, mind az olvasók körében - számos interjú készült vele, melyek felkutatása még a jövő feladata lehet, nem beszélve széles körű szlovák nyelvű recepciója kapcsán a szlovákul, illetve könyvei idegen nyelvű kiadásai s azok külföldi bemutatói alkalmából a további nyelveken készültekről. Ezért válogatásunk csak a magyar nyelven megjelent interjúira korlátozódik, melyekkel viszont igyekeztünk végigkövetni az életét és életműve egyes állomásait, szakaszait. Ugyanekkor kötetünk végére iktattuk a tudomásunk szerint 2017-ben kezdett s a halála évében, 2018-ban befejezett, azóta előkerült és egészében itt közölt önéletírását is, melyet özvegye, a hagyatékát gondozó Grendel Ágota által szerkesztett formában, kéziratként adunk közre... Mint azonban az ilyen, a mienkhez hasonló köteteknél általában lenni szokott, esetünkben is elkerülhetetlenek voltak az egyes interjúk, önvallomások közti óhatatlan átfedések és (ön)ismétlések, melyek azonban tanulságosak is lehetnek, és az interjúk készítői érdeklődésének algoritmusa mellett rámutathatnak az emlékezet működésének mechanizmusaira is.
A Vallomások könyve a 2022-ben megjelent Összegyűjtött elbeszélések és a 2023-ban kiadott Naplók könyve című kötetekkel megkezdett életműkiadás folytatása.
Magad, uram
"Hatalmas megkönnyebbülés, amikor visszafordulnak a nézőket szállító hajók, eltűnik az utolsó helikopter is, és egyszer csak csönd lesz."
Élő legenda.
A legsikeresebb hazai vitorlázó. Az első magyar, aki körülhajózta a Földet.
Fa Nándor mindig az ár ellen hajózott. Keményen dolgozó szülők negyedik gyermekeként határozta el, hogy megvalósítja álmát, és a körülmények dacára a világ legjobb vitorlázóival küzd meg az óceánokon. Ez a keményfejűség tette aztán eredményes sportolóvá, minden kudarcon túllépő hajóssá, sikeres üzletemberré - a maga urává. Követendő példa mindazoknak, akik úgy döntenek: soha nem adják fel.
FA NÁNDOR hajótervező- és építő, óceáni vitorlázó, 1953-ban született Székesfehérváron. Ötször kerülte meg a Földet, tízszer szelte át az Egyenlítőt, számtalanszor átkelt az Atlanti-óceánon. Egyetlen magyarként háromszor indult a megállás és külső segítség nélkül teljesítendő Vendée Globe nevű földkerülő szólóversenyen, legutóbb 2016-2017-ben, a magyar építésű, Spirit of Hungary nevű, 60 lábas versenyhajóval.
A 2017-es önéletírás ezúttal a Hitel Kiadó gondozásában jelenik meg.
Dismančata
Dlouholetí vedoucí Dismanova rozhlasového dětského souboru ve své knize mapují především období svého čtvrtstoletí s dismančaty. Nahlížejí však také do historie, zejména prostřednictvím souborových absolventů, z nichž se mnozí stali významnými osobnostmi umělecké i intelektuální scény. Připomínka událostí, natáčení, zájezdů, táborů a divadelních inscenací s řadou fotografií a dokumentů tak poskytuje alespoň částečnou odpověď na otázku, v čem spočívá výjimečnost tohoto společenství.
Petrohrad. Mesto snov
Niečo na tom meste musí byť. Inak by tu nevypukla revolúcia, neprežilo by dlhú nacistickú blokádu a neprekvital by tu najlepší balet na svete. Možno mu tú jedinečnosť vložil do vienka zakladateľ cár Peter I. Alebo si ju vysnívali jeho obyvatelia a obyvateľky vo vnútornej emigrácii. Vitajte v Petrohrade, Benátkach severu, meste s najostrejším kontrastom medzi túžbou po slobode a typickým ruským svetom.
V tejto knihe sa dozvieš:
- ako vznikol Petrohrad a čo predtým stálo na jeho mieste
- prečo práve tu vypukla socialistická revolúcia
- ako mesto prežilo viac ako dva roky trvajúcu nacistickú blokádu
- ako petrohradský balet prežil revolúciu, Stalina i pád ZSSR
- ako mesto vybojovalo veľkú bitku s vodným živlom
- prečo práve tu v každej ére prekvitá život vo vnútornej emigrácii
- prečo bol donedávna vnímaný ako ostrov slobody pre LGBTI komunitu
- prečo v Petrohrade vznikli najväčšie trolie farmy
Leningrad. Sankt Peterburg. Petrohrad. Názov sa mení, ale mesto a jeho výnimočný duch zostáva. Pre niektorých je to rajský kút slobody a oáza modernosti, pre iných miesto bolestných spomienok, z ktorých niet úniku. Ako keby to ani nebolo ruské mesto. A zároveň je jedno z najruskejších.
Poľská reportérka Joanna Czeczott nás sprevádza ulicami Petrohradu, pričom vzájomne prepletá minulosť i prítomnosť tohto nevšedného mesta. Na začiatku stojí cár Peter I., ktorý tvrdou rukou tlačí metropolu na Západ. Na konci je surovo prenasledovaná LGBTI komunita, ktorá sa sem sťahuje z celého Ruska v nádeji, že tu nájde aspoň náznak slobody. A kdesi medzi tým je socialistická revolúcia, nacistická blokáda, hladomor, bombardovanie i biedne a šedivé roky na konci éry Sovietskeho zväzu. Petrohrad je však aj mesto, kde prežil najlepší ruský balet vo svojej najčistejšej podobe, no sú tu sústredené aj najväčšie ruské trolie farmy, ktoré šíria do celého sveta dezinformácie a konšpiračné teórie.
Joanna Czeczott skúma aj petrohradskú súčasnosť. Rozpráva sa s príslušníkmi mladej bohatej generácie, ktorej najväčším hrdinom je Putin, i s mládežou z podzemia, ktorá by najradšej odišla z Ruska aj s celým Petrohradom.
Kniha Petrohrad s podtitulom Mesto snov je pozoruhodným reportážnym sprievodcom po mieste, ktoré napriek nespočetným katastrofám a vojnám vždy znova vstalo z popola. Kniha vychádza v preklade Juraja Koudelu.
dostupné aj ako:
Loterie IVF
Tohle není jen kniha o IVF. Je to svědectví o odvaze, naději, zármutku i síle. Novinářka Lucie Ptáčková přináší rozhovory s těmi, které spojuje zkušenost s umělým oplodněním. Ať už mají za sebou negativní testy, potraty či porod mrtvého dítěte, ať už se dočkali svého potomka, nebo snahu o něj opustili – jsou to hrdinové. Čekejte bolest, smích i otevřenost, která místy bere dech. Pokud zrovna nesete těžký batoh IVF, či jste ho už odložili, ale stopy po popruzích budete mít už navždy – tahle kniha je pro vás.
dostupné aj ako:
Odřanie. Novým Polskem od Slezska k moři.
Nezbytný reportážní průvodce pro cestu k Baltu, ale i kousek za polsko-českou hranici. Vyprávění o komplikovaném poválečném vztahu k nové zemi i vlastní identitě, které jako bychom znali z českých Sudet. Zbigniew Rokita klade desítky let nevyřčené otázky.
Jeden tah perem posunul poválečné Polsko o dvě stě kilometrů na západ. To pero držel v ruce Stalin a ta země patřila předtím k německé Říši. Bývalá polská území na východě se zase stala součástí Sovětského svazu. Hranice se posunula, lidé jí museli následovat – Němci i Poláci. Ti druzí se najednou se ocitli v domech, kde třeba ještě někdo měl uvařený oběd na stole. Na stěnách visely fotky cizí rodiny. A architektura měla jiný ráz. Všude ty červené cihly. Jak dlouho ale ta hranice vydrží? To nikdo nevěděl a je těžké zabydlovat se v provizoriu, když navíc komunistická propaganda nelení a přichází s hesly o znovuzískaných územích, příběhy o dávných králích a jejich nárocích. Ještě komplikovanější je situace ve Slezsku, kde byly národnostní hranice mnohem méně ostré. Ve škole posloucháte o polském boji za svobodu proti německému útlaku, ale váš dědeček třeba musel narukovat do wehrmachtu a babička mluvila jazykem, který měl nejblíž k němčině. Jak se v tom vyznat?
Pokud se vydáváte do hanzovního Gdaňsku, přístavního Štětína, na dlouhé písečné baltské pláže nebo objevujete dolnoslezská městečka a postindustriální Katovice, přibalte si knihu polského reportéra Zbigniewa Rokity, rodáka ze slezských Glivic. Pochopíte, v čem se liší tato část Polska od toho centrálního. Pochopíte odlišnost Odřanie a Vislanie – protože tyhle dvě řeky, Odra a Visla, symbolicky oddělují dvě země v jedné.
Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Martina Veselky.
Raději zešílet v divočině - Setkání s šumavskými samotáři, 6. vydání
Někteří si postavili v lese chýši, jiní žijí v maringotkách, případně na horských samotách. Jeden přespává přímo pod stromy. K některým se dá dojet autem, k dalším se musí pěšky. Šumavští poustevníci, samotáři, jejichž názory a životy se nepodobají vůbec ničemu, co znáte. O setkáních s nimi je tato kniha.
Osm rozhovorů s lidmi žijícími dlouhodobě stranou civilizace přináší pohled do tajuplného světa, o jehož existenci nic nevíme. Setkáme se v něm s divokými zvířaty, krutými zimami, dokonce i s přízraky. Někteří samotáři jsou vysloveně racionální, jiní vyprávějí svůj život trochu jako mýtus. I ten má svou výpovědní hodnotu, jen jinou než výčet ověřených faktů. Způsob, jakým novodobí poustevníci v krajině přebývají, se ostatně dost možná mýtem brzy stane. Pokud se jím už nestal. Smyslem knihy Raději zešílet v divočině není katalogizace podivínů ani alternativní průvodce po největším českém pohoří. Je jím ponor do tajuplných zákoutí krajiny a lidské duše. Do dlouhodobé samoty a odloučenosti, do paralelního světa, který tomu našemu klade velmi znepokojující otázky.
Rozhovory s šumavskými samotáři vedl spisovatel a publicista Aleš Palán, fotografovali Jan Šibík (Czech Press Photo, Golden Prisma Award) a Daniela Matulová.
Kniha Raději zešílet v divočině zvítězila v roce 2018 v anketě Lidových novin Kniha roku. Brněnské divadlo Husa na provázku na její motivy (a na motivy navazující Palánovy knihy Jako v nebi, jenže jinak) uvedlo v režii Anny Davidové divadelní představení Raději zešílet v divočině. Stejný název zvolil pro svůj film i dokumentarista Miro Remo; jeho dílo v roce 2025 na festivalu v Karlových Varech získalo nejvyšší ocenění Křišťálový globus.
Sebe-vědomé
Renomovaná novinářka a moderátorka Světlana Witowská se rozhodla vyzpovídat výjimečné ženy, které se ve svých oborech dostaly až na samotný vrchol – a přitom zůstaly věrné samy sobě. Prostřednictvím exkluzivních rozhovorů odhaluje, co je k úspěchu dovedlo, jaké výzvy musely překonat a co je na jejich cestě nejvíc formovalo. Co mají tyto ženy společného? Jak mohou inspirovat ostatní? A co je těší a naopak frustruje? Tato kniha nabízí další pohled do jejich myšlení, hodnot i každodenní reality – a přináší inspiraci všem, kdo chtějí jít za svými sny, aniž by ztratili sami sebe. V knize se můžete těšit na setkání s L. Bradáčovou, Z. Holušovou, E. Jiřičnou, V. Jourovou, S. Kijonkovou, M. Králíčkovou, B. Krejčíkovou, A. Langerovou, T. le Moigne, D. Peškovou, K. Šimáčkovou, L. Šmuclerovou, S. Stašovou, K. Tučkovou, K. Vlčkovou a J. Zielinski.
Na sklade 1Ks
26,70 €
dostupné aj ako:
Strata kontroly
Jadrové zbrane mali svetu zaručiť bezpečnosť. Namiesto toho nás opakovane priviedli na pokraj skazy. Eric Schlosser, renomovaný investigatívny novinár a autor bestsellera Fast Food Nation, v knihe Strata kontroly skúma desivú históriu amerického jadrového arzenálu – nielen ako technologického triumfu, ale ako sériu ľudských omylov, utajovaných havárií a tesných únikov pred katastrofou.
Schlosser odhaľuje príbeh havárie rakety Titan II v Arkansase v roku 1980 – incidentu, ktorý takmer spustil jadrový výbuch uprostred Spojených štátov. Vďaka pôsobivému výskumu a prístupu k utajovaným materiálom prináša strhujúcu kroniku o tom, ako ľudský faktor, neúplné informácie a zlyhávajúce bezpečnostné opatrenia ohrozovali a naďalej ohrozujú celý svet.
Kniha Strata kontroly je napínavé, miestami šokujúce čítanie, ktoré kladie naliehavé otázky: Naozaj dokážeme trvalo kontrolovať také ničivé technológie? A čo sa stane, keď kontrolu stratíme?
dostupné aj ako:
Vládci jídla
Jaká je souvislost mezi rajčatovým protlakem, tuňákem, sójou a vepřovým masem? V současné době se z těchto potravin staly komodity – jejich hodnotou není kvalita, ale schopnost generovat zisk nadnárodních kobylkových společností. V této globální hře prohráváme my všichni a planeta, kde žijeme.
Drancování přírody, nesmyslné převážení potravin tisíce kilometrů, špatně placení, strádající dělníci, nejčastěji uprchlíci, rozklad lokálních společností a zamořování půdy a vody – tak můžeme shrnout realitu průmyslu, který teoreticky vznikl proto, aby nás nakrmil. Ve skutečnosti ale kvalita jídla klesá a stoupají pouze zisky majitelů několika společností. Italský novinář Stefano Liberti mnoho let jezdí po celém světě a sleduje fungování globálního trhu – dlouhou dobu strávil mezi migranty na cestě mezi Afrikou a Evropou, psal a točil o uprchlících, malých farmářích přicházejících o půdu i zdroje obživy, naposledy se vrátil do Itálie a věnoval knihu důsledkům klimatické krize.
Vládci jídla nejsou radostné čtení, ačkoli nám Liberti ukazuje i pozitivní příklady – třeba farmy, kde se snaží chovat prasata tak, aby zažila pohyb venku a měla důstojný život, neúnavné aktivisty bojující proti Goliášům. Zároveň se ale ptá, zda jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za „šťastné maso“ víc. Jestli je bohatá společnost ochotná se omezovat, když své problémy vyvezla jinam. Možná ano – když se jí ty problémy začnou vracet domů. Majetnější Evropané dnes rádi nakupují na farmářských trzích, ale byli to právě oni, kdo na začátku přesunul výrobu do zemí, kde je práce levnější a nehledí se na ekologické důsledky. Velkou roli v potravinovém průmyslu, stejně jako v řadě jiných odvětví, dnes hraje Čína. Na celém světě je ale proces podobný: malí farmáři nemají možnost vzdorovat velkým firmám. Liberti říká – za chvíli nám dojde prostor. Kobylkovým společnostem na tom nezáleží.
Reportáž Vládci jídla vychází v překladu Pavly Přívozníkové v edici Prokletí reportéři.
Řečeno a viděno
Fejeton neboli lísteček, též podčárník, je novinářský žánr v době X a fb a jiných výkřikových platforem ohrožený podobně jako gorily nížinné. Pracuje s vtipem, třeba i černým, neprospívá mu ani korektnost, natož čím dál vehementněji uplatňovaná přecitlivělost. Dneska už by si Hašek se svými drsnými, výsměšnými satirami asi neškrtnul. Přesto fejeton žije díky autorům, kteří se pořád dokážou smát, proplouvat soutěskami střeženými bezhumornými strážci pořádku. Někteří píší, jiní ten svůj fejeton nakreslí. Jaroslav Veis dokáže najít ve světovém blázinci události nebo i jen věty, které samy o sobě jsou jen vtípky s krátkým životem. Ale když takové drobnosti pospojuje – vsadí do kontextu, jak se říká učeněji – vystihne jejich nadčasovou absurditu. A ještě z ní jak v bajce vytěží naučení. Jiří Slíva s tužkou v ruce zachytí to, co lze sice tušit, ale on to vidí – a díky němu i my. Dobře se bavte – a třeba i zamyslete.
My a Oni v informační válce
Alexej Mikulášek se ve svém textu věnuje třem případovým studiím, a to izraelsko-palestinskému konfliktu probíhajícímu v Gaze a na okupovaných územích, válce o „Náhorní Karabach“ a ukrajinsko-ruskému konfliktu.
Studie sleduje podle vlastního vyjádření autora dva úzce propojené cíle. Zaprvé jde o analýzu lexikální semiózy války, to znamená, jak se o válce píše, a zadruhé se autor snaží zkoumat způsob, jak jazyk zbavuje válku „krvavých“ příznaků s cílem ji heroizovat, estetizovat či normalizovat.
Homo Criminalis
When does a bandit become a monarch? When does a gang become a government? And is organised crime at the heart of every modern state?
On a thrilling whistle-stop tour of how the world's criminal underbelly has shaped state-making, capitalism, globalisation and all forms of so-called legitimate power, Homo Criminalis shows the emergence of modern society through the evolution of the underworld and its crimes. From Chinese banditry and eighteenth-century English tea smuggling to today's cocaine submarines and the high-tech crimes of tomorrow, this book shows us how the world's dark underbelly shapes us, no matter how we try to outpace it.
Entertaining, engaging and packed full of fascinating stories, Homo Criminalis is a book for those who want to see our grand story of progress through the surprising and subversive new lens of organised crime.
Vrbětice. Ruská operace, která změnila Česko
V knize Vrbětice: ruská operace, která změnila Česko vypráví investigativní novinář týdeníku Respekt Jaroslav Spurný napínavý příběh o pátrání novinářů po strůjcích výbuchů muničních skladů ve Vrběticích. Útok ruské zpravodajské jednotky na českém území v roce 2014, který měl na svědomí dvě oběti a obrovské materiální škody, dává kniha na základě zjištěných faktů a indicií do souvislosti se zájmem Kremlu získat znovu vliv v bývalých satelitech někdejšího Sovětského svazu, včetně Česka.
Autor popisuje nejen tuzemské vyšetřování vrbětického případu, ale také související aktivity GRU, ruské vojenské zpravodajské služby, od doby sovětské okupace Československa až po současnost. Přibližuje, jak Rusko organizuje v Česku a dalších evropských zemích svou pátou kolonu a diverzní, kybernetické, dezinformační, ekonomické a subverzivní operace tajných služeb, které mají podpořit imperiální zájem Kremlu.
Součástí publikace jsou dosud nezveřejněné rozhovory s ředitelem BIS Michalem Koudelkou a ředitelem NCOZ Jiřím Mazánkem vzniklé exkluzivně pro tuto knihu.
Beépülve - orosz alvóügynökök és szuperkémek Nyugaton
Sok száz órányi interjú és többtucatnyi országban végzett kutatás eredménye ez a letehetetlen könyv. Betekintést nyújt a KGB legbelsőbb működésébe, az alvóügynökök és szuperkémek néha hosszú évekig, akár évtizedekig tartó kiképzésének bonyolult módszereibe. Ezek az emberek arisztokratáknak, kereskedőknek, futároknak álcázva dolgoztak a kijelölt terepen. Rengeteg erőfeszítést igényelt az is, hogy ellentmondásos szerepüket minden körülmények között el tudják játszani: úgy kellett például a náciszimpatizánst alakítaniuk, hogy közben szolgaian hűségesek maradtak a szovjet államhoz. A KGB döntött életükről és halálukról, és akár egyik napról a másikra ott kellett hagyniuk a családjukat, szerelmüket, gyereküket. A beépültek közül csak alig néhányan tudták megőrizni a lelki egyensúlyukat, sokan összeroppantak a kettős élet terhe alatt. Róluk és azon kevesekről szól ez a könyv, akiknek mindezek ellenére sikerült.
Cikánský evangelia
Když jim bylo patnáct, František opustil po sedmé třídě základní školu a Viktor počal dítě s prostitutkou. Jeden lámal holkám srdce, druhý klukům kosti, bloudili novým tisíciletím, až se polámáni potkali na výrobní lince. A začaly se dít věci…
Romské rozhovory o temné minulosti a radostné každodennosti dvou chlapů vytažených ze dna.
Nominace za nejlepší dokumentární knihu v MFDF Ji.hlava 2021.
Případ Roubal a další kauzy doživotně odsouzených
Miroslav Kučera, bývalý člen pátracího oddělení někdejší Federální kriminální ústředny a žák legendárního kriminalisty Jaroslava Zahrádky, a Jan Stach, bývalý kriminalista, zmapovali nejstrašnější případy, jejichž pachatelé byli svého času odsouzeni na doživotí. Roubal, Vocásek, Biederman, Lazok, Kajínek, Večeřa, Černý, Kukačková a mnozí další… Co je vedlo ke spáchání nejtěžších zločinů? Jaké byly okolnosti jejich zatčení? Jací jsou, jak se mají dnes – a žijí vlastně ještě vůbec?
dostupné aj ako:
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
