Knihy - Svetová beletria strana 14 z 500
zobraziť:
Győztesek
„A hokival és az élettel is az a probléma, hogy alig akad bennük egyszerű pillanat. A többi pedig küzdelem.”
Két és fél év telt el a zord erdők közepén megbúvó Björnstadban az óta az esemény óta, amit mindenki igyekszik elfelejteni. Csakhogy a bánat és az erőszak beleivódik az emberekbe. Szeretjük a boldogan végződő meséket, de a lelkünk mélyén tudjuk, hogy nem mindegyik lehet az.
Ezúttal egy hatalmas viharral kezdődik minden. Valaki, aki már régóta távol volt, hazatér. Valakit eltemetnek. Valaki szerelmes lesz. Valaki az NHL-ről álmodik, valaki pedig bosszúról. Valaki igyekszik rendbe hozni a házasságát, valaki pedig megpróbálja megmenteni a gyermekeit. Valaki gyűlöl, valaki küzd, valaki fegyvert fog. És nem minden szerettünk éri meg az öregkort.
Mit jelent a család? Mit jelent egy hokiklub? Mit jelent egy város? És mit vagyunk készek feláldozni azért, hogy mindezt megóvjuk? Erről mesél Fredrik Backman a Björnstad-trilógia befejező kötetében.
Můj bratr
Jana Kippo se vrací na rodný statek na severu Švédska. Kdysi odsud utekla poté, co její bratr napadl otce lopatou. Bratr se nyní upíjí k smrti a matka po mrtvici chátrá v domově důchodců. Návštěva v Janě oživí vzpomínky na dětství plné násilí, přesto se rozhodne zůstat, aby se pokusila vyrovnat s minulostí. Jenže drsná realita venkova, kde v rodinách po generace vládne alkohol a nikoho nezajímá, co se děje za zavřenými dveřmi, bude krutým soupeřem. Naděje na odpuštění ale umírá poslední. Snad.
Plyniem ako rieka
Na úpätí mohutných hôr Colorada preteká okolo mestečka Iola rieka Gunnison. V 40. rokoch 20. storočia tu ľudia žijú v izolácii pred okolitým svetom. Sedemnásťročná Victoria vedie po smrti matky domácnosť na rodinnej broskyňovej farme. Ale v deň, keď jej cestu skríži záhadný cudzinec, už nič nebude také ako predtým. Victoria sa čoskoro musí vzdať všetkého, čo jej je blízke a drahé, a utiecť do divočiny. Tu zo všetkých síl bojuje o prežitie – svoje aj svojho nenarodeného dieťaťa.
Muž, který si pletl manželku s kloboukem
Oliver Sacks je dnes snad nejslavnější neuropsycholog na světě. Jeho „klinické povídky“ nejsou jen nezúčastněné kazuistiky kuriózních případů. Autor v nich totiž popisuje životy, nemoci i odlišnosti svých pacientů s neobvyklou mírou empatie a představuje je jako hluboce lidské bytosti. V knize se dočteme například o slepé sochařce, která svůj talent objevila až v šedesáti letech, neboť do té doby měla ochrnuté ruce, o nahluchlé ženě, která slyšela nepřetržitě hrát irskou hudbu a měla za to, že to jen její zubní plomba funguje jako krystalka, o muži, jemuž se zdálo, že se stal psem, a ráno se probudil s mimořádně vyvinutým smyslem pro rozeznávání pachů a vůní a s nutkavou potřebou vše očichávat, o dalším, jinak nikterak výjimečném člověku, který znal nazpaměť všech šest tisíc stran hudebního slovníku, či o dvojčatech, která uměla odříkávat prvočísla až po ta dvanáctimístná, ale nesvedla jednoduché sčítání a odčítání. Příběh muže, který si pletl manželku s kloboukem, byl dokonce využit jako námět pro operu skladatele Michaela Nymana, která byla uvedena i v České republice.
Oliver Sacks (1933–2015) byl britský lékař, který žil od roku 1965 v New Yorku a věnoval se neurologické praxi. Byl znám svými knihami, v nichž čtenáře seznamoval s nejzajímavějšími klinickými případy své praxe, ale zároveň se hluboce zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a vyšlo i v češtině. Kniha Probouzení se stala předlohou pro film Čas probuzení (1990), jenž byl nominován na Oscara.
dostupné aj ako:
Ty moje skvostné zvířátko
V odlehlé holandské vesnici, kam lidi zvenčí přijdou jen zřídka, se místní veterinář vydává na další rutinní návštěvu sousedního statku. Je začátek parného léta a v okolí se šíří zvěsti o nemoci skotu, ale on má oči jen pro čtrnáctiletou farmářovu dceru, která tráví osamělé prázdniny podivnými hrami a fantazírováním. Nikdo netuší, kolik toho ti dva mají společného (citlivost, vnitřní trýzeň a neukojitelnou představivost) a jak daleko jejich tajný vztah zajde.
V literatuře se některé velké příběhy neodbytně vrací, ale jen čas od času v ní zazní i zvlášť silné hlasy. A Rijneveld dává ten svůj do služeb jednoho z takových příběhů: jeho odvážná reinterpretace Lolity zasazená na holandský venkov připomíná jednu z nebezpečných podob lásky, z níž nikdo nevyjde bez úhony.
Omylem jsem rozšlápl černou kočku
Za tuhle knihu by měl jít autor do pekla, tedy kdyby nějaké peklo existovalo a jemu by se chtělo někam jít – to by o románu Filipa Zawady asi napsal jeho hrdina. Malý chlapec ze sirotčince, který vedou jeptišky. Rodiče ho opustili, adoptovat ho nikdo nechce. Na první pohled velmi smutný příběh. Jenže místo toho se nedokážeme při čtení vypravěčova ironického komentáře vlastního osudu ubránit smíchu. Je to pohled zbavený společenských konvencí a ohledů na to, co se smí nebo nesmí říkat, a zároveň zrcadlo frází, které malý kluk slyší od dospělých a opakuje je. Stačí takové – nenávistné, pokrytecké nebo neupřímné – věty vlastně jen vytrhnout z jejich kontextu a vidíme jejich směšnost a ubohost v celé šíři. Vypravěč románu František ale dokáže slova tím, že se neohlíží na jejich společenské významy, proměňovat a využívat podle svého. A tak o sobě může hrdě říkat: parchant. Černá kočka přináší smůlu jen těm, kteří tomu uvěří.
Vyzbrojeni šílenstvím
Skupinka mladých lidí na venkovské samotě v zapadlém koutě Anglie vzbuzuje u svých příbuzných a přátel podezření, že spí každý s každým. Skutečnost je složitější: atmosféra sršícího erotického napětí prostupuje i krajinou a počasím, mořem a jídlem, vtípky i řevnivostmi – a též nálezem nádoby, jež může a nemusí být kalichem Svatého grálu. Mladistvé ambice a zmatky, rodící se povahy a posedlosti jsou možná plodem nahodilé chvíle, možná prýští odkudsi z dávnověku. A poté, co hrozivý obraz krajního násilí skupinku nakonec rozmetá na různá místa a do různých měst, přetrvává vzpomínka na jednou prožitou křehkou souhru i v grotesce městského shonu a společenských konvencí.
Britská modernistická spisovatelka Mary Butts (1890–1937), „bohyně bouře“, jejíž odhodlání zobrazovat „nejhorší věci“ pohoršovalo mnohé (včetně Virginie Woolf), je autorkou rozsáhlého prozaického díla, jež se posledních třicet let těší obnovené pozornosti. Její tvorba, oscilující mezi experimentálními polohami a vypjatým smyslem pro spiritualitu a mysticismus, představuje výrazný a originální hlas modernistického hnutí a jeden z jeho donedávna skrytých vrcholů. Román Vyzbrojeni šílenstvím (Armed with Madness, 1928) je spolu se Smrtí Felicity Taverner (Death of Felicity Taverner, 1932) jejím nejvýznamnějším dílem.
Na sklade 1Ks
15,68 €
16,50 €
Ha minden véget ér is
A természetet semmi sem érdekli.
Nem fogja megköszönni, hogy elektromos hibridautót vásároltál. Nem lesz kedves hozzád azért, mert napelemet szereltél fel. Nem ad egy kicsivel több esőt, mert beérted két gyerekkel, eggyel, vagy egyáltalán nem vállaltál gyereket. Sem több, sem kevesebb szén-dioxidot nem nyel el azért, mert elmész szavazni. Nem kíméli a korallzátonyokat, a gleccsereket és az esőerdőket, csak mert rábeszélted a gyerekeidet, hogy mégiscsak kóstolják meg a húspótlóból készült darált húst. Mindazt, amit most tapasztalunk, egyáltalán nem tudjuk befolyásolni a tetteinkkel, mert ez a tíz, harminc vagy ötven évvel ezelőtt meghozott és főként meg nem hozott döntéseink következménye.
Az élet megy tovább - akkor is, ha lángolnak az erdők; ha elfogyott az élelem és az üzemanyag, a családoknak pedig gyalogszerrel kell menekülniük a tűzvész elől; akkor is, ha tüntetők rombolják le a városokat. A klímaválság olyan, akár egy rémálom, mégis van, ami nem változik: a kamaszok szerelmesek lesznek, a házasságok megromlanak, a fiatalok identitásválságba kerülnek, és lankadatlan intenzitással lázadnak rettenetes szüleik ellen.
Didrik negyvenéves média-tanácsadó, aki az erdőtűz elől menekülve igyekszik hősiesen viselkedni, családja megmentésére irányuló erőfeszítései azonban kudarcba fulladnak. Melissa klímatagadó influenszer, tele elveszett álmokkal. André egy kiöregedett teniszcsillag megnyomorított fia, aki arra használja a válságban egyre inkább elharapódzó erőszakot, hogy leszámoljon szörnyeteg apjával. Vilja, Didrik tinédzser lánya, aki elszakad a családjától, és a cselekvésre képtelen felnőttek helyébe lép a menekültek vezetőjeként.
Jens Liljestrand nem túl távoli jövőbe helyezett disztópiájában négy ember küzd nemcsak az életben maradásért, hanem a boldogság fel-felvillanó érzésének megtartásáért is, miközben Svédország lángokban áll.
Az elveszített jegy
Miután a vőlegénye váratlanul – és meglehetősen csúnyán – szakít Libbyvel, a lány szíve összetörik, az élete pedig romokban hever. Londonba utazik, hogy a nővéréhez költözzön, amíg valahogy össze nem szedi magát. A csomagoktól roskadozó lány felküzdi magát egy piros, emeletes busz felső szintjére, és lehuppan egy idős férfi mellé. A nyugdíjas Frank elmeséli neki, hogy 1962-ben ugyanezen a járaton találkozott egy lánnyal, akinek gyönyörű vörös haja volt, akárcsak Libbynek. Hosszasan beszélgettek, ám soha többé nem találkoztak, Frank ugyanis elveszítette a jegyet, amelyre az ismeretlen lány a számát írta. Az elmúlt hatvan évben a férfi mindennap felszállt ugyanerre a buszra, hátha újra felbukkan a titokzatos lány, akit a lelki társának érzett. Libby mindennél jobban szeretné, ha Frank még egyszer láthatná az elveszett szerelmét, ezért egy szokatlan társ segítségével munkához lát. A kutatás során Libby arra is rájön, mennyire fontos, hogy megragadja a saját esélyét a boldogságra – mielőtt még túl késő lenne.
Mongrel
Mei loses her Japanese mother at age six. Growing up in suburban Surrey, she yearns to fit in, suppressing not only her heritage but her growing desire for her best friend Fran.
Yuki leaves the Japanese countryside to pursue her dream of becoming a concert violinist in London. Far from home and in an unfamiliar city, she finds herself caught up in the charms of her older teacher.
Haruka attempts to navigate Tokyo's nightlife and all of its many vices, working as a hostess in the city's sex district. She grieves a mother who hid so many secrets from her, until finally one of those secrets comes to light . . .
Shifting between three intertwining narratives, Mongrel reveals a tangled web of desire, isolation, belonging and ultimately, hope.
Na březích Dněpru
Román vyšel poprvé v roce 1932 a je inspirován dobou autorova dětství a raného jinošství v židovském městečku na dnešní Ukrajině, jež tehdy patřila k carské říši. Chlapec Penek pochází z jidiš hovořící rodiny velkoobchodníka s obilím a dřívím. Je v ní nejmladším, avšak nemilovaným dítětem. Postupně se vzdaluje náboženskému i společenskému životu svých příbuzných a stále častěji utíká z velkého bohatého domu na předměstí štetlu, kde vládne nepředstavitelná bída. Jeho sympatie patří stále více světu chudiny a drobných řemeslníků, jejichž synové, ačkoli je pro ně původně „zatracený panský synek“, ho na konci příběhu přijmou za svého.
Okolo Měsíce
Věděckofantastický román francouzského klasika Julese Vernea o výpravě na Měsíc, který byl první do češtiny přeloženou verneovkou.
Kniha Okolo Měsíce (Autour de la Lune, 1870) je volným pokračováním románu Ze Země na Měsíc (1865), v němž se líčí historie založení Gun-Clubu, baltimorského sdružení dělostřelců a odborníků na balistiku, kteří hodlají vystřelit dělovou kouli až na Měsíc.
Členové klubu předpokládali, že střela bude bez lidské posádky, když během montáže obřího kanónu, Kolumbiady, přišel telegram z Paříže: „Nahraďte kulovou střelu kuželovitě zakončeným válcem. Poletím v něm.“ Podepsán byl Michel Ardan.
Dobrodružství začíná...
Tři muži ve člunu (o psu nemluvě), 15. vydání
Tři dobří přátelé po zralé úvaze dojdou k závěru, že jediné, co jim může zachránit psychické i fyzické zdraví, je společná dovolená. A tak se rozhodnou vyrazit na řeku.
Původní záměr autora byl sepsat jakéhosi průvodce po dolním toku Temže. Dodnes se turisté a fanoušci knihy vydávají po stopách Jeroma, Harrise a George.
Nesmrtelní Tři muži ve člunu jsou zásadní dílem moderního britského humoru.
A Kamogava Kifőzde
Melyik az az étel, amiért bármit megtennél, csak hogy még egyszer megkóstolhasd?
Egy csendes kiotói mellékutcában van egy különleges étterem. A Koisi és édesapja, Nagare által vezetett kifőzde csodálatosan extravagáns ételekkel kényezteti a vendégeit. Ám nem ez a fő ok, amiért érdemes hozzájuk betérni...
Az apa-lánya páros ugyanis másféle szolgáltatást is nyújt. Zseniális nyomozói képességeik birtokában képesek újraalkotni egy-egy ételt a vendégeik múltjából: olyan fogásokat, amelyek a kulcsot jelenthetik az elfeledett emlékek felidézéséhez vagy a jövőbeli boldogság megtalálásához. Legyen az marharagu vagy makrélás szusi - az idő homályába vesző receptek étterme kapcsolatot teremt a múlttal, és utat mutat egy szebb élethez.
Jako tygr ve sněhu
Strhující příběh lásky, války a vykoupení, odehrávající se na pozadí korejského hnutí za nezávislost, sleduje propletené osudy mladé dívky prodané do školy pro kurtizány a chudého syna venkovského lovce.
Píše se rok 1917, když hluboko v zasněžených horách okupované Koreje zachrání chudý a vyhladovělý místní lovec japonského důstojníka před útokem tygra. Jejich osudové setkání je začátkem příběhu trvajícího přes půl století.
Brzy nato je mladá dívka Jade prodána svou rodinou do školy pro kurtizány. Tento zoufalý čin ji předurčí k životu v nejnižší společenské vrstvě. Když se náhodou setká s osiřelým chlapcem Džung Ho, postupně se mezi nimi utvoří pevné přátelství. Jak dospívají, Džung Ho se zapojuje do revolučního boje za nezávislost země, zatímco z Jade se stává vyhledávaná umělkyně. Musí se ale rozhodnout, zda je ochotna riskovat vše pro toho, kdo by se pro ni také obětoval.
Juhea Kimová vdechla život výjimečným postavám, jež si na pozadí zkoušeného národa splétají své vlastní osudy, od provoněných komnat kurtizánské školy v Pchjongjangu přes oslnivé kavárny stále modernějšího Soulu až po lesy Mandžuska, kde zuří líté boje. Román Jako tygr ve sněhu odhaluje svět, v němž se z přátel stávají rivalové, z nepřátel zachránci, hrdinové jsou pronásledováni a tygr není tou nejhorší bestií, s níž se můžete střetnout.
dostupné aj ako:
Fredovo nejšťastnější manželství
Jímavý příběh o setkání dvou spřízněných duší, o ostýchavě klíčící křehké lásce a o vzácném lidském souznění. Zdánlivě až banální námět se v mistrném literárním zpracování stává něčím mnohem zásadnějším než jen pozvánkou k výjimečnému čtenářskému zážitku. Útlá povídka o Fredovi a Heleně je nadčasovou sondou do hlubin lidské psyché a úchvatným podobenstvím o fundamentálních otázkách existence člověka. Stala se východiskem i tématem bádání řady filozofů a vědců z nejrůznějších oborů, inspirací celých generací umělců, ale i předmětem politických sporů. Nesmazatelnou stopu zanechala i v širším společenském životě Československa a dodnes zůstává fenoménem, bez nějž si lze naši kulturu stěží představit. Mimoliterární osud tohoto dílka je neméně originální. Obnáší marné pátrání po skutečném autorovi, nacistickou cenzuru, pokoutní prodeje jednotlivých výtisků za astronomické ceny, zájem sovětské špionážní služby či vznik tajných spolků. Stávající vydání proto kromě kriticky redigovaného textu zahrnuje i stručnou literárněhistorickou studii, která povídku zasazuje do příslušného dějinného kontextu a mapuje její vliv na československou a českou uměleckou tvorbu od začátku 2. světové války až do současnosti.
Kdo seje do sněhu
Máriddja se právě dozvěděla, že jí nezbývá mnoho času. Svůj osud přijímá se zuřivou rezignací a rychle přechází k důležitějším záležitostem: jak utajit svůj stav před manželem Bierou. Sámské rodiny jsou tradičně velké a mladí se mají starat o staré. Jenže Máriddja a Biera nikdy neměli děti. Sice kdysi měli chlapce, kterého milovali nade vše, ale ten jim odebrán. Snoubenci Kaj a Mimmi se přestěhovali do malé vesnice na severu Švédska. Zatímco Mimmi touží založit vlastní rodinu, Kaj se cítí ztracený, protože neví, kdo byl jeho otec a odkud pochází. Pak však najde podivnou krabici plnou sámských rukodělných výrobků, kterou mu zanechala matka. Spustí se nepravděpodobný řetězec událostí, které ho nakonec dovedou k objevu, jenž mu změní život…
Vysoko v nebi
Fantaskní příběh zakotvený ve všední argentinské realitě někdy konce první dekády 21. století propojuje Prahu a Buenos Aires. Podle všeho se dávno předtím, začátkem německé okupace Československa, podařilo pražským Židům přemístit Golema do Jižní Ameriky. Do Argentiny odlétá Češka Kateřina s úkolem Golema vypátrat. Co ji čeká? Objevuje – a s ní i čtenář – největší přistěhovaleckou metropoli světa, město s bohatou historií a kulturou s evropskými kořeny, po Florencii údajně nejpřitažlivější globální turistickou destinaci. Katčino dobrodružství je svérázným, meyrinkovsky hravým prologem už dříve česky vydané Bertazzovy novely Pražský syndrom (2019) a zároveň neobvyklým průvodcem ulicemi a paláci, nekonečnými protiklady středoevropské Prahy.
Ostrov tajemství
Sedmatřicetiletá Angie, která vyrůstala v Londýně, vždycky chtěla poznat tajemstvím opředenou minulost své matky. Krátce před vlastní svatbou se proto vydává do odlehlé krétské vesnice, kde navštíví svou umírající babičku. Stará žena se chce zbavit břemene v podobě pohnuté historie… a tak začíná vyprávět. Před Angie ožívá srdcervoucí obraz nacisty okupované Kréty i příběh nekonečné lásky. Dokážou ženy tří generací společnými silami zacelit rány, které na dlouhé roky potrhaly jejich rodinné vztahy?
Nechajte sa vtiahnuť do sveta najznámejších príbehov svetovej literatúry. Prežívajte osudy hlavných hrdinov a objavujte novinky, ktoré vám neustále prinášame v oblasti svetovej beletrie. Čítajte romány, novely, či poviedky od známych autorov ako Jane Austen, Haruki Murakami, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Jules Verne, Erich Maria Remarque, Paulo Coelho, Daniel Defoe, George Orwell a mnohých ďalších.
