Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 25 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Pragmatizace logické analýzy jazyka
Tématem monografie je proces transformace filosofického směru nazývaného analytická filosofie ve směr na něj navazující, označovaný jako postanalytická filosofie, za jehož těžiště považujeme především postupné prostupování pragmatických akcentů původně čistě formální logickou analýzou jazyka. Pragmatizaci nechápeme jako prostý návrat ke klasickému pragmatismu, ale jako vstup kvalitativně nových motivů a argumentů formovaných především pozdní filosofií L. Wittgensteina do myšlenkového pole analytické filosofie. Východiskem textu je filosofie a logika G. Fregeho, následně pak důkladné zmapování filosofie B. Russella, G. E. Moora a myslitelů tzv. Vídeňského kruhu, zejména R. Carnapa. Monografie se věnuje i méně známým autorům tzv. Krakovského kruhu. Zvláštní pozornost je věnována L. Wittgensteinovi, od něhož následně přecházíme k J. L. Austinovi. Závěrečné oddíly práce se zabývají zejména myšlenkami W. V. O. Quina, W. Sellarse, R. Brandoma, D. Davidsona a R. Rortyho.
O nových médiích, modularitě a simulaci
Kniha O nových médiích, modularitě a simulaci je nesena analýzou vztahu mezi člověkem a moderní technologií, přičemž důvod pro zaměření se na počítačové médium je ve své podstatě jednoduchý: počítač determinuje nové formy zkušenosti (simulace, virtuální realita), pro něž je zásadní princip modularity. V rámci kyberprostoru totiž nejde o poznání transcendentního typu, ale o rhizomatické uspořádání afektů a střepů kultury, respektive zlomků vědomostí a znalostí, které volně plují v nelidském prostoru graficky strukturovaného pole. A jestliže motorizované stroje konstituovaly „druhý věk“ technických strojů, nyní žijeme v době kybernetických a informačních strojů, které vytváří „člověkastroj“, modulární propojení dvou oblastí, které již není založené na kategoriích užití či jednání, ale na vzájemné intimní komunikaci; jedná se o aparalelní evoluci organismu a stroje. Předložená kniha, kterou lze chápat jako příspěvěk k analýze fyziognomie současné (digitální) kultury a společnosti, se zaměřuje na dvě oblasti: na „novost“ digitálních technologií a na vyjasnění teze o pojetí média jako extenze, která vede k fenoménům umělé augmentace či existence kyborgů.
Pohyb a řád
Základní hodnota knihy prof. Bednáře tkví dle mého názoru v tom, že je pokusem o původní, nikoli jen interpretační, filosofickou monografii, což je v posledních desetiletích v Čechách neběžný jev. Předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie. V jádru konceptu stojí protofilosofická problematika původního prafenoménu pohybu chápaného a vypracovaného jako původní časoprostor FYSIS a z tohoto původního ontologického nahlédnutí studie dospívá až k problémům dějinnosti, dějin a jejich smyslu, filosoficky aktuálním problémům svobody či soupatřičnosti politické, filosofické, náboženské a umělecké dimenze lidského života. Jakkoli se neztotožňuji s mnohými dílčími nahlédnutími nebo konkrétními argumenty, mám za nesporné, že kniha přináší relevantní filosofické stanovisko a její vydání prospěje rozvoji filosofie v naší zemi.
Acta Philosophica Tyrnaviensia 16
Predkladaných sedmoro štúdií upriamuje pozornost na skúmanie dejinných aspektov filozofie ako
terapeutického prostriedku.
Uvažovat o filozofii ako terapii nie je celkom obvyklé. A to ani medzi filozofmi, ani v podstatne terapeutickejších vodách
ludského snaženia. Je to možno preto, že pre cast filozofov je filozofické skúmanie skôr riešením teoretických a
osobnostne nezatažených problémov (ako sú pravda, dobro a krása, vecné a od psychicna ci subjektivity nezávislé
zákonitosti univerza), prípadne – pre inú cast priaznivcov lásky k múdrosti – je filozofia spätá najmä s hodnotami,
etikou a mravným konaním uplatnovaným v tak individuálnom, ako i spolocenskom správaní. Uvažovanie o
terapeutickom ponímaní filozofie akoby evokovalo v ušiach filozofov tažko akceptovatelný fakt, že filozofia má co do
cinenia i s problémami, ktoré niektorý filozof vníma ako svoje osobné, prípadne, že filozofi samotní sú potenciálnymi
adeptmi terapeutického intervenovania. Nedôvera k takto stanovenému problému však nepochádza len zo strany
filozofov. Práve naopak. Rovnako dotknutí sa pri úvahe o terapeutickom úcinku filozofie môžu cítit psychológovia,
psychoterapeuti ci iní liecitelia telesných ci psychických, ba i sociálnych neduhov cloveka a pri tomto pocite budú (nie
neoprávnene) poukazovat na zväcša teoretický a metodologicky nezviazaný rámec filozofického bádania voci ich
metódou a výcvikom nesmierne prepracovanému a znacne kontrolovanému úsiliu.
Napriek tomu, a ci práve preto, sme si ako predmet nášho skúmania zvolili práve prebádanie terapeutických aspektov
a kompetencií filozofie ako osobitého prístupu cloveka k svetu i sebe samému. Nazdávame sa totiž, že každá
nevyriešená otázka (a filozofická par excellence) je clovekom vnímaná ako problém, ktorý, pokial je subjektívne
vnímaný ako vážny (existenciálne, axiologicky, epistemicky, teologicky...), si vyžaduje od subjektu jeho
zodpovedanie. Absencia uspokojivej odpovede zväcša pôsobí na cloveka neurotizujúco a i preto hladanie odpovedí a
riešenia pálcivých existenciálnych otázok plní tak trochu aj funkciu terapeutickej intervencie. V tomto najširšom slova
zmysle možno preto všetko filozofické skúmanie chápat najmä ako antický ideál starostlivosti o dušu, ci hladanie
zmyslu, poznávanie seba samého a svojho miesta vo svete.
Takéto chápanie filozofie ako terapie je stredobodom filozofického skúmania už oddávna. Možno sa s ním stretnút pri
zrode antického filozofovania, ked napr. Sokrates považuje celé filozofické úsilie práve za formovanie a staranie sa o
seba samého – epimeleisthai sauton – staranie sa o svoje záležitosti. Ale nielen Sokrates ci Platón, títo
psychagogicky orientovaní myslitelia, ale i rímski stoici vyzdvihujúci pokoj duše a vyrovnanost, ci epikurejci hladajúci
blaženost v hedoné ci apatheii a ataraxii sú dôkazom toho, že život je plný utrpení a problémov, ktoré má filozof riešit
správnym filozofickým životným postojom. Téma zdravého a správneho životného postoja charakteristic
Acta Philosophica Tyrnaviensia 17
Problém slobody možno do urcitej miery objasnit iba tak, ked fenomén slobody uchopíme, porozumieme a
skúmame celostne a ked ho analyzujeme z viacerých komplementárnych základných hladísk. Tento prístup sa
ukázal ako schodná cesta na prekonávanie rôznych apórií v otázke slobody.
Ked sa spýtame na slobodu, o com je vlastne rec? Ide o problém gnozeologický, ontologický, axiologický, etický, ci
nejaký iný? Alebo ide o všetky tieto problémy dovedna? A kto je na túto základnú otázku schopný a kompetentný
odpovedat? Vedec, politik, teológ, filozof?
Nestací len skúmat, co je sloboda, ale treba skúmat aj to, akým spôsobom sloboda je, aké jej bytie, resp. aký je
spôsob jej bytia. Ked slobodu prednostne vztahujeme na cloveka, co nás koniec koncov má najviac zaujímat, potom
spôsobom bytia cloveka je samotná jeho existencia a sloboda je neoddelitelnou súcastou, dimenziou bytia cloveka,
bez ktorej clovek neexistuje. Clovek teda existuje tak, že existuje v slobode a sloboda existuje v cloveku. Jedným z
bytostných atribútov cloveka je jeho sloboda, takže on sám je vlastne v istom základnom zmysle slobodou. Clovek
existuje od svojho pociatku v slobode, preto nemôže nebyt slobodný.
Novotomistické metafyziky
Aké má postavenie novotomistická filozofia v dnešnom filozofickom myslení, osobitne v krestansky
orientovanej filozofii? Je dnes ešte aktuálna? Co môže znamenat pre súcasného cloveka a jeho kultúru? Môže
pozitívne prispiet k filozofii budúcnosti? Ak áno, akým spôsobom a akými ideami. Tieto a im podobné otázky si kladie
autor tohto diela a hladá na ne aj pomocou iných bádatelov plausibilnú odpoved.
Ak citatel siahne po tejto knihe, stretne sa s pozoruhodným i v európskej literatúre ojedinelým dielom, v ktorom je
komplexne prezentovaná novotomistická filozofia 20. storocia s výhladom do budúcnosti. Autor nielenže v nom podáva
systematický prehlad tohto široko spektrálneho filozofického smeru s jeho viacerými dejinnými prúdmi a viac ako 400
myslitelmi, v ktorých sa prihliada na kultúrne a národné osobitosti, ale aj hlbšie analyzuje významnejšie
novotomistické koncepty, vyhladávajúc a formulujúc ich metafyzický základ. Na túto analýzu používa osobitný, ním
MOC: 10,00 €
vypracovaný metodologický prístup, ktorý mu umožnuje rozlíšit podoby metafyzík, ktoré sa ukazujú ako prekonané,
od podôb metafyzík, ktorým je vlastná dejinná a pravdivostná legitímnost.
Ako výsledok svojho viacrocného bádania približuje tie novotomistické metafyziky a ich nosné idey, ktoré sú vysoko
aktuálne v súcasnosti a ktoré môžu prispiet k hlbšiemu porozumeniu "kultúry života a lásky", ako aj k dosiahnutiu
intelektuálnej prevencie pred rozlicnými podobami myslenia podporujúcimi "kultúru smrti".
Dielo obsahuje bohatú literatúru pre dalšie štúdium a je vhodné aj ako vysokoškolská ucebnica na magisterskom a
osobitne doktorandskom štúdiu filozofie a teológie. Je druhým zväzkom pripravovanej tetralógie Krestanská filozofia
20. storocia a jej perspektívy. Prvý zväzok už vyšiel v tom istom vydavatelstve pod názvom Personalistické metafyziky
koncom roka 2006.
Strach ze svobody
Strach ze svobody patří k nejznámějším dílům Ericha Fromma, který ji napsal během exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým nacismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu. Výstižně poukazuje na fakt, který nikdo před ním explicitně psychologicky nerozpracoval – fakt dvojznačnosti lidské svobody, jež se může stát otevřením možností, stejně jako cestou do úzkosti z osamění a izolace. Je-li svoboda pojímána oním druhým způsobem, svádí do pasti autoritářství, destruktivity či konformismu. Fromm ve svém díle pátrá, kdy takový strach ze svobody vznikl a co jej podpořilo, a přes všechna svá zjištění se domnívá, že je v lidských schopnostech stát se sebou samým skrze tvorbu, smyslovou radost, lásku či práci. Erich Fromm (1900–1980) byl původem německý sociální psycholog, sociolog, humanistický filozof a demokratický socialista, spojený s tzv. frankfurtskou školou a s kulturní psychoanalýzou. Mezi jeho nejznámější knihy patří Strach ze svobody, Umění milovat, Anatomie lidské destruktivity, Mít, nebo být.
Kant und die biblische Offenbarungsreligion - Kant a biblické zjevené náboženství
Kantova metafyzika a filosofie náboženství patří k jedněm z nejvlivnějších v dějinách novověku až po současnost. Kant se snaží nově promyslet vztah rozumu a víry s cílem ukázat, že si neodporují, nýbrž že se k sobě chovají jako "soustředné kruhy". Sborník zkoumá různé aspekty tohoto vztahu: analyzuje pojmy jako zjevení nebo církev, zasazuje Kantovu filosofii do historického kontextu (Spalding) či mapuje vliv jeho eticko-náboženského myšlení (Cohen).
dostupné aj ako:
Obrazotvornost v dějinách evropské filosofie
Říká se, že veškeré poznání pramení ze dvou zdrojů, z rozumu a smyslového vnímání. Na jedné straně máme pojmy, abstraktní kategorie myšlení, na straně druhé pak prchavé barvy, zvuky, tvary, vůně a celou hloubku smyslové zkušenosti. Tyto dva kořeny poznání jsou si natolik vzdáleny, že se nám často ani nedostává slov, abychom vyjádřili to, co bezprostředně vnímáme. Odkud se pak bere spojení mezi smysly a rozumem? Jak můžeme svoji smyslovou zkušenost vůbec učinit předmětem myšlení? Ve filosofické tradici bývá za takovýto most považována právě obrazotvornost. Náleží jí tak úloha nezbytného spolutvůrce naší představy o světě, zároveň je však i původcem vidin a fantaskních přeludů. Tohoto rozporu je si filosofie vědoma od svého počátku a ona základní myšlenka, že o světě můžeme mít jen představy, jež nemusí být obrazem skutečnosti, se neustále vrací a zůstává klíčovým problémem evropské filosofické tradice. Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli. Nabízí tak čtenáři možnost hlouběji se seznámit s tímto často opomíjeným, byť nesmírně plodným tématem filosofického uvažování. Spoluautoři: Ladislav Benyovszky, Annabelle Dufourcq, James Hill, Jakub Chavalka, Petr Jíra, Jindřich Karásek, Tomáš Koblížek, Lukáš Kollert, Aleš Novák, Jaroslav Novotný, David Peroutka, Marie Pětová, Vít Pokorný, Karel Thein, Václav Zajíc
Happiness
A huge bestseller in Europe, Frederic Lenoir s "Happiness" is an exciting journey that examines how history s greatest philosophers and religious figures have answered life s most fundamental question: " What is happiness and how do I achieve it?" From the ancient Greeks on from Aristotle, Plato, and Chuang Tzu to the Buddha, Jesus, and Muhammad; from Voltaire, Spinoza, and Schopenhauer to Kant, Freud, and even modern neuroscientists Lenoir considers the idea that true and lasting happiness is indeed possible. In clear language, Lenoir concisely surveys what the greatest thinkers of all time have had to say on the subject, and, with charming prose, raises provocative questions: . Do we have a duty to be happy? . Is there a connection between individual and collective happiness? . Is happiness contagious? . Is there a difference between pleasure and happiness? . Can unhappiness and happiness coexist? . Does our happiness depend on our luck? Understanding how civilization s best minds have answered those questions, Lenoir suggests, not only makes for a fascinating reading experience, but also provides a way for us to see us how happiness, that most elusive of feelings, is attainable in our own lives."
Slobodný od scenára
Slobodný od scenára hovorí o osude každej ľudskej bytosti, o Tvojom osude, ktorý Boh napísal v „Knihe života“, ako aj o moci vernej dôvery v Boha, ktorá človeku umožňuje tento osud žit.
Slobodný od scenára je kniha pre všetkých tých, ktorí si želajú:
• objaviť svoju skutočnú identitu,
• mať skúsenosť autentickej slobody a autonómie,
• žiť zdravo vzťah s Bohom a s druhými ľuďmi,
• poznať Božiu vôľu pre svoj život,
• znovuobjaviť svoju vieru ako živú dôveru,
• vyjadriť naplno svoj potenciál a ovplyvniť zem,
...vstúpiťdo svojho OSUDU!
Skrze hlboký a praktický pohľad sa autor venuje témam ako slobodná vôľa a predestinácia, pričom spája/kombinuje moc Božieho slova, poznatky o fungovaní ľudského ducha a mysle, ako aj dynamík medziľudských vzťahov.
Každý z nás si môže zvoliť a aj žiť skutočný život, ktorý Boh pripravil pre neho či pre ňu:
V Tvojej (Božej) knihe všetky moje dni už boli napísané, moje dni boli vytvarované skôr, než hociktorý z nich existoval. (Žalm 139,16)
Duch človeka je miestom stretnutia medzi nebom a zemou, kľúčový bod, kde tento dokonalý plán možno vnímať, kde nám ho Duch Svätý odhalí. Je to plán pre naše šťastie a úspech, ktorý umožní plné vyjadrenie potenciálu, ktorý Tvorca do nás vložil.
Na sklade 1Ks
12,00 €
Mezi náboženstvím a politikou
Kolektiv autorů sestávající ze sociologů, filosofů, historiků a politologů v knize zkoumá vztahy mezi náboženstvím a politikou z rozmanitých teoretických, metodologických a disciplinárních hledisek. V teoreticky zaměřených kapitolách pojednávají J. Sokol, J. P. Arnason a J. Homolka o složitých souvislostech vztahů mezi náboženstvím a modernitou a pokaždé z jiného zorného úhlu téma začleňují do širších perspektiv antropologických, filosofických a historicko-sociologických. M. Šimsa, P. Barša a M. Hanyš se dotýkají aktuálních diskuzí o nábožensko-politických vztazích a pojednávají o problematice islámu a demokracie, roli náboženství v liberálně-demokratickém diskursu a vztahu mezi monoteismem a násilím. Kapitoly psané P. Kratochvílem, T. Doležalem, Z. R. Nešporem, K. Černým a M. Jaluškou analyzují vybrané historické i současné případy nábožensko-politických konfigurací (EU, česká společnost, arabské jaro, středověká Galicie) a na konkrétním materiálu ukazují jejich rozmanitost a dynamičnost.
Explicationes Explicationum
Jelen kötet a kora újkori Erdély intellektuális világába invitálja az olvasót Enyedi György 1590-es években keletkezett műveit elemezve. Az Erdélyi Unitárius Egyház püspöki tisztét betöltő Enyedi írásai arról tanúskodnak, hogy szerzőjük milyen innovatív módon kezelte a felekezeti beágyazottsággal kapcsolatos elméleti problémákat.
A radikális protestantizmus szellemében fogant életmű három tudományterületet érint: a Szentírás briliáns egzegetikai vizsgálata a filozófia és a klasszika-filológia segédtanaira támaszkodik. Héliodórosz és Plutarkhosz, Aiszkhülosz és Szophoklész bizánci kommentárirodalma, a filozófus Zabarella és Cesalpino vagy a humanista Szentírás-értelmezés jelölik ki azokat a szellemi vonatkoztatási pontokat, amelyek mentén Enyedi számára az egységes kulturális öndefiníció lehetségessé vált.
Enyedi "meghaladta korát", egzegetikai eredményeit száz évvel halála után kezdték értékelni a felvilágosult bibliai hermeneutika vezető németalföldi alakjai. Az erdélyi felekezeti problémákat felhelyezte Európa szellemi irányzatainak térképére, Kolozsvár és Pádua egy világ részét képezték.
Simon József a Szegedi Tudományegyetem Filozófia Tanszékének docense, fő kutatási területei a skolasztikus, a reneszánsz és a kora modern filozófiatörténet, valamint a régi magyar filozófia története.
O duchu zákonů II.
Druhý díl tohoto zásadního spisu dějin politické filosofie a politickésociologie nebyl dosud nikdy do češtiny přeložen, přestože dvousvazkovédílo tvoří jednolitý celek. Stejně jako první díl i tento svazek je opatřen předmluvou překladatele a vysvětlivkami. Součástí knihy je téžpřeklad Obrany „Ducha zákonů“, v níž se Montesquieu vyrovnávás útoky jezuitů a jansenistů na svou knihu.
Na sklade 1Ks
32,34 €
Brána smrti
Kniha rozvíjí stejnojmenný seriál České televize a dané téma zachycuje ve větší ploše. Jednotlivé poznatky a zkušenosti tu jsou v nezkráceném působivějším vyznění a nabízejí jiný pohled na smrt, než je běžné. Mezi stovkou osobností je i R. Moody, S. Grof, M. Stingl, F. A. Wolf, 14. dalajlama…
Většina lidí má ze smrti strach, je to pro ni téma depresivní a schovává se před ní. Zde však poznáme, že lidé napříč historií i kulturami většinou pojímají život a smrt jako proměny našeho věčného bytí. K pokračování života po smrti se hlásí i mnozí moderní vědci a odborníci – zjišťují, že po smrti je to vlastně mnohem zajímavější… Zároveň v knize najdeme inspiraci, jak se vypořádat s odchodem blízkých, jak se připravit na vlastní smrt i jak vlastně žít.
Richard Rorty a zrkadlo filozofie
Kto bol Richard Rorty (1931 - 2007)? Už počas života ho označovali za ,,najzaujímavejšieho" a ,,najvplyvnejšieho" amerického filozofa, jedného z najoriginálnejších a najdôležitejších za ostatných 50 rokov. Pre niektorých bol ,,prorokom a básnikom nového pragmatizmu", pre iných renegátom analytickej filozofie, pre ďaľších postmodernistickým relativistom. Jeho opus magnum z roku 1979 - Filozofia a zrkadlo prírody (Kalligram 2000) - je jednou z najvýznamnejších kníh filozofie 20.storočia.
Napriek tomu je Rortyho filozofia u nás neznáma. Prežívajú o nej skôr predsudky a dezinterpretácie, než pochopenie toho, o čo mu vo filozofii išlo a akým spôsobom sa to usiloval dosiahnuť. Celý život riešil jednu otázku: ,,Na čo je filozofia dobrá a či vôbec je na niečo dobrá?"
Táto kniha je pozvaním do Rortyho filozofie. Autor ňou plní svoj osobný dlh voči svojmu učiteľovi v nádeji, že ,,rortyizmus" poskytne filozofii u nás nové, doposiaľ netušené podnety na tvorivý rozvoj.
Obraz a moc
Knihu Obraz a moc tvoří dvě doplňující se části: přehledová autorská studie a původní rozhovory s francouzskými mysliteli. První část knihy uvádí do problematiky komplexních vztahů obrazu a moci ve francouzském myšlení na přelomu 20. a 21. století. J
ejím záměrem je zdůvodnit interdisciplinární průzkum a uvést do vzájemných souvislostí vlivné vědecké polemiky a názory na vztah obrazu a moci, jak je autorka pozoruje v současném filosofickém a sociálním výzkumu ve Francii. Druhá část knihy přináší
7 unikátních rozhovorů autorky s vybranými osobnostmi současné francouzské filosofie (Georges Didi-Huberman, Marie-José Mondzainová, Jacques Ranciere, Pierre Lévy), sociologie (Michel Maffesoli), antropologie (Marc Augé) a historie médií (Monique Sic
ardová). Pro lepší orientaci v dané problematice jsou rozhovory uvedeny informačními perexy dotazovaných myslitelů. Takto koncipovaná odborná reflexe je neobvyklou příležitostí pro osobní seznámení se s názory vybraných představitelů francouzské teor
ie obrazu. Propojuje různé současné odborné perspektivy v pluralitním dialogu, aby tak z různých stran reflektovala aktuální sdílení viditelného jako politiku vizualizace neviditelného.
Od spravedlivé války ke spravedlivému míru?
"Kniha přibližuje vývoj rozborů „spravedlivé války“ v evropské politické filosofii a etice.
Německý politický teoretik a etik Bernhard Sutor objasňuje pojetí spravedlivého mírového soužití a odpovídá na následující aktuální otázky: Proč si lidstvo, srostlé dnes v osudové globální společenství, světovou válku už nemůže dovolit? Jaké cesty vedou k uspořádání, které by zabraňovalo válkám a umožňovalo pokojné urovnávání konfliktů? "
Přístupy k etice I.
V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům? A jak se do našeho pojetí blaženosti promítá naše porozumění sobě samým a celku, jehož jsme součástí? Cílem této knihy je představit šest odlišných antických a středověkých filosofických přístupů k těmto otázkám a k etickému tázání vůbec.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
