Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 38 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Hegelova Fenomenologie ducha
Šestnáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky je soustředěn k jedinému tématu – k osobnosti G. W. F. Hegela. Základem souboru je rukopis přednášky, jíž Patočka ve školním roce 1949/1950 nedobrovolně na dvacet let uzavřel své pedagogické působení na pražské filozofické fakultě. V jejím rámci nejprve ozřejmil rozvoj Hegelova uvažování ve spektru raných textů, záhy však jeho výklad sleduje pohyb myšlení uskutečněný Fenomenologií ducha (1807): Patočkův postupný komentář kopíruje strukturu Hegelovy knihy, nedobírá se však jejího finále, zastavuje se u pododdílu Die Aufklärung – Osvícenství. Text přednášky umožňuje nahlédnout způsoby Patočkova rozumění Hegelovu dílu – také v kontextu širší, rozporuplné tradice i časové, poválečné debaty, formované podněty prací J. Hyppolita, G. Lukácse či A. Koj?va. Krom toho má text přednášky přípravný význam ve vztahu k pozdějšímu Patočkovu překladu Hegelovy Fenomenologie ducha (knižně 1960): řadu překladových partií rozptýlených napříč přednáškou lze chápat jako pretext překladu knižního.
Po způsobu dodatků jsou k hlavnímu textu tohoto svazku připojeny dva oddíly sestávající z dalších (publikovaných a nepublikovaných) textů o Hegelovi z let 1929–1964, jež dosud nebyly do Sebraných spisů Jana Patočky zařazeny.
Reggeli Senecával - Sztoikus útmutató az élet művészetéhez
"A sztoikus (illetve más ókori filozófusok) számára a memento mori, vagyis az elkerülhetetlen halálon való töprengés nélkülözhetetlen filozófiai gyakorlatot jelentett, amelynek ráadásul nem várt kedvező hatásai is lehetnek. Az eljövendő rossz dolgok megfontolásaként a memento mori lehetővé teszi számunkra a halálra való felkészülést, és segít abban, hogy megszabaduljunk a halállal kapcsolatos félelmeinktől. Ezenkívül arra ösztönöz, hogy komolyabban vegyük a jelenlegi életünket, hiszen felismerjük, hogy halandók vagyunk. Mint arra magam is rájöttem, a saját halálomon, sőt a hozzám legközelebb állók szintúgy elkerülhetetlen halálán való töprengés egy teljességgel váratlan és erőteljes eredménnyel is járt: mélyebb hálát tudtam érezni minden egyes percért, amit még együtt tölthetünk."
"Most csak arra tanítalak, hogy ne tartsd magad szerencsétlennek idő előtt, minthogy azok a dolgok, amelyeknek a bekövetkezésétől rettegtél, talán sohasem fognak bekövetkezni, vagy legalábbis egyelőre nem következtek be." - Seneca
A római Seneca, az I. században élt sztoikus filozófus és államférfi gondolatai változásokkal teli, bizonytalan, sokszor szorongásra okot adó világunkban ugyanolyan aktuálisak, mint kétezer évvel ezelőtt. Sőt, ma talán még nagyobb szükség van a sztoikusok erényeire: a lelki nyugalomra, a megfontoltságra, a jelenlétre, az állhatatosságra, hogy örvénylő mindennapjainkban megtaláljuk magunkban a mozdulatlan középpontot, mely a legnehezebb élethelyzeteinkben is megvilágítja a kiutat.
David Fideler - aki főiskolai tanárként az ókori filozófia kutatója - amellett, hogy bemutatja Senecának a barátjához intézett tanácsait, bölcs gondolatait, igyekszik azokat a mai körülményekre alkalmazva még inkább kézzelfoghatóbbá tenni.
A szerző a kötet végén olyan, a sztoikusok filozófiájára építő gyakorlatsort is ajánl az olvasónak, mely Seneca szerint hatásos segítséget nyújt, hogy elfogadjuk és a magunk javára fordítsuk a tőlünk független, sorsszerű eseményeket.
Vnitřní tvrz. Úvod k Hovorům k sobě Marka Aurelia
Hadotův úvod (Vnitřní tvrz) do Hovorů Marka Aurelia lze číst v jistém smyslu jako úvod do antického stoicismu. Neexistuje nakonec věčný stoicismus, který je napříč časem a prostorem jedním z možných postojů lidského vědomí? Jeho neustálá ozvěna ve filozofických koncepcích dvou tisíciletí tomu napovídá.
„Nech knihy knihami, nerozptyluj se jimi, není ti to dovoleno “ (M. A.: II, 2, 2).
Při psaní Hovorů si Marcus Aurelius budoval vnitřní tvrz nepřístupnou citům, vášním. Prostor klidu, ne však věž ze slonoviny, kam by se uchyloval, spíše výšinu, z níž hledí k obzorům lidského ducha. Jinými slovy Hovory jsou zápisky člověka činu, který hledá vnitřní klid a pro něhož časné lidské jednání nemá trvalou hodnotu, pokud není v sounáležitosti celého vesmíru a lidského společenství. To jest pravý stoicismus podobě, v jaké jej zjevil Marku Aureliovi Epiktétos.
Císař se ve své knize snaží praktikovat tři základní disciplíny: vidění skutečnosti takové, jaká je, oproštění se od všech předsudků; přijímání jevů a událostí s láskou a podřízeností běhu přírody i lidského společenství. Hovory jsou uspořádány podle tohoto trojčlenného schématu.
Jednorozměrný člověk
Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně iracionální. Úspěšně ovládla přírodu, ale i jejího tvůrce – člověka. Je totalitní, protože lidem prostřednictvím techniky nediktuje pouze potřeby společenské, ale i jejich individuální přání a činí si na ně nárok také v jejich volném čase. Svoboda (např. svobodná volba ve výběru zboží a služeb) se stává nástrojem ovládání. Rozvinutá industriální společnost je podle autora daleko ideologičtější než její předchůdkyně, protože ideologie se přesunula do samotného výrobního procesu, lidé začínají být produkty, reklama se stává žádaným životním stylem. Kapitalisté přejímají roli byrokratů, dělnická třída je integrovaná do nesvobodné společnosti. Pojmy jsou redukovány na souhrn operací a operacionalistické hypotézy se neustálým opakováním v masových médiích mění na definice. Nerozumné se rovná neoperacionalizovatelné. Vzniká jednorozměrné chování a myšlení.
Cestou ven je návrat k dvojrozměrnosti – rozpornosti, která je nutně obsažena ve filozofickém myšlení. To se musí stát negativním v tom smyslu, že upozorňuje na to, co není bezprostředně přítomno, a zpochybnit společnost i sebe samé. Touto cestou může dojít k osvobození individuality a původcem změny se mohou stát zejména menšiny, outsideři a radikální intelektuálové.
Výmluvnost ticha
Zkušený a uznávaný autor psychologické a spirituální literatury Thomas Moore na základě starých i moderních příběhů ukazuje nečekanou a mnohdy paradoxní moudrost prázdnoty. Prázdnota není nedostatkem, ale pozváním, které může být naším největším učitelem. Každodenní uvědomování si a oceňování její tiché přítomnosti v našem světě a v našich vlastních životech není útěkem od reality, ale otevřeností tomu, co ve skutečnosti může být tím nejsmysluplnějším a nejskutečnějším.
Moudrá a laskavá kniha představuje několik desítek krátkých příběhů o prázdnotě z různých kultur a prostředí, od buddhistických kóanů a súfijských paradoxů po líčení prázdného hrobu z evangelií, a Moorovo originální zamyšlení nad nimi opřené o jeho terapeutickou, spirituální i životní zkušenost a praxi.
Marxist Modernism
Lectures on art, Marxism, and critical theory by the legendary philosopher, collected for the first time, with an afterword by Martin Jay
Marxist Modernism is a comprehensive yet concise and conversational introduction to the Frankfurt School. It is also a new resource from one of the twentieth century’s most important philosophers: Gillian Rose.
Her 1979 lectures on the Frankfurt School explore the lives and philosophies of a range of the school’s members and affiliates, including Adorno, Lukács, Brecht, Bloch, Benjamin, and Horkheimer, and outline the way each theorist developed Marx’s theory of commodity fetishism into a Marxist theory of culture.
Edited by Robert Lucas Scott and James Gordon Finlayson
Cestou do velkého neznáma
Knihou kázání Martina Grubera prosvítá osobitý humor, důkladná znalost keltské mytologie i spirituality a nadčasovost poselství evangelia. V divokých paradoxech a přímočarosti textů se zrcadlí složitá životní cesta tohoto kněze a básníka, jeho vášnivost pro Krista a ryzí touha po Bohu. To vše je podané svébytnou řečí, do níž se obtiskl jazyk dávných ostrovních legend a mýtů.
Metakritika ke kritice čistého rozumu
Metakritika ke Kritice čistého rozumu je jedním z posledních, největších, a zároveň nejméně známých Herderových filosofických spisů. Představuje nejen nejostřejší dobovou reakci na hlavní dílo Immanuela Kanta, který byl nejprve Herderovým učitelem, nýbrž i jednu z nejzralejších sebereflexí Herderovy vlastní filosofie a filosofie německého osvícenství vůbec. V polemice s Kantem hájí některá základní paradigmata leibnizovského racionalismu a jejich konformitu se zjeveným náboženstvím. V kritické a idealistické filosofii konce 18. století naopak vidí systematickou destrukci křesťanského metafyzického myšlení a proti jejímu apriorismu a formalismu koncipuje vlastní plnohodnotnou alternativu novověké filosofie, založenou na kvalitativním a vývojovém pojetí daností lidského myšlení i bytí.
Jak Husserl zachránil vědomí
Moderní člověk čelí krizi vědomí. Solipsisté, vedení generálem Berkeleym, dokázali odříznout vnitřní svět prožitků od reality. Avšak malý prožitek jménem Edmund, vyslaný filozofem Husserlem, neustále bojuje proti této izolaci. Dokáže změnit tok času, proklouznout dveřmi paměti a najít vílu, která by mohla zachránit vědomí?
Tato kniha nás zavádí do světa filozofických otázek, které tvoří základ fenomenologie, a to vše prostřednictvím hravého příběhu. Zkoumá téma paměti, vnímání a reality a ukazuje, jak se člověk může vyrovnat s těmito složitými otázkami. Vydejte se po stopách filozofie prostějovského rodáka Edmunda Husserla.
Too Late to Awaken
The most provocative philosopher of our times returns with a rousing and counterintuitive analysis of our global predicament
We hear all the time that it's five minutes to global doomsday, so now is our last chance to avert disaster. But what if the only way to prevent a catastrophe is to assume that it has already happened - that we're already five minutes past zero hour?
Why do we seem unable to avert our course to self-destruction? Too Late to Awaken sees Slavoj Žižek deliver his most forceful, hopeful account of our discontents yet. Surveying the interlocking crises we currently face - global warming, war, famine, disease - he points us towards the radical, emancipatory politics that we need in order to halt our drift towards disaster.
Pithy, urgent and witty, Žižek's diagnosis reveals our current geopolitical nightmare in a startling new light, and shows why, in order to change our future, we must reimagine our past.
Budoucnost humanitních věd
Walter A. Kaufmann (1921-1980) byl německo-americký filosof, básník a uznávaný překladatel filosofických, teologických a básnických děl. Kniha Budoucnost humanitních věd, jež je Kaufmannovou poslední knihou, vyšla poprvé v New Yorku v roce 1977 a zabývá se krizí humanitních věd. Původem německý myslitel se židovskými kořeny, jenž na sklonku 30. let 20. století utekl před Hitlerem do USA, v ní otevřeně přiznává, že budoucnost klasického humanitního vzdělání je velmi nejistá a že k tomu mimo jiné zásadně přispívá to, jakým způsobem jsou humanitní vědy pěstovány a vyučovány.
Co v postmoderním světě orientovaném na technologický pokrok a pragmatismus očekávat od klasického humanitního vzdělání? Lze kritický stav humanitních věd vnímat jako příčinu, nebo jako následek společenského vývoje? Jsou na vině ti, kteří humanitní obory vyučují a pečují o ně, nebo vzdělávací systém odrážející společenskou poptávku? A jedná se vůbec o krizi, nebo spíše jen o přirozený vývoj související s demokratizací vzdělání a proměnou senzibility moderního člověka?
I více než padesát let po vydání zůstávají Kaufmannovy myšlenky o humanitních vědách aktuální a inspirující. Jeho návrhy, jak lépe a smysluplněji vyučovat humanitní vědy, jsou cenným podnětem pro všechny, kteří věří v jejich zásadní roli v rozvoji humanity a obohacení společnosti.
Open Socrates
A new and vibrant understanding of Socrates, his work, and his unique approach to learning
Socrates has been hiding in plain sight. We call him the father of Western philosophy, but what exactly are his philosophical views? He is famous for his humility, but readers often find him arrogant and condescending. We parrot his claim that 'the unexamined life is not worth living,' yet take no steps to live examined ones. We know that he was tried, convicted, and executed for 'corrupting the youth,' but freely assign Socratic dialogues to today's youths, to introduce them to philosophy. We've lost sight of what made him so dangerous. In Open Socrates, acclaimed philosopher Agnes Callard recovers the radical energy at the centre of Socrates' thought and shows why it is still the way to a good life.
Callard draws our attention to Socrates' startling discovery that we don't know how to ask ourselves the most important questions- about how we should live, and how we might change. Before a person even has a chance to reflect, their bodily desires or the forces of social conformity have already answered on their behalf. To ask the most important questions, we need help. Callard argues that the true ambition of the famous "Socratic method" is to reveal what one human being can be to another. You can use another person in many ways-for survival, for pleasure, for comfort- but you are engaging them to the fullest when you call on them to help answer your questions and challenge your answers.
Here Callard shows that Socrates' method allows us to make progress in thinking about how to manage romantic love, how to confront one's own death, and how to approach politics. In the process, she gives us nothing less than a new ethics to live by.
The Politics of Friendship
Jacques Derrida was one of most influential philosophers of the 20th century. In The Politics of Friendship he explores the idea of friendship and its political consequences, past and future in order to explore invention of a radically new friendship, of a deeper and more inclusive democracy.
Humanismus
Člověk je mírou věcí. Co je však mírou člověka?
Když se řekne humanismus, každý si představí něco a někoho jiného. Jedněm se vybaví myslitelé Erasmus Rotterdamský, Michel de Montaigne, Bertrand Russell a další, jiným zase spisovatelé a umělci jako Dante, Leonardo da Vinci či Voltaire a ještě dalším třeba osobnosti z politiky či teologie. Pro někoho je humanismus především prosazování vědeckého a racionálního náhledu na svět, jiní v něm vidí především důraz na morálně odpovědný život a pro mnohé představuje sumu humanitních věd.
Humanismus je tím vším současně, a pokud má nějaký svorník, pak je jím hledání toho, jak svobodně jednat, myslet, tvořit a zkoumat, a přitom neškodit: jinými slovy, jak vlastně být člověkem. Humanistické smýšlení na sebe proto v běhu dějin bralo mnoho filozofických či uměleckých podob, avšak v jeho jádru vždy zůstává důraz na lidské měřítko. I díky tomu humanistická tradice přetrvala a i po staletích inspiruje dál. Kniha Humanismus vypráví její fascinující příběh a přibližuje výzvy humanismu v současnosti.
The New York Times Bestseller
dostupné aj ako:
Shaolin: How to Win Without Conflict
Discover how to win in any situation using the ancient wisdom of the Shaolin monks.
The Shaolin monks in China are legendary for their mastery of kung fu, but the secret to their success – their ability to rise to any challenge, handle stress and overcome conflict – lies not in their physical strength but in their powerful mindset.
Captivated by the legend of the Shaolin monks, Bernhard Moestl travelled to China to live among them. What he learned there surprised him – the teachings of Shaolin are not about fighting. The Shaolin monks understand that through their minds they have control over themselves and their surroundings, and that it is the mind alone that allows them to succeed.
In this book, Bernhard has distilled the monks’ incredible way of thinking into 13 life principles, including resoluteness, self-knowledge and community. By following this ancient path, you will discover the monks’ greatest lesson: the ultimate success is learning to fight so well that you do not need to fight at all.
You do not need to be a monk or live in a monastery to apply these principles to your life. Bernhard provides modern examples, exercises and inspiring quotes to ease you on your journey to discovering your innermost self, your greatest potential and much, much more.
Premeny. O pravom zmysle umenia
Píšuc o pravom zmysle v umení Sallis prejavuje veľkú úctu k samotnému dielu: umelecké dielo nezastiera, ako to zvyknú robiť filozofi, ale upozorňuje na jeho povrch, na jeho farebnosť, na „farbu tela“, na jeho znelosť. Človek od čítania tejto knihy odchádza s prehĺbeným pocitom skutočnej záhadnosti umenia a plnším porozumením, prečo sa tu odhaľuje niečo významné, niečo, čo nemožno preložiť do pojmového jazyka. Sallis sleduje zmysel, ktorý nám umenie sprístupňuje, s veľkou dôslednosťou a neobyčajnou jemnosťou v celej jeho osobitosti. Reč je jasná, text nesie tie najlepšie znaky Sallisovho štýlu a argumentácia je presvedčivá. Sallis podáva svedectvo o tom, čo máme tendenciu príliš rýchlo opúšťať; jeho schopnosť zotrvať v priestore vnímaného robí z čítania tejto knihy skutočný pôžitok.“ (Prof. Dennis J. Schmidt, Pennsylvania State University)
John Sallis (1938) pôsobil ma University of the South, na Duquesne University v Pittsburghu, na Loyola University of Chicago, na Vanderbilt University, na Pennsylvania State University a od roku 2005 je profesorom filozofie na Boston College. Je zakladajúcim redaktorom časopisu Research in Phenomenology a generálnym redaktorom „Studies in Continental Thought“ (Indiana University Press). Prednášal v Európe, Ázii, Severnej a Južnej Amerike a je autorom viac ako 20 kníh.
Traktáty o kontemplaci a lásce
Český překlad dvou traktátů, které patřily k nejznámějším spisům celého středověku, a jednoho krátkého spisku, jenž zůstal po mnohá staletí zcela neznámým.
* O kontemplaci Boha (De contemplando Deo)
* O přirozenosti a důstojnosti lásky (De natura et dignitate amoris)
* Modlitba (Oratio)
Jde o první Vilémovy spisy, určené k duchovní formaci bratří jeho komunity v Saint-Thierry. Traktát O kontemplaci Boha stejně jako spisek Modlitba je svědectvím o Vilémově hledání Boha a jeho tváře, jež má povzbudit mnichy na cestě jejich vlastního hledání. Pojednání O přirozenosti a důstojnosti lásky se pak řadí ke traktátům De amore, které ve středověku vznikaly v hojném počtu. Vilém se v něm staví proti doktríně světské lásky, jež byla šířena díky četbě některých antických autorů a neblaze ovlivňovala mentalitu mnichů, a nabízí svým bratřím pravou nauku pro jejich růst v lásce k Bohu. Pojednání se vzájemně doplňují a vytvářejí harmonickou jednotu. Vilém v nich předkládá svoji nauku o modlitbě a lásce k Bohu, která hojně čerpá z Písma a učení Otců a kromě teologického poznání vychází také z jeho vlastních mystických zkušeností.
Člověk není sám
A. J. Heschel patří mezi nejvlivnější židovské myslitele 20. století. Proslul jako rabínský učenec, advokát chasidismu, existenciálně orientovaný filosof a propagátor mezináboženského dialogu. Heschelovo celoživotní intelektuální úsilí směřovalo ke zprostředkování mezi žitou náboženskou zkušeností a filosofickou reflexí této zkušenosti. Navazoval tak na tradici středověkých židovských filosofů, zejména Maimonida, ale na rozdíl od jeho striktně racionalistického pojetí se u Heschela projevil vliv chasidské výchovy a vzdělání a znalost luriánské kabaly. Heschel tak má cit i pro iracionální momenty autentického náboženství, k němuž mu jako pars pro toto slouží judaismus. Každá náboženská zkušenost podle něho začíná radikálním údivem a smyslem pro nevýslovné, který je specifickým způsobem poznání Boha, a vede k odpovídajícímu způsobu života, charakteristickému pro zbožného člověka. Heschel chtěl původně tento koncept vtělit do jednoho textu, ale nakonec jej rozdělil a po několika zdrženích a po dohodě s vydavatelem vyšla první část s podtitulem Filosofie náboženství a po několika letech druhá část s podtitulem Filosofie judaismu.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
