Najnovšie - Filozofia strana 55 z 138
zobraziť:
Mosty a řeka
Slavnostní sborník k jubileu fenomenologického myslitele a příležitostného básníka Jiřího Michálka (* 9. 2. 2021). Oslavenec se věnoval a věnuje široké škále témat a aktivit s filosofií a poesií souvisících, což odráží i tematická a žánrová pestrost sborníku – gratulanti zaslali příspěvky nejrůznějšího charakteru, od vzpomínek přes básně a obrazy po – nejvíce zastoupené – eseje a studie k otázkám biologie, psychologie, filosofie i literatury.
The Tyranny of Merit
These are dangerous times for democracy. We live in an age of winners and losers, where the odds are stacked in favour of the already fortunate. Stalled social mobility and entrenched inequality give the lie to the promise that "you can make it if you try". And the consequence is a brew of anger and frustration that has fuelled populist protest, with the triumph of Brexit and election of Donald Trump.
Michael J. Sandel argues that to overcome the polarized politics of our time, we must rethink the attitudes toward success and failure that have accompanied globalisation and rising inequality. Sandel highlights the hubris a meritocracy generates among the winners and the harsh judgement it imposes on those left behind. He offers an alternative way of thinking about success - more attentive to the role of luck in human affairs, more conducive to an ethic of humility, and more hospitable to a politics of the common good.
A modern ész kritikája
Azt mondhatnánk tehát, hogy míg mi, emberek a paradicsom nyitott kapujában tipródunk, addig az állatok angyali nyugalommal járkálnak ki-be ugyanezen a kapun. (...) Az Édenkertbe csak ugyanazon az úton térhetünk vissza, amelyiken kijöttünk. A tudás útján. A vállalkozás reménytelennek tűnik, de eltörölhetetlen múltunkban mindig akad egy-egy inspiráló történet.
Mert senki sem szolgálhatja a saját javát a jóról való tudás nélkül, mely tudás éppoly kevéssé hozzáférhető a puszta tényeken, mint a puszta csevegésünkön keresztül. (...) A tudós, illetve a társadalmi igazságosság harcosa (social justice warrior) a legjobb szándéka ellenére sem tehet jót velünk a természet, illetve az emberi természet valódi természetéről való tudás nélkül, mert csak ez a tudás teheti őket magukat jó emberré. Márpedig a klasszikus felfogás szerint jót csak az tehet, aki maga is jó.
Na sklade 1Ks
12,87 €
Tragično a Antigona v díle Sorena Kierkegaarda
Jednáme, nebo chtě nechtě (také) přihlížíme tomu, co se (nám) děje? Můžeme svůj život plně sdílet s druhými? A jsme-li herci na jevišti světa, kdo nám píše scénář? Takové otázky se vynořují v souvislosti s Kierkegaardovou recepcí Antigony. Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Nejvýznamnějším příspěvkem je esej Reflex tragična antického v tragičnu moderním (Buď anebo I), kde se táže po pravém tragičnu a načrtává modernizující remake zmíněného dramatu. Toto téma, ačkoliv nepředstavuje pouhou kuriozitu z dějin myšlení nebo okrajovou záležitost, zatím nebylo plnohodnotně pojednáno. Vzhledem k vrstevnatosti hermeneutického terénu začíná předkládané zkoumání třemi přípravnými kapitolami, které představují nezbytné podmínky dalších rozborů. Autor se nejdříve věnuje specifikům antického dramatu a upozorňuje na klíčové (a někdy přehlížené) motivy Sofoklovy Antigony, pak se zabývá vlivnými Hegelovými úvahami o tragičnu a Antigoně (Fenomenologie ducha, Estetika), jejich výkladovými úskalími a limity. Neopomíjí ani problematiku kierkegaardovských interpretací (ironie, niternost, pseudonymita nebo úskalí existencialistických filiací). Následuje pojednání o samotných Kierkegaardových Antigonách. Kniha se zmiňuje o všech výskytech v díle kodaňského autora, největší pozornost přirozeně věnuje již zmíněné kapitole z Buď anebo I. Stručně uvádí do četby tohoto pseudonymního spisu (obsah, struktura, aluze, netypičtí autoři), shrnuje základní momenty tázání po rozdílu mezi antickou a moderní tragédií a nabízí rozbor proponované moderní Antigony: srovnání s původním Sofoklovým dramatem i jeho hegelovskou interpretací a analýzu klíčových motivů modernity, reflexe, fragmentu, pohřbení zaživa, štěstí, víry a ticha. Kniha by mohla posloužit také jako zevrubnější uvedení do četby Kierkegaarda.
Svět jako živý stroj
Pozice, kterou Henry More (1614-1687) v dějinách filosofie zaujímá, je dosti specifická a rozhodně si zaslouží pozornost a to navzdory tomu, že jej standardní výklady většinou spíše opomíjejí. Jako by totiž stál jednou nohou v tradici renesančního platonismu a druhou v novověké přírodní filosofii, jak ji formovali Descartes, Hobbes a později Newton. Tato prostřední pozice mezi dvěma obrazy světa je pro Mora zdrojem jistého napětí, zároveň mu však poskytuje prostředky, jak toto napětí zajímavým způsobem řešit. Právě z tohoto důvodu může mít zkoumání Morovy filosofie obecnější a nikoli pouze historický význam: potýká se totiž s otázkami, které byly formativní pro zrod moderní vědy, jak ji známe dnes.
Prostřednictvím analýzy několika vybraných tematických okruhů (světová duše, imaginace, magie, entuziasmus) se tato studie pokouší nabídnout komplexní vhled do Morova filosofického systému. Svět je v něm uchopován jako systém mechanicky se srážejících částic spravovaných matematicky vyjádřitelnými přírodními zákony, ale zároveň jako cosi živoucího a disponujícího duší, jež prostřednictvím sympatetických vztahů propojuje veškerenstvo do jednoho harmonického a organického celku: Svět jako živoucí stroj.
Čas a věčnost
Ánanda Kéntiš Muthú Kumárasvámí byl světoznámý indolog, znalec orientálního umění, historik světových náboženství a metafyzik. Cejlonský původ ho vedl k národní hrdosti a buditelství. Během své hvězdné akademické kariéry byl uchvácen naukou perennialismu a myšlenkou totožného metafyzického jádra všech náboženství světa. Rozvíjení a aplikování této nauky zasvětil celý zbytek svého života.
Ve své pozdní knize s názvem Čas a věčnost se Kumárasvámí zabývá chápáním protikladnosti pomíjivého světského času a nepomíjivé božské věčnosti. Analyzuje je v učeních hinduismu, buddhismu, starořecké filosofie, islámu a křesťanství a neopomíjí ani verše moderních mystiků. Objevuje jednotné a nadkulturní učení o věčnosti přítomné v okamžiku, v božském Nyní, jež je vždy na dosah pro ty, kdo ho hledají, a jehož dosažení je vrcholem duchovní snahy a stavem osvícení podle všech náboženských tradic.
Politika jednoty ve světě proměn
V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti. Liberální společnost, dosud oslavující postmoderní mnohost a jinakost, se proměňuje ve společnost roztříštěnou do uzavřených komunit, v níž se vytrácí jednotící ideál občanství a lidských práv. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, v myšlení teologického hnutí radikální ortodoxie a v populistických hnutích.
Středověké teorie vnímání a aktivita smyslů ve františkánském kontextu
Monografie se zaměřuje na problém, který obvykle není spojován se středověkou filosofií: otázku aktivity subjektu v jeho kognitivním vztahu ke světu, a to především na rovině smyslového vnímání. Toto zkoumání se opírá o texty tří františkánských myslitelů 13. a 14. století: Rogera Bacona, Petra Oliviho a Petra Auriola. Zvláštní důraz je kladen na františkánský kontext jejich teorií, jakož i na různé způsoby, jimiž se vyrovnávali s dědictvím řecké a arabské tradice optiky, reflektované v latinské Evropě od 13. století.
Muž a žena
Gudrun Burkhardová popisuje vývojová stádia mužů a žen v různých sedmiletých obdobích a ukazuje, že každý člověk má v sobě oba aspekty. V průběhu svého života má za úkol uvést mužské a ženské do harmonie ve své vlastní duši. Druhá část knihy se zaměřuje na různé úrovně vztahů mezi muži a ženami a dokládá, jak požadovaná integrace může mít pozitivní vliv na partnerský vztah.
dostupné aj ako:
Raněnovověká bohemikální hagiografie o českých patronech
Příběhy o svatých představují jeden podstatných prvků evropské duchovní kultury. Tzv. zemští patroni pak tvořili mezi světci speciální kategorii, která propojovala univerzální křesťanská témata s konkrétním regionem a hrála značnou roli při vytváření etnických a národních identit. Jednotlivé narativy nebyly nikdy zcela stabilní a i během raného novověku mutovaly, byly přejímány, upravovány, přetvářeny a znovu recipovány. Pro poznání této tematiky je proto důležité věnovat pozornost pokud možno co největšímu množství variant a zpracování. Předkládaná publikace se pokouší přinést co nejširší přehled hagiografických textů pojednávajících o českých patronech, jež byly publikovány tiskem mezi dobou římské (katolické) reformace a nástupem osvícenství. Je určena jako badatelská příručka pro církevní a literární historiky, etnology, religionisty a folkloristy i další odborníky a zájemce.
Nietzsche a bludný kruh
V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu. Kniha, která v originále vyšla v roce 1969 a čerpala také z řady tehdy málo známých pramenů, fragmentů z pozůstalosti a z korespondence, podnítila obnovený zájem o Nietzschovo dílo a výrazně ovlivnila řadu klasických textů moderní filosofie.
dostupné aj ako:
Myšlienky
Univerzálny génius Blaise Pascal (1623 1662) je jedným z najvýznamnejších matematikov a fyzikov v histórii ľudstva a zároveň patrí medzi najpoprednejšie postavy dejín filozofie.
V Myšlienkach sa zrkadlí mnohovrstvové myslenie jeho veľkého ducha. Zaoberá sa v nich ľudským vnímaním, poznávaním, vedomím, dušou, mysľou, pocitmi, vierou, ale aj politikou. Zvažuje, analyzuje, reflektuje a kladie otázky. Niečo vysvetlí, iné ostáva len načrtnuté
Tiež sa v nich dozvieme na čo Pascal na prahu novoveku prišiel a čo dôkladne premyslel: Človek je viac ako poznanie, moc, majetok áno, viac ako všetko na svete. Pascal vie, že v ľudskom srdci je stopa, ktorú sledovať je nanajvýš rozumné.... A tak čítanie Pascalových Myšlienok umožní aj takému čitateľovi, ktorý sa nezaujíma o otázky náboženstva a teológie, inšpirovať sa jeho múdrosťou, hľadaním zmyslu života a láskou k blížnemu.
Dielo Myšlienky boli ucelene vydané až po Pascalovej smrti. A od prvého vydania v roku 1670 vo Francúzsku patrí toto dielo ku klenotom svetovej literatúry. Na Slovensku vychádza v treťom vydaní.
Putování se svatým Dominikem
Osm století nás odděluje od svatého Dominika, avšak jeho lidskost, jeho citlivost, jeho dynamismus se nás dotýkají. Když ho lépe poznáme, více si ho zamilujeme, jako ho milovali jeho sestry a bratři v řádu. Poznali ho jako výjimečného člověka, heroického v modlitbě, neúnavného v kázání, náročného k bratřím, svědomitého v práci, ustavičně na cestách, nikdy v odpočinku. Dominik byl učitel. Měl hluboké intuice a dokázal je naplnit, vtisknout jim tvar. Plně se věnoval péči o bližní, vedl je a doprovázel v jejich křesťanském životě. U tohoto duchovního učitele se můžeme učit také my.
?
... Pokusíme se ptát na smysl života. Je to nejvyšší otázka, kterou si duchovně vyspělý člověk může dát. Ve vývojové řadě živočišných druhů je to totiž teprve člověk, který si ji může položit, uvažovat o ní a pátrat ve své poměrné duchovní schopnosti po poměrně hlubokém pochopení.
Je to klíčová otázka, která po tisíciletí zaměstnávala duchovně myslící jedince, kteří správně tušili, že je branou k dokonalejší až dokonalé duchovní vývojové cestě, že je branou k pochopení bytí Tvůrčího díla. A proto, že je též branou k pochopení sebe sama, - k našemu pojmu "já jsem", - k pochopení sebe v celkovém Bytí. K vlastnímu postoji vůči svému okolí, živému (organickému) i neživému (anorganickému). K pochopení své vlastní bytosti jako součástky celkové bytostné vývojové řady. K pochopení bratrství se vším, co jest jako jiná životní jednotka, než jsem já, ke stálému prohlubování svého chápání a pochopení až k poznatku, že vše, co jest, jsem já, - já, tato bytost, která je nyní člověkem, tato jednotka, která je částkou v nekonečném moři ostatních částek. A přece já jsem jednotou, jsem tím celkovým nekonečným Bytím, jsem všemi ostatními částkami, které jsem doposud považoval za oddělené, jednotlivé, - specifické bytosti. Pak ne mnohost a pestrost Tvůrčího díla, jak se mně doposud zdálo, ale jen jednota, vždy a všude.
Je to věčná otázka, která nutně vzniká na určité výši duchovního vývoje, která provokuje odpověď v hlubinách ducha, kam nižší vývojový tvor než člověk ještě svojí myslí nemůže dosáhnout.
Je to otázka, která ve všech dobách a ve všech duchovních kulturách přímo nebo nepřímo zaměstnávala člověka a tvořila základní a výchozí problém všech původních a pravých duchovních nauk.
Budeme se jí nyní zabývat. Bude hovořeno k těm, kteří již mnohé z duchovní nauky znají a kterým jsou známy alespoň běžné pojmy, obsažené v předchozích přednáškách.
Bude nutno přemýšlet o každé větě. Jestliže se bude zdát, že jsi pochopil, snaž se pochopit ještě hlouběji. Budeš-li vědět, že jsi pochopil vše, začti se znovu a pochopíš více...
Tiaž a milosť
Krátkosť pozemskej púte francúzskej filozofky, mystičky, odborárskej aktivistky Simone Weilovej (1909 - 1943), ktorú Albert Camus označil za „jediného veľkého ducha našej doby“, akoby bola úmerná hĺbke jej záberu, zračiacej sa v jej textoch. Súc od detstva vedená či vydaná napospas vysokému nároku na obnaženosť a čistotu vlastných postojov, dala neskôr tomuto imperatívu tvar vo svojich textoch vďaka rozsiahlemu vzdelaniu a neústupčivo, ba voči sebe samej neľútostne pestovanej schopnosti analyzovať „ľudskú mechaniku“. Filozofia podľa nej „nenapreduje, nevyvíja sa“, to, čo je v nej najpodstatnejšie, je jednota a totožnosť skutočnej múdrosti naprieč časom, čiže dotyk s večnosťou. Preto Weilová môže odmietnuť konceptuálne systematizácie, v ktorých sa skrýva totalitárna a napokon celkom imaginárna ambícia racionality na obsiahnutie celej Skutočnosti. Weilovej ide o „poznanie celou dušou“ a jej zošity, ktorých drobná časť tvorí túto knihu, vypovedajú o poctivom a vytrvalom zápase ľudskej bytosti o vlastnú očistu a odkrytie absolútneho základu svojho bytia. Autorom výberu z Weilovej zápiskov, ako aj samotného názvu Tiaž a milosť, bol jej priateľ, katolícky orientovaný spisovateľ, básnik a filozof Gustave Thibon (1903 - 2001).
dostupné aj ako:
Lacná kniha Král panna (-25%)
Kniha Král panna vznikla jako interpretace ruské pohádky Car panna, v níž se vyskytuje mnoho důležitých archetypů postav: zemřelá matka, věčně nepřítomný otec, který se znovu ožení, macecha, která se zamiluje do nevlastního syna, syn Ivánek, osudová žena.
Robert Bly, který se proslavil knihou na podobné téma Železný Jan, přizval ke spolupráci jungiánskou psychiatričku Marion Woodmanovou, Vznikly tak dvě interpretace této pohádky mužská a ženská, které doplňuje jejich společný rozhovor nad knihou. Tak se stalo, že k hlasu a stylu básníka a znalce mytologie přibyl hlas praktikující psychoterapeutky. Kniha Král panna nestaví na žádném válečném stavu mezi pohlavími, ale nabízí čtenářům odlišně pohledy na věc. V době, kdy se stupňuje snaha celého světa dojít především materiálního blahobytu, rozvíjet kult krásy a věčného mládí, připomíná tato kniha i temné kouty, podsvětí, rozpolcená srdce, ošklivost, stáří a smrt, které musíme přijmout jako nedílné součástí života, má-li být vyrovnaný.
Na sklade 1Ks
18,48 €
24,64€
dostupné aj ako:
Foucaultova filozofie svobody
Michel Foucault je známý jako autor, jenž zdůrazňuje závislost lidských subjektů na neosobních strukturách, nad nimiž nemají žádnou moc. Zároveň však je celé jeho dílo neseno kritickým záměrem a skutečným étosem svobody; jako by nás chtěl osvobodit přesně od těch omezení, která s takovou pečlivostí popisuje. Předkládaná kniha si bere za východisko právě tento paradox, jenž se konkretizuje ve Foucaultově projektu filozofické kritiky. Ta má za cíl nejen poznání současných apriorních podmínek našeho myšlení a jednání, ale i jejich narušování a překračování. Kde se však bere možnost svobody, kterou tento podnik předpokládá? To je kardinální otázka, již se kniha snaží soustavně sledovat, především se zaměřením na období Archeologie vědění a pozdějších svazků Dějin sexuality. Nespokojuje se přitom s pouhým referováním, nýbrž se chce skutečně konfrontovat s filozofickými otázkami, které zkoumaná díla nastolují, a samostatně domýšlet ty jejich koncepce, které Foucault sám načrtl jen v náznacích.
dostupné aj ako:
Král panna
Kniha Král panna vznikla jako interpretace ruské pohádky Car panna, v níž se vyskytuje mnoho důležitých archetypů postav: zemřelá matka, věčně nepřítomný otec, který se znovu ožení, macecha, která se zamiluje do nevlastního syna, syn Ivánek, osudová žena.
Robert Bly, který se proslavil knihou na podobné téma Železný Jan, přizval ke spolupráci jungiánskou psychiatričku Marion Woodmanovou, Vznikly tak dvě interpretace této pohádky mužská a ženská, které doplňuje jejich společný rozhovor nad knihou. Tak se stalo, že k hlasu a stylu básníka a znalce mytologie přibyl hlas praktikující psychoterapeutky. Kniha Král panna nestaví na žádném válečném stavu mezi pohlavími, ale nabízí čtenářům odlišně pohledy na věc. V době, kdy se stupňuje snaha celého světa dojít především materiálního blahobytu, rozvíjet kult krásy a věčného mládí, připomíná tato kniha i temné kouty, podsvětí, rozpolcená srdce, ošklivost, stáří a smrt, které musíme přijmout jako nedílné součástí života, má-li být vyrovnaný.
dostupné aj ako:
Príhovory na všedné dni 1
Táto zbierka príhovorov na všedné dni vznikla pred mnohými rokmi. Imprimatur bolo udelené vladykom Jánom Babjakom SJ, prešovským arcibiskupom a metropolitom, v roku 2004. Vplyvom rôznych okolností bola publikovaná iba malá časť týchto príhovorov v brožúrke Na každý deň. Dúfam že tento návrat k nedokončenému projektu poslúži inšpiráciou mnohým.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
