Najnovšie - Filozofia strana 58 z 138
zobraziť:
Problém vcítenia
Spis Problém vcítenia tvorí časť doktorskej práce nemeckej filozofky a rehoľníčky Edity Steinovej (1891 – 1942), ktorú v roku 1916 obhájila u Edmunda Husserla vo Freiburgu. Skúma v nej problematiku, ktorá bola v tom čase predmetom vedecko-filozofického záujmu a istým spôsobom sa snaží doplniť riešenia, ktoré podľa nej Husserl a iní nepreskúmali dostatočne hlboko. Je to výklad skúsenosti s iným človekom a jeho prežívaním, vcítenia sa do inej osoby, jeho podstaty a mechanizmov. Rozvíja pritom filozofické skúmanie konštitúcie psychického indivídua a ukazuje sa ako schopná samostatná mysliteľka. Načrtáva otázky, ktoré neskôr hlbšie skúmala v ďalších prácach a textoch. Na základe fenomenologickej filozofie a jej chápania konštitúcie tela a duševna psychofyzického indivídua podáva vlastný výklad aktu vcítenia, skúma podstatu skúsenosti s inými ľuďmi a ich prežívaním vrátane uchopenia cudzieho tela cez výrazové fenomény. Polemizuje pritom s inými teóriami myslenia a odhaľuje ich slabé stránky. Jej analýzy patria k cennému príspevku k fenomenologickému skúmaniu prvých desaťročí 20. storočia.
Na sklade 1Ks
13,90 €
dostupné aj ako:
Dějiny arogance
Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících z blahobytu. Luigi Zoja ve své knize varuje, že vztah lidské psychiky k touze je chorobný. Proto musíme pochopit iracionální impulz, který je toho příčinou.
Máme-li diskutovat o mezích ekonomického rozvoje, musíme si položit otázku, proč požadujeme nekonečný růst. V tu chvíli si uvědomíme, že jde o poměrně nedávnou a historicky podmíněnou tendenci. Ještě téměř včera jsme žili v agrární společnosti, která se řídila střídáním ročních období a obživu jí poskytovaly sezónní plody. Dějiny Západu jsou dějinami překonávání tohoto způsobu života a jeho nahrazení expanzí, jež nezná hranice; metastázou výroby, která je jen důsledkem metastázy potřeb. Chceme-li porozumět historii, musíme k ní stejně jako k ekonomii přistupovat psychologicky. Původ tohoto vývoje totiž tkví v nevědomé konverzi našich předků. Pro antické Řeky, kteří utvářeli základ západního myšlení, spočívala morálka v dodržování mezí. Žili ve strachu ze skrytého bažení lidstva po nekonečnu, které označovali za aroganci a považovali je za smrtelný hřích. Bohové chtěli štěstí jen sami pro sebe, byli závistiví, trestali toho, kdo měl či chtěl příliš. Tíž Řekové však díky svým úspěchům zpyšněli, stali se průkopníky ambicí a smetli tabu mezí: začali se stavět na místo bohů.
Luigi Zoja chce ve své knize připomenout a zpřítomnit příběh, ukrývající se v mýtech starých Řeků, se kterým bychom se ztotožnili a díky němuž bychom znovu uvěřili v prospěšnost hranic.
Simply Philosophy
A clear, simple, graphic-led introduction to philosophy.
Are you short of time but hungry for knowledge? This philosophy book proves that sometimes less is more. Bold graphics and easy-to-understand explanations make it the most accessible guide to philosophy on the market.
Understanding Philosophy Has Never Been Easier
This illuminating reference book introduces you to the world's greatest thinkers, such as Aristotle, Kant, Socrates, and more! It's the perfect gift for anyone interested in philosophy and life-long learners.
This book about philosophy offers you:
- Simple, easy-to-understand graphics that help to convey information in a visual way
- Clear, authoritative text that explains 90 key philosophical ideas
- Covers all of the different branches of philosophy
This smart but powerful guide cuts through the jargon and gives you the facts in a clear, visual way. Unlock the mysteries of more than 90 key philosophical ideas, from "I think, therefore I am" and Jean-Paul Sartre's existential angst to Nietzsche's UEbermensch and Plato's ideal forms.
Organised by major philosophical themes, each pared-back, single-page entry demystifies the groundbreaking theories of famous philosophers. The essential ideas of the major philosophical schools and traditions, such as empiricism, rationalism, dualism, and materialism, can be grasped in seconds.
Whether you're a philosophy student or just a deep thinker with questions about the world, this indispensable guide is packed with everything you need to quickly and easily understand the basics.
Pozdní pozůstalost I
Výsledky Nietzschova pozdního myšlení byly více než sto let čteny, vykládány a citovány jako nedokončené systematické dílo s titulem Vůle k moci, které bylo často pokládáno za jeho dílo stěžejní. Šlo o kompilaci z pozůstalosti, kterou připravili Peter Gast (Heinrich Köselitz) a autorova sestra. Tato kompilace měla na recepci poslední fáze Nietzschovy filosofie významný vliv. Vděčila za něj hlavně přehlednému tematickému uspořádání, které se opíralo o jeden z Nietzschových rozvrhů plánovaného díla, a také redukci textového materiálu na 1067 číslovaných fragmentů.
Bez možnosti srovnat Vůli k moci s kompletní pozůstalostí, která mezitím vyšla v kritickém souborném vydání (naposledy péčí G. Colliho a M. Montinariho), není dnes už možné tuto kompilaci publikovat. Jen o málo přijatelnější je ovšem alternativa konfrontovat čtenáře s celým materiálem pozdní pozůstalosti bez jakéhokoli obsahového klíče a především bez možnosti najít v něm aforismy Vůle k moci citované a interpretované tak dlouho a tolika významnými autory. Zatímco ve velkých literaturách, např. francouzské či anglické, existuje jeden i více starších překladů Vůle k moci, ale zároveň v nich už existují i překlady kompletního kritického vydání, má český čtenář z pozdní pozůstalosti k dispozici stále jen několik velmi útlých a velice selektivních výborů ze čtyřicátých let minulého století.
Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 18851889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), který zájemcům dovolí přečíst si souvisle aforismy k určitému tématu podle uspořádání Vůle k moci nebo dohledat libovolný aforismus z Vůle k moci i v čistě chronologickém uspořádání kritického vydání. Výsledná edice překladu je tedy obrácena jak do minulosti, k historii recepce, kterou Vůle k moci silně ovlivnila, tak do budoucnosti, protože na ucelený překlad této části pozůstalosti z posledních pěti let Nietzschovy tvorby bude možné kdykoli navázat překladem pozůstalosti z předchozích období.
Filosofie pozdní antiky
Sv. 4: Dějiny filosofie zahrnující řeckou filosofii od Platóna po Plótina (P. Merlan), Filóna a počátky křesťanského myšlení (H. Chadwick), Plótina (A. H. Armstrong), pozdější novoplatoniky (A. C. Lloyd), Maria Victorina a Augustina (R. A. Markus) a tradici řeckého platonismu od kappadockých Otců po Maxima a Eriugenu (I. P. Sheldon-Williams).
Druhé, opravené vydání připravil Martin Pokorný.
Autoritářství (svazek 67)
Kniha se zaměřuje na zásadní téma autoritářství, které se ve společnosti a politice stalo bohužel opět aktuální. V západní a východní Evropě, na druhé straně Atlantiku i na dalších místech světa se ozývají rasistické a extrémistické požadavky. Tyto požadavky stojí na devalvování druhých, na nenávisti vůči takzvaným zrádcům národa a na úctě k domnělým silným vůdcům. Interdisciplinární analýzy v oblasti filosofie a sociálních věd začaly rozvíjet koncept autoritářství nejprve jako snahu zkoumat nastupující fašismus 30. let minulého století. Kniha navazuje na tuto linii výzkumu originálním aktualizovaným způsobem.
Oslněni hellénským sluncem
Období konce dlouhého 19. století se vyznačuje nápadným příklonem k antickým námětům, motivům a formám. Řecká a římská antika se objevuje v mnoha sférách kulturního života je podstatnou součástí středoškolské výuky, tvoří jeden z ideových rámců tělovýchovného hnutí Sokol a představuje reprezentativní repertoár témat pro tehdejší básnictví a dramatiku. Tyrš, Vrchlický, Zeyer, Machar a další v ní spatřují ideál dokonalosti a promítají do ní vše, co postrádá jejich současnost. Kniha zkoumá a analyzuje různé projevy oslnění hellénským sluncem v tehdejší české kultuře a zároveň sleduje její pozvolný odklon od antického ideálu s příchodem moderny.
Marxismus a medievistika. Společné osudy? (svazek 22)
Společným tématem příspěvků českých a polských historiků je recepce marxismu v 50. a 60. letech 20. století v českém a polském medievistickém bádání. Důraz je kladen jak na otázky ideologie, tak na problémy recepce marxismu jako interpretačního přístupu. Vedle toho autoři na konkrétních příkladech ukazují, jakým způsobem se medievisté vyrovnávali s marxismem jako metodologií sociálních věd v bádání historickém, archeologickém i uměnovědném. Komparativně zaměřené příspěvky se snaží vysvětlit, v čem se recepce marxismu v Československu a Polsku lišily, stejně jako ukázat, jak marxismus postupně ztrácel stranickou závaznost na úkor metodologického pluralismu.
Cesty do utopie
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem utopičtí socialisté. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného. Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera.
Buber se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora politické centralizace a marginalizace voličské masy.
Buberovo dílo Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti, jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží, které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho dobově podmíněném ideovém zápasu.
Konec metafyziky a důvod k myšlení
Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět?
The Happiness Hypothesis
Every culture hands wisdom down through generations. What doesn't kill you makes you stronger. What you do not wish for yourself, do not do to others. Happiness comes from within. Can these 'truths' hold the key to a happier, more fulfilled life?
In The Happiness Hypothesis, social psychologist Jonathan Haidt examines ten Great Ideas which have been championed across centuries and civilisations and asks: how can we apply these ideas to our twenty-first century lives? By holding ancient wisdom to the test of modern psychology, Haidt extracts lessons on how we can train our brains to be more optimistic, build better relationships and achieve a sense of balance. He also explores how we can overcome the obstacles to well-being that we place in our own way.
In this uplifting and empowering book, Haidt draws on sources as diverse as Buddha, Benjamin Franklin and Shakespeare to show how we can find happiness and meaning in life.
'I don't think I ever read a book that laid out the contemporary understanding of the human condition with such simple clarity and sense.' Guardian
Sloboda a diferencia
Počiatkom i koncom všetkej filozofie je sloboda, formuluje F. W. J. Schelling. V duchu tohto hesla sa predkladaná kniha venuje otázke po význame pojmu slobody. Východiskovým bodom k tomuto skúmaniu je podrobne sledovaný Heideggerov motív slobody z rokov 1927 1930. Z neho sa ukazuje, že zmysel slobody bazíruje na rozličnosti, ktorá neznamená len rôznosť jej výrazov, ako napr. ten existenciálny, či transcendentálny, ale taktiež jej založenie na pôvodnejšej ontologickej diferencii a jej variácií v zmysle rozličnosti bytia, súcna a sveta. Popri skúmaniu tejto fundamentálnej spojitosti medzi slobodou a diferenciou, je v knihe pojednané vyrovnanie sa s Kantovým pojmom slobody ako spontaneity a autonómie a zároveň sa kladie dôraz na jeden zo súčasných fenomenologických pojmov slobody, a to slobody ako parciálnej kauzality od nemeckomaďarského filozofa L. Tengelyiho.
Kdo je člověk?
Kolektivní monografe nabízí z pohledu 18 autorů rozbor lidského bytí v mezioborové perspektivě, v jejímž středu je vztah člověka k Bohu. Vedle teologické, filosofické a kulturní antropologie vychází z lingvistických, psychologických, sociologických, religionistických a dalších analýz důležitých pro charakteristiku lidské existence, které ve svém komplexním výsledku ukazují plastický portrét člověka jako dynamický průsečík mnoha dimenzí. Kniha je pozváním i k vlastnímu zamyšlení nad podstatnými otázkami naší existence: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam směřujeme?
Na sklade 1Ks
20,90 €
dostupné aj ako:
Diónove reči o Diogénovi
Publikácia je piatym zväzkom edície textov sokratovskej tradície myslenia Fontes Socraticorum. Ponúka text, preklad a komentár zbierky zlomkov sokratovských mysliteľov Socratis et socraticorum reliquiae od Giannantoniho, v tomto prípade rečí Dióna Chrysostoma z druhého dodatku k zlomku kynika Diogena z Sinópy. Publikácia predstavuje ďalší príspevok v oblasti kynických štúdií, čitateľom prináša doteraz nepreložené a neznáme texty o kynikovi Diogenovi, ktoré autori doplnili o úvodnú štúdiu, komentáre a poznámkový aparát.
Filosofie vrcholného a pozdního středověku
Sv. 6: Výklad představuje hlavní postavy středověké myšlenkové tradice od počátků scholastické disputace a aristotelské recepce ve 12. století až po Gabriela Biela (+ 1495). Oproti výkladu A. de Libery, který v řadě Dějiny filosofie již vyšel a který věnuje rovnoměrný prostor byzantské, židovské, islámské i latinské tradici, se Kobuschova prezentace soustředí na klíčové autory křesťanského Západu. Přeložil M. Pokorný.
Renesanční filosofie
Sv. 7: Filosofie 14. až 16. století je často nahlížena jako přechod mezi středověkou a moderní filosofií. Autoři tohoto svazku zdůrazňují jak kontinuitu se scholastickou filosofií, tak význam renesančního myšlení pro vznik modernity. Jednotlivé příspěvky z pera známých odborníků jsou zaměřeny tematicky, přinášejí však zároveň portréty nejvýznamnějších renesančních filosofů od Mikuláše Kusánského až po Giordana Bruna.
O pravdě a bytí
Kniha je paralelním vydáním německého originálu textu Martina Heideggera a českého překladu, který pořídil Jiří Němec. Překlad byl pro nynější třetí vydání důkladně redakčně prověřen a revidován. Historie tohoto prvního českého knižního překladu z díla německého filosofa Martina Heideggera (26. září 1889 – 26. května 1976) je vylíčena v komentáři. Překlad vyšel – s názvem O pravdě a Bytí – dosud dvakrát, roku 1971 v nakladatelství Vyšehrad (přičemž většina nákladu byla hned po vydání dána do stoupy) a roku 1993 v koedici nakladatelství Mladá fronta a Vyšehrad. V komentáři je také poprvé uveřejněn původní doslov Jiřího Němce k vydání chystanému v nakladatelství Mladá fronta na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, v němž mj. napsal:
„Chceme-li se tedy v Heideggerově duchovní krajině orientovat, vyjděme z četby některého jeho díla v originále. Zachycené stopy nás pak už samy povedou k dílům dalším ... A snad se právě pro první setkání s Heideggerovou myšlenkou hodí spisek Vom Wesen der Wahrheit zcela mimořádně. Tato přednáška tvoří totiž v Heideggerově díle jakýsi otočný bod, ,osu turniketu‘, odkud jdou spojnice právě tak k jeho ranějším, jako k jeho pozdějším pracím.“
Svazek vychází jako součást řady B Spisů Jiřího Němce. Ty jsou proponovány do tří edičních řad, přičemž řada A přináší původní autorovy práce, rozvržené do deseti svazků (doposud vyšly svazky Zápisníky I a Zápisníky II, tvořící 4. a 5. svazek). Řada B obsáhne autorovy překlady z cizích jazyků a edice, které uspořádal nebo se na nich autorsky podílel. Svazky řady B nejsou na rozdíl od řady A číslovány. Řada C uvede dokumenty k životu J. Němce a aktivitám, jichž se významně zúčastnil.
Hymny, písně, legendy
Žánrově i tematicky široce pojatý soubor hagiografické a meditativní tvorby Fridricha Bridela (1619—1680) zpřístupňuje současnému čtenáři v moderní ediční úpravě nejen díla kanonická, ale i ta méně známá: náročně koncipované prosimetrum, písňovou poezii, rozsáhlé veršované skladby rázu nábožensky vzdělávacího i spirituálně meditativního. Svazek obsahuje hagiografický spisek Život svatého Ivana (1657), vánoční kancionál Jesličky (1658) s transkribovanými barokními notacemi, meditativní báseň Co Bůh? Člověk? (1658), emblematicky zosobňující české literární baroko, a veršovaný katechismus Křesťanské učení veršemi vyložené (1681), slibující hlubší poznání podstaty barokní zbožnosti.
dostupné aj ako:
Jubilate et bibite
Publikace v rozsahu třinácti studií se zabývá interdisciplinárním výzkumem recepce antiky v evropské kultuře, s cílem postihnout co nejvíce aspektů recepce antické kultury od nejstarších dob, přes středověkou a renesanční kulturu až po současnost. Autoři jednotlivých kapitol se je snažili pojmout způsobem, který je medúzovsky zneklidňující v tom smyslu, že překračuje dosavadní pohledy na určitá konkrétní témata, přitahuje pozornost k dosud nezpracovaným tématům nebo jiným způsobem útočí na badatelské jistoty. Publikace je věnována životnímu jubileu prof. Bažanta, který uvedl jako jeden z prvních disciplínu recepčních studií do prostředí českého výzkumu antiky.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
