Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 75 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Pozdní pozůstalost I
Výsledky Nietzschova pozdního myšlení byly více než sto let čteny, vykládány a citovány jako nedokončené systematické dílo s titulem Vůle k moci, které bylo často pokládáno za jeho dílo stěžejní. Šlo o kompilaci z pozůstalosti, kterou připravili Peter Gast (Heinrich Köselitz) a autorova sestra. Tato kompilace měla na recepci poslední fáze Nietzschovy filosofie významný vliv. Vděčila za něj hlavně přehlednému tematickému uspořádání, které se opíralo o jeden z Nietzschových rozvrhů plánovaného díla, a také redukci textového materiálu na 1067 číslovaných fragmentů.
Bez možnosti srovnat Vůli k moci s kompletní pozůstalostí, která mezitím vyšla v kritickém souborném vydání (naposledy péčí G. Colliho a M. Montinariho), není dnes už možné tuto kompilaci publikovat. Jen o málo přijatelnější je ovšem alternativa konfrontovat čtenáře s celým materiálem pozdní pozůstalosti bez jakéhokoli obsahového klíče a především bez možnosti najít v něm aforismy Vůle k moci citované a interpretované tak dlouho a tolika významnými autory. Zatímco ve velkých literaturách, např. francouzské či anglické, existuje jeden i více starších překladů Vůle k moci, ale zároveň v nich už existují i překlady kompletního kritického vydání, má český čtenář z pozdní pozůstalosti k dispozici stále jen několik velmi útlých a velice selektivních výborů ze čtyřicátých let minulého století.
Nový český překlad proto přináší úplnou pozůstalost z let 18851889 v prověřeném znění kritického vydání a zároveň ji opatřuje aparátem (původním obsahem Vůle k moci s čísly aforismů a konkordancí mezi Vůlí k moci a kritickým vydáním), který zájemcům dovolí přečíst si souvisle aforismy k určitému tématu podle uspořádání Vůle k moci nebo dohledat libovolný aforismus z Vůle k moci i v čistě chronologickém uspořádání kritického vydání. Výsledná edice překladu je tedy obrácena jak do minulosti, k historii recepce, kterou Vůle k moci silně ovlivnila, tak do budoucnosti, protože na ucelený překlad této části pozůstalosti z posledních pěti let Nietzschovy tvorby bude možné kdykoli navázat překladem pozůstalosti z předchozích období.
Dějiny arogance
Nelítostné drancování naší planety a jejích zdrojů ve jménu bezmezného růstu má stále znepokojivější důsledky. Mluví se však pouze o jejich technických aspektech. O těch psychologických se mlčí. Proč jsme ztratili schopnost omezit své potřeby? Přitom řada faktorů ukazuje, že hojnost zhoršuje kvalitu našich životů, o čemž svědčí procento sebevražd, duševních poruch, zločinnosti a mnoha nemocí pramenících z blahobytu. Luigi Zoja ve své knize varuje, že vztah lidské psychiky k touze je chorobný. Proto musíme pochopit iracionální impulz, který je toho příčinou.
Máme-li diskutovat o mezích ekonomického rozvoje, musíme si položit otázku, proč požadujeme nekonečný růst. V tu chvíli si uvědomíme, že jde o poměrně nedávnou a historicky podmíněnou tendenci. Ještě téměř včera jsme žili v agrární společnosti, která se řídila střídáním ročních období a obživu jí poskytovaly sezónní plody. Dějiny Západu jsou dějinami překonávání tohoto způsobu života a jeho nahrazení expanzí, jež nezná hranice; metastázou výroby, která je jen důsledkem metastázy potřeb. Chceme-li porozumět historii, musíme k ní stejně jako k ekonomii přistupovat psychologicky. Původ tohoto vývoje totiž tkví v nevědomé konverzi našich předků. Pro antické Řeky, kteří utvářeli základ západního myšlení, spočívala morálka v dodržování mezí. Žili ve strachu ze skrytého bažení lidstva po nekonečnu, které označovali za aroganci a považovali je za smrtelný hřích. Bohové chtěli štěstí jen sami pro sebe, byli závistiví, trestali toho, kdo měl či chtěl příliš. Tíž Řekové však díky svým úspěchům zpyšněli, stali se průkopníky ambicí a smetli tabu mezí: začali se stavět na místo bohů.
Luigi Zoja chce ve své knize připomenout a zpřítomnit příběh, ukrývající se v mýtech starých Řeků, se kterým bychom se ztotožnili a díky němuž bychom znovu uvěřili v prospěšnost hranic.
Cesty do utopie
Méně známá a do češtiny dosud nepřeložená kniha Martina Bubera vznikala v době druhé světové války. Autor v ní vychází z předpokladu hluboké společenské krize, které lze čelit pouze důsledným promýšlením kořenů naší civilizace. Vlastním námětem jsou rozličné reformní pokusy 19. století, jež reagovaly na dějinném důsledky Francouzské revoluce. Buber zasvěceně podává charakteristiky Saint-Simona, Owena a Fouriera, tedy těch, pro které Marx z pozice centralizovaného socialismu razil pojem utopičtí socialisté. Autor přesvědčivě odhaluje zdroje utopického přesahu nejen u jednotlivých osobností, ale také u Marxe samotného. Poměrně detailně si přitom všímá konkurence mezi různými ideovými východisky. Oproti zpozorovaným mezím Marxova přístupu zkoumá a problematizuje myšlenky Proudhona, Kropotkina či Landauera.
Buber se domnívá, že názorový střet rozličných návrhů na reformu společnosti trpěl přílišným sklonem k vytváření abstraktních myšlenkových schémat, čímž byla připravována půda pro převahu dogmatické předsudečnosti. Kritické hledisko se v Buberově díle proměňuje v okamžiku, kdy začne pojednávat o dějinné výjimečnosti zakládání kibuců. Na základě předložené typologie uspořádání lidského soužití dochází k závěru, že utopičnost předchozích reformních pokusů získává v tomto novém typu předpoklady pro uskutečnění. Buber opírá své přesvědčení o svou zkušenost s realizací kibuců. V závěrečných pasážích své knihy rozvíjí představu o zastupitelském systému. Domnívá se, že tato nová forma společenského uspořádání nabízí možnost, jak se vyvarovat dosavadních sklonů zastupitelského systému, jimiž jsou podpora politické centralizace a marginalizace voličské masy.
Buberovo dílo Cesty do utopie odkrývá takový rozměr jeho myslitelské osobnosti, jaký se v dosud přeložených Buberových knihách objevuje jen náznakově. Z hlediska aktuálnosti tématu se dle našeho soudu jedná o věrohodně zachycený pokus nalézat určité východisko z obtíží, které do značné míry provázejí i současnou společnost. Neméně důležitou hodnotou Buberovy knihy je však i jeho historické svědectví. A to nejen o době, o níž pojednává, ale také o jeho dobově podmíněném ideovém zápasu.
Marxismus a medievistika. Společné osudy? (svazek 22)
Společným tématem příspěvků českých a polských historiků je recepce marxismu v 50. a 60. letech 20. století v českém a polském medievistickém bádání. Důraz je kladen jak na otázky ideologie, tak na problémy recepce marxismu jako interpretačního přístupu. Vedle toho autoři na konkrétních příkladech ukazují, jakým způsobem se medievisté vyrovnávali s marxismem jako metodologií sociálních věd v bádání historickém, archeologickém i uměnovědném. Komparativně zaměřené příspěvky se snaží vysvětlit, v čem se recepce marxismu v Československu a Polsku lišily, stejně jako ukázat, jak marxismus postupně ztrácel stranickou závaznost na úkor metodologického pluralismu.
Myslet v diktatuře korektnosti 2
Někteří z nás si ještě pamatují, jaká euforie u nás panovala v listopadových dnech roku 1989. Její trvání bylo docela dlouhé. Společenská situace se citelně proměnila, najednou se mohlo o člověku, politice, náboženství a celé řadě jiných témat mluvit způsobem, který byl v předlistopadové éře naprosto nemyslitelný. Jediný správný marxisticko-leninský světonázor bylo možné vystavit polemickým námitkám, beztrestně ho ignorovat či dokonce bez jakéhokoliv postihu zesměšňovat. S nadějí jsme hleděli do budoucnosti, o níž se někteří myslitelé vyjadřovali jako o nadcházející době post-ideologické. Uplynulo 30 let a vynucování jediného správného názoru, šikana odpůrců levicově-liberální ideologie a mediálně strážený monopol na pravdu je opět na scéně. Stále více lidí si začíná uvědomovat, že se stali obětí kolosálního podvodu. Mnozí však nevidí, že jejich myšlení ovlivněné levicově-liberálními schématy v zásadě souzní s přesvědčením režisérů současného společenského a politického dění, které budí oprávněně jejich znechucení. Znovu se ukazuje, jak důležité je myšlenkově uniknout z ideologických pastí, které jsou maskovány vědecko-kritickou racionalitou a étosem nového humanismu. Je třeba začít kladením zpochybňujících otázek, které na oficiálním fóru již ani nemohou zaznít, protože jsou zakázané. Tento soubor dialogů vede své čtenáře do svobodnějších oblastí, v nichž pravda ještě není nahrazena politickou korektností a argumentace není umlčována nenávistným křikem lidskoprávních aktivistů.
Hermeneutická etika
Hermeneutika je tu užita ve svém prapůvodním pojetí jako odkrývání různých významů sdělení, tedy jako metoda pohledu a interpretřace chování lidského subjektu v rámci společenských zvyklostí - etiky. Autor, přednášející etiku na lékařské fakultě, se tu snaží proniknout do procesu utváření představ o správném jednání jedince.
Vypredané
3,19 €
Philosophy of Simple Living
Today, simple living is a rallying cry for anti-consumerists, environmentalists and anyone concerned with humanity's effect on the planet. But what is so revolutionary about a simple life? Why are we so fascinated with simplicity today? Why do we still sometimes resist simplifying our lives?
A Philosophy of Simple Living brings together an array of people, practices and movements, from Henry David Thoreau to Steve Jobs, and from Cynics and Quakers to voluntary simplicity and degrowth. Written in elegant, spare prose, this book will inspire all who wish to simplify their lives and convince many that a good life is a simple life.
Putování se svatým Dominikem
Osm století nás odděluje od svatého Dominika, avšak jeho lidskost, jeho citlivost, jeho dynamismus se nás dotýkají. Když ho lépe poznáme, více si ho zamilujeme, jako ho milovali jeho sestry a bratři v řádu. Poznali ho jako výjimečného člověka, heroického v modlitbě, neúnavného v kázání, náročného k bratřím, svědomitého v práci, ustavičně na cestách, nikdy v odpočinku. Dominik byl učitel. Měl hluboké intuice a dokázal je naplnit, vtisknout jim tvar. Plně se věnoval péči o bližní, vedl je a doprovázel v jejich křesťanském životě. U tohoto duchovního učitele se můžeme učit také my.
Pošetilci, šarlatáni a buřiči
Překlad polemické knihy Fools, Frauds, and Firebrands: Thinkers of the New Left anglického filosofa s myšlením tzv. Nové levice Rogera V. Scrutona. Ve své knize z roku 2015 Roger Scruton navazuje na své dřívější filosofické práce, jak knihy, jako byla monografie Myslitelé nové levice z roku 1985, tak na články, které v průběhu osmdesátých let uveřejňoval v Salisbury Review a které se staly zdrojem řady kontroverzí. Scrutonova argumentace je konzistentní: zdůrazňuje důležitost tradice, kterou ovšem nevnímá jen jako velkou tradici politického myšlení, ale naopak jako tradici všednodennosti, tradici spolků a lidské pospolitosti. Tuto tradici brání proti utopickému radikalismu, jenž jak dovozuje v knize se u moderní levice projevuje hlavně vynálezem určité formy novořeči (s odkazem na Orwella).
Politické myšlení Davida Huma
David Hume byl jedním z předních filozofů osmnáctého století, který svými myšlenkami ovlivnil mnoho generací, a jen obtížně nalezneme nějakého studenta filozofie, který by se s jeho dílem nesetkal. Největší interpretační pozornost se však tradičně soustředí na Humova epistemologická témata a kritiku náboženství. A to i přesto, že se ve své době proslavil spíše jako historik a politický filozof. Cílem knihy je částečně splatit tento interpretační dluh především v oblasti Humova politického myšlení a jeho vlivu na generaci amerických revolucionářů. Předkládaný text má kromě úvodu a závěru tři kapitoly: v první je věnována pozornost historicko-filozofickému kontextu, v rámci něhož Hume působil. Ve druhé kapitole jsou interpretovány základní filozofická východiska a myšlenky Humovy politické filozofie, které rezonovaly v americkém intelektuálním prostředí. A v poslední kapitole je věnována pozornost vlivu, který mělo Humovo politické myšlení na generaci amerických revolucionářů, a především Jamese Madisona, filozofa a politika, prezidenta Spojených států, jenž je díky svému autorství Virginského plánu považován za otce americké ústavy.
Konfuciánský ústavní systém
Ťiang Čching (Jiang Qing v přepisu v pchin-jinu, narozen 1953, žije v Číně) je považován za jednoho z nejvýznamnějších konfuciánských filosofů současnosti. Proslul svojí koncepcí ústavního konfucianismu neboli politického konfucianismu. Podobně jako se v Evropě v aktualizované formě navazuje na antické Řecko a Řím a na křesťanství a osvícenství, v Číně dochází zvláště v posledních desetiletích k navazování na prvky tradiční čínské civilizace, především na konfuciánské motivy, jež se v Číně uplatňují v různých interpretacích již dva a půl tisíce let. Filosofií Ťianga Čchinga se proto zabývají nejen konzervativci, ale v modernizačním čtení také socialisté a liberálové a to jak teoretici, tak politici a další aktéři veřejné sféry.
Aktualizace a znovupromýšlení tradic (v tomto případě konfucianismu) jsou důležitým předpokladem pro definování procesu modernizace, přičemž poznání nezápadních civilizací je důležité také pro sebeporozumění Západu. Z těchto předpokladů vycházel i tým překladatelů této knihy, který sice nezastává konfuciánskou filosofii Ťianga Čchinga, ale je si vědom toho, že v rámci plurality názorů je důležité poznat odlišná významná teoretická stanoviska. Toto poznání je nutným předpokladem interkulturní komunikace.
Texty této knihy editoval kanadský liberální filosof Daniel A. Bell, aby je díky nakladatelství Princeton University Press zpřístupnil západním čtenářům. Snad budou objevné také pro české čtenáře
Hellénistická filosofie
Kniha mapuje hlavní směry řecké filosofie (epikureismus, skepticismus, stoicismus atd.) po smrti Alexandra Velikého do konce Římské republiky.
A meztelenség lényege
Csak az ember mezítelen és csakis ő lehet az. Ezáltal még jobban megmutatkozik lényege, csakúgy, mint félelmetes magányossága a Teremtésben. Az akt az öltözetnél sokkal inkább megtestesíti a civilizációs fordulatot.
Az akt kiemeli az embert a természetből és tudata magányába zárja. A nyugati világ klasszikus tájképfestészetében a meztelen test sohasem olvad egybe a természettel. Ezzel szemben a kínai festészeti értekezések azt hangsúlyozzák, hogy az embernek és a tájnak egymás felé kell fordulnia.
Amica sponsa mater
Sedmnáct vědeckých pracovníků se při příležitosti jubilea posledního vydání kralické Bible (1613–2013) pokusilo napříč náboženským spektrem i historickými obory přehlédnout dějiny biblického překladu v českých zemích. Formou kolektivního díla pak představit širší veřejnosti nejen sám jazyk staročeských biblí a jejich výkladové pomůcky, ale částečně i výklad biblického textu v pozdním středověku a raném novověku, jenž byl současně oporou jak kazatelské literatury a liturgické tvorby, tak také polemik, vlastních právě tomu období, které tradičně spojujeme s českou reformací 14. až 17. století. Autoři statí: Eliška Baťová, Pavlína Cermanová, Dušan Coufal, Robert Dittmann, Lucie Doležalová, Ota Halama, Jaroslav Havrlant, Milada Homolková, Jiří Just, Pavel Kolář, Tabita Landová, Jindřich Marek, Jana Nechutová, Markéta Pytlíková, Martin Rothkegel, Pavel Soukup, Kateřina Voleková.
Pojem vědomí: jeho jednota a rozmanitost
Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně. Jednak se totiž interpreti a komentátoři starověkých autorů nerozpakují používat termín vědomí v rámci svých výkladů, jednak je pojem vědomí zatížen mnohoznačnostmi, které již samy o sobě neumožňují provést v této věci definitivní rozhodnutí. To dokládá i tato kniha. Sedm esejů, které ji tvoří, se zabývá různými přístupy k vědomí předloženými ve třech klíčových obdobích v raně novověké filosofii, v německé klasické filosofii a v současné analytické filosofii.
Na pomedzí filozofie a politiky
Výber z filozofických, sociologických a historických štúdií a článkov.
Putování labyrintem světa
Předlohou knihy byla dvě díla Jana Amose Komenského. Labyrint světa a ráj srdce je dílo Komenského, patřící k jeho nejčtenějším a nejznámějším filozofickým pracím. Druhou předlohou bylo dílo Regulae vitae.
Putování labyrintem světa volně vychází z Komenského děl jako z inspirace, na níž je vystavěn dobrodružný příběh pro děti a mládež.
Na Zemi přilétá cestovatel z jiné planety s úkolem prozkoumat náš svět. Postupem času zjišťuje, že náš svět se od dob Komenského do současnosti vlastně vůbec nezměnil.
Srovnávací studie
V knize Srovnávací studie autor upozorňuje na rozdílnost zdánlivě podobných uměleckých děl nebo teoretických myšlenek, které sice vznikaly současně, ale na různých stranách železné opony. Ukazuje, v čem se lišili kritici Jindřich Chalupecký a Clement Greenberg, rozdíly mezi díly socialistického realismu a malířem Normanem Rockwellem, srovnává mírové manifesty Jana Lukeše, Vladimíra Boudníka a Milana Knížáka, přibližuje vztahy Jana Kotíka a Pravoslava Rady k Situacionistické internacionále a vyvrací mýty o východoevropském minimalismu. Resumé do angličtiny přeložil Jeff Buehler. Reprodukce na obálce Ján Mančuška.
Vypredané
8,37 €
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
