Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 90 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Ad majorem evidentiam
Práce se věnuje pojmu evidence v textech J. A. Komenského. Není však úzce koncipovanou studií k dějinám pojmu, usiluje naopak o představení širokých kulturních podmínek, jež umožnily jeho konjunkturu.
Nástup kategorie evidence chápe jako znak kulturní konstelace, v níž se protnuly hluboké gnozeologické transformace se zásadními transformacemi v oblasti literární kultury. Zatímco změny v oblasti gnozeologie odváděly raně novověkou kulturu vědění od principů filosofické spekulace a víry v autority a orientovaly ji důsledněji na principy empirie a autopsie, dalekosáhlá literarizace společnosti a exponenciální nárůst textových praxí, jež vědění zprostředkovávaly, zakládaly jeho široké sdílení bez nutnosti autoptické verifikace sdělovaných obsahů.
Vznikla tak v jistém smyslu aporetická situace. Zatímco nové objevy odhalovaly limity vědění tradovaného prostřednictvím textů a sami aktéři varovali před přílišnou důvěrou v poznatky jen zdánlivě legitimizované tiskem, nové vědění bylo opět produkováno právě a především v podobě textů.
Autopsie a textualita tu stály jako dva v zásadě protichůdné, přesto však vzájemně úzce spjaté kulturní a noetické principy. Úspěch kategorie evidence byl tak v této konstelaci umožněn především její ambivalentní povahou, díky které dokázala tuto aporii překlenout. Na jedné straně již ze své definice (videre=vidět) odkazovala k vidění jako základnímu gnozeologickému principu poznání, a naplňovala tak požadavek empirie a autopsie. Na straně druhé však zůstávala klasickou rétorickou kategorií, s jejíž pomocí mohl autor vizuální vjem efektivně sugerovat a vytvářet působivou iluzi, jež chybějící evidenci do značné míry nahrazovala.
Souzněla tak s oběma klíčovými postuláty a situativně je uspokojovala. Jednotlivé kapitoly, věnované, zdrojům, formám a nástrojům evidence tuto tezi rozvádějí a ukazují, jak s pojmem evidence operoval v daných podmínkách Komenský. Demonstrují, že ji vnímal nejen jako nedílnou součástí své teorie vědění, ale v duchu paralelismu věcí a slov také jako textovou praxi, a že ji současně užíval jako jeden z autoreferenčních nástrojů, s jejichž pomocí vymezoval svou pozici v silně diferencovaném a konkurenčním raně novověkém učeneckém prostředí.
Idea dějin a Palacký jako myslitel
František Palacký svým myšlením a jednáním zřetelně vytyčil smysl české existence v dějinách lidstva, a tak udal rozhodující tón českému národnímu obrození 19. století a z něj pramenícímu dramatickému pohybu českých dějin do dnešních časů. Stočtyřicáté výročí úmrtí Františka Palackého jsme si připomněli společným workshopem Filosofického a Historického ústavu akademie věd České republiky Idea dějin a Palacký jako myslitel, jenž se uskutečnil 23. června 2016 v prostorách akademického konferenčního centra Filosofického ústavu AV ČR. Celek sborníku příspěvků z této akce, zaměřený na myslitelský přínos a podnětnost díla Františka Palackého, ukazuje věcnou oprávněnost hodnocení jeho zásadního významu jako přelomově klíčové osobnosti na poli filosofie, historické vědy a politického jednání v moderních českých dějinách. Zároveň na fenoménu Palackého předvádí konkrétní možnost souladu úsilí filosofického a historiografického zkoumání. Zejména Palackého filosofie dějin se ukazuje jako příhodná půda prolínání filosofického a historického bádání. A právě Palackého rozhodující důraz na ideu dějin se ukazuje jako optimální rámec takového prolnutí, jak texty sborníku často dokládají.
Sartrův ateismus
Jean-Paul Sartre (1905 1980) bývá v dějinách moderního myšlení zpravidla definován jako představitel ateistického existencialismu. Předložená publikace se zabývá zejména čtyřmi filosofickými texty tohoto autora, ve kterých je ateistické téma explikováno se zvláštní názorností. Pokouší se postihnout filosofickou relevanci Sartrova ateismu, jeho vývoj od fenomenologických souvislostí Bytí a nicoty (1943) přes kladení problému do roviny praxeologie a etiky v přednášce Existencialismus je humanismus (1945) a Sartrův záměr inspirovat zdůvodnění ateismu interpretací Descartových filosofických koncepcí (Karteziánská svoboda, 1946). Na konci života pak Sartre po zkušenosti s marxistickým humanismem přehodnocuje ateismus v textu Naděje nyní (1980, spoluautor B. Lévy). Úkolem práce je zachytit nejen diskontinuitu mezi různými zdůvodněními ateismu v Sartrových spisech, ale také případné společné motivy.
Na sklade 2Ks
6,33 €
Umění a metafyzika
V pozůstalosti významného českého filosofa Václava Navrátila (19041961), z jehož díla nakladatelství Torst již vydalo obsáhlý výbor O smutku, lásce a jiných věcech, autora pohybujícího se ve svých textech na pomezí filosofie, krásné literatury a teorie moderního umění, zůstala zásadní nevydaná práce s názvem Umění a metafyzika, napsaná ve čtyřicátých letech 20. století. K vydání ji připravil, dalšími dochovanými textovými fragmenty doplnil a zasvěceným edičním komentářem a doslovem opatřil historik a teoretik umění Kamil Nábělek. Jde o zcela mimořádný a v českém kontextu ojedinělý text na pomezí teorie umění a filosofie, který se ke čtenářům dostává vůbec poprvé více než sedmdesát let po svém vzniku.
Na sklade 1Ks
16,45 €
The Death of the Gods
THE OLD GODS ARE DYING.
Giant corporations collapse overnight. Newspapers are being swallowed. Stock prices plummet with a tweet.
NEW IDOLS ARE RISING IN THEIR PLACE.
More crime now happens online than offline. Facebook has grown bigger than any state, bots battle elections, coders write policy, and algorithms shape our lives in more ways than we can imagine.
The Death of the Gods is an exploration of power in the digital age, and a journey in search of the new centres of control. From a cyber-crime raid in British suburbia to the engine rooms of Silicon Valley, pioneering technology researcher Carl Miller traces how power is being transformed, fought over, lost and won.
Filosofie jako lék
Platónovo myšlení se často krčí ve stínu děl myslitelů, kterým na filosofickém kolbišti přisoudili rozhodčí lepší skóre. Mnohá pojednání o Platónovi se odvíjejí ve stereotypních kolejích a popisují tohoto řeckého filosofa jako nějaký muzeální artefakt, který byl umístěn za vitrínu společně s dalšími exponáty a jemuž se obdivují pouze milovníci pozůstatků dávné minulosti. Kdo se však do Platóna opravdu začte, zjistí něco docela jiného. Záhy získá dojem, že se setkává s mimořádně inteligentním člověkem, který mu odkrývá netušené obzory.
Platón chápe svoji filosofii jako terapeutickou proceduru, jejímž úkolem je obnovit ztracenou integritu lidského života. Proto se v ní neustále konfrontuje s medicínou své epochy. Přitom se k ní vztahuje takovým způsobem, že si zvláště v dnešní době zaslouží zvýšenou pozornost. Je totiž zastáncem personalizované medicíny, o níž se dnes začíná stále více mluvit. Ukazuje, že při tomto hledání nové formy léčby nemůže medicína postupovat sama. Její činnost je částí celkové péče o člověka, která je bez podstatného přispění filosofie neuskutečnitelná.
Na sklade 1Ks
19,80 €
Mysterium Coniunctionis I.
V rámci rozsáhlé tvorby C. G. Junga je třísvazkové Mysterium Coniunctionis nejzávažnějším a stěžejním dílem jeho pozdních let. Alchymická tradice Jungovi umožnila sdružit prožitky a vhledy, které získal přímým osobním sestupem do nevědomí, s objektivně existujícím paralelním materiálem. Umožnila mu také spojit své poznání s historickými kořeny evropského duchovního vývoje.
"Ačkoli je psychologie nevědomých psychických procesů mladá, podařilo se jí zjistit určité skutečnosti, které jsou narůstající měrou obecně akceptovány. Patří mezi ně protikladnost struktury, kterou má psyché společnou se všemi ostatními přirozenými procesy. To jsou energetické fenomény, které vždy vzcházejí z méně pravděpodobného stavu napětí protikladů. Tato formulace má obzvláštní význam pro psychologii, totiž v tom smyslu, že vědomí se obvykle zdráhá nahlédnout či připustit protikladnost svého vlastního pozadí, přestože právě z ní čerpá svou energii.
K této struktuře se psychologie takříkajíc teprve sotva dotápala, a tu vychází najevo, že alchymická filosofie přírody učinila jedním ze svých hlavních předmětů mimo jiné právě protiklady a jejich sjednocení. Ve svých výkladech však užívá symbolické terminologie, která zhusta připomíná řeč našich snů, jež se často zabývají problémy protikladnosti.
Vědomí se snaží o jednoznačnost a požaduje jasná rozhodnutí, ale neustále se musí osvobozovat od opačných argumentů a tendencí. Zejména inkompatibilní obsahy přitom buď zůstávají zcela v nevědomí, nebo je lidé přehlížejí, ať už ze zvyku, nebo vysloveně účelově. Čím spíše se to děje, tím více zůstává opačná pozice v nevědomí. Alchymisté až na mizivé výjimky nevěděli, že vynášejí na povrch psychické struktury, neboť se domnívali, že vysvětlují látkové proměny.
Díky tomu jim žádné psychologické ohledy či citlivost nebránily v odhalování pochodů jejich psyché, jež se dějí v pozadí a za něž by se člověk vědomě styděl.
Této okolnosti vděčí alchymie za to, že má tak velký význam zejména pro psychologa..." (C. G. Jung)
Řeč, dějinnost, příroda
Maurice Merleau-Ponty pronesl na College de France patnáct přednáškových cyklů (19521961). Po každém roce sepsal k příslušnému cyklu shrnutí a ta průběžně publikoval v ročence College. Souborné vydání shrnutí, které v roce 1968 uspořádal Merleau-Pontyho žák a přítel Claude Lefort, tak přináší ucelený přehled o tom, jak Merleau-Ponty interpretoval řadu důležitých filosofických témat ve středním a pozdním období své filosofické kariéry. Mezi tato témata patřilo zejména vyjadřování, mluva a řeč, dějinné utváření smyslu, příroda, život a lidské tělo ve vztahu k nim či výtvarné umění a literatura. Kromě toho Merleau-Ponty v přednáškách představil i své pojetí filosofie jako radikálního tázání či dialektiky bez syntézy.
Formální logika a sémantický web
V rámci této knihy je čtenář seznámen s originálními výsledky autorů na poli formální logiky a sémantického webu. Začíná s pojmem sémantického webu, reprezentací znalostí formální logikou a postupně se dostává ke specifičtějším tématům. Autoři knihy definují základní formální jazyk jako rozšířenou verzi jazyka odpovídajícího RDF modelu o kvantifikaci proměnných pomocí převodu do klauzulární logiky (ve formě CFL). Na bázi rozšířeného RDF modelu pak zavádějí nové deduktivní formální systémy, a to formální systém GRDF s pravidlem Modus Ponens a formální systém RDF CFL disponující stejně jako klauzulární logika CFL rezolučním odvozovacím pravidlem. Závěr knihy je věnován dotazovacímu jazyku SPARQL.
Hranatej svět
Nejpodstatnější v životě tušíme, nevidíme dál než zase stopy. Jak nalézat ve světě krásu? Jsme uživatelé předmětů civilizace a žijeme v prostředí, jehož principu fungování přestáváme rozumět. Pomůže digitální komunikace, kdy máme vše jako na dlani? Možná svět bude jedinou vesnicí a začnou se zaoblovat jeho hrany. Zdaleka to není jisté. Život je prolínáním témat, střídáním obrazů i chronologie děje. Jak ho zaznamenat? Člověče, říkám srdci, buď ve mně blíž, nabádá autor. Poznání je poezií myšlení, ima¬ginativní kubismus je trvalá výzva. K čemu by byli básníci, kdyby k současnosti mlčeli? Ždichyncova novější umělec¬ká výpověď vyklenula ve dvě roz¬sáhlé, do určité míry a v jistém smyslu až monumentální knižní syntézy, vznikající z valné části v několika nedávno uplynulých letech. Nejprve v básnický opus příznačně nazvaný Hamlet v te¬kuté době (2017) a nedlouho poté předkládaný svazek poetických i nepoetických meditací a maxim se souměři¬telně emblematickým názvem Hranatej svět, lyric¬ký opus oplývající vůlí k filosofování a k poznávání (či k poznání) nepochybně ze všeho nejvíce ztělesňuje tvůrčí svár sebereflektu¬jící lidské bytosti s marasmaticky se přikulujícím světem reflexe¬prostým a reflexe samozbavovaným, jehož hodnotová nestmelenost je ještě obludnější než všelijaké kulaté čtverce současné pseudokracie..., píše v doslovu literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. A krédo autora? Aby člověk žil ve víře a nejenom přežíval, potřebuje k tomu pravdu: chtít lepší svět.
Na sklade 1Ks
10,23 €
Česká humanistická tradice v moderním managementu
Autoři knihy objevují principy humanistického myšlení a na něm založeného vůdcovství a předkládají je jako inspirativní vzory pro náš současný život a řízení moderních organizací. Kniha sleduje myšlenkový proud od Husa přes Němcovou, Masaryka, Baťu až k našim současníkům. Hledá v jejich způsobu myšlení to, co je i pro dnešní vedení lidí aktuální a využitelné.
Pomáhá učit se vyzařovat moudrost a zkušenost, která je pro ostatní následováníhodná.
Celé uplynulé čtvrtstoletí jsme v našich luzích a hájích fascinovaně hltali hlavně anglosaskou manažerskou literaturu a nacházeli v ní vzory pro řízení firem, teď to zkoušíme jinak a obracíme se ke zdrojům vlastním, česko-moravským.
Skrze příběhy skutečných osobností, příklady odvahy či schopnosti čelit nezdarům ukazujeme osudy vedené jasnými životními postoji.
Věříme, že humanistické principy jsou inspirativní a aktuální i pro 21. století, vysvětluje trojice autorů, renomovaných profesionálních koučů a lektorů, členů Stavovské rady a Prezidia České asociace koučů.
Kniha je určena manažerům, kteří vedou lidi ve firmách. Lékařům, učitelům, sociálním pracovníkům, kteří vedou či ovlivňují lidi v rámci své profese. Obecně lidem se zájmem o svůj růst.
Vlastní Bůh
V současném globalizovaném světě mísení kultur a světonázorů se již delší dobu ohlašuje nutnost hledat mody soužití zvláště tam, kde naráží na živé historické reminiscence konfliktů.
Ulrich Beck, jeden z předních sociologů, se pouští na toto pole, aby jako hlavní kořen rozpoutávání i tišení konfliktů sledoval náboženství v jeho ambivalentní roli.
V kontextu sociologie náboženství jej lze označit za pronikavého zastánce individualizované religiozity, jíž se na pozadí otřesných zkušeností 20. století zabývá např. Charles Taylor.
Zájem o roli náboženství ve veřejné sféře zase sdílí třeba s Jürgenem Habermasem.
Jako stěžejní téma své knihy se nebojí formulovat otázku násilí a míru jako spojených nádob, jimiž se vyznačují univerzalistická náboženství právě kvůli svému univerzálnímu nároku.
Navazuje tak na pozorování některých současných sociologů, například Gillese Kepela, ovšem nespokojuje se s pouhým popisem jeho text má ambici nastínit cestu z této situace.
Lépe řečeno množství cest, které sice nemají přivést do vyprazdňujících se kostelů nové masy věřících, každému jednotlivci však mohou ukázat potenciál jeho vlastního způsobu prožívání religiozity a celé společnosti pak prospěch z kosmopolitizované plurální konstelace (např. i u tzv. evropských muslimů).
Kniha je určena všem, kdo se zajímají o otázky náboženství v moderní společnosti a kulturních konfliktů, zvláště pak studentům religionistiky a sociologie náboženství
dostupné aj ako:
Vzájomnosť medzi Ja a Ty
Kniha Michala Bizoňa nás pozýva zamyslieť sa nad tým, čo je to vzájomnosť. Ako je to so vzájomnosťou vo vzťahu človeka k rastline, zvieraťu, druhému človeku, umeleckému dielu alebo Bohu? Ako je to s oslovením, odpoveďou a pôsobením? Autorovým východiskom pri riešení filozofického problému vzájomnosti je dialogické myslenie Martina Bubera. Bizoň sa s Buberovým myslením vyrovnáva poctivo, kriticky a inovatívne. Jeho kniha je cenným príspevkom k súčasnej diskusii o Buberovej filozofii. Je napísaná na vysokej úrovni, no zároveň prístupne a pútavo. Venuje sa dôležitým filozofickým, psychologickým i teologickým otázkam.
Na sklade 1Ks
7,00 €
Filosofie en noir
Myšlení, ať chce či nechce, odpovídá své době. Po tragické katastrofě holokaustu je platnost této skutečnosti ještě očividnější a možná i proto jsou knihy poválečné filosofie obtížně srozumitelné.
Odpovídají na traumatizující zkušenost, a to znamená: filosofie se ujímá odpovědnosti s vědomím, že má-li být filosofie možná i v druhé polovině 20. století a dále, musí přepsat svou tradici a radikální proměnou musí projít i její diskurs.
Je to nezbytné, má-li být schopna vydat své svědectví o této době. Filosofie en noir je záznamem této proměny.
dostupné aj ako:
A reformáció kincsei III.
A háromkötetes sorozat záró kötete, amely a Magyarországi Evangélikus Egyház és a Magyarországi Református Egyház története után a Kisegyházak történetét mutatja be, így járulva hozzá a Reformáció 500. évfordulóján a megemlékezésekhez. Ez a három kötet a történelmi Magyarország Protestáns Egyházainak történetét dolgozta fel, azok jellemző, meghatározó fordulataira, korszakaira koncentrálva. Nagy értéke a sorozatnak, hogy ezt a hatalmas anyagot áttekinthetően, követhető világossággal, érdekesen és érdeklődést keltve tárja az olvasó elé, kiváló lényeglátással koncentrálva egy éppen meghatározó esemény, személy, épület, irat, műalkotás, intézmény, szöveg kapcsán a fontos információra. Az anyag összeállítása, szerkesztése éppen ezért hatalmas és önmagában is értékelendő munka, nem is beszélve annak hasznáról, érdeklődők és szakemberek körében egyaránt. A harmadik kötet az adventista, baptista, metodista, unitárius, pünkösdi egyházak történetét mutatja be, és a kötet végén egy tanulmány a kötetben nem szereplő többi protestáns kisegyház történetét foglalja össze, így állítva elénk a protestáns "összkép" történeti vetületét, egészen napjainkig.
Indická filozofia
Popredný francúzsky indológ a znalec indického myslenia François Chenet, ktorý je autorom knihy Indická filozofia, vedie jedinú katedru komparatívnej filozofie vo Francúzsku (na univerzite Sorbonna). Jeho kniha je napísaná veľmi hutným jazykom s dôrazom na sprostredkovanie čo najväčšieho množstva informácií o vývoji a charaktere rôznych filozofií, ktoré sa zrodili na indickom subkontinente, na pomerne malej ploche. V súčasnosti, ktorá je charakterizovaná globálnou povahou rôznych hospodárskych, politických a spoločenských procesov, akoby sa zabúdalo na to, že po stáročia, ba tisícročia bolo poznanie ľudských spoločenstiev s univerzálnym dosahom plodom pozorovania a ponorenia sa do hĺbky života, ktoré sa uskutočňovalo v priestorovo a kultúrne viac či menej ohraničenom rámci. Globalizácia tieto rámce prehliada, nemôže ich však poprieť. Je preto potrebné, aby sme mali možnosť oboznámiť sa s najvyššími duchovnými a kultúrnymi výkonmi iných civilizácií. Kniha francúzskeho indológa Françoisa Cheneta túto možnosť prináša. Slovenský záujemca dostane po prvý raz možnosť zoznámiť sa so všetkými hlavnými indickými filozofickými prúdmi.
Like A Thief In Broad Daylight
In recent years, techno-scientific progress has started to utterly transform our world - changing it almost beyond recognition. In this extraordinary new book, renowned philosopher Slavoj Zizek turns to look at the brave new world of Big Tech, revealing how, with each new wave of innovation, we find ourselves moving closer and closer to a bizarrely literal realisation of Marx's prediction that 'all that is solid melts into air.' With the automation of work, the virtualisation of money, the dissipation of class communities and the rise of immaterial, intellectual labour, the global capitalist edifice is beginning to crumble, more quickly than ever before-and it is now on the verge of vanishing entirely. But what will come next? Against a backdrop of constant socio-technological upheaval, how could any kind of authentic change take place? In such a context, Zizek argues, there can be no great social triumph - because lasting revolution has already come into the scene, like a thief in broad daylight, stealing into sight right before our very eyes.
What we must do now is wake up and see it. Urgent as ever, Like a Thief in Broad Daylight illuminates the new dangers as well as the radical possibilities thrown up by today's technological and scientific advances, and their electrifying implications for us all.
Co je nového ve filozofii
Pohyby současného myšlení. Myšlení, filozofické nevyjímaje, je aktuální, to jest nějak nové, jen tehdy, pokud se pokouší překračovat své vlastní hranice. Své době odpovídá tím, že se mění. Kniha Co je nového ve filozofii chce sledovat právě tento pohyb transformace v posledních desetiletích.
How Language Began
In his groundbreaking new book Daniel Everett seeks answers to questions that have perplexed thinkers from Plato to Chomsky: when and how did language begin? What is it? And what is it for?
Daniel Everett confounds the conventional wisdom that language originated with Homo sapiens 150,000 years ago and that we have a 'language instinct'. Drawing on evidence from a wide range of fields, including linguistics, archaeology, biology, anthropology and neuroscience, he shows that our ancient ancestors, Homo erectus, had the biological and mental equipment for speech one and half million years ago, and that their cultural and technological achievements (including building ocean-going boats) make it overwhelmingly likely they spoke some kind of language.
How Language Began sheds new light on language and culture and what it means to be human and, as always, Daniel Everett spices his account with incident and anecdote. His book is convincing, arresting and entertaining.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
