Najpredávanejšie - Bestsellery - Filozofia strana 91 z 122
Knižné bestsellery nesmú v našej ponuke rozhodne chýbať. Najpredávanejšie a najobľúbenejšie knihy slávnych spisovateľov vás vtiahnu do deja a ponúknu vám množstvo skvelých príbehov. Vyberte si žáner, ktorý je vám najbližší alebo darujte najnovšie knižné bestsellery ako darček svojim blízkym.
zobraziť:
Právo svobody
Rozsáhlá kniha je opus magnum hlavního představitele současné kritické teorie společnosti Axela Honnetha (1949). Na Goethově iniverzitě ve Frankfurtu nad Mohanem je Honneth od roku 2001 ředitelem Institutu pro sociální výzkum, kde původně vznikla kritická teorie Frankfurtské školy. Na stejné univerzitě je od roku 1996 také profesorem sociální filosofie, od roku 2011 působí rovněž na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Kniha Právo svobody (Das Recht der Freiheit, 2011) především artikuluje teorii uznání z hlediska sociální a morální filosofie, přičemž formuluje sociální základy demokracie. Jürgen Habermas o knize napsal: Honneth činí historický krok zpátky od Marxe k Hegelovi, aby znovu ustavil program od Hegela k Marxovi.
Studie k teorii umění Henriho Focillona
Soubor studií českých a slovenských autorů, který zde předkládáme, vznikl na základě příspěvků přednesených na odborném semináři věnovaném myšlení francouzského historika a teoretika umění Henriho Focillona (1881-1943). Seminář se uskutečnil 4. května 2017 na půdě Katedry filozofie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Uspořádáním tohoto semináře i publikací tohoto souboru článků chceme upozornit na originalitu v dnešní době spíše pozapomenutého Focillonova myšlení a na podnětnost tohoto myšlení ve vztahu k soudobé estetice a filosofii. Předložený soubor studií, která upozorňuje na některé ze stránek pozoruhodného formálního myšlení a cítění, o němž Focillon v souvislosti s uměním hovoří, doplňujeme překladem pozoruhodného Focillonova pojednání Chvála ruky.
Boh z pohľadu súčasného stavu poznania a myslenia
Monografia popredného slovenského kresťansky orientovaného filozofa prezentuje skúmanú problematiku invenčne ako bádateľský projekt, v ktorom autor vedie dialóg i konfrontáciu s poznatkami súčasných vied, osobitne filozofie a teológie, pričom chce naznačiť, akými smermi sa bude uberať bádanie v problematike Boha.
Jadrom knihy je predstavenie návrhu konceptu teológie z celostného pohľadu v jej reinterpretácii na teologickú filozofiu v celostnom porozumení, pričom rôzne exemplifikácie tohto postupu charakterizujú základné východiská pri tvorbe jej konceptu. Keďže zastávané teórie a viaceré nové vedecké poznatky v ňom majú do značnej miery hypotetický charakter a bude ich treba v ďalšom bádaní preveriť a upevniť v dialógu s inými mysliteľmi.
Súčasťou projektu je slovník špeciálnych termínov, ktoré si vyžadujú osobitné vysvetlenie, a rozsiahly bibliografický súpis literatúry, ktorý ukazuje, ako intenzívne sa báda v tejto oblasti, a to najmä v anglosaských krajinách. Poznámkový aparát sa uvádza na konci diela a sú v ňom začlenené aj portréty významných osobností, ktoré vplývali na myslenie autora.
Promluva k Řekům
Apologetický spis raně křesťanského autora z druhého století, obsahující jednak polemiku s kulturou a vzdělaností tehdejší řecky hovořící společnosti, jednak povzbuzení k hledání moudrosti ve spisech nepocházejících od Řeků. Nejde o běžnou apologii, autor usiluje spíše o přípravu čtenářů k hlubšímu poznání křesťanství tím, že zpochybní hodnoty, na nichž si zakládá řecká společnost, a pokusí se posílit věrohodnost židovské moudrosti, zvláště důkazem chronologické priority Mojžíše a jeho „filosofie“ před Homérem a všemi řeckými mysliteli a básníky.
Řecko-české vydání doplněné úvodní studií a výkladovými poznámkami připravil Pavel Dudzik.
Na sklade 2Ks
14,74 €
Pojem prírody a jeho dejiny
Kniha nemeckého filozofa, teológa a pedagóga Georga Pichta (1913 – 1982) Pojem prírody a jeho dejiny zahŕňa podklady rovnomenného prednáškového cyklu, ktorý Picht predniesol v akademickom roku 1973/74 na Univerzite v Heidelbergu. Jej východiskom je radikálne formulovaná téza: Veda, ktorá ničí prírodu, nemôže byť pravdivá. Skúmaním dejín „pojmu prírody“, teda spôsobu, akým európsky človek myslel a myslí prírodu, sa Picht pokúša objasniť, ako sa novoveká veda konštituovala a ako sú nielen v jej neuváženom aplikovaní, ale už v jej jadre obsiahnuté hrozby, ktorých dôsledkom je súčasná deštrukcia prírody a životného prostredia. Predslov Carl Friedrich von Weizsäcker. Preklad Patrícia Elexová.
Na sklade 1Ks
10,90 €
Jak vystoupit do inteligibilního světa
Porfyriova sbírka čtyřiačtyřiceti Sentencí nestejné délky je pokusem zachytit základní principy Plotinovy nauky týkající se vztahu duše a těla, charakteristik tělesného a netělesného. Intelektu v jeho jednotě a mnohosti i „toho, co vše přesahuje“, o němž žádnou nauku podat nelze. Řecko-české vydání připravuje Lenka Karfíková.
Fenomenologické spisy III/2
Druhý svazek třetí části tematického souboru fenomenologických spisů Jana Patočky, tedy druhý svazek textů k fenomenologii, které autor nepublikoval, obsahuje studie, náčrty přednášek, přípravné poznámky a fragmenty nalezené v pozůstalosti z 50. – 70. let 20. století. Německy a francouzsky psaná část těchto materiálů je zde v souladu se zásadou Sebraných spisů Jana Patočky přeložena do češtiny. V příloze jsou otištěny cizojazyčné originály textů, které dosud nebyly uveřejněny v žádné zahraniční publikaci.
Metodická přednost spleti
Hlavním cílem této knihy je navržení tranzitivně-topologického modelu fenomenologie, vhodného pro deskripci spletitých fenoménů a výklad vztahu člověka k jejich spletitosti. Spletité fenomény se „jeví” tak, že zároveň zahrnují toho, komu se „jeví”. Tak vytvářejí komplikovanou vztahovou strukturu, která ovšem charakterizuje většinu prožitků člověka na počátku 21. století. Východiskem navrhovaného modelu je výklad spletité fenomenality jako specifické oblasti a uznání metodické priority spleti. Orientace člověka v komplikované době a nalezení místa v ní, je totiž nutné spojit s přijetím komplikovanosti jako výchozího hlediska myšlení. Doprovodným cílem je předvedení fenomenologie jako filosofické disciplíny, jež uvažuje skopicky s důrazem na tranzitivitu a lokalizaci. V tomto kontextu je tato kniha také metodologickou sebereflexí fenomenologie ve chvíli debat o její naturalizaci či pokusů o její banalizaci ze strany nově probuzeného spekulativního realismu.
Filosofie v období středověku
Autor předkládá v této knize souvislý esej o komplexní historičnosti středověké filosofie v jejích institucionálních a politických rámcích. De Liberova kniha je významnou měrou zaměřena polemicky proti obvyklým synoptickým prezentacím středověkého myšlení" v singuláru; autorovým úmyslem rozhodně není podat učebnicově vyrovnaný přehled všech významných postav a témat. Jeho hlavní snahou je představit různé konstelace toho, jak staletími označovanými za středověká procházelo antické dědictví a získávalo v křesťanském, islámském i židovském kulturním prostředí nové akcenty a podoby.
Lhářské paradoxy u autorů italské scholastiky
Kniha se věnuje analýze autoreferenčních paradoxů v italské scholastické tradici patnáctého století. Jejím cílem je výzkum původních textů, jejich rekonstrukce prostředky moderní sémantiky a historická analýza jejich zdrojů. Korpus zkoumaných textů obsahuje texty Pavla z Benátek, Pavla z Perguly, Kajetána z Thiene, Alexandra Sermonety, Frachantiana Vicentina a Mengha Blanchella. Italská logika patnáctého století se paradoxům věnuje jakožto tématu s významnými důsledky pro teoretickou sémantiku a logické teorie založené na sémantické definici pravdivosti a logického vyplývání. Konkrétně: paradoxy představují (možné) selhání sémantické a logické intuice, resp. (technicky vzato) protipříklad k definicím pravdivosti a logického vyplývání a na nich založeným systémům odvozovacích pravidel. Základní předpoklady představených principů lze systematicky rekonstruovat prostředky moderní logiky.
Svedectvo času II.
Druhý zväzok hĺbavých filozofických zamyslení Vláda Gregora vychádza spoločne s doteraz nepublikovanými veršami z pozostalosti jeho otca.
Vlado Gregor (1958), vnímavý pozorovateľ a neúnavný glosátor spoločenského diania, v druhom zväzku svojich úvah a esejí dáva odpočet svojej tvorby za posledných päť rokov. I keď sú jeho texty inšpirované časnými otázkami, predsa majú rozmer nadčasovosti ? autor totiž svoju životnú filozofiu necháva silne preniknúť zdravými postojmi a hodnotami, čo stavia jeho „svedectvo času“ do dnes nie úplne bežných intelektuálnych polôh tradičného ukotvenia.
Vladimír Gregor (1927 – 2013) pracoval ako jazykovedec v Jazykovednom ústave Ľudovíta Štúra SAV a neskôr v Slavistickom ústave Jána Stanislava SAV, pričom patril medzi prvých, zakladateľských pracovníkov tohto ústavu a venoval mu všetky svoje tvorivé sily a schopnosti. Významne sa pričinil o faksimilné vydanie rukopisu Kamaldulskej Biblie. Svojimi intímnymi básňami reagoval na osobné skúsenosti, rodinné udalosti i dianie okolo seba.
Když je řeč o barvách
Barva představuje jeden z tradičních filosofických problémů, který byl a je zkoumat z nejrůznějších úhlů pohledu, v různých souvislostech a kontextech. Ondřej Beran přistupuje k této problematice z perspektivy filosofie „obratu k jazyku“ a ukazuje, jak k otázkám, které mohou v souvislosti s barvami vyvstávat, přistupuje analytické filosofie či filosofie jazyka. Předmětem jeho zájmu jsou především zákonitosti, jimiž se řídí naše používání slov pro barvy a vět, jež je obsahují. Zaměřuje se na logické formy či struktury výpovědí o barvách a snaží se při tom zachytit jejich obecné zákonitosti a filosofický statut.Na jedné straně zkoumá možnosti formálního zachycení zákonitostí – jako například, že nic nemůže být zároveň červené a zelené – jako obecně platných, na druhé straně klade důraz na důležitost empirického studia barev. Způsob, jakým o barvách mluvíme, se totiž liší nejen jazyk od jazyka (struktura slovníku moderních západních jazyků je značně odlišná od jazyků kulturně či historicky jim vzdálených), ale také kontext od kontextu. Autor v této souvislosti upozorňuje na to, že mluvení o barvách je kontextualizovaná dovednost, které se musíme učit. Významnou součástí toho je také učení se práci s vlastním tělem a vnímáním.
Lešanské jesličky
František Hrubín (1910–1971) je bezesporu nejvýznamnějším básníkem pro děti 20. století. Narodil se jako nejstarší ze tří dětí a poté co jeho otec narukoval do první světové války, přestěhovala se jeho matka s dětmi k otci do rodných Lešan. Tam chodil Hrubín do obecné školy, prožil šťastné dětství a okolní krajina se stala jeho celoživotní inspirací. Vánoční balada Lešanské jesličky o věčné povinnosti ochrany nového života, vystaveného ohrožení, je připomínkou Hrubínovy jímavé lyriky a krásy jazyka, jež tvoří neodmyslitelnou součást pokladnice české literatury. Z jeho dalšího díla připomeňme alespoň Romance pro křídlovku, Nesmírný krásný život, Srpnová neděle.
Na sklade 1Ks
7,90 €
Štyri talmudické čítania
Kniha je prvým knižným prekladom Levinasa do slovenčiny. Obsahuje štyri prednášky (Voči blížnemu, Pokušenie pokušenia, Zem zasľúbená alebo zem dovolená, Strý ako svet), prednesené v rokoch 1963-1966 na kolokviu židovských intelektuálov v Paríži. Tieto talmudické komentáre sú, ako hovorí Levinas, pokusom preložiť židovské myslenie do jazyka súčastnosti. To znamená, že na jednej strane objasňujú prostredníctvom židovských textov problémy, ktorým čelíme dnes, na druhej strane vysvetľujú zmysel týchto textov prostredníctvom súčasných problémov.
Co s Carlem Schmittem?
Od smrti Carla Schmitta v roce 1985 se rozeběhla vlna zájmu o jeho dílo: jeho texty vycházejí v nových edicích i překladech, vrší se komentáře a interpretace. Schmitt je – řečeno slovy, která ještě nedávno působila jako provokace – nejmladším klasikem politického myšlení. V důsledku toho ale též nabývá na naléhavosti problém jeho prominentního nacistického angažmá.
Kervéganova kniha z roku 2011 Schmittovu osobní zkompromitovanost na rozdíl od mnoha jiných interpretů nepopírá ani neomlouvá, bere ji jako nezvratný fakt. Lze dnes i přesto produktivně využívat Schmittových úvah a argumentů? Řečeno slovy názvu původního francouzského vydání Kervéganovy knihy: co si vlastně počít s Carlem Schmittem? Nebo jinak: jak vyjít od Carla Schmitta, jak z něj učinit myšlenkové východisko, od jehož omezení jsme zároveň schopni se odpoutat?
Kervéganova odpověď se dělí na kapitoly o theologii (tedy otázku, zda je Schmitt „politickým theologem“, nebo naopak právním teoretikem), normativitě (předmět Schmittovy polemiky s H. Kelsenem), legitimitě (ohnisko Schmittova sporu s liberalismem a parlamentarismem), političnu a jednotě světa.
Bukás előtti létünk emlékképe
"Gyakorlatilag már készen voltam a jelen könyvem kéziratával, amikor egy természettudós és egy világi teológus kezébe adtam. Mindketten, ahogy belelapoztak, azt kérdezték, kinek és mi célból írtam a könyvet. Talán nektek is, meg minden Jézus iránt nyitott embernek, mondtam, de azoknak a keresztényeknek is, akiknél ?beállt? a kereszténység, mint a régi motorok csapágya. Fogja a tengelyt, és nem halad a jármű. Jöhetnek-mehetnek papok, zsinatok, pápák, ő ugyanaz marad: beállt tengelyű keresztény. Unokái, gyermekei már nem vele akarnak utazni.
Írtam azoknak, akik bőrükön érzik az erkölcstelenül megszerzett és fenntartott nyugati jóléti civilizáció kártételeit, írtam azoknak is, akik elveszítették az Egyházzal való élő és éltető kapcsolatot. Holott az Egyház a tiszta vizű folyó az egyre jobban kiszáradó iszapban túlélni akaró nemes halak számára.
Aztán írtam azoknak, akik a céltalanná vált és nem tisztelt nemiség útvesztőiben bolyonganak.
Ám mindenekelőtt írtam azoknak az egykorvolt keresztények leszármazottainak, akik átvették a világ diktálta tudatlanságot, tiszteletlenséget, érdektelenséget Jézussal kapcsolatosan.
Végül írtam azoknak is, akik esetleg lelkiismeret-furdalást éreznek, amiért nem vesznek jobban részt a világ szenvedésében. Nyugalomban, jólétben, egészségben, a hit örömében szép családi életet élnek. Nekik Prohászka Ottokárt idézem. Nem kell mindenkinek végigmenni a világ mocskán. Sokan mentesülnek a szennyáradat közepette is a szennytől. Ők egy kicsit már tanúskodnak az eljövendő épségről, és arról, hogy az elveszett paradicsom igen közel van." (A Szerző)
Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť
Rodney G. Peffer (významný americký politický filozof, pôsobiaci na Univerzite San Diego v Kalifornii a vystupujúci z pozície liberálneho marxistu) svoju teóriu spravodlivosti sformuloval v roku 1990, keď vyšlo jeho najslávnejšie dielo Marxizmus, morálka a sociálna spravodlivosť. Toto dielo bolo medzitým preložené do viacerých svetových jazykov a po štvrťstoročí sa jeho preklad dostáva aj do rúk slovenských čitateľov. R. G. Peffer je jedným z najcitovanejších predstaviteľov tzv. analytického marxizmu a jeho práca o tomto filozofickom prúde ponúka aj veľmi prehľadný výklad. Marxova teória je dodnes prameňom inšpirácií filozofov a politologických autorov, ktorí starú tému skúmajú z nových pohľadov. R. G. Peffer si všíma v Marxovom diele aspekt morálky a sociálnej spravodlivosti. Mapuje Marxov filozofický a názorový vývin a posuny v jeho postojoch, keď prechádza z pozície radikálneho liberalizmu, cez revolučný humanizmus, až k historickému materializmu, ktorý významne inšpiroval teórie marxizmu. Pokúša sa o určitú kombináciu morálnej filozofie sociálneho liberalizmu (John Rawls) a moderného marxizmu. Morálku pritom kladie do roviny vedeckého statusu marxizmu a nezabúda ju skúmať z aspektu histórie. Rozoberá aj morálny relativizmus v konfrontácii s morálnou objektivitou. V poslednej kapitole diela sa venuje marxizmu vo vzťahu k sociálnej spravodlivosti, pričom začína kritikou justície a práva a končí medzinárodnými štandardmi sociálneho systému a triednym záujmom. Kniha je určená študentom a pedagógom filozofických smerov, sociológie a laickej verejnosti so záujmom o filozofické vedy.
Turingův test
Co je to inteligence? Mohou stroje myslet? Dokáží lidé myslící stroje zkonstruovat? A nejsou lidé právě takovými myslícími stroji? Tyto a podobné otázky si filozofové kladou přinejmenším od počátku novověku, ale ucelenou podobu jim dal až Alan Turing v polovině 20. století. Tento britský matematik se proslavil nejen svým podílem na rozluštění šifrovacího stroje Enigma, čímž významně přispěl k uspíšení konce druhé světové války, ale také článkem „Computing Machinery and Intelligence“, v němž se bravurně pokusil zodpovědět dříve naznačené otázky. Tato kniha popisuje dějiny intelektuálních sporů, které Turing vyprovokoval, a snaží se obhájit jeho původní stanovisko, podle něhož je myšlení komputačním procesem. Zdá se také, že lidé jsou jen velice komplikovanými stroji, které k činnosti naprogramovaly slepé síly přirozeného výběru.
Aisthesis
Kniha je věnována estetickému myšlení několika významných francouzských filozofů druhé poloviny 20. století. Ukazuje, že i přes značně rozdílná východiska nacházíme v jejich koncepcích řadu konvergujících rysů, zejména pojetí estetické události jako smyslové, tedy jako „aisthesis“. S využitím myšlenek těchto autorů charakterizuje monografie povahu estetické oblasti jako děje v silném slova smyslu, jako vyvstání a jako procesu, v nichž nejsou přítomny ani předměty, kterých by se vyvstání a proces týkaly, ani subjekt, kterému by se toto vyvstání či proces odhaloval jako zkušenost. Díky tomu má estetická událost nečasovou povahu. Kniha však zároveň zdůrazňuje, že přes tuto nepřítomnost objektů i subjektu a nečasovost je estetické události vlastní specifický způsob uspořádání.
Filozofická literatúra obsahuje široký výber kníh a diel, ktoré vás zavedú do sveta myslenia, poznania a existencie. Knihy o filozofii podnecujú hlboké uvažovanie o základných otázkach ľudskej skúsenosti a prinášajú významné myšlienky a teórie od svetoznámych filozofov.
V kategórii Filozofia nájdete diela od najznámejších filozofov, ako je Platón, Aristoteles, Immanuel Kant či Friedrich Nietzsche. Ich myšlienky a teórie formovali filozofické disciplíny ako etika, metafyzika, politika a ďalšie.
Nájdete tu knihy, ktoré sa zaoberajú otázkami o podstate poznania, morálky a ľudskej existencie.
Okrem svetových autorov sa môžete tiež zoznámiť so slovenskými filozofmi, ako je Martin Heidegger a Miroslav Marcelli, ktorí prispeli k rozvoju filozofických myšlienok a teórií.
Objavte rozmanitosť prístupov a perspektív, ktoré vám pomôžu hlbšie porozumieť mysleniu, existencii a spoločnosti.
