Žraloci císaře pána (2.vydání)

---

Jaderské moře - po desítky let prázdninový ráj mnoha českých turistů - prohloubilo svými krásami v mnohém suchozemském Čechovi jeden z největších národních mindráků, kterým je lítost nad absencí mořských břehů Čechů a na Moravě. Tato kniha nabízí mořemilovnému čtenáři poněkud méně známé kapitoly z historie jadranské oblasti...
Před dvaceti lety si tehdy začínající autor literatury faktu Jindřich Marek vytknul nelehký a objemný cíl - zachycovat prostřednictvím historických reportáží spletité a nejméně známé osudy českých vojáků v letech 1. a 2. světové války s průniky do jejich dalšího poválečného vývoje, který byl málokdy klidný a bez hořkosti.

Nyní již zkušený historik a publicista dospěl na své dlouhé cestě mezi posledními pamětníky a archivy k dějinné kapitole, která má pro českého čtenáře z již v úvodu naznačeném důvodu příchuť zvláštní nostalgie a romantických vibrací. Jde o totiž o historii služby českých námořníků ve válečném loďstvu bývalé rakousko-uherské monarchie, kdy námořnické čepice s nápisem K.u.K. Kriegsmarine nosilo i několik tisíc Čechů, kteří v tomto loďstvu nehráli nijak podřadnou roli.
Terst, Pula, Šibenik, boka Kotorská, ostrov Lošinj, Zadar, Split či Rijeka se tak staly kusem života mnoha našich předků, kterým náročnou službu u námořnictva ještě více zkomplikovala 1. světová válka, kdy žili v rozporuplné realitě volby mezi mezi loajalitou k císaři a odporu k jeho monarchii.

Na straně jedné tak nabízí tato kniha popis o úspěšné činnosti českých důstojníků a námořníků na rakouských ponorkách, na straně druhé podává i objektivní pohled na nezanedbatelnou účast Čechů na veliké námořní vzpouře v boce Kotorské v únoru 1918. Romantický mírový život na lodích a v dalmatských hospůdkách střídá krutá realita války, o níž získal dodnes dostatek informací jen opravdu málokdo z českých návštěvníků jadranských letovisek.

Podobně jako činnost českých mariňáků na Jadranu je dosud minimálně známa i jejich činnost při vzniku a obraně mladé Československé republiky. Kdo dnes ví, že její první domácí bojovou jednotkou v Praze 28. října 1918 se stala setnina českých námořníků? Ti obsazením Chebu, kde bylo tehdy jediné vojenské letiště v českých zemích, položili dokonce o pár dní později de facto i základ čs. vojenskému letectvu. Po návratu z Jadranu se stovky dalších českých námořníků jako pěchota či posádky obrněných vlaků zúčastnily bojů s maďarskými bolševiky na Slovensku. A tak český čtenář dostává díky této knize poprvé obsáhlé svědectví o úctyhodných námořních tradicích jeho předků.
menej