Najnovšie - Prvá svetová vojna strana 2 z 5

Vydejte se s legionáři na strastiplnou cestu ke svobodě! Za první světové války bojovaly po boku Dohody v Rusku, Itálii a Francii desetitisíce Čechů i Slováků, jejichž úsilí vyvrcholilo vznikem samostatného Československa v říjnu 1918. Přeneste se do doby plné nejistoty, válečných útrap a obav z vlastní budoucnosti prostřednictvím živých textů i desítek vložených artefaktů. Podrobné mapy vás zavedou na slavná i pozapomenutá bojište, na nichž čs. legionáři prolévali krev, zatímco noviny ze všech koutů světa přiblíží atmosféru bouřlivých válečných let. Časopisy, kalendář nebo propagační brožury naše předky na Sibiři doprovázely během mrazivých nekonečných dní. Rozkazy a provolání vás nechají nahlédnout do rozhodování velitelů a známých aktérů dějin, z průkazek, korespondence či deníku poznáte čs. dobrovolce osobně. Zrod legií Velitelé Česká družina Rota Nazdar Arras 1915 Zborov 1917 Čs. výzvědčíci Zbraně Polní pošta Dobrovolníci v Srbsku, Velké Británii a USA Bachmač 1918 Vojenské stejnokroje Radola Gajda Boj o transsibiřskou magistrálu Slováci v legiích Legionárské ešalony Informace a osvěta Bojová morálka Mohli legionáři zachránit cara? Češi a Slováci v Rudé armádě Hospodaření legií Legionáři v Itálii Doss Alto 1918 Řády a vyznamenání Každodennost Předání carského pokladu Návrat do vlasti Boj o hranice republiky Odkaz legií Význam pro vznik Československa Seznam vložených artefaktů: Velký plakát Čechoslováků v armádách Dohody Přihláška do italských legií Osobní spis legionáře Dušana Hataly Rukověť českého vojáka Propagační plakáty Vojtěcha Preissiga, 1914 Průkazní lístek francouzského legionáře Přihláška do ruských legií Leporelo k filmu Nezapomeňte Zborov Manuál k japonské pušce Arisaka vz. 1905 a její technický výkres Osobní korespondence legionáře Vratislava Charfreitaga Sada pohlednic k Vánocům 1919 a Novému roku 1920 Preissigův plakát vyzývající k účasti na bazaru Hlášení adresované generálu Radolu Gajdovi Telegram Lva Trockého k odzbrojení Čechoslováků Mapa bitvy u Lipjag z 4. července 1918 Mapa transsibiřské magistrály s rozložením čs. jednotek v dubnu 1919 Noviny The Sun Masaryk je pánem Sibiře Štefánikův rozkaz 588 o zrušení vojenských komitétů čs. vojska na Rusi Leták s provoláním Milana R. Štefánika Rakousko-uherské noviny o situaci na frontě Časopis V boj! Časopis Československá Rudá armáda Výzva ke vstupu do Rudé armády podepsaná Jaroslavem Haškem Rusko-český kalendář na rok 1917 Akcie Legiobanky Soubor papírových platidel z občanské války v Rusku (ruble, jeny, místní měna) Letáky vhazované do rakousko-uherských zákopů na italské frontě Brožurka s notami a textem Pochodové písně čs. domobranců z Itálie Životní pojištění italského legionáře Satirický časopis Houpačky Program oslav 1. čs. střeleckého pluku Opis předávacího protokolu ruského zlata Úryvek z deníku Františka Nováka Nástěnná mapa evakuačních transportů z Ruska Legionářský pas Potvrzení o očkování Příručka Na cestu domů mořem Členský průkaz ČSOL Udílecí dekret k Čs. revoluční medaili Františku Vrzalovi Mapa rozvědek České družiny v Haliči, 1914 všitá

Dnes už nie veľmi často sa nám podarí nahliadnuť takmer priamo do vojnového diania. A to najmä, ak ide o prvú svetovú vojnu. Chceli by sme preto čitateľovi ponúknuť takéto na­hliadnutie formou autentickej výpovede osobného príbehu jedného z jej účastníkov, ktorý si ho zaznamenával do svojho denníka. O to významnejší je fakt, že autorom zápiskov nie je nikto iný ako Elo (Elemír) Šándor, slovenský spisovateľ a publicista, autor trojzväzkového humoristického románu Sváko Ragan z Brezovej. Vo svojom denníku opisuje bojové nasadenie v oblasti Bukoviny, ktorá je dnes časťou severného Rumunska a západnej Ukrajiny. Bojovali tu proti sebe vojská rakúsko-uhorskej a ruskej armády so striedavými úspechmi, zato však s obrovskými stratami na oboch stranách. V úvodných kapitolách je popísaná situácia v rakúsko-uhorskej monarchii tesne pred prvou svetovou vojnou, ako aj príčiny jej vzniku a dôsledky tohto vojnového konfliktu, ktoré ovplyvnili dianie nielen v Európe, ale aj mimo nej.

Nové vydání jedinečné publikace o historii první světové války od významného britského armádního spisovatele. Toto klasické dílo v oboru historie první světové války napsal významný vojenský analytik, nadaný soucítěním a jedinečnou originalitou. Sir Basil Liddell Hart je autorem více než třiceti knih a řady přednášek na téma vojenské strategie a taktiky, čemuž se jako světově uznávaná autorita celý život věnoval. Časopis The Economist o něm napsal: „Nevyniká jen kritickým myšlením, je prorokem příštího vývoje, je to historik velkého formátu.“ Na téměř sedmi stech stranách se dozvíte podrobnosti a analytické komentáře všech událostí, které měly v období první světové války význam, a to se zvláštním důrazem na vojenskou strategii. Publikace je doplněna bohatou obrazovou přílohou a pětapadesáti podrobnými mapami vojenských operací.

Publikace předkládá edici vybraných vzpomínek na dobu první světové války. Jejím základem je Databáze dějin všedního dne Historického ústavu Akademie věd České republiky, přičemž téma první světové války vykrystalizovalo jako výsledek prvotních rešerší uskutečněných v rámci této databáze. Editoři se snažili výběrem postihnout texty různé jazykové a literární úrovně, autory různých sociálních či věkových skupin a v neposlední řadě také obsáhnout co možná maximální množství prostředí a situací, s nimiž se mohli čeští účastníci první světové války setkat. Edice tedy obsahuje válečné vzpomínky devíti autorů, kteří pocházeli z různorodého prostředí, sociálně, profesně i geograficky, jejich společným jmenovatelem však je to, že se snažili žít své životy v čase první světové války. Jejich výpovědi tak mají potenciál ukázat ony různé tváře Velké války, jakkoliv jistě ne všechny. Ego-dokumenty a obecně vzpomínkové prameny představují cenný a oblíbený historický pramen. Jejich obrovskou předností je skutečnost, že při jejich vhodném čtení a porozumění lze rozklíčovat a postihnout mnohem více, než jen historická fakta. Tím jsou míněny rozsáhlé galerie obrazů vnímání daných událostí, druhých i sebe sama v daném čase a prostoru, obecně vzato komplexního žitého světa. V těchto obrazech se zrcadlí nejen autorovy znalosti a životní zkušenosti, ale i hodnotové žebříčky a psychologické reakce na dané situace. Také pomáhají zdůvodnit nebo vysvětlit smysl individuálních lidských jednání. A v neposlední řadě paměti a vzpomínky v konečném důsledku tvoří drobné přítoky, jež nakonec spoluvytvářejí hlavní proud velkých dějin. Mnohost válečných prožitků a z nich vycházejících vzpomínek, ale i mnohost možností jejich čtení odráží jak výběr editovaných textů, tak samotný názvem knihy Tváře války.

This volume contains essays on the diplomatic and military relations between Austria-Hungary and Bulgaria in the First World War including their alliance politics towards other states and their aspirations on the Balkan Peninsula. The volume grew out of the presentations at the 2015 conference of the Bulgarian-Hungarian History Commission held in Sofia; a large portion of these studies represent attempts to transcend the politics of national grievance and self-victimization, and to avoid the canonization of national myths or the deflection of responsibility. At the same time, authors of the studies try to emphasize the alternatives the politicians of the period could have chosen, and how and why certain figures might bear responsibility for particular outcomes.

Obsáhlá monografie se zabývá politicko­ náboženskými dějinami českých zemí v období první světové války, s důrazem na situaci domácího katolického tábora. Zasazuje náboženské poměry v zemi do kontextu válečných operací a poukazuje na jejich provázanost s vývojem v západní Evropě. Značnou pozornost věnuje proměnám duchovního klimatu v českých zemích a změnám na biskupských stolcích v roce 1916, k nimž docházelo na základě intervence Vídně. Sleduje zejména Masarykovu, Benešovu a Štefánikovu snahu seznámit se svými plány i církevní představitele Svatého stolce. Líčení je vyváženo pohledem na americké katolíky českého původu a jejich politické aktivity, naše krajany v zahraničí i náboženský aspekt mezi legionáři. Monografie vychází z rozsáhlých fondů vatikánských a českých archivů, které konfrontuje s domácí a zahraniční literaturou. Její součástí je i výběrová kritická edice významných vatikánských dokumentů v českém překladu.

Tato kniha přináší českému čtenáři unikátní italský pohled na roli Itálie v první světové válce, při formování čs. legie v Itálii a na vzniku samostatného Československa. Vedle toho je ze široka popsána cesta Itálie do konfliktu, její komplikované vztahy se spojenci a protivníky, ale také vlivným papežským stolcem. Pro Italy byla důležitá otázka budoucnosti Rakouska-Uherska a zde žijících národů. K jeho rozpadu se zpočátku stavěli negativně, ale nakonec akceptovali jeho zánik a plně podpořili nároky Čechů a Slováků na vlastní stát a zásadně se podíleli na formování, výcviku a vyzbrojení čs. útvarů – legie a domobrany – na svém území. Ty následně sehrály důležitou roli při hájení hranic a zájmů nové republiky. Negativně se však Itálie stavěla ke zrodu Jugoslávie, ve které viděla svého nového protivníka v oblasti Jadranu, naopak Československo blízkého partnera. To nakonec, a se silným vlivem Francie, vedlo k tomu, že se zpočátku slibně rozvíjející československo-italské spojenectví změnilo v neuskutečnitelnou iluzi.

E forrásközlés középpontjában az erdélyi kérdés áll. A kötet elsődleges célja az, hogy a magyar olvasó előtt mindeddig ismeretlen dokumentumok segítségével bemutassa Románia Erdély megszerzéséért 1918-1920 között vívott küzdelmét, ez irányú politikai, diplomáciai és katonai lépéseit. A közel száz, többségében román nyelvű irat mindegyike első ízben olvasható magyar fordításban. A doku­mentumok betekintést nyújtanak a korszak román politikai és katonai elitjének mentalitásába, nem egy esetben a "főszereplők" személyes motivációira is fény derül. Megtudhatjuk, miként foglalta el a román hadsereg Erdélyt, hogyan vo­nult be 1919 augusztusában Budapestre, és az is kiderül, milyen diplomáciai lépéseket tett a román kormány annak érdekében, hogy az első világháborút lezá­ró párizsi békekonferencia szentesítse a katonailag már megszállt Erdély Romániához csatolását. L. Balogh Béni, a Magyar Nemzeti Levéltár Országos Levéltárának tudomá­nyos munkatársa elsősorban a 20. századi magyar-román kapcsolatokat és a dél-erdélyi magyar kisebbség 1940-1944 közötti helyzetét kutatja. Főbb munkái: A magyar-román kapcsolatok 1939-1940-ben és a második bécsi döntés (2002); The Second Vienna Award and the Hungarian-Romanian Relations 1940-1944 (2011); Küzdelem Erdélyért. A magyar-román viszony és a kisebbségi kér­dés 1940-1944 között (2013); Kiszolgáltatva. A dél-erdélyi magyar kisebbség 1940-1944 között (2013).

A múlt nem segít, csak visszaránt a tegnapba. A XXI. század első évtizedeinek népszerű álláspontja ez. Hogy mekkora tévedés, azt az I. világháború hatása és története mutatja, mely utóbbiból egyébként a ma népszerű álláspont is származik. Ez a száz évvel ezelőtti háború, pontosabban a kudarca, olyan kérdéseket vetett fel, amelyekre máig keressük a válaszokat. Például, hogy kik vagyunk? Milyen értékek alapján szervezzük meg az életünket? Mit jelent a kultúra, a szabadság, a szuverenitás, a legitimáció, a demokrácia? Ez a "régesrégi" háború és a nyomában létrejött új világrend összes problémája most is az ajtónkon dörömböl. Elég összehívni egy tucat történészt, filozófust, szociológust, hogy megbizonyosodjunk: az összecsapás még tart, és amíg a kérdésekre válaszokat nem találunk, tartani is fog.

První světová válka vykolejila život milionů lidí. Šokovala množstvím padlých a dotud nepoznanými hrůzami na bojištích i dlouhodobým strádáním v zázemí, bídou, hladem i politickou persekucí. Rychle pohřbila iluze o věku vrcholné civilizace, pokroku a humanity, s nimiž sebevědomé lidstvo vstupovalo do 20. století, a naopak vyvolala barbarství a temné síly. Tvrdě poznamenala i český národ: vyžádala si od něho tisíce obětí za cizí věc, ale zároveň mu přinesla naději na úspěšné završení jeho mnohaletého zápasu za politickou a státní suverenitu. Ani uprostřed válečných poměrů se v českém zápolí nezastavil každodenní život, sestávající z pravidelných, všedních činností, soukromých starostí i radostí, osobních citových prožitků a vzplanutí. Jako dříve chodili lidé do zaměstnání či do škol, starali se o rodiny i domácnosti, navštěvovali divadelní představení, koncerty a výstavy, četli nejrůznější literární díla, jezdili na prázdninové letní byty. Zdánlivě normální život ovšem plynul ve stínu povolávacích rozkazů a zásobovacích problémů, ale také pod dojmem šeptaných zpráv o úspěších československého zahraničního odboje. A právě tuto českou (a specificky pražskou) válečnou každodennost autenticky a plasticky zpřítomňuje memoárové dílo Marie Strettiové Jak jsme prožívali první světovou válku, jež se po pětasedmdesáti letech od svého vzniku konečně dočkalo knižního vydání.

Obřady jara představují jednu z nejvlivnějších knih věnovaných dějinám první světové války. Autor se v ní zamýšlí nad sociokulturními aspekty Velké války, jež podle jeho názoru vedly ke zrození nového moderního světa. V první světové válce hledá příčiny přístupu k životu, jejž ona totální válka se svými sociálními dopady ve srovnání s předválečným životem změnila k nepoznání. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Fotografie Antonína Kurky, Feldwebela 81. pěšího pluku Rakouské armády na bojištích první světové války.

Denník sa našiel pri rekonštrukčných prácach v niekdajšom kaštieli Czirákyových. Obsahoval listy, poznámky a fotografie, ktoré dnes uchováva Umelecké a historické múzeum Flórisa Rómera v Győri. Do ucelenej podoby ich spracoval Lajos Kovács. Do slovenčiny knihu preložila Anna Šimkuličová. Denník je unikátnym pohľadom aristokratky, zdravotnej sestry, no najmä citlivej a vzdelanej ženy na udalosti prvej svetovej vojny. Je jedným z najsilnejších svedectiev z obdobia prvej svetovej vojny. Pre slovenského čitateľa je zaujímavý nielen svojim jedinečným príbehom, ale aj faktom že veľká časť udalostí, ktorých sa týka sa odohrala na území dnešného Slovenska.

ZENTA nebyla jen obyčejnou lodí, ale svým způsobem milníkem a symbolem C. a k. námořnictva, téhož námořnictva, v němž kromě Rakušanů a Maďarů sloužili i četní další obyvatelé Rakousko-Uherské monarchie, Čechy nevyjímaje. Naopak, Čechů a Moraváků bylo v tomto námořnictvu neobyčejně mnoho a zapsali se do historie jako svědomití námořníci a fachmani v mnoha důležitých námořních oborech. Právě ZENTA je často označována jako "česká námořní katastrofa první světové války", protože při jejím potopení zahynulo Čechů nejvíce. Rakousko-Uherské námořnictvo však tvořila i řada dalších lodí včetně prvních ponorek. Je to mnoho příběhů odvahy a hrdinství, vítězství a proher a v závěrečné fázi i jedinečné memento první světové války, do níž C. a k. námořnictvo zasáhlo, ale neuspělo.

První světová válka, konflikt dosud nevídaných rozměrů, se táhla již druhým rokem. Mladý brněnský rodák Slavomír Vácha musel narychlo složit maturitní zkoušku a narukovat, aby podpořil čím dál vyčerpanější rakouskou armádu. Na své cestě po evropských bojištích poznal hrůzy války i utrpení, jež si lidé navzájem působí, a rychle dospěl v muže. Nebylo zbytí, když ve svých osmnácti letech musel velet celému oddílu vojáků. Až do konce války si vedl osobní deník, do nějž zaznamenával její průběh včetně řady kreseb i dopisů. Ve 40. letech, během další světové války, použil deníkové záznamy k sepsání svých pamětí. Paměti Slavomíra Váchy působivě dokreslují, že válka není pouze boj s nepřítelem, ale také s pokrytectvím vlastních velitelů a se sebou samým: s pochybnostmi o víře, se ztrátou vůle žít. V takových chvílích se podpora rodiny, byť na dálku, jen formou dopisů a balíků, prokáže jako zásadní. Autor, povoláním učitel, dokázal dokonale popsat rozmanité zážitky ze dvou válečných let. Od momentů utrpení po paradoxně veselé momenty v zázemí: přátelské vztahy s italskými civilisty, falšování jednodenních propustek domů do Brna a večírky v rakouském Traismaueru. Přestože se svou účastí ve světové válce řadí do takzvané ztracené generace, fakt, že o válečných událostech dokáže psát s nadhledem, ale zároveň s přesvědčivostí přímého účastníka, podává svědectví o síle lidského ducha. Jeho paměti nejsou ani pláčem ztracené generace, ani zlehčováním války. Jsou působivou výpovědí očima vojáka, který válku, do níž byl v mládí proti své vůli vtažen, odsuzuje a který se vždy snaží, i přes obrovské utrpení, udržet si víru v Boha i v člověka.

Drsná a krutá africká bojiště 1. světové války, kde hrstka německých vojáků a osadníků spolu s několika stovkami domorodých ascariů čelili formou guerillového boje několikanásobné přesile koloniálních vojsk Britů a jejich dohodových spojenců.

A Trianonhoz vezető út. A trianoni diktátum elemzése és máig ható következménye.

Kniha je přelomovým pokusem odstranit účelové mýty o první světové válce přetrvávající celé století. Co bylo jejich jádrem? Na rakouské straně snaha obviňovat české vojáky z nespolehlivosti a věrolomnosti, aby se zamezilo politickým koncesím českému národu, na straně české snaha dokázat Dohodovým mocnostem, že Češi stojí v drtivé většině proti Rakousku, a proto si zaslouží být podpořeni v otázce vzniku samostatného českého státu. Myslet si však, že český národ se dělil buď na Švejky, nebo legionáře, vůbec neodpovídá realitě. Autor sám píše: „V obou případech zůstalo faktem, že do c. a k. armády bylo povoláno hodně přes milion Čechů a většinou zcela nepovšimnuti v ní konali svou služební povinnost až do konce války.“

Vystoupení československých legií za první světové války patří k těm historickým událostem i tradicím, na které jsme právem hrdí. Bojovaly v Rusku, Itálii i Francii, na rozhodujících frontách války. Legionáři svým vlastenectvím, odhodláním, statečností a odvahou udivovali i zkušené generály a důstojníky dohodových armád. Knížka, kterou právě držíte v ruce, vás provede nejen po nejslavnějších místech bojů našich legií, ale i po těch méně známých. Přibližuje také průběh první světové války, situaci v českých zemích a úsilí našeho zahraničního odboje vedeného T. G. Masarykem nejen o vytvoření mohutného československého zahraničního vojska, ale také o uznání práva českého a slovenského národa na samostatný stát. Právě v tomto nesnadném politickém a diplomatickém zápase sehrály naše legie jednu z klíčových úloh. Výrazně napomohly také k rychlé kapitulaci Německa a Rakousko-Uherska, když ovládly sibiřskou magistrálu a znemožnily přesun statisíců německých a rakouskouherských zajatců z Ruska na západní frontu. Zaslouží si proto naši úctu a symbolické poděkování – a nejen v roce, kdy si připomínáme 100. výročí vzniku Československé republiky a konce první světové války.