Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 28 z 102
zobraziť:
Velikonoce našich babiček
Období, kdy končí zima a začíná jaro, je odjakživa silným poutem spojeno s půdou, probouzející se přírodou a plodivou sílou. To vše se prolnulo i do křesťanského prožívání, které pevně formovalo duchovní i materiální svět našich předků. Na tříkrálové koledy na sklonku do vánočního období plynule navazuje začátek masopustu – první předzvěsti počínajícího jara. Jak moc bujarý masopust býval a co naši předci během následujícího postního období jedli, když příprava na velikonoční slavnost ukřižování a vzkříšení Ježíše Krista vyžadovala skromnost a odříkání?
Jak tedy naši předkové prožívali svátky jara? Co znamená paškál nebo apoštol a proč říkáme houby s octem? Co je to chození s Dorotou a co ušelo? Jak se vypočítává termín Velikonoc? Co si křesťané připomínají v pašijovém týdnu a jak věroučné pokyny uchopila lidová tvořivost? A proč v některých regionech chodí chlapci na pomlázku už na Bílou sobotu? To všechno si můžete přečíst v této knize.
Slovenský znak, jeho pôvod a vývoj do roku 1918
Práca renomovaného slovenského heraldika približuje byzantský pôvod dvojitého kríža, jeho predheraldické vývojové obdobie, ako aj jeho neskoršie významné postavenie v panovníckej symbolike stredovekého Uhorska a neskôr aj v štátnej symbolike Habsburskej monarchie. Osobitne si všíma jeho vzťah k Slovensku, proces, vďaka ktorému sa v 18. storočí stal všeobecne akceptovaným symbolom Horného Uhorska Slovenska a následne slovenským národným erbom. Ukazuje, ako od roku 1848 predstavitelia národného hnutia každý svoj politický štátoprávny projekt vyjadrovali aj určitou heraldickou predstavou o svojej existencii vo viacnárodnom štátnom útvare. Sleduje zvýraznenie slovenskej symboliky aj na bojových zástavách a odznakoch československých légií a mimoriadny podiel Milana Rastislava Štefánika na tvorbe symboliky prvého československého odboja.
Práca odhaľuje historické pramene súčasnej štátnej symboliky Slovenskej republiky a podľa odborných posudkov vysoko prevyšuje všetko, čo bolo na danú tému napísané.
Na knihu nadväzuje ďalšia pripravovaná publikácia autora, sledujúca vznik a vývoj československej a slovenskej štátnej symboliky v rokoch 1918 1993.
Slovensko a prvá svetová vojna III.
Publikácia je rozdelená do piatich samostatných podkapitol, ktoré obsahujú 23 odborných príspevkov od autorov zo Slovenska, Maďarska, Poľska, Českej republiky a Ukrajiny. Rozsahom najväčšia je kapitola venovaná vojenským aspektom. Analyzované sú epizódy z bojovej činnosti na území dnešného Slovenska, ale aj z nasadenia našich predkov na bojiskách prvej svetovej vojny. Samostatná kapitola je vyčlenená hospodárskym, ekonomickým či spoločenským aspektom. V samostatnej kapitole sú sústredené aj príspevky venované dobovej tlači, spomienkam, a tiež dobovej propagande. V poradí štvrtej kapitole sú sústredené príspevky venované problematike vojnových cintorínov a pamätníkov. Poslednou kapitolou publikácie sú príspevky venované archeológii so zameraním na obdobie prvej svetovej vojny. Publikáciu dopĺňa viac ako 100 ilustrácií, dobových fotografií a máp.
Dlhá cesta od monarchie k republike
Publikácia vychádza pri príležitosti životného jubilea významného slovenského historika Dušana Kováča. Jeho kolegovia a priatelia sa v nej venujú časovému obdobiu od polovice 19. storočia do prvej polovice 20. storočia, teda rokom, ktorým jubilant obetoval vo svojich výskumoch najviac energie. Texty sa dominantne sústreďujú na problém tranzície spoločnosti na Slovensku od monarchie k republike. Zahŕňa širokú škálu problémov súvisiacich s politickými zmenami a modernizáciou vrátane širších spoločenských a hospodárskych premien, ku ktorým na Slovensku dochádzalo od sklonku 19. storočia do roku 1945. Jednotlivé kapitoly si všímajú ich dopady na život spoločnosti na Slovensku a v jeho bezprostrednom okolí a snažia sa odpovedať na otázku, či tradičné historické medzníky, akými sú pre toto obdobie najmä roky 1918 a 1938, priniesli Slovensku skutočne radikálne zmeny, resp. v ktorých oblastiach boli premeny vyvolané spoločenskými zmenami najmarkantnejšie a ktorých sa dotkli iba okrajovo, či vôbec, prípadne boli dôsledkom nielen politických, ale predovšetkým hlbších modernizačných trendov naštartovaných už hlboko v 19. storočí.
Karel I.
Karel I. (18871922), poslední z českých králů (19161918), byl Habsburk i potomek Přemyslovců. V mládí sloužil u dragounského pluku v Brandýse nad Labem a ve Staré Boleslavi, dobře mluvil česky a brandýský zámek si v roce 1917 koupil do osobního vlastnictví. Čechy měl rád, rád sem zajížděl a pozitivní vztah k zemím i lidu Koruny svatováclavské si zachoval až do své předčasné smrti ve vyhnanství na ostrově Madeira v roce 1922. V roce 2004 jej papež Jan Pavel II. prohlásil blahoslaveným a v dlouhé řadě českých panovníků se tak stal druhým světcem po svatém knížeti Václavovi. V tragickém a dojemném životní příběhu císařského páru Karla a Zity sehrála důležitou úlohu celá řada lidí z českých zemí a českého původu, a i proto by se v naší historické paměti měl stát příběhem znovu živým, chceme-li se konečně objektivně ohlédnout za vlastní minulostí a lépe se pak orientovat v současném, neméně komplikovaném a ohroženém světě.
Ondrejský cintorín, 3. vydanie
Prechádzka po jednom z najstarších zachovaných cintorínov na území Bratislavy. Vznikol okolo roku 1784 a sú tu pochované významné prešporské rodiny, remeselníci, umelci, podnikatelia a mnohé vynikajúce osobnosti. V knihe sa spomína viac ako 170 osobností a množstvo umelecky zaujímavých náhrobkov, ktoré sú zobrazené na vyše 200 dobových fotografiách.Mená ako Pálffy, Esterházy, Feigler, Ortvay, Manderla, Palugyay, Justi, Kozics, Werner, Ludwig, Marshall, Rigele, Lanfranconi, Albrecht, bratislavský „Robinson“ Karl Jetting, Majsch, Tido Gašpar, J. E. Hubert, Gessay, Žabota, Vavro Šrobár, Melkovič, Satinský a mnohé ďalšie – tvorili históriu mesta. Na prechádzke po Ondrejskom cintoríne si pripomenieme ich zaujímavé osudy.
PhDr. Viera Obuchová, CSc. (1951, Bratislava), vyštudovala históriu na FiF UK v Bratislave. Od roku 1974 pracuje ako historička v Mestskom ústave ochrany pamiatok v Bratislave. Je autorkou a spoluautorkou odborných a populárno-náučných publikácií o histórii Bratislavy.
Považie. Hrady, zámky a povesti
Cudzincovi, ktorý na svojich cestách čo len nakrátko zavíta na Slovensko, treba vrelo odporúčať návštevu malebného Považia: možno ho porovnať s romantickým Porýním a s hojne navštevovanou, obľúbenou oblasťou Wachau, no počtom zámkov a zrúcanín s tridsiatimi hradmi, pevnosťami, kaštieľmi a starými kláštormi je Považie podstatne bohatšie. Ak si ho chceme pozrieť, nemôžeme využiť plavbu loďou, musíme sa uspokojiť so železnicou, lebo rieka pre plytčiny, nebezpečné ohyby a častý nedostatok vody je nesplavná. Ale práve cesta vlakom poskytuje návštevníkovi mimoriadne čaro, umožní mu nielen pokochať sa pohľadom na túto perlu Slovenska, ale aj pobudnúť v prekrásnych Tatrách.
Na starých pohľadniciach, fotografiách a rytinách vynárajú sa pri čítaní mestá a mestečká, zámky a hrady opradené povesťami, a Benyovszky, vynikajúci sprievodca, nás upriamuje na zaujímavosti, ktoré by sme si sami sotva všimli. Takto nám cesta hore Považím príjemne plynie a ani sa nenazdáme prejdeme z Bratislavy až k sútoku Bieleho a Čierneho Váhu. Tam sa cesta končí. A v nás ostane len túžba navštíviť tieto čarovné miesta.
Karl Benyovszky sa narodil 4. júla 1886 v centre Prešporka, na nároží terajšieho Hviezdoslavovho námestia a Mostovej ulice. Benyovszky, syn policajného úradníka, prežil v dome s výhľadom na Mestské divadlo a kostolík kláštora Notre Dame celé detstvo. Navštevoval maďarské školy, ale nemčinu stále považoval za svoj materinský jazyk. Po I. svetovej vojne ho v Budapešti odsúdili za protimonarchistické názory. Roku 1924 sa vrátil do Bratislavy, kde žil až do roku 1945. Pôsobil v redakcii Pressburger Zeitung, neskôr v Grenzbote. Intenzívne sa zaoberal históriou mesta, napísal knihu o dejinách mestského divadla, rozsiahle dielo o živote J. N. Hummela. Po slovensky vyšli jeho knihy Prechádzka starým Prešporkom, Malebné zákutia a dvory starého Prešporka, Obrázky z prešporského geta, Tajuplné povesti zo starého Prešporka, Považie - hrady, zámky, povesti a Železná studnička. Po násilnom vysťahovaní Nemcov z Československa žil v Rakúsku, kde 6. januára 1962 zomrel.
Panovníci a králi na území Slovenska
Panovníci na území Slovenska je publikácia, ktorá širokej čitateľskej verejnosti ponúka základné informácie o dôležitých a zaujímavých panovníkoch, ktorí panovali na území Slovenska, a to od začiatku nášho letopočtu. Táto kniha nemá ambíciu vymenovať absolútne všetkých panovníkov v poradí, v akom vládli. Podľa výberu autora uvádza historické osobnosti, ktoré viac či menej ovplyvňovali osudy našich predkov. Uvádza spletité životné osudy panovníkov, ich úspechy, hrdinstvá, ale aj prehry a tragédie. Táto kniha ponúka historické fakty v zrozumiteľnej podobe a uvádza panovníkov v chronologickom poradí.
Panovníci a králi na území Slovenska, 2. vydanie
Panovníci na území Slovenska je publikácia, ktorá širokej čitateľskej verejnosti ponúka základné informácie o dôležitých a zaujímavých panovníkoch, ktorí panovali na území Slovenska, a to od začiatku nášho letopočtu. Táto kniha nemá ambíciu vymenovať absolútne všetkých panovníkov v poradí, v akom vládli. Podľa výberu autora uvádza historické osobnosti, ktoré viac či menej ovplyvňovali osudy našich predkov. Uvádza spletité životné osudy panovníkov, ich úspechy, hrdinstvá, ale aj prehry a tragédie. Táto kniha ponúka historické fakty v zrozumiteľnej podobe a uvádza panovníkov v chronologickom poradí.
Revize politických procesů a rehabilitace jejich obětí v komunistickém Československu
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů. Totéž nelze říci o revizi těchto procesů a rehabilitaci jejich obětí, byť měly významný politický, společenský i morální dopad. Kniha představuje příspěvek k tomuto důležitému tématu československých dějin. Vedle úvodního shrnujícího textu obsahuje deset studií rozdělených do tří celků. První je zaměřena na mezinárodněpolitické souvislosti, konkrétně situaci v Sovětském svazu, Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Druhý blok zahrnuje texty věnované různým politickým, společenským a právním aspektům rehabilitací (ne)řešení rehabilitací nekomunistických obětí politických procesů v polovině padesátých let, barnabitské rehabilitační komisi, udělování milostí komunistickými prezidenty a přípravě zákona o soudní rehabilitaci a jeho aplikaci na půdě Národního, resp. Federálního shromáždění v letech 19681970. Poslední část knihy tvoří dvě regionální sondy zabývající se rehabilitacemi evangelických duchovních v šedesátých letech na Slovensku a brněnskou kauzou tzv. klerofašistické odnože Zelené internacionály.
Sudety ve stínu Mnichova
Konec 30. let, napětí v pohraničních oblastech vrcholí. Jak toto období prožívali lidé, kteří se dostali do soukolí dějin? Autentické záznamy z období po uzavření mnichovské dohody nabízejí netradiční úhel pohledu. Českou stranu zastupuje starosta, kronikář či rolník, německou příslušníci Wehrmacht, henleinovec nebo hoteliér prchající před československou armádou. Unikátní publikaci doplňují více než dvě stovky dosud nezveřejněných dobových fotografií.
Hlaholské písemnictví v Čechách doby lucemburské
Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy. Po obsahové stránce se práce věnuje hlaholským textům v církevní slovanštině a staré češtině. Rozsáhlá studie shrnuje chorvatské zdroje emauzského hlaholského písemnictví za Lucemburků, zejména za vlády Karla IV. Hlavním cílem práce je filologická analýza dosud opomíjeným hlaholským pramenům v církevní slovanštině, které bezprostředně souvisejí s literární činností pražských Emauz (breviáře, misály a další liturgické památky). Pozornost je dále věnována staročeským pramenům v hlaholici a znalostem hlaholského písma v Čechách 14. a 15. století mimo klášter Na Slovanech. Přestaveny budou i další kulturní kontakty českých a chorvatských zemí daného období (šíření kultu českých světců v Chorvatsku, zdroje emauzského hlaholismu, chorvatské překlady náboženské literatury podle českých předloh).
Rok 1919 a Slovensko
V publikácii jednotliví autori prezentujú svoje pohľady na kľúčové udalosti, inštitúcie, orgány a osobnosti časovo spojené s rokom 1919 a priestorovo s územím Slovenska. Ich ambíciou bolo nazrieť prioritne do štátoprávnych, cirkevných, vojensko-bezpečnostných a kultúrno-spoločenských priestorov onej doby. Zámerom vybratím kľúčových a pre širokú verejnosť aj nepochybne oslovujúcich tém chceli poukázať na neraz komplikované a pritom často zložité cesty Slovenska a slovenskej spoločnosti k oslobodeniu a demokratizácii. Takto nastavenými kritériami môže kniha nielen osloviť úzky okruh vedeckých bádateľov, ale zaujať aj širšie publikum so záujmom o poznanie novodobých slovenských dejín.
Na sklade 1Ks
13,90 €
Názory Ľudovíta Štúra na štát a právo
Druhé, upravené a rozšírené vydanie, kde v jednotlivých kapitolách autori rozoberajú a hodnotia pramene Štúrových sociálno-politických názorov,
základné otázky jeho národnej filozofie a jej aplikácie na slovenské podmienky. Ďalej sa venujú miestu štátu v programovom koncepte Ľudovíta Štúra, miestu a významu práva v myslení Ľudovíta Štúra. Všímajú si Štúrovu orientáciu po revolúcii 1848/1849 a vplyv revolučných udalostí na jeho názory. Namiesto záveru je zaradený rozsiahlejší odkaz Ľudovíta Štúra a generácie štúrovcov dnešku. Dokumentárnu časť publikácie napĺňajú najvýznamnejšie dokumenty dotýkajúce sa činnosti Ľudovíta Štúra a generácie štúrovcov, ako aj prejav Alexandra Dubčeka k 150. výročiu narodenia Ľudovíta Štúra a prejav Ivana Gašparoviča, vtedajšieho predsedu Národnej rady Slovenskej republiky (v októbri 1993). Na konci publikácie sú chronologicky usporiadané významné medzníky života a diela Ľudovíta Štúra.
Děti Antonína Kaliny
Téměř neuvěřitelný, a přesto pravdivý příběh českého vězně, kterému se v krutých podmínkách koncentračního tábora Buchenwald podařilo zachránit tisícovku dětí. Dětí, na které čekala smrt. Jmenoval se Antonín Kalina a byl z Třebíče. Doma zapomenutý, ve světě, zejména v USA a Izraeli, uctívaný. V roce 2012 se stal zatím posledním Čechem, který byl v Izraeli oceněn titulem "Spravedlivý mezi národy", aniž by se o tom u nás zmínil jediný novinář.
Na rozdíl od mediálně proslulých zachránců Židů Oskara Schindlera či Nicholase Wintona se Antonín Kalina každodenně díval do tváře smrti. Záchranu dětí organizoval v situaci, kdy mu šlo doslova o život. Den co den. Noc co noc. V průvodních listinách gestapa měl napsáno návrat nežádoucí. Jeho motivace byla silnější než strach. Jeho zásluhou se tedy, v srdci Pekla, odehrála záchranná akce, která v dějinách druhé světové války nemá obdoby.
Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla je jak je ostatně u tohoto autora zvykem výsledkem několikaletého a hlavně intenzivního historického pátrání. Díky autorovu podmanivému stylu vyprávění, rovněž díky jeho nevšední empatii, vnímavosti, také díky vý-povědím očitých svědků či dosud žijících příbuzných aktérů tohoto pravdivého a zároveň skoro až neuvěřitelného příběhu ocitneme se přímo v srdci tehdejších tolik dramatických událostí. Událostí, nad nimiž se i po letech skoro až tají dech Kniha je doplněna dvěma stovkami dokumentárních fotografií.
Lacná kniha Kdo mířil na Hrad? (-15%)
Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta. Známe ale jejich protikandidáty a ty, o kterých se v různých érách jako o možné hlavě státu vážně uvažovalo? Byli to např. Jan Antonín Baťa, Jan Masaryk, Rudolf Slánský, Jiří Hanzelka, Štefan Kvietik a třicet dalších kandidátů.
Na sklade 3Ks
12,68 €
14,99€
dostupné aj ako:
Lacná kniha Kdo mířil na Hrad? (-0%)
Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta. Známe ale jejich protikandidáty a ty, o kterých se v různých érách jako o možné hlavě státu vážně uvažovalo? Byli to např. Jan Antonín Baťa, Jan Masaryk, Rudolf Slánský, Jiří Hanzelka, Štefan Kvietik a třicet dalších kandidátů.
Na sklade 1Ks
15,21 €
dostupné aj ako:
Tajemný klášter pod horou
Klášter Zlatá Koruna nevšední místo s bohatou historií opředené mnoha tajemstvími a záhadami.
Podle legendy klášter založil Přemysl Otakar II. ze zbožných pohnutek. Před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. prý učinil zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Důvody však byly i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov.
Historie Zlaté Koruny začala 6. dubna roku 1263 nedaleko Vídně v rakouském klášteře Heiligenkreuz (Svatý Kříž). V tento den se řeholníci cisterciáckého řádu, povoláni Přemyslem Otakarem II, vydali na sever, jejich cesta skončila v nehostinné lesnaté a málo osídlené krajině. Tam, jižně od Českého Krumlova začali budovat opatství Svatá (Trnová) Koruna Sancta Spinea Corona. V klášterních zdech ukryli v křišťálové schránce vzácnou relikvii, trn z Kristovy koruny, který dal jméno novému opatství. Klášter vzkvétal a od 17. století se užívá názvu Zlatá Koruna. Kniha se zabývá klášterem Zlatá Koruna z netradičního úhlu pohledu. Hledá odpovědi na otázky, jako jsou: z jakého důvodu mohl být klášter umístěn až na samý okraj zlatokorunských pozemků, proč je konventní kostel situovaný severojižně a jeho rozeta netradičně zdobí boční zeď příčné lodi, ale i mnoho dalších. Podrobně se zabývá výzkumem významu právě této rozety, přičemž odkazuje i na další existující rozety vycházející ze stejného konceptu. Mnoho stavebních prvků kláštera ukazuje na jeho utajenou minulost. Čtenáři se zde také dostane vhled do samotného původu významného člena cisterciáckého řádu, sv. Bernarda z Clairvaux, ale i Přemysla Otakara II. V poznání širších souvislostí se tak jeví více než zřejmě, že klášter Sancta Spinea Corona, nebyl jen běžným klášterem a správním místem.
Kdo mířil na Hrad?
Během více než sedmdesátileté historie Československa se vystřídalo několik dějinných epoch charakterizovaných rozdílnými politickými poměry a na Pražském hradě se zároveň postupně vyměnilo devět mužů ve funkci prezidenta. Známe ale jejich protikandidáty a ty, o kterých se v různých érách jako o možné hlavě státu vážně uvažovalo? Byli to např. Jan Antonín Baťa, Jan Masaryk, Rudolf Slánský, Jiří Hanzelka, Štefan Kvietik a třicet dalších kandidátů.
dostupné aj ako:
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
