Knihy - História, vojnová literatúra strana 2 z 500
-
![Slovenské a české dejiny]()
Slovenské a české dejiny
-
![Svetové dejiny, dejiny štátov]()
Svetové dejiny, dejiny štátov
-
![Vojnová literatúra - ostané]()
Vojnová literatúra - ostané
-
![Druhá svetová vojna]()
Druhá svetová vojna
-
![Armáda, zbrane a vojenská technika]()
Armáda, zbrane a vojenská technika
-
![Archeológia, genealógia a heraldika]()
Archeológia, genealógia a heraldika
-
![Moderné dejiny]()
Moderné dejiny
-
![Stredovek]()
Stredovek
-
![Starovek]()
Starovek
-
![Mytológia]()
Mytológia
-
![Prvá svetová vojna]()
Prvá svetová vojna
-
![Špionáž a spravodajské služy]()
Špionáž a spravodajské služy
-
![Novovek]()
Novovek
-
![Pravek]()
Pravek
-
![Templári]()
Templári
-
![História - ostatné]()
História - ostatné
Slovenské a české dejiny 
Svetové dejiny, dejiny štátov 
Vojnová literatúra - ostané 
Druhá svetová vojna 
Armáda, zbrane a vojenská technika 
Archeológia, genealógia a heraldika 
Moderné dejiny 
Stredovek 
Starovek 
Mytológia 
Prvá svetová vojna 
Špionáž a spravodajské služy 
Novovek 
Pravek 
Templári 
História - ostatné
zobraziť:
Můj rok 1953, 2. vydání
Rok 1953 opravdu nelze označit jako historicky nevýrazný. Začátkem března umírá Josif Stalin. Cestou z generalissimova pohřbu nastydne československý prezident Klement Gottwald a o několik dní později se chystá státní pohřeb i v Praze. Druhým dělnickým prezidentem se stává Antonín Zápotocký. Image bodrého muže z lidu mu přináší řadu příznivců, většinu ovšem ztrácí s příchodem měnové reformy. Co dalšího se dělo u nás i ve světě? Pojďte to zjistit!
Můj rok 1979, 3. vydání
Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí i na Hrabala. Národ sice žil v jakési vnitřní duševní emigraci, ale pořád jsme se dokázali veselit, smát, napít se a pak z toho vystřízlivět.
Války samurajů: Konflikty starého Japonska 1156 - 1877, 2. vydání
Samurajové byli vojenskou vrstvou zásadním způsobem formující dějiny Japonska. Od druhé poloviny 12. století vedly jednotlivé rody těchto japonských válečníků proti sobě nesmiřitelné války. Japonsko tak periodicky zažívalo výbuchy násilí následované obdobími míru a relativní stability. Na konci 15. století se však země propadla do anarchie a války každého s každým. Po století krvavých konfliktů bylo Japonsko opětovně sjednoceno třemi velkými válečníky – Odou Nobunagou, Tojotomim Hidejošim a Tokugawou Iejasuem. Následující období bylo naprostým kontrastem k předchozím neutuchajícím válkám, Japonsko zaznamenalo více než čtvrt tisíciletí trvající mír. Dosáhlo toho však také za cenu izolace země. Když si však Spojené státy a evropské velmoci vynutily otevření Země vycházejícího Slunce, otřáslo to jejím politickým systémem. Vnitřní konflikty provázející obnovení moci císaře (restaurace Meidži) znamenaly definitivní tečku za dominancí samurajů, jež trvala více než 800 let. Během tohoto dlouhého období bylo Japonsko svědkem vzestupu a následného úpadku a pádu mocných rodů, nesčetných bitev a obléhání, příběhů věrnosti a statečnosti, ale také zrady a neschopnosti. Samurajové tak dodnes představují významnou součást japonských dějin a stále hrají významnou roli v japonské i světové kinematografii a literatuře. Dědictví jejich válek je tak živé i dnes.
Na sklade 1Ks
31,30 €
32,95 €
Múzy ve víru dějin
Ukrajinské dějiny jsou z významné části dějinami ruskými i polskými a naopak. Ukrajinská identita se rodila a stále vlastně rodí ze stýkání a bohužel často i z krvavého potýkání se dvěma mocenskými centry, dvěma civilizačními, ba přímo imperiálními koncepcemi či projekty – s polským a ruským. S polským se tak dělo hlavně v minulosti, s tím ruským se tak děje dodnes.
Kniha se zaměřuje na vybrané klíčové události, postavy, rysy a tendence ukrajinských dějin, a sice z perspektivy jejich uměleckého (literárního i filmového) uchopení a rozporuplného přijímání této umělecké reflexe. Ať už na Ukrajině nebo u jejích sousedů, hlavně u Rusů a Poláků. Činí tak pomocí analýzy konkrétních vybraných polských, ruských a ukrajinských uměleckých děl a jejich kulturního a historického kontextu. Všímá si například Gogolova Tarase Bulby, Puškinovy poémy Poltava, Sienkiewiczova románu Ohněm a mečem a jeho filmové adaptace z roku 1999, Bulgakovova románu Bílá garda či dvou ukrajinských románů o stalinském hladomoru z třicátých let (Ulas Samčuk: Marija a Vasyl Barka: Žlutý kníže).
Každá z kapitol analyzuje jednak určité umělecké dílo, ale skrze jeho recepci i konkrétní historický spor, střet narací, který zásadně ovlivňuje kolektivní paměť a národní identitu, a tedy i politiku.
Země a její národy 2
Druhý svazek rozsáhlého díla o globálních dějinách zahrnuje období od roku 1500 do současnosti. Opět se zaměřuje nejen na historii Evropy a západního světa, ale také na vývoj na ostatních kontinentech. Kolektiv zkušených historiků dovádí svůj výklad do začátku 21. století a věnuje se také lidským právům, ekonomické globalizaci či roli médií a sociálních sítí. Kromě důkladného popisu světových dějin v méně známých kontextech obsahuje svazek také mnoho map, ilustrací, chronologických os a informačních boxů.
Na cestě k Mnichovu: Runcimanova mise v Československu 1938
Co dělal lord Runciman v Československu těsně předtím, než byla Británií a Francií na konci září 1938 s hitlerovským Německem podepsána nechvalně proslulá Mnichovská dohoda, jež definitivně zpečetila osud československé „první republiky“? S jakým cílem jej sem britská vláda vyslala? A co si o tom všem myslela jeho manželka? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v této knize, která jako první čerpá z dosud neprozkoumaného deníku Hildy Runciman, manželky lorda Runcimana. Její deník, který je sám o sobě unikátním objevem, jejž autorka vynesla na světlo, nabízí – vedle řady jiných historických pramenů a literatury – zcela nový pohled na události přímo předcházející „Mnichovu“, jednomu z nejvýznamnějších momentů nejen moderních československých, ale i světových dějin. Lordu Runcimanovi tehdy připadl nelehký úkol, a to dojednat dohodu mezi československou vládou a Sudetoněmeckou stranou s Konradem Henleinem v čele.
Az utolsó nyár - Magyarország, 1944
A második világháború a magyar társadalom jelentős részének tudatában ma is nagyrészt 1944-45-öt jelenti, a front átvonulását, a bombázásokat, az erőszakot, a deportálásokat, Budapest ostromát. Ennek megfelelően elsősorban a hadtörténetre és a politikatörténetre összpontosító feldolgozások készültek az időszakról. Az utolsó nyár című könyvében Ablonczy Balázs a hadi események mögé tekint: azt kutatja, mi történt Magyarországon abban a három nyári hónapban, amikor hirtelen felgyorsult a történelem kereke. Hogyan éltek az emberek a hétköznapokban, hogyan vészelték át a bombázásokat, a kiürítéseket, mi módon látták el magukat és családjukat.
Miközben a szövetségesek partra szállnak Normandiában és Provence-ban, kezükre jut Párizs és Róma, Varsó és Szlovákia felkel a németek ellen, Románia pedig átáll, addig Magyarország lakosai vidékre mennek, élelmiszerjegyeket pecsételtetnek, ásnak és főleg sokat gyalogolnak. Hogyan élik meg ezt a három hónapot egészen addig, amikor 1944. augusztus végén a szovjet csapatok elfoglalják az első magyarországi falut, a háromszéki Sósmezőt? A német megszállással hatalomra jutott Sztójay-kormány és a körülötte lévő politikusok, értelmiségiek hogyan képzelik el az ő országukat? Mit terveznek és mi valósul meg ebből? És vajon dobáltak-e a szövetséges repülők robbanó játékokat, engedelmeskedtek-e a lakók egy női légóparancsnoknak, és mihez kezdtek a székelyek egy tevével?
Ablonczy Balázs 1974-ben született Budapesten. Történész, az Eötvös Loránd Tudományegyetem oktatója és a HUN REN BTK Történettudományi Intézetének kutatója, a Horthy-kori osztály vezetője. Szakterülete a huszadik század első felének magyar történelme. Családjával Budapesten él. A Jaffa Kiadónál eddig hat kötete jelent meg, a legutóbbi: Száz év múlva lejár? Újabb Trianon-legendák (2022).
Prognóza je dobrá
Vedeli ste, že
- Marcus Aurelius písal svoje najznámejšie dielo na území Slovenska?
- Svätopluk neprehral ani jednu vojnu?
- slovenský arcibiskup zachránil Viedeň pred Turkami?
- slovenský maršal dobyl Berlín?
- Bratislava bola hlavným mestom Uhorska dlhšie ako Budapešť?
- SNP bolo druhé najväčšie povstanie v tyle nemeckého Wehrmachtu?
Ponorte sa do 27 pútavých príbehov z dejín Slovenska. Spoznajte osobnosti
a udalosti našej histórie, o ktorých ste možno doteraz počuli iba veľmi málo a zistíte, že sme
oveľa zdravší, silnejší a životaschopnejší, než o nás hovoria.
V každej knihe sa nachádza malý, originálny darček.
Kniha, ktorú autor napísal pre svoju dvadsaťročnú dcéru, môže zaujať všetkých,
ktorí hľadajú darček pre mladého čitateľa.
Popri pútavo napísaných príbehoch autor na záver knihy sumarizuje dejinné
skúsenosti do niekoľkých princípov, ktoré pomáhajú čitateľovi pochopiť slovenskú prítomnosť
a rozmýšľať o budúcnosti Slovenska.
Môžete s autorom súhlasiť alebo aj nesúhlasiť, ale tento titul sa vám oplatí prečítať.
Kunhuta: královská dcera a svatojiřská abatyše
Publikace představuje nejen Kunhutin život, ale také unikátní soubor jejích rukopisů, jež se po její smrti staly součástí knihovny kláštera benediktinek. Sleduje vznik všech rukopisů a rozebírá je po obsahové, umělecké i kulturní stránce. Značnou pozornost věnuje jejímu odkazu a recepci nejen v mladších klášterních dějinách, ale také v dějinách českých zemí.
Kulometníkova válka
Ernest „Andy“ Andrews začal výcvik kulometníka v červenci 1943 v alabamském Fort McClellanu. Začátkem roku 1944 připlul do Velké Británie k dalšímu výcviku před Dnem D. Jeho rota, součást 1. pěší divize, odplula z Anglie 5. června na USS Henrico. Kvůli problémům s výsadkovým člunem se Andy dostal na pláž Omaha až brzy večer 6. června, ale přesto z toho měl hrůzné zážitky.
Při bojích v Normandii škrábla Andyho střela, a když se mu rána zanítila, evakuovali ho koncem července do Anglie. Poté se vrátil, aby se zúčastnil průlomu z Normandie. Po rychlém průniku Francií se koncem srpna podílel na drtivé porážce řady ustupujících německých jednotek blízko Monsu v Belgii a jeho jednotka v polovině září dorazila k Cáchám. Andyho družstvo měsíc bránilo pozici v bunkru na Siegfriedově linii proti opakovaným německým útokům a po kapitulaci Cách si probojovávalo cestu Hürtgenským lesem, aby obsadilo Kótu 232. 19. listopadu brzy ráno se Andy zúčastnil své nejtěžší bitvy za války, když se Němci pokusili znovu získat Kótu 232. Andy utrpěl zranění ramene.
Po operaci a měsíční rekonvalescenci se znovu vrátil k rotě H, aby bojoval v Bitvě v Ardenách. Jeho jednotka se pak podílela na rychlém tažení od řeky Rour k Rýnu a potom se tato bitva rozšířila na předmostí u Remagenu. Při průlomu z předmostí narazilo jeho družstvo na německou tankovou jednotku a Andy jen těsně unikl smrti. Po rychlém postupu do oblasti Paderbornu se jeho jednotka hnala do německého pohoří Harz, kde se wehrmacht pokoušel zorganizovat poslední odpor.
Andyho jednotka ukončila boje v Čechách, kde byl začátkem května svědkem německé kapitulace. Po okupační službě se Andy v říjnu 1945 vrátil do Států. Válka formovala v mnoha směrech jeho poválečný život a v roce 1994 byl na své první návštěvě ze tří na evropských bojištích, kde bojoval.
Oslobodený Jeruzalem/ La Gerusalemme liberata
Oslobodený Jeruzalem dopísal Torquato Tasso v roku 1575 – dvanásť rokov po ukončení Tridentského koncilu. Komponoval ho napoly ako historický epos, teda to, čo malo dať predstavu, aký bol v čase prvej krížovej výpravy (na konci jedenásteho storočia) smer dejín a život vtedajších ľudí, a napoly ako román vo veršoch. V Oslobodenom Jeruzaleme vidno popri historickom a ľúbostnom rozmere spredmetnenie túžby človeka za najvyšším poznaním, ktoré je z biblicko-historického hľadiska ťažko potlačiteľným ľudským snom.
Slovenskí čitatelia dostávajú možnosť vžiť sa čítaním vrcholného diela svetovej barokovej literatúry do cítenia a zmýšľania v dobe, keď Torquato Tasso tento epos tvoril.
Lux secretis inclusa claustralibus: Ženské kláštery zrušené v době josefínských reforem
Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic. Zvláštní důraz je ve studiích kladen na klášterní knihovní fondy, neboť následné přesuny knižního a listinného materiálu patří mezi klíčové momenty mnoha cenných sbírek. Josefínské reformy tak znamenaly nejen ukončení činnosti řady kontemplativních řádů, bez ohledu na jejich historické hodnoty nebo společenské vazby, ale způsobily i velké hmotné a kulturní škody, neboť byla řada historicky cenných sbírek rozptýlena nebo zničena.
Poslední Hitlerovy dny, 5. vydání
V září 1945 byl Hitlerův osud naprostou záhadou. Prostě zmizel a byl čtyři měsíce nezvěstný. Autor, důstojník britské kontrarozvědky, dostal za úkol tuto záhadu vyřešit. Jeho brilantní detektivní práce nejenže prokázala, že Hitler spáchal v Berlíně sebevraždu, ale díky ní také vznikla jedna z nejúchvatnějších historických knih, které kdy byly napsány. Jeho kniha vypráví neobyčejný příběh oněch posledních dnů v berlínském bunkru. List New Statesman tuto knihu označil za „bezkonkurenčně nejlepší knihu napsanou o jakémkoli aspektu druhé německé války – knihu solidní po odborné stránce, brilantní ve svém podání.
Německé obrněné průzkumné jednotky
Průzkumné síly byly za druhé světové války klíčovou složkou tankových divizí Wehrmachtu. Tyto vysoce mobilní divize nezbytně potřebovaly kvalitní zpravodajské informace z bojiště a motorizované jednotky velikosti praporu tyto informace poskytovaly. Průzkumné jednotky byly vybavené nejrůznějšími obrněnými vozidly a motocykly, a často operovaly daleko před frontou s cílem prozkoumávat terén, pozorovat nepřátelské pozice a odhadovat nepřátelské síly. Zajišťovaly tedy důležité informace potřebné před jakýmkoliv obrněným útokem.
V druhé polovině války, kdy se Německo soustředilo na strategickou obranu, se obrněné průzkumné jednotky stále více zapojovaly do bojových operací, a často dokonce držely určité části bojové linie. Zároveň se začaly uplatňovat modernější prostředky, motocykly byly postupně vyřazovány a na jejich místo nastoupily speciálně konstruované obrněné transportéry (Schützenpanzerwagen).
Tato bohatě ilustrovaná publikace Thomase Andersona obsahuje původní německé archivní materiály, bojová hlášení a doposud nepublikované snímky, a líčí tak celou historii průzkumných jednotek tankových divizí.
Posunuté milénium
Důstojně, a především veřejně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost tak dlouhodobého a zásadního působení klíčové církevní instituce v historii naší země připomínala v normalizační totalitou sevřené společnosti co nejméně.
Díky získané svobodě je nyní, po padesáti letech, již zcela samozřejmé 1050. výročí nejen nejrůznějšími způsoby slavit, ale také bez cenzurních zásahů studovat dějiny církve a jejích institucí v kontextu české i evropské historie. Shrnutí vybraných výsledků tohoto bádání, určené i širší čtenářské veřejnosti a zaměřené především na období středověku a na nelehké a stále živé události 20. století, přináší tato kniha, bohatě vybavená pečlivě vybraným a často málo známým obrazovým doprovodem.
Árvíz Nagykeszin (1965) és a falu újjászületése - Povodeň vo Veľkých Kosihách (1965) a znovuzrodenie obce
Je to knižka o povodni z roku 1965, keď Dunaj ohrozil Žitný ostrov a vylial sa 15.6.1965 pri Patinciach a 17.6.1965 pri Čičove.
Budúci rok spomíname na 60. výročie tejto udalosti.
Najviac zaplavil okres Komárno, kde vtedy žilo vyše 67000 obyvateľov, z toho vyše 60 %, čiže cca 43000 museli evakuovat.
Voda spôsobila značné škody. Bola ohrozená aj táto neďaleká obec Veľké Kosihy, kde vtedy sa žilo 1327 obyvateľov, z toho 97 % bolo tiež evakuovaných. Vtedy tu bolo 270 rodinných domov, ktoré sa alebo zrútili alebo boli značne poškodené. Dunaj kulminoval s 795 cm-om, vyššie ako pri predchádzajúcom povodni z roku 1954, vtedy bola 735 cm.
Vďaka pomoci štátnych orgánov a obyvateľom obce ku strate na životoch naprišlo. Zároveň Žitný ostrov dostal pomoc na novovýstavbu vo výške 1.000.000 Kčs a aj 1. tajomník vtedajšej KSČ po jeho návšteve v Komárne vyhlásil, že Žitný ostrov treba znovu vybudovať.
Môj otec v roku 1965 písal obecnú Kroniku, a opísal samotnú udalosť povodne, ako sa žilo v dedine počas týchto dní, ďalej ako sa dobudovala obec po nasledujúcich 10 rokov.
Súčasťou knižky sú aj mapy, ako aj vtedajšie fotky, zbierky od obyvateľov, zbierka uja Laciho Décsiho, ktorý mal v tom roku starosť na vtedajšiu časť Dunaja, a aj zo s ním spravenej interwiev sa máme dozvedieť, že prečo došlo k vyliatiu Dunaja, k roztrhnutiu hrádze...že nielen počasie, že stále pršalo, že topenie sa snehu v Alpách, ale aj technická nepripravenosť, málo zamestnancov viedlo k tomu, že sa k tomu došlo. Ale našťastie spoločným úsilím podarilo sa zachrániť aj Žitný ostrov, Komárno aj Bratislavu.
Ďalej obsahuje fotky z obecného múzea, fotky z Múzea Komárňanského Vodohospodárskeho podniku, ďalšie zbierky...zatiaľ nezverejnené….zároveň novodobé fotky, ako vyzerá obec dnes.
Niektoré kapitoly sú preložené aj do slovenského jazyka, čiže knižka je dvojjazyčná.
Knižku venujem obyvateľom obce Veľké Kosihy na pamiatku, nakoľko dlhé roky sme tam žili a túto hrôzostrašnú udalosť naša rodina prežívala spolu s ostatnými obyvateľmi obce.
A Gótok eredete és tettei
Jordanes vagy Iordanes (? - 553 után) gót származású, írásaiban latin nyelvet használó itáliai történetíró volt.
Jordanest általában a klasszikus világ vaskora utolsó írójának tekintik. Két műve maradt ránk, ezek a rómaiak és gótok története és tettei című írásai. Az egész középkor során alig volt történeti munka, mely kelendőbb, többet emlegetettebb lett volna, mint az övé s korunkban is a népvándorlás történetének írói lépten-nyomon kénytelenek hivatkozni reá és idézni őt. Jordanes ezen nagy népszerűségre azért jutott, mert fő műve, a gótok története, teljességgel nem egyéb a különféle szerzőktől átvett és összeszerkesztett anyagoknál. Míg ugyanis azok a munkák, amelyekből szerkesztett, mint például Ablabius, Cassiodorius stb. írásai, elvesztek, Jordanes művei, bár romlott szöveggel, egészükben ránk maradtak. Munkáinak a fő s egyetlen érdeme, hogy bennük ezen szerzők számunkra megmaradtak s a teljes végenyészettől megmenekültek.
A mű az 1904-es magyar nyelvű kiadás reprint változata.
Bohemané: Prvních tisíc let českých dějin
Kolik nám toho zanechali keltští Bójové? Jakou úlohu sehrály germánské kmeny v našich dějinách? Proč na českém území nevznikla provincie římského impéria? Plnil francký kupec Sámo tajný úkol? Co znamenala vražda knížete Václava pro český stát?
Nejstarší české dějiny jsou plné otázek. Na řadu z nich tato kniha odpovídá a představuje naši ranou historii v nejširších souvislostech čtivým, zároveň však fakty podloženým vyprávěním. Kniha je zároveň průvodcem po nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších místech naší dávné minulosti.
Izrael Palestína - Krátka história
Kniha je venovaná problematike vzťahov medzi Izraelom a jeho susedmi. Prináša prehľad vojnových konfliktov medzi Izraelom a arabskými štátmi ako aj palestínskymi teroristickými organizáciami. Zaoberá sa kritickým pohľadom na dianie v niektorých organizáciách OSN, ktoré sa vyznačujú zaujatosťou voči Izraelu. Text je doplnený krátkym prehľadom židovských dejín od biblických čias po súčasnosť.
Kategória odbornej literatúry história a vojnová literatúra poskytuje informácie o historických udalostiach, kultúrach, politických konfliktoch a vplyve vojen na spoločnosť.
História je dôležitou súčasťou našej identity a chápania sveta. Tieto knihy poskytujú podrobné informácie o rôznych obdobiach, sociálnych, hospodárskych a politických dejinách. Vojnová literatúra sa zameriava na vojenské konflikty, vojenskú stratégiu, zbrane a ich vývoj, a osudy vojakov a civilistov.
K najznámejším autorom patria Stephen E. Ambrose, Antony Beevor, Doris Kearns Goodwin, Antoine de Saint-Exupéry, Anne Applebaum či slovenskí autori ako Dušan Kováč alebo Vojtech Zamarovský.
