Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 167 z 500

Stret civilizácií kresťanského kríža a islamského polmesiaca v zrkadle súčasnosti Historické populárno-vedecké dielo, ktoré po prvýkrát v dejinách slovenskej literatúry podáva celistvý a mnohostranný pohľad na prelomovú udalosť v európskych dejinách na ťaženie najväčšej armády, akú sa podarilo vtedajšiemu osmanskému impériu zhromaždiť v 17. stor. proti Habsburskej ríši a jej hlavnému mestu Viedni. Popisuje všetky udalosti späté s prípravou osmanského ťaženia, dvojmesačným obliehaním Viedne i víťaznú bitku spojeneckých cisárskych, ríšsko-nemeckých a poľských vojsk na svahoch Viedenského lesa 12. septembra 1683. Kniha v širokom historickom zábere jedného tisícročia od vystúpenia Mohameda a vzniku prvého islamského štátu až po bitku pri Viedni sleduje expanziu islamu proti Perzskej a Rímskej ríši a po ich dobytí prienik Osmanskej ríše na Balkán a do strednej Európy až po bitku pri Viedni a pri Parkane (Štúrove) a dobytie Ostrihomu. V širokej historickej panoráme vystupujú do popredia všetky civilizačné rozdiely medzi týmito dvoma svetmi, ktoré ovplyvňovali nielen vojnové udalosti, ale aj dlhodobé spolužitie etník býv. Uhorského kráľovstva v susedstve Osmanskej ríše alebo v rámci jej imperiálnej štruktúry. Kniha vychádza k 333. výročiu tejto bitky, ktorú si v tomto roku pripomíname.

SS Hitlerova černá garda • Jednotky SS vznik struktura • Působení na frontách při bojových akcích • Zločiny na území okupovaných států • Využití nacistických jednotek v koncentračních táborech • Elitářství ve vztahu k armádním složkám • Jednotlivé divize SS, včetně zahraničních • Bohatá obrazová dokumentace

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících současnosti, patří mezi důležité prvky podílející se na formování našich rozhodnutí a postojů. Jsme pokračovatelé činnosti našich předků - s pocitem hrdosti vnímáme jejich úspěchy a s účastí prožíváme i jejich nezdary. Obojí je pro nás součástí historické zkušenosti, jež nám více či méně pomáhá vyrovnat se s našimi současnými úkoly či problémy. Znalost vlastních dějin je velmi důležitým předpokladem k tomu, aby i naše konání mohlo být v budoucnu našimi potomky posuzováno, aby na ně bylo pokud možno pohlíženo s pocitem hrdosti. Převzali jsme naši národní historii od předků a jednou ji předáme svým potomkům. Všichni přitom doufáme, že s pozitivním výsledkem. První díl Kroniky republiky z pera uznávaného historika Jiřího Fidlera je rozdělen do tří částí. První z nich se věnuje událostem, které vedly ke vzniku republiky, další dvě se věnují prvním dvěma čtvrtstoletím republikových dějin až po vyhlášení federace v lednu 1969. Mezníkem oddělujícím hlavní dvě části je uzavření československo-sovětské smlouvy v prosinci 1943. Všechny části knihy jsou členěny podle jednotlivých roků. Každému z nich jsou určeny, v závislosti na významu, minimálně dvě dvoustrany. Struktura zpracování událostí jednotlivých let je obdobná. Základem je kalendárium, zahrnující důležité události, k nimž v daném roce došlo. Klíčové události jednotlivých let jsou pak zachyceny v článcích, doprovázených jedinečnými fotografickými, mapovými či obrazovými přílohami.

Víte, jaký vztah ke sportu měli Adolf Hitler, Reinhard Heydrich a Josef Goebbels? Co zamýšleli s českým fotbalem Hans von Tschammer und Osten a Karl Hermann Frank? Jakým hrozbám a vábničkám čelil Josef Bican? Proč skončil v koncentračním táboře Dachau Čestmír Vycpálek? Co hledalo gestapo na stadionech AC Sparty Praha, SK Slavie Praha a SK Židenic? Proč byli po válce vyšetřováni trestními komisemi předseda ČSF Rudolf Pelikán, Karel Pešek-Káďa nebo místopředseda rudých Vlasta Burian? První monografie o protektorátní kopané přináší obraz nejoblíbenějšího a nejrozšířenějšího sportu v kulisách nejtemnější doby. Přesahuje hranice sportovních rubrik, glosuje politické, ekonomické a společenské souvislosti. Přibližuje případy odboje, ale i aktivismu a kolaborace, s nimiž se ve fotbalovém prostředí setkáváme. Připomíná hráče a činovníky, kteří zahynuli na popravištích, v koncentračních táborech nebo na frontách. Publikaci doprovází mnoho dobových fotografií.

Jurij Ivanovič Venelin (1802-1839) významný historik, lingvista, etnograf a folklorista prvej polovice 19. storočia. Pochádzal z Tibavy na východnom Slovensku. Bol jedným zo zakladateľov slovanských štúdií ako nezávislej vedy. Patrí mu viacero svetových priorít: po vedeckej výprave z Ruskej cárskej akadémie na Balkán napísal prvú gramatiku bulharského jazyka, napísal a vydal prvé dejiny Bulharov, vydal prvú zbierku staroslovanských listín, zostavil prvý európsky slovanský vyučovací program pre univerzitu a stal sa jedným zo zakladateľov slovanskej školy v ruskej historickej vede. J. Venelin bol súčasníkom A. S. Puškina, N. V. Gogola, A. S. Chomjakova. Predslov ku knihe od Viktora Timuru Celkové hodnotenie diela J. Venelina pre toto vydanie nebolo cieľom. Jeho dielo je však neobyčajne zaujímavé, napriek tomu, že poznatky v priebehu 200 rokov od napísania diela mnohé poopravili, vrátane teoretických pohľadov aj prístupov k problémom. Do nášho výberu sme zaradili predovšetkým tie časti, ktoré sa nás dotýkajú a majú čo povedať aj našim súčasníkom, aj keď môžeme mať k niektorým jeho prístupom a pohľadom také či onaké výhrady. Množstvo citátov z klasickej literatúry však nestráca na aktuálnosti ani dnes, a jeho analýzy kmeňových názvov tým skôr, že ich uvádza niekedy v celkom iných súvislostiach, na aké sme si zvykli. Tým však aj inšpiruje k novému zamysleniu sa nad niektorými nevyriešenými historickými problémami našej minulosti v súlade so súčasnými poznatkami, ktoré J. Venelin nemal k dispozícii. Do prvej časti sme zaradili pre nás azda najzaujímavejšiu prácu J. Venelina Starovekí a súčasní Sloveni v politických, historických a náboženských vzťahoch k Rusom. Jeho Sloveni majú dvojaký význam alebo obsah. V jednom prípade uvádza dva kmene Slovenov, z ktorých jeden tvoria Slovinci a druhý Slováci, o ktorých však veľa nepovedal. Podrobne sa venuje analýze Slovenov prvého kmeňa Slovincov, ktorý vymedzuje Jadranským morom a Bodamským jazerom na západe, Dunajom na severe a Panóniou na východe. Dnes však na základe jazykových výskumov prof. J. Stanislava vieme, že osídlenie Slovenov presahovalo na východe k Transylvánskym Karpatom v Rumunsku a podľa Jordana východná hranica bola na rieke Dnestri, čo potvrdzujú aj jazykové výskumy ďalších lingvistov a bádateľov (Avenarius). Zaujímavosťou pritom je, že k prvému kmeňu (vetvy) Slovenov (Slovincom) zaradil ako samostatné kmene Krajincov (Karnov-Kransko), Istrijcov, Panónov, Norikov, Retov, Vindelikov, Dalmatíncov, Ilýrov a Venetov (vo Venecii). To je nový a inšpirujúci prístup a pohľad. Texty sme skracovali minimálne až od podnázvu kapitolky Vindelicia, Vindelici. Do druhej časti sme zaradili dielo Obyvatelia okolo Baltského mora Slovania, v ktorom podrobne analyzuje osídlenie na celom pobreží Baltského mora s významnými mestami: Vollin (na rovnomennom ostrove), Vineta (na ostrove Usedom), Arkona (na ostrove Rujana), ale aj mestá ako Retra, Stargrad, Veligrad, Rostock, Živan a celý rad ďalších pred ich zničením Dánmi, Sasmi a vôbec germánskymi kmeňmi. V tejto časti sme texty neskracovali. Do tretej časti sme vybrali zaujímavú štúdiu O pôvode Slovanov všeobecne, zvlášť Rusov, aj napriek tomu, že k viacerým problémom a ich riešeniu je možné mať výhrady. Prvú kapitolu o Slovanoch sme nekrátili, ale druhú kapitolu o Rusoch sme podstatne skrátili, pretože je trojnásobne rozsiahlejšia ako kapitola o Slovanoch (obsahuje vyše 80 tlačených strán). Sú tam zaujímavé myšlienky, osobitne o pôvode Varjagov, ktorí ako vyplýva z textu by sa mali formovať práve po úpadku vyššie uvedených slovanských miest na pobaltskom pobreží. Pri prekladoch sme zápasili s terminologickými problémami, predovšetkým pokiaľ ide o názvy. Či už ide o názov Sloveni, ktorý nemožno aplikovať iba na Slovincov, ako to urobil Venelin už preto, lebo do tohto názvu patrí aj druhý kmeň či vetva Slovenov Slováci, nehľadiac na to, že dnes vieme, že Sloveni boli rozšírení až po Dnester. Preto tam, kde to bolo potrebné, sme

What could be more exciting, more exotic or more intrepid than digging in the sands of Egypt in the hope of discovering golden treasures from the age of the pharaohs? Our fascination with ancient Egypt goes back to the ancient Greeks. But the heyday of Egyptology was undoubtedly the nineteenth and early twentieth centuries. This golden age of scholarship and adventure is neatly book-ended by two epoch-making events: Champollion's decipherment of hieroglyphics in 1822 and the discovery of Tutankhamun's tomb by Howard Carter and Lord Carnarvon a hundred years later. In A World Beneath the Sands, the acclaimed Egyptologist Toby Wilkinson tells the riveting stories of the men and women whose obsession with Egypt's ancient civilisation drove them to uncover its secrets. Champollion, Carter and Carnarvon are here, but so too are their lesser-known contemporaries, such as the Prussian scholar Karl Richard Lepsius, the Frenchman Auguste Mariette and the British aristocrat Lucie Duff-Gordon. Their work - and those of others like them - helped to enrich and transform our understanding of the Nile Valley and its people, and left a lasting impression on Egypt, too. Travellers and treasure-hunters, ethnographers and epigraphers, antiquarians and archaeologists: whatever their motives, whatever their methods, all understood that in pursuing Egyptology they were part of a greater endeavour - to reveal a lost world, buried for centuries beneath the sands.

When the Syrian regime used sarin and other chemical weapons against dissidents in August 2013, an estimated 1729 people were killed including 400 children. President Barack Obama warned that the use of chemical weapons would constitute a "red line", but he refused to take military action. Trump's approach has been even more disengaged and lacking in clarity. Frontline Syria highlights America's failure to prevent conflict escalation in Syria. Based on interviews with US officials involved in Syria policy, as well as UN personnel, the book draws conclusions about America's role in world affairs and its potential to prevent deadly conflict. It also highlights the role of front-line states in Syria and other countries who engaged in the Syrian conflict to advance their national interests. Covering key turning points in the Syrian civil war, including the impact of recent decisions by the Trump administration, Frontline Syria critically evaluates America's global power and provides a diplomatic and military history of the conflict. Based on this analysis, the book offers policy recommendations and makes a case for America's future role addressing peace and conflict.

Publikácia vydaná pri príležitosti 30. výročia Nežnej revolúcie. Autentické pohľady aktérov udalostí v roku 1989.

Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním nasazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.

Na hodinách dejepisu sme sa učili, že starí Slovania sa sem vraj priťahovali odniekaľ z východu niekedy v 6.- 8. storočí. Predtým tu vraj žili Kelti, Germáni a iné neslovanské kmene. Pod ťarchou nových faktov, získaných na základe moderného genetického výskumu, sa táto teória o neskorom príchode Slovanov do Európy dnes rúca ako domček z karát. Všetko nasvedčuje tomu, že predkovia dnešných Slovanov boli autochtónnymi obyvateľmi Európy. Potvrdzujú to nielen rôzne genetické výskumy ale aj lingvistické analýzy. Ako to teda bolo? Pozrime sa na genetické pozadie dnešných Európanov. Ktoré migračné vlny a aké procesy mali na toto zloženie najväčší vplyv? Aký je pôvod starovekých kmeňov Keltov, Germánov ap.? Ako to bolo s tzv. sťahovaním národov? Čo o tom prezrádzajú archaické názvy a toponýmia? Ako sme pokročili s lúštením tzv. neprečitateľných archaických nápisov? Celý rad faktov a indícií svedčí o tom, že Praslovania tu už boli dávno pred údajným historickým príchodom slovanských kmeňov do Európy. Ukazuje sa, že staroslovančina má úplne špeciálne postavenie v rámci tzv. rodiny indoeurópskych jazykov. Poznanie dávnej histórie a predhistórie určite nebude nikdy úplné, ale dnešné poznatky nielen poodhaľujú závoj nevedomosti, ale úplne menia dnešné prevládajúce názory na dejiny starých Slovanov i celej Európy.

Kniha Jak vystavujeme soudobé dějiny. Muzeum v diskusi je pozváním k debatě o současných muzeích. Obsahuje tři studie, tři záznamy debat a tři překladové texty. Ve studiích autoři nabízejí kritickou reflexi vystavování soudobých dějin v českých muzeích. Debaty přinášejí mozaiku pohledů na budoucnost národních muzeí, vystavování kontroverzních dějin a muzejní edukaci. Překladové texty jsou zamýšleny jako inspirace pro kurátory i muzejní teoretiky, stejně jako celá kniha však mohou posloužit také návštěvníkům muzeí. Autoři knihy věří, že reflexe a diskuze jsou zásadní součástí muzejnické i návštěvnické praxe a že muzea jsou v 21. století důležitým místem dialogu nejen o minulosti. Na muzeích proto záleží.

Jsou katastrofy a masově páchané násilí těmi jedinými silami světových dějin, které dokážou snížit nerovnost? Sledováním tisíce let trvajících dějin nerovnosti od doby kamenné až k dnešku Walter Scheidel dochází k závěru, že na tuto otázku musíme odpovědět kladně, nerovnost nikdy neustoupila mírumilovnou cestou. Oslabovala tehdy, když zavládlo krveprolití a pohroma, v časech klidu a míru se vrátila v plné síle. Od těch dob, kdy lidé začali obdělávat půdu, chovat hospodářská zvířata a předávat své úspory příštím generacím, stala se ekonomická nerovnost určujícím rysem naší civilizace. Krátkodobou rovnováhu dokázal vždy přinést až jeden ze čtyř jezdců apokalypsy: válečná masová mobilizace, násilná revoluce, zhroucení státu nebo epidemie moru. Zdá se, že dnes už jsme dokázali nad těmito jezdci vyhrát, což je dobrá zpráva. Současně to však před nás staví vážnou otázku ohledně ekonomicky rovnovážné budoucnosti. Brilantní a erudovaná studie s omračujícím množstvím historických detailů přináší nepřeslechnutelné sdělení a pokládá jednu z největších otázek pro 21. století: Dokážeme najít lék na nerovnost, který by nebyl ničivější než samotná nemoc? Branko Milanovic, autor knihy Global Inequality: A New Approach for the Age of Globalization

Svatohavelské příběhy zachycují ve formě stručných zpráv dějiny kláštera St. Gallen v dnešním Švýcarsku s občasnými exkurzy do širšího regionu. První část zahrnuje období 9. století, které zachytil analista Ratpert. Ten pojednává hlavně o chronologii opatů v Reichenau a St. Gallen a stručně zachycuje dějiny kostnické diecéze). Druhá část patří autorsky Ekkehardovi IV., vznikla v 11. století a je čtenářsky již mnohem přitažlivější. Edici doplňují hagiografie významných světců, především svatého Havla, patrona sanktgallenského kláštera. Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Nové vydání jedinečné publikace o historii první světové války od významného britského armádního spisovatele. Toto klasické dílo v oboru historie první světové války napsal významný vojenský analytik, nadaný soucítěním a jedinečnou originalitou. Sir Basil Liddell Hart je autorem více než třiceti knih a řady přednášek na téma vojenské strategie a taktiky, čemuž se jako světově uznávaná autorita celý život věnoval. Časopis The Economist o něm napsal: „Nevyniká jen kritickým myšlením, je prorokem příštího vývoje, je to historik velkého formátu.“ Na téměř sedmi stech stranách se dozvíte podrobnosti a analytické komentáře všech událostí, které měly v období první světové války význam, a to se zvláštním důrazem na vojenskou strategii. Publikace je doplněna bohatou obrazovou přílohou a pětapadesáti podrobnými mapami vojenských operací.

Kézai Simon Magyar krónikája - a Gesta Hunnorum et Hungarorum igen fontos történeti forrásunk. A magyar krónikákat, amelyek szinte közös tartalmúak, akármelyiket is vesszük elő. Ezen írásokat úgy tekinthetjük, mint a magyarság történetének fontos dokumentumait. Erdélyi László kutató szemmel veszi górcső alá Kézai művét, valamint azok forrásait, hogy a közös gyökeret megtalálhassa és a különböző krónikások bővítéseit bemutathassa az olvasók számára.

Publikace je první samostatnou studií o této významné africké zemi v češtině od šedesátých let. Seznamuje čtenáře s obrysy vývoje osídlení území dnešní Keni před jejím ovládnutím Brity, mj. s významnou svahilskou kulturou a jejími zdejšími středisky. Velkou část výkladu věnuje hlavním rysům britského kolonialismu ve východní Africe od konce XIX. stol. do počátku šedesátých let díky přírodním podmínkám byla země dlouho považována za možnou sídelní kolonii, jež se mohla stát jakousi východoafrickou Rhodesií. Čtenář se může seznámit i s postupným vývojem národně emancipačního hnutí a jeho lídry, mezi nimiž vynikal příští první prezident Keni J. Kenyatta, vzpomenuta je i dodnes diskutovaná problematika revolty Mau Mau. Více než třetinu výkladu pak tvoří popis obrysů vnitropolitického vývoje po získání nezávislosti (1963) a jeho problémů včetně místa Keni ve studené válce, kdy její lídři stáli vždy na straně Západu. Vedle stručné analýzy současné politické situace, komplikované dozvuky nepokojů při předposledních volbách, kniha obsahuje i nástin vývoje vzájemných vztahů s českým prostředím a bývalým Československem.

A keresztesekben Dan Jones sajátos nézőpontból mutatja be a kereszténység és az iszlám között a középkorban csaknem négy évszázadon át dúló háborúskodást, amelynek hullámai a mai napig nem ültek el. Ahelyett, hogy egyszerűen fölsorolná a keresztes hadjáratok eseményeit, Jones egy lebilincselő epizódokból összerakott történeti tablót tár elénk. A könyv címét adó "keresztesek" között találkozhatunk nőkkel és férfiakkal, keleti és nyugati egyházbeli keresztényekkel, szunnita és síita muzulmánokkal, arabokkal, zsidókkal, törökökkel, egyiptomiakkal, berberekkel és mongolokkal - sőt még egy viking csapattal is. Dan Jones a népszerű történetírás kiváló művelője, aki mesteri tehetséggel és hatalmas tudományos felkészültséggel alkotja meg sodró lendületű, magával ragadó műveit. A keresztes háborúk korát előtte senki sem tudta ilyen megkapó színekkel lefesteni, történetüket ilyen élvezetesen elmesélni.

Je až neuvěřitelné, že Austrálii, kde lidé žijí od nepaměti, zná naše civilizace teprve 250 let! Od té doby se v ní mnoho událo a změnilo. Japonsko a Korea mají za sebou dlouhou a bohatou historií, v níž leccos mělo dramatický průběh, včetně jejich vzájemných vztahů. Navíc už po desítky let existují Koreje dvě.

Ádám és Éva, Káin és Ábel, Bábel tornya, Noé bárkája... Mindannyian ugyanarra gondolunk, mindannyian ismerju¨k ezeket a történeteket. Vagy talán mégsem? A sorozat nyitókötete humorral és emberismerettel fűzi családregénnyé az ismerős vagy ismerősnek hitt alakokat, helyszíneket, eseményeket. A bibliai történeteket már sokan megfestették, megrajzolták, megfilmesítették. Mi elmesélju¨k őket egy sorozatban. Ezek a történetek ősiek, mégis bennu¨nk élnek. Kicsit talán úgy, ahogy a családi anekdoták, amelyeket szeretu¨nk újra meg újra felidézni, annak ellenére, hogy mindenki másképp emlékszik rájuk, másképp meséli őket. És Szokács Eszter remek mesélő.