Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 54 z 500
-
![Slovenské a české dejiny]()
Slovenské a české dejiny
-
![Svetové dejiny, dejiny štátov]()
Svetové dejiny, dejiny štátov
-
![Vojnová literatúra - ostané]()
Vojnová literatúra - ostané
-
![Druhá svetová vojna]()
Druhá svetová vojna
-
![Armáda, zbrane a vojenská technika]()
Armáda, zbrane a vojenská technika
-
![Moderné dejiny]()
Moderné dejiny
-
![Archeológia, genealógia a heraldika]()
Archeológia, genealógia a heraldika
-
![Mytológia]()
Mytológia
-
![Stredovek]()
Stredovek
-
![Starovek]()
Starovek
-
![Prvá svetová vojna]()
Prvá svetová vojna
-
![Špionáž a spravodajské služy]()
Špionáž a spravodajské služy
-
![Novovek]()
Novovek
-
![Pravek]()
Pravek
-
![Templári]()
Templári
-
![História - ostatné]()
História - ostatné
Slovenské a české dejiny 
Svetové dejiny, dejiny štátov 
Vojnová literatúra - ostané 
Druhá svetová vojna 
Armáda, zbrane a vojenská technika 
Moderné dejiny 
Archeológia, genealógia a heraldika 
Mytológia 
Stredovek 
Starovek 
Prvá svetová vojna 
Špionáž a spravodajské služy 
Novovek 
Pravek 
Templári 
História - ostatné
zobraziť:
Csernobil és a magyar média - Egy atomkatasztrófa lenyomatai
1986. április 26-án a kora hajnali órákban emberi hiba következtében felrobbant a csernobili atomerőmű 4-es reaktora. Nagy mennyiségű radioaktív sugárzás jutott a levegőbe, amely néhány órán belül beszennyezte szinte a teljes európai kontinens légterét, így Magyarországét is. A lakosságot azonban nem tájékoztatták időben a katasztrófáról és várható következményeiről.
Mit tudott az állampárt, a Magyar Szocialista Munkáspárt vezetése a robbanásról? Mikor értesült először a magyar lakosság a katasztrófáról? Milyen rejtjeltáviratok érkeztek Moszkvából? Milyen döntéseket hozott a magyar válságstáb? Veszélyben voltak-e a május 1-jei felvonulás résztvevői? Hogyan kerültek be a Magyar Rádió híreibe titkosított nyugati hírek? Tudott-e élni a Magyar Televízió a vizuális kommunikációs előnyével? Hogyan reagált a magyar közvélemény a krízis kezelésére? Mit árul el Csernobil a Kádár-kori médiarendszerről? Egyebek mellett ezekre a kérdésekre is választ kapunk Boldog Dalma Csernobil és a magyar média című könyvéből.
A szerző eddig feltáratlan vagy korlátozottan hozzáférhető pártpolitikai dokumentumokat, közvélemény-kutatásokat, tévéfelvételeket, rádióadásokat és sajtócikkeket vizsgálva azt mutatja be, miként alakult a magyar hírközlés a csernobili atomkatasztrófa utáni első három hétben, és hogyan reagált a társadalom. Az MSZMP hivatalos dokumentumai segítéségével azt is rekonstruálja, mit tudott a magyar pártvezetés, és milyen politikai iránymutatással zajlott a válság hazai kezelése. Láthatóvá teszi, hogyan reagált a magyar média erre a váratlan helyzetre. Az újságírói gyakorlatok feltárásával pedig rávilágít arra is, hogy miként működött a Kádár-korszak médiája a gyakorlatban, és hogyan lehetett tágítani a szovjet-kommunista sajtómodell kereteit.
A szerző nemcsak egy katasztrófa lenyomatait tárja fel, hanem a kötet első felében új szempontok alapján mutatja be a Kádár-kori médiarendszert és annak sajátosságait. A belpolitikai helyzetet, a külpolitikai stratégiát, a gazdasági kényszerpályát és a médiairányítási motivációkat figyelembe véve hat nagy tájékoztatáspolitikai időszakot határol el, így a csernobili atomkatasztrófa ügyét komplex módon tudja bemutatni és értelmezni.
A földrajz hatalma - Tíz térkép, amely rávilágít világunk jövőjére
Újabb kiváló kalauz a modern világhoz. Marshall mesterien foglalja össze, mit kell tudnunk, és miért."
Peter Frankopan, a Selyemutak szerzője
"A földrajz kulcsfontosságú: behatárolja, mit tehet és mit nem az emberiség."
Tim Marshall új könyvében tíz olyan térséget térképez fel, amelyek ma, a nagyhatalmi versengés új korában befolyással lesznek a nemzetközi politikára. Ezek Ausztrália, Irán, Szaúd-Arábia, az Egyesült Királyság, Görögország, Törökország, a Száhel-övezet, Etiópia, Spanyolország és a világűr. Kiderül, hogy a Száhelben fennálló gondokból miért következik, hogy Európának belátható időn belül újabb menekültválsággal kell számolnia; hogy a 21. században miért a Földközi-tenger keleti medencéjét tartják a világ egyik leglobbanékonyabb térségének; és miért gondolják sokan úgy, hogy a világűr lesz a hatalmak összecsapásának következő színtere.
A földrajz hatalma lebilincselő módon mutatja be, milyen módon formálta és formálja az emberiség múltját, jelenét és jövőjét a földrajz.
"Szövetségek köttetnek, majd esnek szét. Lehetetlen megmondani, hogy a következő évek során pontosan merre billen a hatalmi egyensúly. Most még forog a kaleidoszkóp, darabkái nem állapodtak meg.
A magyarság eredete, nyelve és honfoglaláskori műveltsége
Ifjabb Szinnyei József (született Ferber József Károly Vince; Pozsony, 1857. május 26. - Budapest, 1943. április 14.) nyelvész, egyetemi tanár, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Az ELTE Bölcsészettudományi Kar egykori dékánja.
"Ott állunk a történelmi kor határkövénél. Szövétnekünk utolsót lobban, s a félhomályban látjuk a magyarságot, amint a határt átlépi. Előtte hajnalhasadás, mögötte koromsötét éjtszaka. Be akarnánk világítani abba a sötétségbe. Tudni szeretnők, merről jöttek a mi eleink, hol ringott a bölcsőjük, milyen volt eddigvaló életük folyása. Mindhiába! Szövétnekünk kialudt, és tekintetünk a titokzatos sötétségbe vész.
De mi ez? Valami gyenge fény kezd derengeni az éjtszakában. Pislogó láng, amely hol elalszik, hol újra világol. Tétova jár, mint a bolygó tűz. S amott egy másik; majd fölvillan a harmadik, a negyedik is. Körülöttük a sűrű sötétségben félhomály dereng, s a szemünk látni kezd. Itt emberi koponyákat lát, amott állatbőrökből összeaggatott ruhákat." - így ajánlja könyvét a szerző.
Múlt-kor 2024. tél - Szoknyával a politikában
Ki volt az első magyar képviselőnő? Hogyan került az Egyesült Királyság élére Margaret Thatcher? Miért ellentmondásos Indira Gandhi megítélése? Hogyan vált országa egyik legismertebb közéleti szereplőjévé Golda Meir? Kiderül a Múlt-kor téli számából. A magazinban a női politikusokon kívül olvashattok még a Kádár-korszak ABBA-kultuszáról, Wágner Levente hadnagy doni naplójáról, történelmi jóslatokról, Mozart utolsó útjáról és még a töltött káposzta eredetéről is.
Na cvičišti SS
Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Aby mohl vzniknout, musely desetitisíce zde žijících Čechů opustit své domovy a majetek jim vyvlastnila Velkoněmecká říše. Přesto jich mnoho na cvičišti zůstalo a stali se zaměstnanci SS. Zabrané území se krok za krokem proměňovalo v intenzivně využívaný vojenský újezd, a když chyběly pracovní síly k jeho budování, byli sem na výstavbu deportováni vězni koncentračních i jiných táborů. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.
Samet v divadle
Publikace Samet v divadle z pera zlínského publicisty Jakuba Malovaného podrobně mapuje sametovou revoluci ve Zlíně, tehdejším Gottwaldově, a to doslova den po dni. Příběh je seskládán z rozhovorů s vybranými respondenty – pamětníky, disidenty a zejména pak divadelníky, rovněž členy stávkového výboru a Občanského fóra. V knize nechybí ani celá řada autentických dokumentů a dobových materiálů, která bohatou dějovou linku pestře dokresluje. Z divadla na náměstí a zase zpátky, i tak by se ve stručnosti dalo popsat dějiště tohoto dramatického vyprávění.
Součástí rozšířené verze knihy Samet v divadle je i obsáhlá fotogalerie, samostatná kapitola reflektující změny v dramaturgii, v uměleckém i ideovém směřování divadla či neotřelý pohled na další pomyslné symboly, bez kterých by Zlín nebyl městem takovým, jak jej známe, a sice na společenskou důležitost firmy Baťa nebo neméně inspirující příběh slavných cestovatelů Hanzelky a Zikmunda.
Goebbelsova zpověď
Joseph Goebbels byl do konce života pravou rukou Adolfa Hitlera. Jaký byl ale v soukromí, když vytrvale nekrmil srdce a mysl Němců nacistickým virem? Přečtěte si dosud neznámé zápisky bolestně upřímného rozhovoru s ministrem propagandy Třetí říše, jak je zaznamenal Christopher Macht, autor bestsellerů Hitlerova zpověď nebo Zpověď doktora Mengeleho.
dostupné aj ako:
Páncélosok Magyarország északkeleti részén, 1944–1945
"Számvéber Norbert a második világháborús páncéloshadviselés elismert szakértője, és így a második világháborús magyarországi hadszíntéren alkalmazott páncélozott harcjárművekkel kapcsolatban is számos könyvet, tanulmányt és szakcikket publikált az elmúlt évtizedekben. Írt már az Erdélyben, a Tiszántúlon, a budapesti hadműveletben, a Felvidéken és a Dunántúlon lezajlott páncélos-összecsapásokról. Ugyanakkor az akkori Magyarország kárpátaljai és kelet-felvidéki régiójában 1944–1945 folyamán lezajlott harccselekményekről eddig csak nagyon kevés publikáció jelent meg, az itt harcolt páncélozott harcjárművekről pedig még szinte egyetlen egy sem. Ennek két fő oka van: egyrészt a magyarországi harcok idején ebben az országrészben alkalmazták a legkevesebb páncélost, másrészt e harcokról maradt fenn a legkevesebb elsődleges (levéltári) forrás.
Noha Kárpátalján és a Felvidék keleti felében távolról sem zajlottak olyan heves páncélosütközetek, mint az akkori Magyarország egyéb területein, e harcok története számos meglepetéssel és érdekességgel szolgálhat. A harcok hevessége például semmiben sem maradt el a közismertebb magyarországi összecsapásokétól, legfeljebb a bevetett páncélosok mennyisége volt kisebb. Ezzel együtt az itteni harcokban legkevesebb 174 szovjet harckocsi és önjáró löveg semmisült meg vagy vált tartósan harcképtelenné.
A könyv első alkalommal tesz kísérletet arra, hogy az érintett harcoló felek fellelhető levéltári és másodlagos forrásai alapján felvázolja a megerődített védelmi terepszakaszok (a „Hunyadi” és „Szent László” állások, valamint az „Árpád” vonal) működését a páncélos támadásokkal szemben, illetve részleteiben ismertesse a harcoló felek páncélozott harcjárműveinek tevékenységét és hatásukat a harcok kimenetelére az akkori Magyarország északkeleti régiójában. A szöveget közel negyven, zömmel korabeli térkép, harcvázlat, illetve hadrendi ábra egészíti ki."
Skrytá církev a tajná svěcení
Kniha pojednává o pronásledování katolické církve komunistickým režimem v Československu a o jedné ze vzniklých forem reakcí na tuto situaci. Autorka analyzuje mimořádné pravomoci, které poskytl Apoštolský stolec místní církvi, ale které se brzy projevily jako málo přizpůsobené konkrétní situaci v Československu. Dále zkoumá a srovnává všechny druhy tajně udělovaných svěcení – jak uskutečněných v Československu, tak udělovaných českým a slovenským kandidátům v zahraničí, a sice svěcení, která byla po roce 1989 Kongregací pro nauku víry uznána za platná, i svěcení, jejichž platnost byla zpochybněna (pocházející od biskupa Felixe M. Davídka). Srovnání těchto různých svěcení ukazuje, že v jejich formě nebyly žádné podstatné rozdíly. Jedinou odlišností je skutečnost, že ve společenstvích odvozených podle svěcení od biskupa Davídka došlo k relativně vysokému počtu biskupských konsekrací, ženatí muži zde byli svěceni na kněze (někteří i na biskupy), a především, Davídek podporoval svěcení žen na kněze.
Slovenské hrady III.
Sú diela, ktoré by mali byť v policiach kníhkupectiev v každej dobe a v policiach domácností v každej generácii. Deväťdesiat rokov už k takým knihám patrí trojdielny súbor slovenských hradov Ľudovíta Janotu. Jeho najkrajšie vydania sa od seba líšia iba svojimi obálkami a tak sme sa ani my v Columbuse po takmer tridsiatich rokoch od posledného vydania u nás nerozhodli nič iné, než obálky zmeniť. Od doby, kedy Janotove dielo vzniklo, bolo už o slovenských hradoch napísané mnohé inými autormi. Slovenské hrady Ľudovíta Janotu sú však nielen svedectvom o slovenských hradoch a dobe, v ktorej sa na nich žilo, ale i podobe slovenského jazyka v období, keď Janotove knihy vznikli.
Dvadsať rokov Slovenskej republiky č. 30
Pri príležitosti dvadsiateho výročia vzniku Slovenskej republiky sa autor zamýšľa nad prínosmi i ťažkosťami, ktoré majú dosah na jej občanov. Slovo autora na záver: Múdry si uzná chyby, ktorých sa dopustil, zamyslí sa nad tým a poučí sa. Je na nás, všetkých občanoch obnovenej Slovenskej republiky, aby sme sa z dejín poučili a vyhýbali sa nedôslednostiam v riadení osudov nášho štátu. Môžeme to účinne ovplyvňovať hlavne a prakticky jedine tým, že v tomto zmysle vždy uplatníme svoje volebné právo; jeho prostredníctvom môžeme a máme zveriť náš osud do rúk takých osvedčených, všestranne pripravených a čestných osôb, ktoré sa prejavili ako verní a dôslední uplatňovatelia základných ideí slovenskej národnej i štátnej tradície, ako sú kresťanstvo a suverénna štátnosť. Ak sme na to pri predošlých voľbách nemysleli a osud nášho štátu sa dostal aj do rúk osôb a hnutí, ktorým je suverenita Slovenskej republiky neželateľnou prekážkou v ich službičkovaní cudzím, straníckym alebo osobným sebeckým záujmom, a preto sa usilovali vytunelovať ju aj za cenu nielen osobnej, ale i národnej cti, tak nasledujúce voľby nám ešte dajú príležitosť, aby sme svoj ťažký omyl napravili. Ináč by sme stratili právo sťažovať sa a šomrať proti tomu, čo nás v najbližšej budúcnosti môže postihnúť.
Pompeje
Objevené Pompeje jsou fascinující. Při procházce ulicemi s barevnými nápisy na domech, při prohlídce bohatých vil plných zářících květin nebo při působivé návštěvě divadel či amfiteátru se snad nikomu z více než 11 tisíc každodenních návštěvníků nechce věřit, že tu život skončil už téměř před 2 000 lety. Projděme se i my tímto městem zničeným ohromující erupcí Vesuvu roku 79 n. l. Seznamme se s každodenním životem tohoto rušného a prosperujícího města. S životem jeho obyvatel od kolebky až do hrobu, s každodenní řemeslnou činností i zábavou Pompejanů, s jejich překvapivou technickou vyspělostí a vynalézavostí. Kniha poprvé vyšla před čtyřiadvaceti lety. Toto 2. přepracované a o nejnovější poznatky rozšířené vydání je doplněno více než 200 obrázky a fotografiemi.
Svědkové českých dějin
Kamkoli vstoupíme, jdeme stopou dějin. Nesmrtelná slova římského historika Tita Livia budou zřejmě platná navždy. Na území Čech a Moravy jen stěží najdete místo, které by nemělo souvislost s nějakou významnou či zajímavou událostí českých či evropských dějin. Některá místa paměti jsou všeobecně známá a hojně navštěvovaná, jiná skrývají překvapivé příběhy či památky. Zkušený autor a pedagog Jan Kvirenc tentokrát připravil encyklopedii, která provede čtenáře 272 historicky významnými lokalitami, jež byly kromě regionálního významu i součástí velkých dějin zemí Koruny české. Hesla, přehledně označená podle historických období, se věnují významným osobnostem, válkám a politice, osobnostem kultury a náboženského života, ale i význačným stavbám, legendám a mytologii, technickým památkám a každodennímu životu. A jako vždy nechybí citace pramenů, historický kontext ani množství fotografií.
Který zámek dvakrát navštívil francouzský král?
Kde žila dívka, které psal milostné dopisy Goethe?
Kdo stál za prvními objevy jeskyní v Moravském krasu?
Kde najdete nejstarší stojící kostel v Česku?
Jak vznikla první kostka cukru?
Kteří šlechtici soupeřili, kdo si postaví „gotičtější“ hrad?
Ve které zámecké zahradě můžete vystoupat na minaret?
Starý a nový vek Slovákov
Starý a nový vek Slovákov. Takýto názov si vybral Ľudovít Štúr pre svoje populárne písané dielo, ktoré vytvoril koncom leta 1841 pod pseudonymom Bedlivý Luborod. Tento dôležitý Štúrov text, napísaný pôvodne v staročeštine, zostal dlhé roky v rukopise.
V čase napísania diela bol Štúr zrelou osobnosťou s cieľavedomým programom, smerujúcim ku kodifikácii spisovnej slovenčiny. Spis je národnou apológiou, obranou, ktorú môžeme zaradiť do radu iných slovenských apológii, ktoré poukazovali na historickosť, kultúrnosť a životaschopnosť Slovákov a bránili ich pred výsmechom a podceňovaním. Štúrova obrana je však viac ako obranou, je tvrdou a neúprosnou, citovo podfarbenou obžalobou, namierenou proti výbojnému maďarskému nacionalizmu, ktorý ohrozoval rozvoj slovenského národného hnutia. Je burcujúcim apelom na Slovákov, ktorý ich mal vytrhnúť z letargie, pomôcť im zorientovať sa a ukázať im cestu.
400 ročná legenda. História bratislavských rožkov
Každé veľké mesto má svoju charakteristickú sladkú pochúťku. Prešporok / Bratislava - niekdajšie uhorské korunovačné mesto má svoje tradičné makové a orechové bratislavské rožky. Tie boli kedysi také obľúbené, že ich posielali na cisársky dvor do Viedne, či do zámoria, dokonca aj do ďalekej Indie.
Kniha „400 ročná legenda. História bratislavských rožkov“, odhaľuje skutočný príbeh tejto sladkej pochúťky, prináša však aj legendy, ktoré sa k nej viažu. Predstavuje najznámejších pekárov starej Bratislavy a jej slávnu viacjazyčnú históriu. Kniha obsahuje aj recept na pravé bratislavské rožky - pečivo chránené Európskou úniou - ako tradičnú špecialitu mesta. Publikácia je venovaná záchrancovi bratislavských rožkov – pekárskemu majstrovi Vojtechovi Szemesovi (1934 – 2019).
Duch Izraele - Pozoruhodná odolnost rozděleného národa v turbulentním světě
Jak dokáže Izrael, malinká země sužovaná vnějšími nepřáteli a vnitřními rozpory, tak houževnatě všemu odolávat? Proč v této zemi není tolik lidí, kteří by podléhali zoufalství? Izraelská společnost sice navenek působí hrubě, rozděleně a rozhádaně, ale zjevně poskytuje svým členům ve větší míře vše, co člověk skutečně potřebuje.
V době, kdy lidé v řadě jiných zemí trpí oslabováním vzájemných vztahů, kdy jim chybí pocit sounáležitosti a důvěra v budoucnost, Izraelcům se zjevně podařilo najít způsob, jak tyto poklady rozvíjet. Našli cestu, jak být moderní a zároveň tradiční společností. Jak zkombinovat náboženství a sekularitu. Jak do života zakomponovat rychle se vyvíjející technologie a zároveň si udržet silné mezigenerační rodinné vazby. Jak být ambiciózními jednotlivci dosahujícími úspěchů, a přitom uchovávat kulturu, která vám neustále připomíná, že nejde jen o vás, že máte sloužit širšímu okolí – své chevre, své zemi, celému světu. V tom spočívá duch Izraele. Tato kniha nabízí cenné náměty, jak může každý z nás – nikoli pouze Izraelci – úspěšně čelit zásadním výzvám dnešní doby.
Explorers - A New History
The impulse to seek out new worlds is universal to humanity. In a truly inclusive account of exploration, historian Matthew Lockwood interweaves stories of famous figures—including Sacagawea, Pocahontas and Dr Livingstone—with tales of individuals who are usually denied the title “explorer.” Lockwood’s new cast of adventurers includes Rabban Bar Sawma, a Uighur monk who traversed the Middle East and Europe; Yatsuke, an East African traveller to Japan during the sixteenth century; and David Dorr, a man born in slavery whose travelogues reshaped Americans’ understanding of Africa. In lives filled with imagination and wonder, curiosity, connection and exchange, these figures unfurl a human tapestry of discovery.
Spanning forty centuries and six continents, this thrilling and concise history redefines what it means to discover, who counts as an explorer and what counts as exploration.
Zsidó gengszterek Amerikában
A 20. század elején New York volt a nagy bevándorlási kapu Amerikába. Az Óvilágból érkező emberek etnikumok szerint telepedtek le, volt ír negyed, olasz negyed, lengyel negyed és zsidó negyed is. Nagy szegénységben éltek, és keményen dolgoztak, de néhányan közülük megpróbálkoztak a könnyebbik, bár véresebb úttal: gengszterek lettek. Az ír és olasz bandák rendszeresen fosztogatták a zsidó szűcsök, szabók, kereskedők, kocsmárosok boltjait és műhelyeit – mindaddig, amíg meg nem jelentek New York utcáin a zsidó gengszterek is.
Kétezer év óta ők voltak az első olyan fiúk (és lányok), akik fegyvert fogtak a családjuk, a közösségük és saját maguk védelmében. A környezet nem győzött csodálkozni: azt hitték, a zsidók hajlott hátú, mindent eltűrő nép, akiknek nagy ugyan a tudásuk, de önvédelmi képességük nincs. Tévedtek. Olyannyira, hogy néhány évtized alatt az önmagukat zsidónak nevező gengsztercsoportok átvették az uralmat a New York-i alvilág fölött, sőt, rövidesen Chicagóban, Los Angelesben és Las Vegasban is ők diktáltak.
Kik voltak ezek a zsidó pisztolyhősök, rablók, szeszcsempészek, zsarolók, kemény öklű szegénylegények és zseniális szervezők, akik még Al Caponénak is parancsoltak?
Miért tették hát le egy idő után a revolvert?
Mi volt a titkuk?
ReKreace - Prvorepubliková letní sídla v okolí Prahy
Nejprve si luxus pobytu „na letním bytě“ mohly dopřát jen rodiny vyšších společenských vrstev, teprve po první světové válce si vlastní rekreační objekty začali pořizovat lidé z vrstev středních či nižších. K tomu se přidal tramping jako způsob života v přírodě a s přírodou. Naše kniha přináší vhled do všech těchto světů.
Aby mohla půvabná a čtivá kniha Václava Matouška, předního odborníka na historii letních venkovských obydlí, vzniknout, bylo třeba shromáždit velké množství historických zdrojů, projít desítky kilometrů, hovořit s pamětníky, studovat v archivech, prozkoumat staré mapy a plány, a nakonec z množství podkladů vybrat ty nejzajímavější „modelové“ příklady s často pohnutými osudy rekreačních staveb a jejich majitelů. Autor vybral jedenáct známých letovisek v okolí Prahy, v údolí dolní Berounky (Zadní Třebáň, Hlásná Třebáň, Lety, Dobřichovice, Všenory), na soutoku Vltavy a Sázavy (Pikovice, Hradištko), na potoku Mnichovce (Božkov u Mnichovic), na železniční trati Praha–Olomouc (Klánovice) a v labské rovině (Hrabalovo Kersko).
Kategória odbornej literatúry história a vojnová literatúra poskytuje informácie o historických udalostiach, kultúrach, politických konfliktoch a vplyve vojen na spoločnosť.
História je dôležitou súčasťou našej identity a chápania sveta. Tieto knihy poskytujú podrobné informácie o rôznych obdobiach, sociálnych, hospodárskych a politických dejinách. Vojnová literatúra sa zameriava na vojenské konflikty, vojenskú stratégiu, zbrane a ich vývoj, a osudy vojakov a civilistov.
K najznámejším autorom patria Stephen E. Ambrose, Antony Beevor, Doris Kearns Goodwin, Antoine de Saint-Exupéry, Anne Applebaum či slovenskí autori ako Dušan Kováč alebo Vojtech Zamarovský.
