Najnovšie - Politológia strana 131 z 134

Přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného prjektu, který v letech 2007-2008 podpořila Grantová agentura Akademie věd ČR. Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry - podrobnější popis Stručný popis ke knize Veřejná a mediální agenda - Komparativní analýza tematizace veřejné sféry: Předkládaná publikace přináší hlavní empirická zjištění stejnojmenného projektu (Veřejná a mediální agenda: komparativní analýza tematizace veřejné sféry), který v letech 2007–2008 podpořila Grantová agentura Akademie věd ČR. Jeho řešitelem bylo Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i. (CVVM), a spoluřešitelem Institut komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd UK v Praze (IKSŽ). Rozsáhlé empirické šetření, jemuž samozřejmě předcházela teoretická příprava, bylo logickým prvním krokem k výzkumu nastolování a distribuce témat v českém veřejném diskurzu, kde dosud výzkum daných parametrů a zaměření neproběhl. Projekt zahrnul empirická šetření mediální a veřejné agendy a jejich následnou komparaci. První kapitola knihy představuje stručný úvod do teorie konceptu agenda-setting a jejího zasazení do kontextu studia účinků masových médií. Vzhledem k tomu, že výzkumný tým věnoval výhradně teoretickým rámcům agenda-setting v rámci projektu jinou monografickou publikaci (Škodová, M. (ed.). 2008. Agenda-Setting: teoretické přístupy. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.), nepovažovali editoři této knihy za nutné akcentovat diskurzivní, teoretické a historické pozadí konceptu v tak velké míře za zcela nutné. Čtenář se však i zde může seznámit se základními pojmy a genezí celého konceptu. Následujících pět kapitol již přináší podrobnější analýzy dat získaných v průběhu šetření, jako i popis metodologických úskalí a přístupů, které s sebou jednotlivé analýzy nesou. Druhá kapitola knihy je věnována mediální agendě a taktéž základu celého konceptu: testování vzájemného vztahu agendy mediální a veřejné. Autor v ní na základě zkoumaného vzorku českých masových médií dochází k závěru, že jejich tematická agenda v daném časovém období vykazovala obdobné rysy. Ze souhrnných výsledků je pak zřejmé, že obsahy sledovaných médií jsou věnovány z velké části negativním jevům a tématům. Šest z deseti nejfrekventovanějších témat se týká kriminality, násilí, nehod, katastrof. Třetí kapitola popisuje to, co obyvatelé ČR považovali za „nejvýznamnější celospolečenské události“ v průběhu druhého čtvrtletí roku 2008, respektive jak v empirických šetřeních realizovaných v tomto období odpovídali na otevřenou otázku: „Jaké celospolečenské události z poslední doby považujete Vy osobně za nejvýznamnější?“ (tzv. MIP otázka). Empirická data přitom pocházela jak ze speciálního panelového výzkumu uskutečněného v rámci grantového projektu, tak ze tří pravidelných kontinuálních šetření CVVM z dubna, května a června 2008. Ve čtvrté kapitole se čtenáři seznámí s hlavními výsledky komparační analýzy, která prokázala platnost klasické hypotézy agenda-setting jak na individuální, tak na makro-úrovni. Dále se podařilo ukázat, že na makro-úrovni nejen mediální agenda ovlivňuje veřejnou, ale existuje zde i opačný vztah. Pátá kapitola nabízí analýzu dat získaných CVVM a seznamuje s prozkoumáním stability stranické identifikace v rámci panelového šetření, které metodologicky ukotvuje poslední, šestá kapitola. Publikace jako celek tedy představuje hlavní výsledky unikátního šetření, které bylo prvním svého druhu v České republice a vzniklo v rámci projektu, díky jehož podpoře se čtenářům v českém jazyce dostaly první ucelené texty, věnované konceptu agenda-setting.

A Phenjani Műszaki Egyetem hallgatói - az észak-koreai uralkodó osztály gyermekei - naponta háromszor szabályos sorokban masíroznak az étkezőbe, Észak-Koreát és vezetőjét dicsőítő dalokat énekelve: ,,Nélküled mi sem vagyunk, Nélküled nincsen hazánk." Megdöbbentő jelenet, de Kim Suki lassanként ráhangolódik a dallamra, és anélkül, hogy észrevenné, maga is dúdolni kezdi. A könyv amerikai-dél-koreai szerzője egy olyan intézményben vállalt angoltanári állást, ahol minden terem faláról Kim Ir Szen é s Kim Dzsongil portréi néznek le rá szenvtelen pillantással. Az élet itt magányos és klausztrofóbiás hangulatú, különösen Kim Suki számára: minden egyes levelét cenzúrázzák, jegyzeteit és fotóit pedig el kell rejtenie a felügyelők, sőt saját kollégái , az evangélikus misszionáriusok elől is. A Nélküled mi sem vagyunk megindító és ritka bepillantást kínál a világ egyik legzártabb országába, és azoknak a kivételezett fiataloknak az életébe, akik egyszerre a rendszer katonái és rabszolgái.

Az idei Könyvhétre (2015. június 4-8.) jelent meg a Közmédia grandiózus, két éven keresztül futó, a negyedszázaddal ezelőtt történteket feldolgozó műsora, a Szabadság tér '89 - A rendszerváltoztatás aktái könyvváltozatának első kötete. A másodikat idén ősszel vehetik kézbe az olvasók. Rákay Philip a kötetek szerkesztője elmondta: a kerek évfordulón túl az sarkallta a műsorsorozat és a kétkötetes összefoglaló készítésére, hogy egyrészt a negyedszázados történelmi távolságból, másrészt a még köztünk élő rendszerváltók perspektívájának köszönhetően személyes közelségből szemlélhessük az akkor történteket. A Szabadság tér '89 című televízió műsor és a belőle készült kétrészes könyv olyan, tabunak számító témákat is kíméletlen őszinteséggel igyekszik kibeszélni, amelyeket a rendszerváltoztatás óta eltelt negyed évszázadban nem volt divat elővenni. S bár a Szabadság tér '89 immáron második éve minden héten a múlttal foglalkozik: hazánk 1945 utáni történelmével - mégis minden üzenete, tanulsága a mának szól. Rákay Philip neves történészek, művészek, politikusok bevonásával dolgozza fel a kádári-diktatúra és a rendszerváltoztatás összefüggéseit, sok mindent megvilágítva és megértetve velünk a mai magyar közéletet szétfeszítő, világnézeti vitákból is. Az események szereplői, alakítói mellett olyan fiatal kutatókat is bevontak a munkába, akik - részben koruk okán is - kellő távolságtartással, egyszersmind új perspektívából tekintettek az egykor történtekre. „A tévésorozat esszenciája a nyomtatott változat, amely egyfajta korlenyomatként, kordokumentumként hivatott megidézni ezt a történelmi időszakot” - jegyezte meg Rákay Philip, hozzátéve, „számtalan olyan történetet adtak közre, amelyeket korábban nem, vagy nem ilyen összefüggésekbe ágyazva ismerhetett a közönség.”A kötet több száz, igen beszédes fotóval illusztrált, jelentős részüket az MTI és az MTVA archívumának kincsei közül válogatták, de eddig ismeretlen magángyűjtemények darabjai is bekerültek a válogatásba. Az első - csaknem 400 oldalas - kötet 1989. január elejétől augusztus végéig követi a történéseket, a második tematikája pedig Antall József kormányának 1990. május végi hivatalba lépésével, és az azt követő hónapok legfontosabb kihívásaival zárul.

Kniha v chronologickém sledu zachycuje data ve vývoji mezinárodních vztahů od starověku (300 let př.n.l.) až do současnosti (rok 2007). Uvádí ty nejdůležitější skutečnosti z oblasti mezinárodních vztahů se zaměřením především na vztahy mezinárodně politické povahy. Zařazeny jsou též některé vnitropolitické události v jednotlivých zemích, které se svým způsobem též na vývoji mezinádorních vztahů podílely či naopak jimi byly ovlivněny, to vše s cíleným akcentem na dění v Evropě. Mimo pozornost nezůstaly ani záležitosti, vztahující se k mezinárodnímu postavení a aktivitám českého státu.

Český antisemitismus na konci 19. století Autor zaplňuje jednu z mezer v historiografii zabývající se českými dějinami a líčí vznik, vývoj a projevy moderního antisemitismu v české společnosti na konci 19. století a zasazuje je do kontextu vzestupu evropských antisemitských hnutí. Nepřeceňuje přitom národnostní konflikt mezi Čechy a Němci v českých zemích, věnuje se i vývoji katolického či křesťansko-sociálního antisemitismu a sleduje, jak vývoj českého antisemitismu souvisel s formulováním protiliberálních a později protisocialistických společenských a hospodářských teorií a jak byly tyto teorie integrovány do programu či propagandy českých politických stran.

Esejisticko-publicistická práca Nasledujúcich sto rokov od Georgea Friedmana, amerického politológa a špecialistu na dlhodobé geopolitické prognózy, je fascinujúcim čítaním o možnom základnom mocenskom vývoji v 21. storočí. Podľa autora sa v 21. storočí definitívne skončí európska éra a začne sa americká éra. Inými slovami, 21. storočie bude storočím dominancie Spojených štátov amerických, ktoré budú vďaka svojej ekonomike a najvyspelejším technológiám kontrolovať svetové oceány a budú ovládať aj vesmír. Pre našu budúcnosť bude príznačné zastavenie rastu a neskôr úbytok celosvetovej populácie a nástup nových mocností: Turecka, Japonska, Poľska a Mexika. 21. storočie poznačí súperenie o regionálnu i celosvetovú nadvládu a jeho vyústením bude svetový konflikt v polovici tohto storočia. Jeho víťazom budú USA a Poľsko. Friedman, na rozdiel od mnohých iných odborníkov, je presvedčený, že Rusko čaká už v krátkom čase kolaps a ústup z medzinárodnej scény, a podobnému osudu sa nevyhne ani Čína

Kniha předního českého sociologa vzájemně porovnává socialistický a kapitalistický přerod, jimiž prošla česká společnost v průběhu dvacátého století. Na základě studovaných společenských změn si pak autor klade sociologickou otázku "jak se poměnlivý řád společnosti dostává do mimořádna a z něho se znovu obnovuje". Publikace tak volně navazuje na autorovu publikaci Přerody - principy sociálního konstruování (Karolinum 1998).

Sborník jedenácti příspěvků z odborného semináře pořádaného Institutem politologických studií FSV UK se zabývá institucionálním rámcem politických a ekonomických procesů ve vnitřním vývoji i vnějších vztazích Evropské unie a zkoumá jejich význam ve vztahu k evropské integraci. Na problém nahlíží zejména ve světle posledních reformních procesů, například v souvislosti s odmítnutí ústavní smlouvy Evropské unie.

Kniha Helsinský efekt Daniela Thomase je jako celek velmi srozumitelná, napsaná s hlubokou znalostí věci a rozhledem po celém komplexu helsinské problematiky. Přehledně, ale současně všestranně osvětluje cestu, na jejímž konci byl Závěrečný akt, jemuž vév

V roce 2008 nás opět čeká "osmičkové" výročí - jedno z těch, které nás osudově provází dějinami, výročí Mnichovské konference z roku 1938, která způsobila dočasný zánik československého státu a umožnila Hitlerovi zahájit jeho vysněnou válku za světovládu. O hodnocení konference je dodnes spor, na jedné straně převažuje rozhodný odsudek, na druhé straně se však objevuje názor, že šlo o legální a legitimní akt, neboť prý "Mnichov" napravil bezpráví, kterého se Němcům, speciálně sudetským, dostalo rozhodnutím mírových konferencí po první světové válce.

Úspěšný autor přibližuje sdělně a poutavě některé motivy obsažené v pracích současné evropské a americké sociologie týkající se nefunkčních aspektů moderní společnosti.

Politické zpravodajství je už dlouho nezbytnou součástí našich každodenních životů, ale o jeho vzniku a vývoji nebylo zatím k dispozici mnoho informací. V českém prostředí se zpravodajství dlouho vyvíjelo pod silným vlivem státní politiky, která jeho tvářnost určovala od dob rakouské monarchie až po éru komunistického Československa. Kniha mapuje etapy vývoje zpravodajské a reportérské práce, techniky a obchodu, zejména působení tiskových agentur v letech 1848 až 1948 - v dobách mocnářství, během obou světových válek, za první republiky i kolem komunistického převratu.

Táto kniha je vhodná pre všetkých, ktorí milujú a nadšene vykonávajú domáce či remeselné práce. Ak radi maľujete na sklo, alebo sa venujete šitiu, vymýšľate ozdoby, či predmety z papiera, dokonca si sami vyrábate mydlo, táto kniha vám poslúži ako inšpirácia. Obsahuje viac ako šesťdesiat originálnych nápadov, ktoré opísali skúsení autori tak, aby ste ich jednoducho mohli zrealizovať aj vy. Každý nápad je doplnený krásnymi fotografiami a podrobným návodom, ako postupovať krok za krokom, aby ste dosiahli čo najlepší výsledok.

Parížska mierová zmluva z roku 1947 až na jednu malú zmenu obnovila maďarské hranice spred roka 1938, ako boli stanovené v trianonskej mierovej zmluve z roku 1920. Zmena sa týkala slovensko-maďarskej hranice pod Bratislavou. Maďarsko muselo na tomto území odstúpiť Československu ďalšie tri obce – Jarovce, Rusovce a Čunovo. Známy maďarský historik Ignác Romsics sa vo svojej knihe venuje maďarským strategickým cieľom v období 2. svetovej vojny, vzťahu Maďarska so susednými štátmi, ako aj diplomatickým snahám, vyvíjaným v Moskve, Washingtone, Londýne a Paríži. Jeho zámerom je zrekonštruovať mimoriadne komplexný rozhodovací proces od začiatkov až po jeho zavŕšenie podpísaním parížskej mierovej zmluvy. Pritom sa opiera o dostupnú maďarskú a zahraničnú odbornú literatúru, ako aj o nové doteraz nespracované pramene.

Sborník textů rozvíjí současné teoretické diskuze o demokracii na pomezí filosofie, sociologie a politologie. První oddíl knihy zkoumá ideu veřejného rozumu – či obecněji vyjádřeno ideu veřejného diskurzu – jakožto možný klíč k demokracii. Tuto ideu kriticky analyzuje především v politické filosofii Johna Rawlse. Ve druhém oddílu jsou zahrnuty články, jež se z několika hledisek zabývají občanskými a veřejnými aspekty demokracie (populismem, revoltou, protestem, kooptací apod.), a konečně ve třetím oddílu jsou tato témata vztažena k českému prostředí. Editor Marek Hrubec

Kniha Bernarda Lewise, emeritního profesora blízkovýchodních studií na Princetonské univerzitě, vypráví příběh islámského Středního východu, který se po několik staletí nacházel v popředí světové civilizace a představoval významnou vojenskou a hospodářskou mocnost tehdejšího světa i jednu z vůdčích oblastí v umění a vědách. Křesťanská Evropa, vzdálená země za severozápadní hranicí islámského světa, byla považována za vnější území temnoty, ovládané barbary a nevěřícími, od nichž se nebylo čemu učit a kterých se nebylo proč obávat. A pak se najednou všechno změnilo, dříve přezíraný Západ začal dosahovat vítězství za vítězstvím, nejprve na bitevních polích, později v obchodě a poté i téměř v každé oblasti veřejného a soukromého života. Bernard Lewis zkoumá fascinujícím způsobem reakci islámského světa na tyto procesy v posledních třech staletích a snaží se porozumět tomu, proč najednou k takové změně došlo a proč byl Střední východ předstižen, zcela zastíněn a nakonec i stále více ovládán opovrhovaným Západem.

Pátým číslem končí ediční řada sborníků s názvem „Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu". Pochopitelně mnohé otázky zůstaly ve stínu a žádají si další pozornost. To nejdůležitější ale bylo snad vyřčeno. O některých studiích lze dokonce s klidným svědomím říct, že se staly již jakýmsi předstupněm kapitol, jež zapadnou dobře do syntézy, jejíž příprava je teď na řadě.

V teorii mezinárodních vztahů se koncertem označuje systém politické rovnováhy mezi velmocemi. Poprvé byl tento pojem aplikován na období mezi vídeňským kongresem, který probíhal v letech 1814 až 1815, a krymskou válkou v polovině 19. století.

Problém národa a nacionalismu, jemuž je věnována tato čítanka, zaměstnával celé generace historiků, sociologů, filozofů, politologů, etnologů, antropologů, literárních vědců i lingvistů od poloviny 19. století. Výběr autorů pro tuto čítanku kombinuje několik hledisek. V prvé řadě vychází z toho, že v každé době působilo několik autorů, jejichž práce se četly - či přesně řečeno, panoval konsensus o tom, že tyto práce by se číst měly. Dále bere výběr v úvahu skutečnost, že paměť badatelů byla obvykle velmi selektivní a reflektovala jen malou část toho, co dosud bylo k tématu napsáno. Jinak řečeno: zejména autoři, kteří neprošli přísnou historickou školou, která ukládá znalost předchozí literatury napsané k danému tématu, nepovažovali za nutné seznámit se soustavně s tím, co bylo v minulosti o národu a nacionalismu sepsáno, ale omezili se jen na několik autorů. Obvykle na ty, kteří jim byli blízcí, resp. naopak na ty, proti nimiž se jim dobře polemizovalo. V důsledku toho se kritérium významnosti pro starší práce zpřísňuje tím, že bychom vlastně měli brát v úvahu jen autory, kteří jsou dodnes čteni a citováni. Tuto okolnost je zajisté třeba respektovat: proto se do výběru nevešla bohatá meziválečná německá literatura, kterou neznají již ani sami současní němečtí autoři. Na druhé straně bylo nutno některé starší autory zařadit třeba již proto, aby byla demonstrována známá skutečnost, že to, co je publikováno později a tváří se moderně a originálně, nemusí zdaleka být tak originální. Současné bádání o národu a nacionalismu se vyznačuje silnou interdisciplinární podobou. V souboru najdeme zástupce základních vědních oborů, které se tematikou zabývají. Autoři zastoupení v čítance: Ernest Renan, Otto Bauer, Friedrich Meinecke, Karl W. Deutsch, Eugen Lemberg, Hans Kohn, Elie Kedourie, Eric Hobsbawm, Gale Stokes, Tom Nairn, Walker Connor, John A. Armstrong, Jozef Chlebowczyk, Raymond Grew, Etienne Balibar, Benedict Anderson, Anthony D. Smith, Hedva Ben-Israel, John Breuilly, Otto Dann, Shmuel Eisenstadt, Bernhard Giesen, Rogers Brubaker, Paul James, Ernest Gellner a Marek Waldenberg. Úvodní studii a medailony autorů napsal editor knihy Miroslav Hroch.