Najnovšie - Sociológia, etnológia strana 24 z 68
zobraziť:
Mit tegyünk?
Az európai civilizáció hanyatlásáról Oswald Spengler könyve óta vitatkozik az értelmiség. Napjainkra ez a téma már túl is nőtt az elit diskurzusainak keretein, és alapvető identitáspolitikai kérdéssé vált. David Engels, a fiatal konzervatív író, történész, filozófus a szemünk láttára meghasonló európai identitás szemlélőjeként vázolja fel az európai civilizáció realista-pesszimista forgatókönyvét. Eredetileg saját szorongásainak leküzdése céljából lejegyzett, de végül a széles nyilvánosság elé tárt könyvében arra tesz kísérletet, hogy meghatározza a konzervatívok feladatait: a jobboldali gondolkodású emberek ragaszkodjanak az európai szabadság hagyományaihoz, az antik örökséghez, őrizzék az idejétmúltnak tűnő tevékenységeket, olvassanak, beszélgessenek, alakítsanak közösségeket, maradjanak erényesek és hűségesek, legyenek jó szakemberek, megbízható munkatársak, tartsanak ki a párjuk mellett, neveljék fel szeretetben és hitben gyermekeiket - és mindenekelőtt ne pusztán értékként kezeljék a keresztény hagyományokat, de éljenek is a hitben. Az európai civilizáció értékeinek megőrzése így személyes feladattá válik, és mindannyiunk egyéni felelőssége, hogy ehhez miképpen járul hozzá.
Hogyan éljünk izlandiul
A tűz és jég országaként is emlegetett Izland az ellentétek földje: hatalmas gleccserek és aktív vulkánok, éjféli napsütés nyáron és a legrövidebb nappal télen, ősi nyelv és a legmodernebb technikai újdonságok. Ennek az országnak gazdag és változatos kultúrája ugyanolyan egyedülálló, mint lenyűgöző tájai.
A Hogyan éljünk izlandiul bennfentes és tökéletes útmutató ehhez az északi nemzethez. Lehet, hogy ettél már skyrt reggelire, és hallgattad már Björk zenéjét, de mennyit tudsz az igazi Izlandról, azokról a helyekről, amelyek páratlanul egyedivé teszik ezt a szigetet? A két barátnő, Nína Björk Jónsdóttir és Edda Magnus összegyűjtötték az izlandi zene és irodalom, a kulturális attitűdök, az étkezési hagyományok és ünnepek legérdekesebb tudnivalóit, így a világ többi része is megismerheti és hasznosíthatja a régi skandináv bölcsesség és a liberális modern hozzáállás különleges keverékének minden értékét.
Ez a gyönyörű és inspiráló könyv betekintést enged a progresszív és békés izlandi nemzet életébe, amelynek középpontjában a szabadság, a közösség és az egyenlőség áll, és feltárja, miért számít továbbra is Izland a világ egyik legboldogabb országának.
Na sklade 2Ks
21,85 €
Komunální přepych
Vysoce oceňovaná kniha Kristin Ross o myšlení a kultuře Pařížské komuny z roku 1871 rezonuje s motivacemi a akcemi mnoha současných protestů. Ať již to byly protesty na káhirském náměstí Tahrír, na aténském náměstí Syntagma, hnutí Occupy ve Spojených státech, nebo Indignados ve Španělsku, tak se všechny tyto protesty projevovaly obsazováním náměstí a parků, tedy veřejného prostoru, v němž kultivovaly společný zájem o to politické. Ve světle těchto protestů se Ross, na základě důkladného a pečlivě podloženého výzkumu, znovu dívá na slova a činy jednotlivých komunardů a komunardek z pařížského povstání roku 1871, na to jak přemýšleli a snili o internacionalismus, vzdělání, budoucnosti práce, postavení umění, ženské otázce nebo o ekologické teorii a praxi.
Kniha se snaží naše porozumění Pařížské komuně vymanit ze dvou dominantních historiografií, které dříve ukotvovaly její výklad a chápání: na jedné straně od oficiálních státně komunistických dějin a na straně druhé od francouzských národně republikánských dějin. Přináší originální analýzu Pařížské komuny a jejich odstředivých důsledků. Oživuje nejen svět pracujících, kteří se v Paříži stali revolucionáři, ale i význam, který připisovali svému boji. Navíc se podrobně věnuje i tomu, jak se politická imaginace Pařížské komuny dále rozvíjela jak u těch, kterým se po její porážce podařilo přežít její zmasakrování ze strany vládních vojsk a uprchnout, tak i u jejích podporovatelů jakými byli Karel Marx, Petr Kropotkin nebo William Morris.
Pařížská komuna byla laboratoří politické vynalézavosti, důležitou jednoduše a především pro svou vlastní existencí, jak připomíná Marx. Komunální přepych umožňuje čtenářům znovu nahlédnout do složitého fungování výjimečného experimentu.
Do We Have To Work
Work allows us to pay the bills. The practical and conceptual divide between work and leisure profoundly shapes our lives. Work is where many of us derive our status and our sense of purpose. Work is so much part of our lives and our culture that we have internalized beliefs about its value and have built our economies and lives around those beliefs. This book reviews how the meaning, status and structure of work have changed across history and cultures. Amidst the Covid-19 crisis, the growth of AI and the climate emergency, it questions the need for the 'growth escalator', in which society relies on continuous growth to flourish, and suggests that we should find ways to step off or at least slow down the 'hedonic treadmill', in which we crave ever more goods only to tire of them ever more quickly.
This book posits that we are approaching a new era of work. It outlines some of the factors that might lead to change, including the adoption of forms of universal basic income, the growth of the zero- or low-cost economy (renewable energy, user-generated content, community mutual support), and the growth of self-employment and quasi-autonomous ways of working (including from home) in organizations. It concludes that such changes might foster a more fundamental shift: a growing intolerance to the idea of work as a burden and a desire to transform it from something imposed on us into simply the means by which we live our best lives together, recreating in modern conditions with modern resources, a prehistoric unity between being and working.
With 190 illustrations in colour
In the Eye of the Wild
In the Eye of the Wild begins with a terrifying account of the anthropologist Nastassja Martin's nearly fatal run-in with a Kamchatka bear while conducting research in Siberia. As an anthropologist, Martin has made a name for the fullness of her engagement with the peoples she studies. In her dangerous encounter with the bear, however, she faced something else altogether: the animal. Left severely mutilated, she undergoes multiple operations in a provincial Russian hospital, whose ghastly chief surgeon sports a mouthful of gold teeth and presides over a harem of young nurses. Back in France, she is put through new operations, meant to fix the work done in Russia, from which she emerges even more damaged. She comes to the conclusion that she must return to Kamchatka. She must discover what it means to have become, as the Evens people call it, a miedka, a person who is not only human but beast. That is the only way for her to continue her work as an anthropologist and to reconstitute herself as person.
Slavné sociologické výzkumy (1899-1949)
Dějiny sociologie je možno sledovat jako vývoj sociologických teorií anebo jako vývoj výzkumných projektů. Počátky sociologie zpravidla nebývají spojovány s empirickými výzkumy. Trvalo půl století, než se sociologům výzkumníkům podařilo prosadit, že vědecká komunita uznala empirický sociologický výzkum jako legitimní a velice potřebnou součást akademické sociologie.
Kniha se zabývá půlstoletím vývoje výzkumného snažení desítek a stovek sociologů jejich dnes slavnými sociálními výzkumy, a to od jeho počátků na konci devatenáctého století až po definitivní uznání výzkumu jako legitimní součásti sociologie koncem čtyřicátých let dvacátého století. Soustřeďuje pozornost na ty výzkumy, na nichž bylo možno transparentně ukázat postupný vývoj a pokroky výzkumné metodologie. Při výběru projektů bylo důležité, nakolik jejich autoři nechali nahlédnout do své výzkumné dílny. Cílem bylo představit empirický výzkum jako zdroj poznatků pro kumulativní budování sociální teorie a zároveň empirický sociální výzkum na teoretických poznatcích založený, sociologickou teorii respektující. Kniha tak čtenáře seznamuje s šestnácti slavnými a osmi mimořádnými sociologickými výzkumy první poloviny dvacátého století.
Jak se stal empirický sociální výzkum součástí akademické sociologie?
Kdy začínají empirické sociální výzkumy?
Jaké metody užívali výzkumníci chicagské sociologické školy?
A jakou metodologii zavedla kolumbijská sociologická škola?
Proč trvalo padesát let, než se stal empirický výzkum pravidelnou a uznávanou součástí sociologie?
dostupné aj ako:
Pandemie: anatomie krize
Třicet tisíc obětí, přeplněné nemocnice, zavřené školy, sporná politická rozhodnutí. Ale také hrdinství zdravotníků a naděje na ukončení krize v podobě očkování. Další vlny koronavirové pandemie zasáhly Česko nebývale tvrdě. Vojtěch Gibiš a Michal Kubal v autentické kronice opět propojili data, svědectví klíčových aktérů a informace, které dosud nikde nezazněly. Výsledkem je neopakovatelné svědectví doby – dramatické a drsné jako měsíce, jež popisuje.
Čas pléthokracie
Latinské slovo interregnum označuje čas přechodu, kdy nám minulost už a budoucnost ještě nepatří. Současné interregnum ohlašuje všudypřítomné slovo antropocén. Vynořilo se v roce 2000 k označení epochy, kdy je lidstvo rozhodujícím geologickým činitelem na planetě Zemi a kdy svou činností může svůj jediný domov v kosmu zničit.
Komunikační technologie přeměnily veřejné prostory v globální digitální mělčiny, kde se místo názorových většin formují většiny divoce lajkující a hejtující. Společnost se polarizuje, šíří se apokalyptické nálady a strach ze spiknutí mocných.
Do našich životních světů vtrhly hyperobjekty jako globální oteplování. Vše ovlivňují, všude škodí a všichni jsme současně poškození i viníci. Velebné velecelky jako národy nebo impéria se potrhaly, v mezerách mezi nimi se začíná formovat aktivistická demokracie kritických množství efektivně komunikujících, ale nezávislých jednotlivců – pléthokracie. V ní už nebojuje jeden „velký subjekt osvobození“ (demos) proti jednomu „velkému subjektu útlaku“ (kapitálu), spíše jsou v běhu pouliční bitky, v nichž se hybridizují centra a periferie, formy vlastnictví, kapitál a práce, globální a lokální identity.
Na sklade 2Ks
16,39 €
Čína a Rusko
Kniha analyzuje složité a mnohdy nejednoznačné vztahy mezi Čínou a Ruskem a náročné koncepce, jež se pokoušejí tyto vztahy uchopit. Kniha je přínosná pro čtenáře globálních studií, politické filosofie a mezinárodních vztahů. Jedná se český překlad knihy, jež byla původně publikována v Cambridge s cílem oslovit evropské čtenáře. Autor knih prof. Lukin patří k výjimečným autorům, kteří jsou uznáváni jako znalci své problematiky jak v západních zemích, tak v Rusku a rovněž v Číně.
Tekutý život
Tekutý život přispívá k rostoucí nerovnosti, nejistotě a nedůvěře. Současná, moderní společnost rezignovala na své sociální základy a stabilní, pevný řád transformovala do měkké a pružné formy v domnění, že tím dosáhne maximální otevřenosti.
Taková společnost ale nedokáže trvale udržet tvar, přetéká z jedné polohy do druhé, její podoby jsou krátkodobé a cíle méně angažované. Člověk se může opírat jen o minimum jistot a stále méně spoléhat na solidaritu a odpovědnost jednotlivce. Sociolog Zygmunt Bauman, autor teorie o tekutosti současného světa, ve své knize Tekutý život navazuje na svou nejznámější publikaci Tekutá modernita.
Bauman je znám jako velký kritik globalizace a jejich neblahých dopadů na lidskou společnost. Jakkoli se vymezuje vůči individualismu, nečiní tak z ideové pozice postmarxisty, nýbrž ústy sociologa, jenž za flexibilitou jednotlivce a neomezenými možnostmi, které pro dosažení svého úspěchu prosazuje, vidí rovněž narůstající populismus, bezohlednost a technokratické pojetí života. Jednotlivec se přestává socializovat a svou individuální roli nespatřuje v činnosti ve prospěch komunitního celku, ale uskupení ekonomického, které je soustředěno výhradně na zisk, bez ohledu na jakoukoliv solidaritu a další možné negativní důsledky například v oblasti ekologie či kultury.
Myšlenky Zygmunta Baumana nelze číst jako dogma, o to ani sám autor za svého života nikdy veřejně neusiloval. Z pozice akademika s rozmanitou životní zkušeností se spíše snažil upozorňovat na problémy, které si společnost sama vytváří a následně se s nimi potýká, a vyvolávat na předmětná témata diskusi.
Na sklade 1Ks
21,40 €
Ako byť antirasista
Oceňovaný americký autor predstavuje novú cestu, ako porozumieť rasizmu a nerovnosti v našej spoločnosti a ako ich vykoreniť raz a navždy.
Antirasizmus je transformačný koncept, ktorý mení diskusie o rasizme, ale najmä poukazuje na nové oslobodzujúce spôsoby myslenia. Rasizmus je vo svojej podstate mocný systém, ktorý vytvára falošné hierarchie ľudskej hodnoty. Jeho pokrivená logika siaha za hranice rasy od spôsobu, akým uvažujeme o ľuďoch iných etnicít alebo inej farby pokožky, až po spôsob, akým sa správame k ľuďom odlišného pohlavia, odlišnej rodovej identity a postavy. Rasizmus sa prelína s triedou, kultúrou a geografiou a dokonca mení aj náš obraz o sebe.
V knihe Ako byť antirasista Kendi sprevádza čitateľov širokým okruhom antirasistických myšlienok od tých najzákladnejších konceptov až po vizionárske alternatívy. Pomáha nám jasne rozoznať rasizmus vo všetkých jeho formách, pochopiť jeho škodlivé dôsledky a ukazuje, ako sa možno voči nim brániť na úrovni systému, ale aj v našom vnútri. Kendi spája etiku, históriu, právo a vedu so svojím vlastným príbehom prebudenia z rasizmu. Táto kniha je povinné čítanie pre každého, komu nestačia len základné informácie o rasizme, ale chce ísť o krok ďalej a prispieť k vytvoreniu spravodlivej a slušnej spoločnosti
dostupné aj ako:
Vzájemná pomoc: faktor evoluce
V roce 2021 uplynulo 100 let od smrti Petra Kropotkina, anarchisty a ve své době také světové uznávaného geografa, který přišel s klíčovou kritikou hypotézy o konkurenci jako určujícím principu vývoje společnosti prosazovanou sociálními darwinisty. Sám obdivovatel Darwina využil své pozorování během výzkumného pobytu na Sibiři k sepsání knihy "Vzájemná pomoc: faktor evoluce". Ta vyšla poprvé v roce 1902 a česky poprvé a naposledy v roce 1922. Kropotkin v ní dokazuje, že vzájemně prospěšná spolupráce a reciprocita - jak v případě jednotlivců, tak i druhů - hraje v říši zvířat a lidské společnosti mnohem důležitější roli, než individualizovaný soutěživý boj. Kropotkin pečlivě vystavěl svoji teorii, kterou zpopularizoval v knize "Vzájemná pomoc". Jeho poselství je zřejmé: v solidaritě je síla.
Kniha je kritikou sociálně darwinistického boje o život, ale prezentuje také argumenty pro anarchistický komunismus. Na řadě příkladů jak z živočišné říše, domorodých společenstev, raně evropských společenství, středověkých měst, cechů, dělnického hnutí a života obyčejného lidu ukazuje důležitost a prospěšnost vzájemné pomoci. Kritizuje stát za to, že zničil historicky důležité instituce pomoci a solidarity, a že vnucováním a ochranou soukromého vlastnictví prosazoval ve společnostech spíše boj o život. Vydání je doplněné předmluvou antropologů Davida Graebera a Andreje Grubačiče a rozsáhlou studií Iana McKay, který Kropotkinovu práci do současného kontextu.
Na sklade 1Ks
20,63 €
Prečo ľudia potrebujú krízy
Krízy zvyčajne vnímame ako nebezpečný, drahý a vyčerpávajúci stav, ktorý odvádza ľudskú energiu a pozornosť od bežnej agendy a priorít. Na ľudskú históriu sa dá pritom nahliadať ako na živú reťaz žánrovo rozmanitých, neraz tragických spoločenských kríz pretkaných len vzácnymi obdobiami prosperity a pokoja.
Cieľom tejto knihy je pozrieť sa bližšie na to, ako sa ľudia vyrovnávajú s krízami, nájsť opakujúce sa mechanizmy a vzorce správania, a zasadiť tieto poznatky do širšieho kontextu kríz, ktoré máme ako druh za sebou - ako aj tých, ktoré nás možno ešte len čakajú. Jednotlivé kapitoly sa venujú aj týmto témam:
- Kríza ako príležitosť na zmenu
- Prečo sa cez krízy zvyšuje viera v nezmysly
- Ako lockdown ovplyvnil naše sociálne vzťahy
- Kríza duševného zdravia
- Osobné financie v kríze
- Globálne otepľovanie: hoaxy, fikcie a fakty
- Psychológia klimatickej nečinnosti
dostupné aj ako:
Bizarní a zaniklá povolání
Tato kniha je čtivým a s vtipem psaným průvodcem po více než 100 nejroztodivnějších povoláních, od starověku po současnost. Zjistíte, že existují profese jako srážeč vlaků, kostelní budič, krmič vší, lepič lega či bematista, činnost pohřebního klauna, tuliče koček či pojídače hříchů vás možná překvapí, popis práce kokosového bezpečáka nebo zvěroklestiče rozesměje, nad prací rasa a kata se znechuceně otřesete. Autor Jan Pohunek je etnolog, spisovatel a muzejník.
Apollos Arrow
Apollo's Arrow offers a riveting account of the impact of the coronavirus pandemic as it swept through American society in 2020, and of how the recovery will unfold in the coming years. Drawing on momentous (yet dimly remembered) historical epidemics, contemporary analyses, and cutting-edge research from a range of scientific disciplines, bestselling author, physician, sociologist, and public health expert Nicholas A. Christakis explores what it means to live in a time of plague-an experience that is paradoxically uncommon to the vast majority of humans who are alive, yet deeply fundamental to our species.
Unleashing new divisions in our society as well as opportunities for cooperation, this 21st-century pandemic has upended our lives in ways that will test, but not vanquish, our already frayed collective culture. Featuring new, provocative arguments and vivid examples ranging across medicine, history, sociology, epidemiology, data science, and genetics, Apollo's Arrow envisions what happens when the great force of a deadly germ meets the enduring reality of our evolved social nature.
Původní obyvatelé a globalizace
Kniha Původní obyvatelé a globalizace je v mnoha ohledech jedinečná. Na základě zkušeností a poznatků z dlouhodobých terénních výzkumů se autorský tým zamýšlí nad současnou situací domorodých obyvatel pěti kontinentů. V pěti tematických blocích, z nichž každý představuje specifický úhel pohledu, kniha reflektuje dopady globálních procesů na původní obyvatele i složitou síť vzájemných vztahů, v nichž nemusejí figurovat pouze v roli pasivních obětí, ale jejichž podobu mohou i sami ovlivňovat. V česko-slovenském prostoru představuje kniha zatím první publikaci poskytující komplexní pohled na problematiku původních obyvatel v kontextu současného globalizujícího či glokalizujícího se světa. Kniha je určena českému a slovenskému čtenáři z řad odborné i laické veřejnosti, studentům antropologie, etnologie, politologie, sociologie, kulturních studií, environmentalistiky, geografie a dalších disciplín se zájmem o původní obyvatele.
A magyar varázsdob
A varázsdob az áldozati szertartást vezető, betegeket gyógyító, jövendőt mondó, vagy a bűvészet (nevezzük mágiának) valamely más ágában foglalatoskodó samán ezzel idézi meg s ebbe kényszeríti bele a szellemeket, ennek dübörgésével hozza magát és hallgatóit réületbe, ha pedig a dobot zörgető samán elvégre önkívületi állapotba jut, állítólag elszálló lelkét ez hordozza meg a szellemek világában. A tanulmány megtartotta az 1900. december 10-én megjelent közlés eredeti nyelvezetét.
Na sklade 1Ks
4,84 €
Bodrogközi szőttesek
Gönyei Sándor, olykor Gönyey (Kolozsvár, 1886. április 8. – Budapest, 1963. március 17.) magyar néprajzkutató. Nevét az 1930-as évek második felében Ébnerről magyarosította. Kolozsváron biológiai doktorátust szerzett, majd Csíksomlyón tanított. Az első világháború után Györffy István biztatására néprajzzal foglalkozott, és 1920-tól 1944-ig, nyugdíjazásáig a Néprajzi Múzeum munkatársa volt. Az 1920-as évek második felében Rákosszentmihályra, majd 1942-ben Pestszentlőrincre költözött és élt. Munkájában a bodrogközi szőtteseket mutatja be, annak gazdag formavilágával.
Work Without the Worker
We are told that the future of work will be increasingly automated. Algorithms, processing massive amounts of information at startling speed, will lead us to a new world of effortless labour and a post-work utopia of ever expanding leisure. But behind the gleaming surface stands millions of workers, often in the Global South, manually processing data for a pittance.
Recent years have seen a boom in online crowdworking platforms like Amazon's Mechanical Turk and Clickworker, and these have become an increasingly important source of work for millions of people. And it is these badly paid tasks, not algorithms, that make our digital lives possible. Used to process data for everything from the mechanics of self-driving cars to Google image search, this is an increasingly powerful part of the new digital economy, although one hidden and rarely spoken of. But what happens to work when it makes itself obsolete. In this stimulating work that blends political economy, studies of contemporary work, and speculations on the future of capitalism, Phil Jones looks at what this often murky and hidden form of labour looks like, and what it says about the state of global capitalism.
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
