Knihy - Poézia strana 53 z 309

Výbor z poezie básníka, prozaika, dramatika, kritika, esejisty a překladatele Otakara Theera (1880–1917) přináší po více než sedmdesáti letech jeho verše v samostatné knize. Tvoří ho průřez všemi Theerovými básnickými knihami i verši do sbírek nezařazenými. Doplněn je obsažným doslovem editora svazku, básníka, esejisty a překladatele Vladimíra Janovice. Otakar Theer začal tvořit již v době svých gymnaziálních studií, publikoval od roku 1897. V roce 1902 spoluzaložil Kruh českých spisovatelů a několik let působil jako knihovník literárního odboru Umělecké besedy. Patřil k okruhu spisovatelů kolem S. K. Neumanna a jeho olšanské vily, po řadu let pravidelně navštěvoval literární salon Anny Lauermannové-Mikschové. Byl iniciátorem Almanachu na rok 1914. Vydal básnické sbírky Háje, kde se tančí (1897), Výpravy k Já (1900), Úzkosti a naděje (1911) a Všemu navzdory (1916). Posmrtně vyšlo básnické drama Faëthón (1916 /1918/) a svazek Básnická pozůstalost (1924). Z angličtiny přeložil drama Oskara Wilda Salome (1905) a z francouzštiny knihu Pierra Lotiho Chryzantéma (1905). Bývá považován za básníka vůle, člověka rigorózně čestného a rytířského (jak ho charakterizoval Karel Čapek). Výbor Vysoko nad městem shromažďuje živé jádro Theerova básnického díla. Proložen je pestrým pásmem kritických ohlasů za dobu více než sta let.

Básnický debut Andrei Slovákové (1981) používá dokumentaristickou metodu sběru materiálu i filmový střih. Krajiny autorčiny poezie jsou znepokojivě přitažlivé, připomínají obrazy experimentálních filmových snímků s jejich posunutou barevností. Andrea Slováková sugestivně a bez frází hledá odpověď na otázku po tom, jak blízko můžeme být lidem, ktetré milujeme. Autentické prožitky dodávají básním přesvědčivosti: „Tvoje obrovské tělo drtí to mé, / nemám přání, / vede mě jen zuřivá snaha / dostat se k tobě hlouběji. / Nemůžu polapit dech, když se mě dotýkáš, / těmi tlapami mě nadzvedáváš / a přitiskuješ.“

Byl to jeden z nejskandálnějších párů v literárních kruzích Harry Crosby, americký dědic, básník a nakladatel, a Caresse, výjimečná osobnost, která prošla proměnou z Mary Peabodyové, typické bostonské paničky, v Caresse Crosbyovou, vynálezkyni podprsenky a patronku umění. Tento úžasný pár vzal Paříž útokem roku 1920, zářil mezi tamějšími uměleckými hvězdami a založil tam svůj nakladatelský dům. Ale jejich příběh skončil strašlivou tragedií, která ovlivnila další generace Roku 1970 Diana, Caressina dcera, přijíždí navštívit svou matku do umělecké kolonie, kterou se pokouší vytvořit na italském zámku Roccacasinibalda. Diana cítí, že ji i matku pronásledují běsi minulosti a chce vše vyřešit, než matka zemře. O léta později Caressina vnučka Elena pečuje na Alderney o svou matku v závěru jejího života. Ty dvě ženy nemohou být rozdílnější, než jsou I Elena má dceru, Bay, a ta se snaží sestavit z útržků nevyslovená rodinná tajemství. Tamara Colchesterová se ve své prvotině mistrně pohybuje v různých časových rovinách, cestuje z Francie do Itálie a na Normanské ostrovy. Napsala neotřelý, silný portrét několika neobyčejných žen a vynesla na světlo dědictví, které předávají svým dcerám. Velice poutavým způsobem vypráví dnes již téměř zapomenutý, a přesto neobyčejný a úchvatný příběh své prababičky, ženy, která ve svém nakladatelství vydávala Hemingwaye, Joyce i Faulknera a Salvadora Dalího uvedla na mezinárodní uměleckou scénu.

Básnická zbierka je určená skúseným recitátorom z radov detí, mládeže, ale aj dospelých. Obsahuje 64 básní výber pre prednes čitateľov, ktorí majú radi príbeh.

Mind láttunk már – azaz ki ne látott volna – aranyhalat úszkálni egy gömbakváriumban megállíthatatlanul föl-alá. Ismerjük ezt a jellegzetes, alig hasonlítható érzést, amikor eldönthetetlen, a látvány komikuma vagy vigasztalhatatlan szomorúsága erősebb-e. Minél többször olvasom Szendrői Csaba verseit, annál határozottabban alakul a fejemben róluk egy ilyesfajta kép. Mert ezekben a szövegekben a szomorúság is könnyű egy kicsit, és a vicc mindig nehéz. Éjszakák, beszélgetések, lepkék gombostűre szúrva. Modem. Satír. Egy okos tekintet és egy okos nyelv találkozása jókor, jó helyen. Könnyed és súlyos. És – a szónak abban a ritka értelmében, ami nem kínos – szép. „Ilyen piciben még nagyobb az ősz.” Ezt tudják, ettől hihetetlenül jók ezek a versek. Hogy ez mennyire milyen. - Simon Márton

Básnická tvorba Jána Motulka (1920-2013) výrazne čerpá z tradície slovenskej duchovnej poézie a opodstatnene sa vníma ako pokračovanie slovenskej katolíckej moderny. Do prvého zväzku súborného vydania Motulkovej poézie Za nekonečnom svitá I: V mimózach vietor sú zaradené autorove básne od štyridsiatych rokov dvadsiateho storočia po rok 1989, ktorým sa končí básnikovo ideologicky motivované odsúvanie z oficiálnej literatúry. Prvý zväzok mapuje známu aj menej známu tvorbu autora a okrem básnických kníh Blížence (1944), V mimózach vietor (1947), Čas Herodes (1948) a Zobúdzanie popola (1970) obsahuje tiež poéziu pre deti a rozsiahly výber z poézie, ktorú autor nezaradil do básnických zbierok. Viaceré básne neboli publikované vôbec a čitateľom sú predstavené po prvý raz.

Debutová zbierka poézie herca, pedagóga hereckej tvorby, moderátora, rozhlasového, televízneho a filmového herca, ktorá dopĺňa obraz o jeho doterajšej autorskej činnosti scenáristu, dramatika i prozaika. Básne jeho osobnej lyriky rozdelené do troch častí, nie sú len návratom k detstvu, domovu a jeho hodnotám, ale aj k hodnotám, ktoré ho na osobnej i profesionálnej ceste naučil vyznávať život.

Kniha prírodnej lyriky od majstra nepísania.

Az Összeggyűjtött versek negyedik, javított kiadása nemcsak öt verssel gazdagabb, mint előző kiadásaink voltak, hanem a versek keletkezési sorrendjét az eddiginél pontosabban állapítja meg, ami kihat az egész életmű értelmezésére, valamint a kötet végén közöljük a költemények első megjelenésének legfrissebb adatokkal kibővített jegyzékét.

Szinte mindig vele volt a zene - körülötte is, benne is. Egykor zongorázni és fuvolázni tanult, konzervatóriumot végzett, majd a Zeneakadémián diplomázott; sokáig dolgozott zenei szerkesztőként és zenetudományi munkát is végzett. Több mint ötven zenés színpadi mű szövegének fordításában, megírásában működött közre. Fodor Ákos (1945-2015) hivatásává azonban a költészet vált, egyik jellegzetes versformájává/ műfajává pedig a japán eredetű, 17 szótagból álló haiku. Ezt sokan tudják róla, de azt már kevesebben, hogy korántsem csak haikukat írt, és hogy zenei élményei számos szövegét szövik át. Ezekből adunk közre most egy válogatást, a költő harmadik posztumusz köteteként. EGY HIPOTÉZIS minden hang: visszhang

Mostani tudásunk, ismereteink szerint ez a négy kötet, Csoóri Sándor Összegyűjtött versei I-IV. Csoóri Sándor költészetének teljessége. Lehet, hogy rejtelmes helyekről még előkerülhet néhány adalék, de szinte biztos, hogy azok nem írják majd át ennek a poézisnak a jellegét. Maga a költő vigyázott rá, hogy minden fontos egyben legyen. Ránk, most élőkre és az utókorra vár ennek a költészetnek az eddiginél mélyebb megértése. Kiderülhet például az egyedisége. Különösképpen abban, hogy bár hasonló iránnyal és szenvedéllyel, mégis rajongott elődeitől és kortársaitól eltérően tudta megfogalmazni azt a világot, amelyet ők is egyedien rögzítettek az örökkévalóságnak, de az ő versei nélkül valami nagyon lényeges hiányozna. Talán leginkább az a belső gyötrődés, ami költészetének egyre magasabbra ívelő utolsó évtizedeit jellemzi. Aki lelkében magára akar ismerni, s megélte ezeket az évtizedeket, ezek a versek mindennapi olvasmányai lehetnek. Olykor szociográfiai pontosság, olykor festői víziók, olykor utánozhatatlan emberi-nemzeti aggódás... És mi minden még! Része lesz ez a magyar klasszikának. Pálfy G. István

Mostani tudásunk, ismereteink szerint ez a négy kötet, Csoóri Sándor Összegyűjtött versei I-IV. Csoóri Sándor költészetének teljessége. Lehet, hogy rejtelmes helyekről még előkerülhet néhány adalék, de szinte biztos, hogy azok nem írják majd át ennek a poézisnak a jellegét. Maga a költő vigyázott rá, hogy minden fontos egyben legyen. Ránk, most élőkre és az utókorra vár ennek a költészetnek az eddiginél mélyebb megértése. Kiderülhet például az egyedisége. Különösképpen abban, hogy bár hasonló iránnyal és szenvedéllyel, mégis rajongott elődeitől és kortársaitól eltérően tudta megfogalmazni azt a világot, amelyet ők is egyedien rögzítettek az örökkévalóságnak, de az ő versei nélkül valami nagyon lényeges hiányozna. Talán leginkább az a belső gyötrődés, ami költészetének egyre magasabbra ívelő utolsó évtizedeit jellemzi. Aki lelkében magára akar ismerni, s megélte ezeket az évtizedeket, ezek a versek mindennapi olvasmányai lehetnek. Olykor szociográfiai pontosság, olykor festői víziók, olykor utánozhatatlan emberi-nemzeti aggódás... És mi minden még! Része lesz ez a magyar klasszikának. Pálfy G. István

Mostani tudásunk, ismereteink szerint ez a négy kötet, Csoóri Sándor Összegyűjtött versei I-IV. Csoóri Sándor költészetének teljessége. Lehet, hogy rejtelmes helyekről még előkerülhet néhány adalék, de szinte biztos, hogy azok nem írják majd át ennek a poézisnak a jellegét. Maga a költő vigyázott rá, hogy minden fontos egyben legyen. Ránk, most élőkre és az utókorra vár ennek a költészetnek az eddiginél mélyebb megértése. Kiderülhet például az egyedisége. Különösképpen abban, hogy bár hasonló iránnyal és szenvedéllyel, mégis rajongott elődeitől és kortársaitól eltérően tudta megfogalmazni azt a világot, amelyet ők is egyedien rögzítettek az örökkévalóságnak, de az ő versei nélkül valami nagyon lényeges hiányozna. Talán leginkább az a belső gyötrődés, ami költészetének egyre magasabbra ívelő utolsó évtizedeit jellemzi. Aki lelkében magára akar ismerni, s megélte ezeket az évtizedeket, ezek a versek mindennapi olvasmányai lehetnek. Olykor szociográfiai pontosság, olykor festői víziók, olykor utánozhatatlan emberi-nemzeti aggódás... És mi minden még! Része lesz ez a magyar klasszikának. Pálfy G. István

Prvá láska autorov pretavená do spoločnej básnickej zbierky je ako prvá láska. Nemali by sme zabúdať, že láska znamená dávať. Nič nemôže byť krajšie, ako stretnúť človeka a darovať mu seba: „v momentoch zubatého času sledujem to, čo na tebe milujem...“ alebo „už nikdy rovnaký a predsa mi stále blízky a dôverný.“ Tvorivá myseľ a umenie v živote môže byť motivačným nábojom tak, ako je to v tejto spoločnej zbierke. Ich šťastím je rodina, predstavujúca pocit bezpečia. Pevné rodinné zväzky a zázemie: „ja smejem sa do očí, nestrácam čas hrami, počítam hviezdy v očiach mojej ženy s prižmúrenými očami.“ Život len vtedy dáva svoj zmysel. Nemožno to krajšie vysloviť ako slovami Antoine de Saint-Exupéryho: „Láska neznamená hľadieť nežne jeden na druhého, ale pozerať sa spolu jedným smerom.“

Básnická zbierka Petra gregora Odniesť si oheň z horiaceho domu je jemným ironickým portrétovaní historických postáv z antiky s alúziami na súčasníkov. Témy chápe ako príležitosť metaforicky prerozprávať historky zo zašlého sveta poetickým jazykom v kontexte neduhov súčasnosti ako univerzálny svet, kde konzekventná chronológia nehrá dôležitú rolu.

Výsledky aktuálneho ročníka súťaže sú pre mňa osobne dobrou správou, pretože sme mali možnosť čítať sebavedomých zástupcov veľmi odlišných poetík. Nedá sa určiť jeden dominujúci prúd. Kvalitných reprezentantov si našla poézia civilná, konceptuálna, experimentálna, imaginatívna, čítali sme básne v tom najlepšom smere angažované, milostnú a prírodnú lyriku aj rôzne kombinácie vyššie spomenutého. Bez toho aby sme sa o tom v porote vopred dohodli, v spoločnej zhode sme hľadali naprieč kategóriami, nemali sme potrebu jeden smer vyzdvihnúť na úkor ostatných. Šlo nám jedine o silu výrazu a osobitosť básnického videnia. Verím, že výsledok náš zámer potvrdil. Uverejnené básne vybrala odborná porota v zložení Jitka N. Srbová (predsedníčka), Mila Haugová, Eva Tomkuliaková a Adam Borzič. 1. IHLAN  Michal Baláž  2. ZLATÝ REVOLUČNÍ ZPĚV Olga Stehlíková 2. STATUS QUO ANTE BELLUM Emma Kausc 3. NÁRODNÍ VARTA Jan Škrob Prémie:B., MODRÝ VLK Marek Torčík ŽIVOT A INÉ ZÁVISLOSTI - Lucia Huňadyová SOUKROMÝ VÝKLAD PRAVIDEL HRY GO - Ondřej Škrabal PREMENLIVÉ - Filip Németh (12.09.1985) ŠAMPANSKÉ NIKDY NIKOHO NEZABILO - Marcel Lacko NOČNÝ KLUB - Andrej Bublák AUTOMATIZÁCIA - Barbara Vojtašáková Vyhlasovateľmi súťaže boli literarnyklub.sk - občianske združenie a vydavateľstvo Fra. Predslov k zborníku Básne SK/CZ 2018 Úvodem V čem tkví smysl soutěží v uměleckých disciplínách, kde z podstaty věci nelze exaktně stanovit kritéria? Je vůbec možné stavět něco tak křehkého, jako je osobní výpověď o světě, do pomyslných startovních bloků? Jak porovnat zcela nesourodý autorský styl i zcela nepoměřitelnou životní zkušenost, jestliže soutěž není omezena věkem? A jak spravedlivě porovnat příspěvky ve dvou jazycích, které přes svou blízkost mají autonomní poetiky? Než jsem přijala svou úlohu v porotě 8. ročníku literární soutěže Básne SK/CZ, musela jsem si odpovědět, že smysl tu je, že hodnotit lze a že bude možné o spravedlnost usilovat. Nahlížím, že půvab soutěžeje právě v její otevřenosti a v tom, že se tu až do odkrytí číselných kódů přihlášených nehraje, neboť z podstaty věci nemůže, na žádná jména.A že se tu již druhým rokem připouští a dokonce pěstuje společný jazykový prostor češtiny a slovenštiny to mi v roce, který završuje století od vzniku Československa, připadá symbolické a důležité. Patřím ke generaci Husákových dětí, která vyrůstala v dvojjazyčném světě. Ztráta slovenštiny z českého kulturního mediálního prostoru, kterou vskutku nemohou kompenzovat česko-slovenské pop show, je pro mne ztrátou osobní. Tolik úvodní reflexe k povaze soutěže samé. Práce poroty, ve které mi byli partnery ( a také cennými protipóly! ) Mila Haugová, Eva Tomkuliaková a Adam Borzič, byla v mnoha ohledech postavena na osobní odpovědnosti. Každý z nás si v samotě prošel procesem čtení obrovského množství textů a musel se v prvních dvou kolech sám za sebe rozhodnout, které projdou dál. Systém soutěže nastavuje výchozí kritéria, přirozeně vyřazuje práce začátečnické a formálně či obsahově slabé. Šanci ale nedostaly ani příspěvky pouze nevyrovnané, kde byly v zaslaném souboru jedna či dvě výtečné básně a zbytek jejich úrovně nedosahoval. K této přísnosti nás systém soutěže přímo vyzýval a zároveň ho vyžadovaly stovky příspěvků zaslaných do prvního kola. Zároveň tak můžeme říci, že mezi autory, kteří letos nepostoupili, se mohou nacházet budoucí ocenění nebo i vítězové. Bylo také zřetelné, že mnozí básníci menší zkušenosti teprve ohmatávají možnosti formy, experimentují a zkoumají způsoby, kterými své inspirace přetavit v silné básně. Že tato potřeba v dnešním světě přetrvává, svědčí o trvalém významu poezie jako formy, již nelze nahradit emailem, SMSkou ani tweetem. Může ale z těchto dnes běžných formátů vyvěrat: v tomto smyslu mám chuť ustavičně podněcovat k tvůrčímu objevitelství v jazyce a nelituji žádné z mnoha hodin, které jsem proseděla nad texty, jež si to snad zcela nezasloužily. Zasloužila si to totiž lidská potřeba vyjádřit se nad rámec osobního p

Básnická zbierka Petra gregora Odniesť si oheň z horiaceho domu je jemným ironickým portrétovaní historických postáv z antiky s alúziami na súčasníkov. Témy chápe ako príležitosť metaforicky prerozprávať historky zo zašlého sveta poetickým jazykom v kontexte neduhov súčasnosti ako univerzálny svet, kde konzekventná chronológia nehrá dôležitú rolu.

Slunce na sněhu je pokračování básnické sbírky Poskládaná slova (2009) a je určena i těm, kteří básničky obvykle nečtou. Básničky jsou jednou z možností, jak si odpočinout, když vypneme mozek a počítač. Ivana Prokopová (*1960) je povoláním aranžérka, v současnosti podniká v oblasti facility managementu. Volný čas věnuje úpravě vlastní zahrady, malování a v poslední době digitální fotografii, kde využívá nové možnosti ke ztvárnění fantazie. Básničky píše nejen z lásky k psaní všeobecně, ale především z lásky k dětem, rodině a lidem, kteří ji obklopují. Největší inspirací je pro ni sama příroda, kterou považuje za součást svého života. Říká o básničkách: Básnička je dobrá, když máš chuť si ji přečíst znovu, třeba i víckrát, ne proto, že jí nerozumíš, ale proto, že její slova jsou příjemná tvé mysli a tvému srdci. Vzbuzuje emoce a dokáže tě přinutit přemýšlet o věcech, které nejsou tak docela běžnou součástí každodenního života, ale které máš skryté uvnitř sebe a které čekají, až se je pokusí vyjádřit někdo jiný třeba v básni.

Milí člověčí, "Šachovnice zvaná svět, by mohla mnohé vyprávět." Symbolika je klíčem k pochopení zákonitostí fungování částí v celistvosti širšího vnímání. Šachy - Hra Všeho-míra. Změnila se časomíra. Figurky - hráči - vedení. Taju-plné vědění. Šachovnice světa. Stačí jedna věta. Sbírka Šacho-tvorní VRANÍCI, dává možnost hravou formou nalézt odpovědi na otázky dlící hluboko v nás. Grafická stránka básní je sama o sobě návodem a průvodcem, kde a jak hledat. Doporučuje se (k) lístkům v čajovnách, kávě - trávě - hravě.