Academia strana 15 z 189

Kniha přináší soubor studií prezentovaných v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v rámci Literárněvědného fóra 2019 Češi, Němci a protektorátní literatura. Jednotliví hosté se zde zabývali institucionalizací a ideologizací literatury ve sledovaném období (Steffen Höhne), obrazem protektorátu v dobové literatuře (Peter Becher), protektorátní tvorbou čelního představitele německé literatury první republiky Hanse Watzlika (Václav Maidl), osudem německojazyčných nakladatelství na území protektorátu (Murray G. Hall) nebo řízením českého tisku pod nacistickou správou (Jan Cebe). Svazek uvádějí dvě kontextualizační studie o německé literatuře v protektorátu z pera editorek, jedna věnovaná literárnímu životu v souvislostech a druhá představující dobovou tvorbu německojazyčných autorů v protektorátu, a rovněž studie k exilové tvorbě vybraných autorů německého jazyka ve sledovaném období (Jan Budňák).

Pokusy o přesné určení poměru obvodu kruhu k jeho poloměru či o přesné stanovení plochy kruhu (kvadratura kruhu) provázely lidskou kulturu a civilizaci od samých jejích počátků. Autor knihy zasazuje jednotlivé etapy vývoje znalostí o tomto problému jak do kontextu vývoje celého matematického myšlení, tak do obecného kulturního a politického rámce příslušné doby. Vyslovuje na řadě míst velmi osobité názory na jednotlivé osobnosti i dobu, ve které žily. Čtenář s nimi nemusí vždy souhlasit, svou provokativností však přispívají k zajímavosti knihy a činí četbu ještě poutavější. Na problému čísla ? demonstruje tato kniha fascinující cestu lidského pokolení za poznáním. Ukazuje, že matematika není nudná, že v sobě skrývá strhující dobrodružství ducha.

Fascinace nacistů okultismem je dnes už legendární, přesto se dnes nezřídka odbývá s tím, že se příliš přeceňuje nebo že šlo jen o Himmlerovu osobní posedlost. I když se to jeví jako absurdní, je neoddiskutovatelné, že víra v nadpřirozeno k nacistickému projektu skutečně patřila. Režim využíval astrologii, paranormální jevy, paganismus, severskou mytologii, magii, představy o zázračných zbraních i o ztracené bájné říši Šambale k vytvoření, resp. přetvoření východisek a cílů německé politiky a společnosti, vědy a náboženství. Erik Kurlander ukazuje, že vztah třetí říše k nadpřirozenu nebyl zdaleka jednoznačný. Přestože nacisté na jedné straně opakovaně zakazovali a potírali lidový okultismus a projevy pověrečného myšlení, na druhé straně z nich ochotně čerpali, aby s jejich pomocí získali nad masami moc, použili je v propagandě a realizovali své sny o rasové utopii.

Konec třetí říše na jaře 1945 se vyznačoval nebývalým množstvím sebevražd. Hitler, Goebbels, Bormann, Himmler a později Göring ti všichni spáchali sebevraždu. Jejich smrt představuje jen vrchol epidemie dobrovolných smrtí a je rovněž dokladem zvláštní sebedestruktivnosti Třetí říše a hloubky nacistického fanatismu. Na základě studia dříve nevyužitých archivních pramenů kniha zkoumá sebevraždy nacistů i obyčejných lidí v letech 19181945 včetně hromadných sebevražd německých Židů v době holokaustu. Ukazuje, jak počty sebevražd v různých skupinách obyvatel ať stoupenců, odpůrců, nebo obětí režimu reagovaly na kontext doby. Kniha rovněž rozebírá proměny individuálních a společenských reakcí na sebevraždu od Výmarské republiky až do období po 2. světové válce.

Od začátku 20. století probíhají v mnoha zemích debaty o tom, co a jak učit v elementární matematice. Běžně se má za to, že elementární matematika je jednoduchá, všem srozumitelná a učit ji je snadné. Autorka dokládá, že učit ji dobře snadné není. Na základě rozhovorů s čínskými a americkými učiteli rozebírá příklady dobrých a špatných postupů ve výuce, odhaluje systémové nedostatky v přípravě učitelů a navrhuje konkrétní kroky ke zlepšení. Dochází k jasným závěrům: učitel musí důkladně rozumět obsahu vyučovaného předmětu; má-li se zlepšit vzdělávání žáků v matematice, musí mít jejich učitelé lepší znalosti školské matematiky a dobré podmínky pro přípravu a celoživotní vzdělávání. Kniha je určena všem, komu záleží na zlepšení výuky matematiky: učitelům, vysokoškolským pedagogům, studentům, rodičům a politikům.

Bhágavatapurána (pravděpodobně 10. stol. n. l.) patří k nejvýznamnějším dílům sanskrtské literatury a tvoří jeden z nosných pilířů indických náboženských tradic. Rozsáhlý kolektivně-anonymní spis je nejznámějším a současně i nejvlivnějším plodem mimořádně produktivního žánru nábožensko-vyprávěcí literatury, souhrnně nazývaného purány. X. kniha tohoto díla líčí klasický životopis boha Kršny, který sestoupil na Zem, zrodil se jako člověk, vyrůstal mezi pastýři v kraji zvaném Bradžsko a v dospělosti se stal věrným ochráncem nejen svého klanu, ale všech dobrých a spravedlivých lidí. Poutavou vyprávěcí linku doplňují závažné filozofické pasáže, týkající se představ o podstatě boha, člověka a jejich vzájemného vztahu. Text rovněž vykazuje značné literární kvality, které oceňovaly nejen celé generace indických umělců a myslitelů, ale také běžných posluchačů a čtenářů Kršnova životního příběhu. Český překlad tohoto kanonického díla je vůbec první ucelenou ukázkou puránového žánru pořízenou přímo ze sanskrtského originálu.

Výbor obsahuje politické, ekonomické a biografické eseje Johna Maynarda Keynese. V pozoruhodných statích o Versailleské smlouvě, Velké hospodářské krizi a úvahách o budoucnosti kapitalismu se skrývají zárodky Obecné teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, základního díla dějin ekonomie. Zastoupen je však i Keynesův nejoblíbenější žánr: psychologický portrét a biografická skica. Svazek obsahuje osobní portréty státníků, například Georgese Clémenceaua, Woodrowa Wilsona či Lloyda George, ale i vědců jako Albert Einstein či Isaac Newton, a ekonomů Roberta Malthuse či Williama Stanleyho Jevonse.

Vědecky fundovaný životopis významného nacistického funkcionáře Josefa Pfitznera, za války zástupce pražského primátora a nadšeného germanizátora Prahy, sleduje jeho životní pouť od narození ve slezských Petrovicích, přes studia v Opavě a v Praze, až po jeho vědeckou a politickou dráhu, která ho nakonec přivedla na popraviště. Autoři se nevyhýbají ani osobní charakteristice Josefa Pfitznera. Kniha zároveň čtivým způsobem přibližuje nacistickou politiku v protektorátu Čechy a Morava. Argumentace je doložena bohatým pramenným materiálem.

Pověst z 19. století vypráví, že hřbet sopečných vyvřelin vystupujících z krajiny severních Čech byl dílem ďábla, který rozdělil bojující Čechy a Němce tím, že mezi ně postavil zeď. Tento legendární příběh se stal důkazem rostoucího etnického napětí. V meziválečném Československu sudetoněmečtí nacionalisté spustili radikální plán, kterým se pokoušeli obnovit německý vliv v regionu. Mark Cornwall vypráví příběh Heinze Ruthy, průkopníka mládežnického hnutí, jenž ve svém úsilí o znovunastolení německé nadvlády nad prostorem Čech kladl důraz na mužské přátelství. Autor vykresluje Ruthovu potlačenou sexualitu a ukazuje, jak české úřady dezinterpretovaly jeho úsilí jako projev sexuální úchylky a v roce 1937 ho obvinily ze zneužívání nezletilých. Následný skandál vedl k Ruthovu uvěznění, vyloučení z nacionalistického hnutí a následné sebevraždě.

Technologie nikdy nebyly neutrální a jejich sociální, politické i morální dopady dnes pociťujeme až příliš často. Až budou města sledovat kamery připojené k internetu, nejdůležitější rozhodnutí v zemi budou řídit algoritmy a zautomatizuje se doprava, práce, ba i válka, v sázce bude mnohem víc. Tolik potřebnou důvěru si však zatím technologický průmysl nezískal. Kniha Etika budoucnosti vychází z dlouholetého výzkumu a poradenské činnosti Cennydda Bowlese a z moderní teorie etiky. Přináší praktické rady pro designéry, produktové manažery i softwarové inženýry. Autor se zaměřil na největší výzvy dnešního technologického průmyslu: nezamýšlené důsledky a algoritmickou předpojatost, znepokojivou moc takzvaných přesvědčivých technologií a dystopický svět sledování, autonomní války a automatizované práce. Etika budoucnosti je inteligentní, nenápadně provokativní kniha. Vyzývá technology, aby se odhodlali ke změně, a vysvětluje základní etické principy a postupy pro budování spravedlivější budoucnosti. Cennydd Bowles je londýnský designér a spisovatel, k jehož klientům patří společnosti Twitter, Ford, Cisco a BBC. V současnosti se zabývá etikou nových technologií. Na toto téma přednášel na Carnegie Mellon University, ve společnosti Google a na newyorské School of Visual Arts a jako vyhledávaný řečník vystupuje na akcích věnovaných technologiím a designu po celém světě.

Kniha Tomáše Hříbka je první monografií v českém jazyce, jež nabízí filozofickou obhajobu eutanazie a sebeusmrcení za asistence lékaře. Autor vysvětluje zdroje současné diskuse, definuje základní pojmy a analyzuje argumenty pro asistované sebeusmrcení a eutanazii i proti nim. Odpovídá mimo jiné na tyto zásadní otázky: Co je smrt, a jak poznáme, že nastala? Je smrt vždy újmou, nebo může i prospět? Může být rozhodnutí zabít se rozumné i morální? Je apel k morální autonomii pacienta přesvědčivý? Má utrpení na konci života smysl? Pokud jsou eticky přijatelné nezahájení nebo ukončení léčby či paliativní péče, tak proč ne i eutanazie a asistovaná smrt? Lze ospravedlnit eutanazii pacientů, kteří s ní nemohou vyslovit souhlas? Je možné eutanazii a asistované sebeusmrcení odmítnout s odkazem na etiku medicíny nebo svědomí lékařů? Neocitneme se legalizací eutanazie na kluzkém svahu, po němž sklouzneme k nemorální praxi? A jsou podobné metody asistované smrti morálně přijatelné jen za předpokladu, že zůstanou výjimečné?

Na podzim 2019 bylo z iniciativy Václavy Jandečkové zahájeno páté oficiální vyšetřování smrti Jana Masaryka. Autorka ve své nové knize líčí několikaletou svízelnou cestu za tímto cílem a do jejího středu staví unikátní svědectví kriminalisty Vilibalda Hofmanna. Hofmann coby zkušený detektiv a zpravodajský důstojník byl v osudné ráno 10. března 1948 v roli vyšetřovatele jako jeden z prvních přítomen v pražském Černínském paláci, na jehož nádvoří bylo nalezeno mrtvé tělo oblíbeného ministra zahraničí. Své svědectví pořídil soukromě na magnetofonový pásek o dvacet let později, poté co v rámci obnoveného vyšetřování Masarykovy smrti poskytl výpověď na Generální prokuratuře, při níž byl konfrontován se zřejmě zmanipulovanými úředními dokumenty. Autorka nahrávku pro veřejnost objevila v rodině Hofmannova přítele Jindřicha Grulicha, která ji dlouhá léta uchovávala a po pádu komunistického režimu se marně snažila upozornit na ni oficiální místa. Rozborem tohoto klíčového svědectví a jeho porovnáním s řadou úředních dokumentů i dalších osobních vzpomínek autorka odkrývá množství nesrovnalostí, rozporů i záměrných zkreslení a pokouší se z této složité mozaiky rekonstruovat přesvědčivou verzi událostí kolem Masarykovy smrti.

Všechny moje toulky jsou knihou pamětí Jindřicha Vacka. Autor v ní vzpomíná na dětství v Plzni, na středoškolská a vysokoškolská studia a zejména na dvanáctiletý pobyt v Bukurešti, kde jako vysokoškolský pedagog prožíval nelítostnou realitu Ceauseskova režimu i Ilieskův brutální neokomunismus. Značná pozornost je v knize věnována cestám do Lužice, Albánie, Moldavské republiky, Izraele i jinam a setkáním se spisovateli z těchto zemí. Knihu uzavírají autorovy vzpomínky na jeho činnost překladatele – mimo jiné jako první uváděl do Česka překlady izraelské literatury přímo z novohebrejštiny – a nakladatelského redaktora.

Budapešť, stejně jako Paříž či Vídeň, zažila na konci devatenáctého století dobu náhlého rozkvětu. Stala se jednou z předních metropolí tehdejšího světa, s rychle rostoucí populací, výstavbou a překotně se rozvíjející kulturou, kolébkou, z níž vyšli světově proslulí hudební skladatelé Béla Bartók a Zoltán Kodály, spisovatelé Gyula Krúdy, Endre Ady, Ferenc Molnár, Arthur Koestler a mnozí další. Uznávaný historik a budapešťský rodák John Lukacs ve své knize předkládá barvitý obraz jednoho z evropských měst v době jeho největší slávy. Nabízí kulturní a historický portrét Budapešti – jejího vzhledu, zvuků a obyvatel, umělecké komunity, tehdejší spleti sociálních a politických vztahů a v neposlední řadě také významné role, již zde hrála židovská populace – a také historickou perspektivu, jež zachycuje vzestup města a jeho pády ve víru dvacátého století.

Publikace ukazuje zákulisí boje o politickou moc mezi KSČ a ostatními politickými stranami v letech 19451948. Přináší fakta o ovládnutí tajných služeb a ministerstva vnitra komunistickou stranou v roce 1945 a důsledcích pro politický vývoj v poválečném Československu. Kniha je výsledkem dlouholetého studia autora v domácích i zahraničních archivech. Na konkrétních faktech dokládá zneužívání tajných služeb a bezpečnostních složek ministerstva vnitra komunistickou stranou v zápase o uchopení moci v době únorových událostí roku 1948.

Obsáhlá kniha provádí čtenáře po hospodách a vinárnách staré i novější Prahy a přináší obrazy ze života i z literatury. Kdo, kdy, kde, co, s kým a proč. Vycházka od pozdně středověké Jedové chýše, kde se za časů Egona Kische tančilo s mrtvolou, přes hospodu U Ježíška, v níž úřadoval Jan Neruda, až k dejvické nádražce, kde se při pivu holduje Miloši Frýbovi. Kniha je bohatě ilustrována z dobových pramenů i nejnovějšími fotografiemi.