Academia strana 14 z 189

Celou knihou Lépe žít a milovat díky terapii časové perspektivy se jako červená nit táhne heslo vyrovnaná časová perspektiva. Kniha nabízí praktické návody, jak jí dosáhnout a vymanit se z přehnaného zaujetí minulostí, přítomností či budoucností. Rozebírá různé časové perspektivy a poskytuje návod, jak určit vlastní převládající časovou perspektivu. Podrobně vysvětluje specifika problematických situací a stavů (deprese, úzkosti, stresu, toxických vztahů, šikany, přehlížení), ale i běžných životních situací, ve kterých se ocitáme (zaměstnání, sex, rodičovství, nehody). Tehdy může terapie časové perspektivy pomoci, a autoři nám ukazují jak. Praktické návody jsou prokládané osobními příběhy čerpajícími z jejich praxe.

Ivan Michajlovič Majskij byl v letech 1932–1943 sovětským velvyslancem ve Velké Británii. V dobách, kdy bylo (nejen) pro sovětské diplomaty krajně nebezpečné vést si osobní deník, přestavují jeho zápisky ojedinělou výjimku, i vzhledem k Majského menševické minulosti a také literárním kvalitám a určité míře upřímnosti, se kterou zaznamenává klíčové události této pohnuté doby: vývoj sovětsko-britských vztahů, appeasement, vyjednávání vedoucí k uzavření paktu Ribbentrop-Molotov, válku a přepadení Sovětského svazu nacistickým Německem. Autor výběru z Majského deníků Gabriel Gorodetsky vytvořil speciální českou verzi, v níž detailněji zohledňuje československou problematiku, zejména průběh a okolnosti mnichovské dohody.

Soubor esejí a reflexí Tomáše Mazala Pes na gondole přináší nejen nový vhled do světa literatury, výtvarného umění a filmu, ale je také osobitou autorovou výpovědí výběrem námětů i jejich uchopením. Mazalovy texty spojuje pečlivé pátrání v pramenných podkladech, umanuté hledání téměř neznatelných stop a pozapomenutých, ve své době však významných postav a míst. Prostor dostává také jeho typická ironie spojená s rozvinutou imaginací, skrze něž se vyslovuje o nejzákladnějších východiscích tvorby. V rovině lidské i umělecké se zajímá u autorů a jejich osudů i příběhů a prostoru, v němž jsou vkořeněni, ponejvíc o situace mezní, ovšem s pochopením a jistou cudností, zvlášť vzácnou v čase, v němž jsou všudy přítomné způsoby bulvárních médií.

V dalším z řady zoologických klíčů navazuje autor zpracováním hospodářsky velmi důležité čeledi brouků – Dermestidae (kožojedovití). Publikace je zpracována podle nejnovějších poznatků vědy. Klíče jsou zpracovány dvojjazyčně a umožňují určování pokud možno na základě nápadných a dobře zjistitelných vnějších znaků. Pouze tam, kde nelze jinak, jsou použity i znaky vnitřní či nesnadno zjistitelné (všechny takové jsou vyobrazeny). Klíče jsou modifikovány pro území České a Slovenské republiky, ale jsou zde zahrnuty i druhy, jejich začlenění do naší fauny lze očekávat z důvodu exportu či importu různých skladištních komodit.

Kniha náboženských a filosofických sekt a škol perského učence Muhammada aš-Šahrastáního (1086–1153) je všeobecně pokládána za nejvýznamnější islámské středověké dílo věnované náboženstvím a filosofickým směrům na tehdejším Blízkém východě a ve Středomoří. V prvním díle této pomyslné „protoreligionistické encyklopedie“ různých proudů, sekt a teologických škol v islámu se Šahrastání snažil, na rozdíl od svých předchůdců na poli hereziografie, především vysvětlovat a analyzovat, nikoliv soudit a proklínat. A právě pro tuto svou relativní nestrannost, jakož i přehlednost a úctyhodný rozsah je Šahrastáního kniha stále vydávána, studována i citována jakožto význačný pramen ke studiu středověké islámské duchovnosti. Bohatě komentovaný český překlad Bronislava Ostřanského obsahuje rozsáhlou úvodní studii věnovanou jak Šahrastáního odkazu a jeho interpretaci, tak i jeho zasazení do kontextu středověkého islámského myšlení. Neskromnou ambicí tohoto aparátu je, aby kniha byla užitečná pro odborníky a zároveň srozumitelná také pro širší obec zájemců o problematiku středověkého „světa islámu“.

Třetí svazek Uměleckých památek Moravy a Slezska organicky navazuje na předchozí díly (A–I, 1994; J–N, 1999) – formálně, metodikou výzkumu i zpracováním; k tomu bylo vše vyloženo v Úvodu 1. svazku UPMS. Na vymezeném území (viz mapu na proponovaném přídeští) se zabývá 270 sídelními celky, městy, městečky, vesnicemi a jejich částmi v abecedním uspořádání sub č. 655–802, obsahujícími díla umělecké povahy v rozsahu od slovanské kultury po současnost. Zabývá se hist. urbanismem, výtvory z oblastí architektury, sochařství, malířství a uměleckého řemesla – pokud se nacházejí in situ. Zmiňuje i depozitní instituce, archivy a muzea, a souborně charakterizuje jejich umělecké sbírky. Významnou součástí tohoto svazku je rejstřík umělců se základními biografickými údaji, zahrnující na 3000 jmen obsažených v dosud vydaných dílech, a také obrazová složka reprezentující 2010 fotografií a 356 výkresů.

Profesor Rudolf Zahradník byl v letech 1993 až 2001 předsedou Akademie věd České republiky, poté jejím čestným předsedou. Především byl ale výraznou postavou vědeckého i společenského života, daleko přesahující hranice své vlasti. V této knize, která je zároveň poctou i jeho paní Mileně, na manžele Zahradníkovy vzpomínají přátelé, rodina, kolegové i žáci, kteří měli všichni možnost zažít laskavou, ale zároveň nesmlouvavou přítomnost Rudolfa Zahradníka a nekonečnou přívětivost jeho manželky.

Výbor zahrnuje dva texty Eliase Canettiho. V souboru esejů Kniha proti smrti autor – vědom si konečnosti lidské existence, ale až zápasivě ji nepřijímající – medituje způsobem někdy až neuvěřitelně překvapivým nad ohraničeností existence člověka; jeho konečnost tu vášnivě odmítá, tu se s ní rezignovaně smiřuje. V Hampsteadu, anglickém městě, kde nějaký čas žil, zaznamenával Canetti jako obvykle své postřehy o politice, umění či tvůrcích. Tyto jeho stručné i obsáhlejší úvahy, krátké i delší myšlenky, někdy téměř aforistické, ale vždy pronikavé, obsahuje kniha Dodatky z Hampsteadu.

Dokumentární a částečně memoárová kniha na základě historických pramenů, rozhovorů s pamětníky i účastníky a vlastních zážitků vypráví o událostech pražského jara 1968. Nechybí široce a detailně pojaté historické pozadí ani pohled do každodenního života občanů i vojáků, kniha se zároveň nese v emocionálním duchu tohoto převratného období. Značnou měrou se zaměřuje na vyvracení zažitých mýtů, které tuto historickou kapitolu dodnes obklopují, a příběhy jsou nezřídka představeny z několika hledisek. První část připomíná vnitropolitické i mezinárodní souvislosti pražského jara, jeho průběh a příčiny; druhá část již pojednává přímo o bulharské účasti na intervenci a jejích ohlasech v Bulharsku – od srpna 1968 až do současnosti.

Výběr z Kennanovy diplomatické i osobní korespondence od října 1938 do září 1939, kdy působil jako tajemník amerického vyslanectví a později generálního konzulátu v Praze. Depeše a zprávy určené většinou americkému ministerstvu zahraničních věcí analyticky rozebírají např. události sudetské krize, Mnichova, okupace českých zemí a vznik Slovenského státu. Analyzují česko-německé a česko-slovenské vztahy, sledují postupně se rozvíjející antisemitskou politiku, rozebírají situaci na Podkarpatské Rusi a začlenění bývalého Československa do středoevropského prostoru a jeho vztahy s Polskem a Maďarskem. S fotografickou přesností popisují 15. březen 1939 v Praze, jakož i příjezd říšského protektora do Prahy a celkovou atmosféru těchto ponurých dní. Všímají si i ozbrojených střetů podél slovensko-maďarské a česko-polské hranice. Analyzují ekonomickou situaci Protektorátu i samostatného Slovenského státu a vývoj české a slovenské měny. Většina depeší sleduje všeobecné trendy v obou částech bývalého Československa, činnost protektorátní vlády a nálady obyvatelstva. Soubor depeší doplňuje jedna souhrnná zpráva z října 1940, která sumarizuje rok a půl trvání Protektorátu Čechy a Morava. Kladem Kennanových zpráv je objektivnost, nezaujatost, faktografická přesnost a schopnost důkladné analýzy a následné pronikavé syntézy.

Kniha čtenářům přibližuje místa, která jsou spojena s činností lidí, již se v době druhé světové války zapojili do odbojové činnosti navázané na tehdejší Sovětský svaz. Od zpravodajců, kteří v protektorátu působili od rozpadu Československa, přes výsadky vysílané z různých center ze Sovětského svazu s úkoly zpravodajskými až po skupiny ryze bojové, vysazené s cílem vytvořit na okupovaném území partyzánské skupiny a posílit ozbrojený boj proti nacistům. Kromě osudů konkrétních vojáků, občanů předválečného Československa, z nichž většina v SSSR prošla speciálním výcvikem, jsou v knize vzpomínáni i jejich domácí pomocníci, bez kterých by se stanovené cíle nepodařilo splnit.

Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Předkládaná kniha, kterou připravil jeho syn René a doplnil ji úvodním slovem a svými autentickými fotografiemi, představuje především Böllovy deníkové zápisky z oněch několika dní strávených v Praze, dále jeho dva esejistické texty reflektující srpnové události a několik rozhovorů pro tisk. Máme tak jedinečnou možnost dozvědět se, jak vnímal Pražské jaro, jeho násilné potlačení a pozdější vývoj v ČSSR význačný západoněmecký spisovatel, pro nějž byla svoboda nedělitelná.

Slavná novela Gradiva od Wilhelma Jensena z roku 1902 (knižně vyšla 1903) vypráví příběh mladého archeologa Norberta Hanolda. Bludné představy a sugestivní sny ho zavedou z domova až do daleké Itálie, kde pátrá po tajemně kráčející dívce, kterou zná z antického reliéfu a již si pro sebe nazve Gradiva. Přízračné setkání, které se odehraje v troskách Pompejí v žáru poledního slunce, přinutí Hanolda i čtenáře pochybovat, zdali se jedná o realitu, či sen. Je Gradiva přeludem, nebo skutečnou dívkou z masa a kostí? Může se Hanold spoléhat na svůj úsudek, nebo ho zcela ovládly bludné představy? Jeho italská výprava se tak postupně stává poutí do temných zákoutí vlastní duše a návratem k sobě samému. Novela Gradiva i dlouho po svém vzniku inspirovala řadu literárních a výtvarných děl (mj. Andrého Bretona, Andrého Massona, Salvadora Dalího) a filmů. A zaujala také slavného psychiatra Sigmunda Freuda, který jejímu rozboru věnoval samostatnou studii. „Básníci a spisovatelé jsou cennými spojenci a je třeba si vysoce vážit jejich svědectví, neboť mívají povědomí o řadě věcí mezi nebem a zemí, o nichž si naše školní moudrost může nechat jen zdát,“ tvrdí Freud v analýze Blud a sny v Gradivě z roku 1907, své vůbec první rozsáhlejší literární studii. Podle zakladatele psychoanalýzy podává Jensen v Gradivě natolik precizní popis rozvoje a terapie bludu, jako by se jednalo o opravdovou psychiatrickou studii. Archeolog Hanold, který podléhá bludným představám, se podle Freuda stává reálným pacientem trpícím neurózou, na němž jeho vysněná dívka Gradiva alias Zoë uskuteční psychoanalytickou léčbu, jako by byla zkušeným psychiatrem. A Hanoldovy sny nejsou podle Freuda ničím jiným než vytěsněnými erotickými touhami, a také proto na ně ve studii brilantně aplikuje metodu známou z Výkladu snů.

Druhová diverzita vývojových linií organismů na Zemi je úžasně bohatá a stále ji známe pouze částečně a neúplně. Mezi nejlépe známé živočichy nesporně patří savci. V posledních dekádách došlo v této oblasti k zásadnímu pokroku díky aplikaci molekulárních a genetických metod i vyspělých výpočetních postupů. Fylogeneze savců je tedy dnes velmi dobře známá a systém skupiny vytvořený v posledních dvou desetiletích tak můžeme pokládat za blízký konečnému stavu poznání. Tato kniha podává přehled těchto současných poznatků. Hlavní pozornost je věnována žijícím formám, u kterých se mohou plně uplatňovat pokročilé postupy molekulární fylogenetiky a systematiky, ale zařazeny jsou i čeledi vyhubené v historické době. Zmíněny jsou rovněž i vymřelé linie, známé pouze z fosilního záznamu, které mají s dnešními druhy blízkou nebo vzdálenou vývojovou návaznost.

Konfliktní téma spojené se jmény S. Bandery, R. Šuchevyče, Organizace ukrajinských nacionalistů a Ukrajinské povstalecké armády budí vášně daleko od hranic postsovětského prostoru. Události na Ukrajině roku 2014 ukázaly náchylnost této problematiky ke zneužití, ať již strůjci oživené ruské agrese, polskými nacionalisty, nebo ukrajinskými politickými technology postsovětské éry. Kniha je v českém akademickém prostředí prvním pokusem podat objektivní obraz zrodu a formativní etapy hnutí, jehož historická role dělí nejen historiky, ale i celé národy a jejich politické reprezentace. Publikace se zabývá polsko- -ukrajinským nacionálním soupeřením na pozadí dějin meziválečné Evropy, svým záběrem ale zasahuje ještě do 19. století, jehož duch přeťala první světová válka, a nezastavuje se ani před dramatickým děním na československé Podkarpatské Rusi pomnichovského období.

Dne 1. června 1953 vstoupilo do stávky několik významných pražských průmyslových podniků v čele s tehdejším mamutím strojírenským a hutním koncernem ČKD Stalingrad. Dělníci se bouřili proti sociálním důsledkům ohlášené měnové reformy, vyšli z bran továren, a připravovali dokonce protestní pochod na Pražský hrad. Politické důsledky takového činu by byly nedozírné. Vedení komunistické strany se ocitlo v prekérní situaci, protože revoltu vyvolaly stejné závody, které ještě před pěti lety aktivně pomáhaly zajišťovat v ulicích metropole únorový státní převrat. Hrozil proto zásadní otřes legitimity celého systému. Co se však v tomto období v továrnách skutečně změnilo? Dochované dokumenty včetně unikátních fotografií umožnily autorovi knihy rekonstruovat nejen tyto zapomenuté červnové události, ale také obecnější atmosféru v tehdejším průmyslu.