Academia strana 22 z 189

Mezní vrstva atmosféry, tj. spodní část atmosféry, je pro člověka přirozeným prostředím a příznivě i nepříznivě ovlivňuje styl jeho života. Kniha shrnuje stručnou historii jejího výzkumu, základní pojmy a definice, popisuje proudění v rotující souřadné soustavě či charakteristické vlastnosti turbulentního proudění a metody matematického a fyzikálního modelování, včetně validace modelů matematických. Dále se zabývá novějšími přístupy a poznatky, jakými jsou například koherentní struktury či problém mnoha měřítek v turbulentním proudění. Na příkladech jsou uvedeny aplikace popsaných metod.

Druhé, upravené a doplněné vydání Akademické příručky českého jazyka od kolektivu autorů Ústavu pro jazyk český AV ČR, se schvalovací doložkou MŠMT. Příručka obsahuje poučení o českém jazyce, zejména o pravopisu, zvukové stavbě, morfematice, tvarosloví, slovotvorbě, o některých syntaktických jevech a také kapitoly o formální úpravě písemností a jazykové etiketě. V porovnání se současnými Pravidly českého pravopisu a mluvnicemi jsou některé výklady v příručce podrobnější a ucelenější (např. v oblasti psaní velkých písmen, interpunkce, shody přísudku s podmětem, skloňování osobních a zeměpisných jmen). Ve výkladech se uvádějí i rozpory v údajích, které jednotlivé jazykové příručky obsahují, nebo rozdíly mezi kodifikací a spisovnou normou. V takových případech je připojen hodnotící komentář a doporučená řešení. Nově byly do příručky doplněny kapitoly o výslovnosti a o přechylování. Kniha je určena všem zájemcům o češtinu, a to jak široké veřejnosti, tak jejím profesionálním uživatelům, zvláště učitelům a studentům. Akademická příručka českého jazyka získala cenu nakladatelství Academia Nejprodávanější kniha roku 2014 a cenu Český bestseller 2014 v kategorii odborná a populárně-naučná literatura pro dospělé. Její původní internetová verze – Internetová jazyková příručka (http://prirucka.ujc.cas.cz) – byla v roce 2009 oceněna medailí MŠMT 1. stupně za zlepšování podmínek pro výuku mateřského jazyka na všech typech škol a dosud ji využilo více než jeden a půl milionu uživatelů češtiny.

První díl memoárů Stanislava Komárka zahrnuje nejen jeho vlastní vzpomínky na jihočeská městečka Kardašovu Řečici a Jindřichův Hradec v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století, ale podle vypravování svých prarodičů popisuje i poměry na jihočeském venkově počínaje počátkem dvacátého století: tradiční zemědělství, chov dobytka a využívání lesů a rybníků, lokální lidové znalosti živočichů a rostlin, tradiční rozdělení rolí v rodině i názory na místo a úkoly dětí, místní folklór, stravovací zvyklosti, lidovou medicínu a průběh církevního roku. Líčí, jak se tato tradice přes otřesy obou válek a komunistického puče přetransformovala v soubor zvyklostí komunistických, hledajících i ve frustrující každodennosti nějakou drobnou radost... Druhý díl memoárů Stanislava Komárka líčí autorovo studium biologie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na přelomu 70. a 80. let dvacátého století, tento dnes už zcela zmizelý svět tehdejší univerzity i normalizačního velkoměsta. Následně popisuje autor svou emigraci do Rakouska (1983) s jejími někdy vzrušujícími peripetiemi, život emigranta a české emigrační komunity v této zemi, své cesty po světě a nadšení z vypuknutí revoluce roku 1989 v Československu, jakož i svůj návrat zpět na Přírodovědeckou fakultu v roce 1990 a zakládání Katedry filosofie a dějin přírodních věd spolu se Zdeňkem Neubauerem. Líčí nezapomenutelnou a pohnutou atmosféru „zlatých devadesátek“ v Praze, období, jehož detaily je už obtížno uvěřit i přímým účastníkům a spolutvůrcům – jak vůbec mohlo proběhnout tak zásadní přestrukturování ekonomické, organizační i ideové? Memoáry končí rokem 2000, kdy prudké změny pozvolna ustávají a nastává dlouhá, klidná a poněkud monotónní perioda, na jejíž zhodnocení je dosud brzy...

Kniha vzpomínek i pohledů do budoucnosti armádního generála Petra Pavla. Otevřenými odpověďmi i slovy vzpomínek vypráví armádní generál Petr Pavel o své cestě z vojenského gymnázia k nejvyšší světové vojenské funkci, jaké kdy Čech dosáhl předsedy Vojenského výboru NATO. Vzpomínky na dětství, záliby, návštěvy rozhodujících míst života, fotografická příloha ze soukromých alb. Jaký je držitel nejvyššího francouzského vyznamenání, Řádu čestné legie, a nejvyššího amerického vyznamenání, řádu Legie zásluh, v soukromí, prozradí generálovi nejbližší. Pohled bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR na pozici a bezpečnost naší země v příštích letech. Rozhovor s generálem Petrem Pavlem o zákulisí, v němž se rozhoduje o budoucím světě.

Mircea Eliade (1907–1986), bukurešťský rodák, historik náboženství a literát, ve své románové fresce předkládá dokonalý příklad toho, jak dialektika posvátného a světského, která je úhelným kamenem autorovy fenomenologie náboženství, funguje v kontextu prozaického díla. Na ústřední postavě Ştefana Vizira, který se snaží najít absolutní lásku a zároveň vyvázat z přítomného času poznamenaného „terorem dějin“, je patrný kosmogonický mimetismus, jenž tvoří základ jeho mnohdy nepochopitelného jednání. Z pohledu čtenáře je však i toto hledání skryté, neboť jeho hlavní etapy se dají sotva rozeznat od víceméně běžných událostí v životě rumunského intelektuála v době mimořádných dějinných krizí (nástup fašismu, pokus Železné gardy o puč, vojenská diktatura maršála Antonesca, druhá světová válka, ruská okupace a nastolení surového stalinského režimu).

Knihu lze právem považovat za vyvrcholení autorovy celoživotní tvůrčí práce a základní zdroj jeho pozdní filozoficko-symbolické poezie. Obsahově navazuje na myšlenky z esejů Magie či Per amica silentia lunae a na povídky jako Rosa alchemica, Desky zákona a Klanění králů .Kniha tak spojuje Yeatsův zájem o irský folklor, mystiku a ezoterické vědy, ale i o filozofii, politiku a samozřejmě básnickou tvorbu. Dílo je rozděleno do pěti knih věnovaných psychologii, dějinám umění, estetice či filozofii dějin. Lze ho vnímat jako ucelený soubor „metafor pro poezii“, básnických obrazů v próze i jako ambiciózní pokus o načrtnutí všeobjímajícího filozoficko-estetického systému.

Kniha přináší politicko-filosofický spis Jana Jesenského (1566–1621) Pro vindiciis contra tyrannos oratio (tj. Řeč ve prospěch nároku na odpor proti tyranům) z roku 1620 ve dvojjazyčném latinsko-českém čtenářském vydání pod zkráceným názvem Proti tyranům. Jesenský, který jako rektor pražské univerzity náležel k čelným představitelům povstání českých stavů proti králi Ferdinandovi II., zamýšlel v tomto textu poskytnout vzbouřeným stavům ucelenou ideovou základnu a ospravedlnit jejich postup před zahraniční veřejností. Přestože spis po porážce povstání zapadl a byl v podstatě zapomenut, jedinečným způsobem dokresluje východiska a pozadí událostí, jež stály na počátku třicetileté války. Jeho význam pro poznání evropského myšlení doby spočívá také v tom, že dokládá reflexi názorů kalvínských teoretiků odporu, tzv. monarchomachů, v českých zemích.

Příběh doktora Johanna Fausta, který se upsal ďáblu, aby s jeho pomocí dosáhl poznání všech tajemství života a světa, je jedním ze základních témat evropské kultury a existuje nespočet zpracování literárních, hudebních i výtvarných. Zmínky o tomto kouzelníkovi, lékaři, filozofovi a černokněžníkovi se objevovaly od počátku 16. století v německé literatuře, v dopisech, v městských knihách, v kázáních nebo i v účtech za sestavení horoskopů. V roce 1587 pak u nakladatele Johanna Spiesse ve Frankfurtu nad Mohanem vyšla poprvé knížka shrnující vše, co bylo o doktoru Faustovi známo. Dosáhla ohromného úspěchu – jen do konce 16. století vyšla nejméně ve dvaceti dalších, pozměňovaných a doplňovaných vydáních a začala být také překládána do dalších jazyků. V roce 1611 ji do češtiny přeložil a vydal humanistický literát Martin Carchesius, a právě jeho překlad se stal východiskem faustovské tradice v české literatuře dalších staletí. Moderní vydání Carchesiova překladu v roce 1989 připravil a úvodní studii napsal Jaroslav Kolár. Nyní vychází jeho vzorná edice podruhé, rozšířená o další studii, kterou napsal Matouš Jaluška.

Kolektivní monografie interdisciplinárního charakteru kriticky zkoumá koncept univerzality lidských práv z pohledu práva, politologie, sociologie, historie a filozofie a zabývá se zejména problematikou postavení lidských práv jako konceptu postulovaného z lokálních pozic euroatlantické části světa, který má však globální ambice, a jeho střetu s jinými normativními koncepty, jež se v globalizovaném světě nacházejí na různých úrovních (náboženské systémy, lokální tradice a zvyky a podobně). Tyto globální interakce, které neustále nabývají na intenzitě a významu, jsou zkoumány zejména s ohledem na jejich lokální projevy v prostoru zemí Evropské unie a na hledání východisek a návrhů možných řešení pro veřejnou debatu, která se vede v České republice.

Vývojové tendence vojenství se jen zřídka zastavují před státními hranicemi. Vojenské dějiny jsou však až dodnes z velké míry národními dějinami. Popsat vojenské dimenze minulosti z evropské perspektivy proto znamená stanovit nové akcenty a otevřít tak překvapivé náhledy. To odpovídá nejen zájmu historické vědy o mezinárodní a nadnárodní procesy, ale odráží to také vývoj bezpečnostní politiky, směřující k vytvoření mnohonárodních ozbrojených sil. Renomovaní historikové z 25 států si vzali pod drobnohled vztahy v Evropě v období od 19. století, přesahující hranice jednotlivých zemí. Tato inovativní kniha, vybavená četnými obrázky, grafy a mapami, poprvé osvětluje otázky zavrhování války a míru, změn v poměru mezi civilní a vojenskou sférou, reprezentace vojenství v podobě obrazů vlastních i cizích, jakož i vztahů ozbrojených sil v rámci vojenských aliancí od napoleonských válek. Uvedené problémy zkoumá z transnacionální perspektivy a stává se tak cenným vodítkem pro historiky i širší veřejnost.

Tato kniha představuje kulturní diplomacii Čínské lidové republiky v letech 2012–2017 jako jeden z prostředků, který jí má zajistit postavení světové ekonomické a politické velmoci. Podobně jako byla v rané a císařské Číně kulturní a civilizační autorita využívána k utváření vztahů s okolním světem, i současná Čína se snaží kulturu využít k nabytí měkké moci a k prosazení státních zájmů. Kulturní diplomacie je důležitou strategií vytváření mezinárodního obrazu mimo jiné i proto, že vládnoucí Komunistická strana Číny od osmdesátých let 20. století postupně upozaďuje ortodoxní komunistickou ideologii a prezentuje Čínu jako nositelku tradičních kulturních hodnot tisícileté čínské civilizace. Tyto projevy jsou zvláště patrné v posledních letech, kdy Čína vystupuje ve stále výraznější roli v mezinárodních vztazích.

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na základě metody orální historie – výpovědí pamětníků vyhledaných doma i v zahraničí – se autorovi podařilo do detailů zrekonstruovat několikaletý život bývalých studentů v koncentračním táboře. Autor podrobně popsal praktiky Němců zaměřené na likvidaci inteligence českého národa. Zaměřil se na pocity studentů, jejich obětavé chování a statečné jednání v nelidských podmínkách.

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na základě metody orální historie – výpovědí pamětníků vyhledaných doma i v zahraničí – se autorovi podařilo do detailů zrekonstruovat několikaletý život bývalých studentů v koncentračním táboře. Autor podrobně popsal praktiky Němců zaměřené na likvidaci inteligence českého národa. Zaměřil se na pocity studentů, jejich obětavé chování a statečné jednání v nelidských podmínkách.

Utrpení studentů z akce 17. listopad 1939 v koncentračním táboře Sachsenhausen Kniha je výsledkem výzkumu zaměřeného na události 17. listopadu 1939, kdy bylo po demonstracích odporu českého lidu proti německé okupaci Čech a Moravy v souvislosti s pohřbem Jana Opletala odvlečeno 1200 českých vysokoškolských studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen. Na základě metody orální historie – výpovědí pamětníků vyhledaných doma i v zahraničí – se autorovi podařilo do detailů zrekonstruovat několikaletý život bývalých studentů v koncentračním táboře. Autor podrobně popsal praktiky Němců zaměřené na likvidaci inteligence českého národa. Zaměřil se na pocity studentů, jejich obětavé chování a statečné jednání v nelidských podmínkách.

Publikace shrnuje zásady ekonomiky a účetnictví podle zákona č. 341/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb. a navazujících zákonů o účetnictví a daních a prováděcích předpisů platných pro veřejné výzkumné instituce včetně specifik v metodice hospodaření v rámci AV ČR. Tento přehled je určen zejména pro ekonomické pracovníky veřejných výzkumných institucí – VVI. Má za cíl analyzovat a osvětlit „ekonomické nastavení“ VVI, a pomoci tak pochopit specifika VVI v oblasti řízení, nakládání s majetkem, účetnictví, daní i pracovněprávních vztahů.

Román se odehrává v malém domku ve fiktivním jihočeském městečku jménem Kropáčova Blatnice mezi lety 1900 až 2000. Žije v něm, či v rámci dvacátého století spíše přežívá, několik generací téže rodiny, přes kterou se žene série pohrom v podobě obou válek a posléze komunismu. O politiku se nezajímají, ta se však zajímá o ně. Kniha vlastně nemá žádného hlavního hrdinu a jedná o mikrotechnice moci, která se nenápadně odehrává ve všech domečcích nezávisle na tom, zda vládne císař, fýrer nebo generální tajemník. Na pozadí rybníků, rašelinišť a malebných lidových tradic se jejich obyvatelé navzájem podporují i dusí a ženou se do rozmanitých psychosomatických chorob. Výsledkem není ani idyla, ani peklo, ale cosi přesně na půl cestě mezi nimi. Román je věnován oběma autorovým babičkám, bezděčným lidovým kouzelnicím, které jako slepí pavouci zaplétaly osudy své i jiných a vůbec ženskému principu, na kterém živý svět stojí.