Academia strana 96 z 189

První české úplné vydání autorova stěžejního díla, odhalujícího a popisujícího poměry v sovětských komunistických koncentračních táborech, které se stalo synonymem politické a lidské obžaloby stalinismu. A. Solženicyn čerpá jak z vlastních zkušeností politického vězně, který prošel hrůzami Gulagu, tak z dobových dokumentů a mnoha autentických svědectví. Osud jednoho vězně, sledovaný a popsaný od zatčení přes vyšetřování, soud a transport do tábora, i další příběhy jednotlivých vězňů vedou pak au tora k úvahám o nesmyslné krutost a absurditě sovětského zákonodárství a poměrů ve Stalinově éře.

V předkládané knize autor shrnuje výsledky svých výzkumných výprav do oblasti bolivijské, peruánské a přilehlé brazilské Amazonie. Nechává čtenáře nahlédnout do přírodních i společenských poměrů panujících v současné západní a jihozápadní Amazonii. Popisuje různé formy zaplavovaných i nezaplavovaných lesů a představuje jejich typické živočišné obyvatele. Pozornost přitom věnuje především drobnějším a často přehlíženým tvorům. Současně vede čtenáře i na návštěvu k prostým amazonským osadníkům, lovcům a sběračům para ořechů, aby ukázal, co dnešní život v pralese vlastně obnáší.

Tři autorky (Virginia Woolfová, Sylvia Pathová, Sarah Kaneová) a jejich dílo jsou předmětem psychologické analýzy, jejímž cílem je zdokumentovat sebevražedný proces. Důraz je kladen na zachycení psychologických fenoménů přímo souvisejících se sebevraždou

Albert se objevil kdysi nečekaně v mé mysli. Poznamenal jsem si jeho jméno do počítače. Usadil se tam a čekal, co se bude dít. Byl trpělivý. Projevil se jako slušně vychovaný budoucí literární hrdina, který ví, že ho autor nemůže pozvat z čekárny na papír dřív, než ho políbí Múza. Věděl, že Múza má moc práce a je třeba čekat na její polibek. Když na mne - dle pořadníku - došla řada, /múza přijela taxíkem/, bylo možno se dát do práce. Její polibek nechutnal po Chanelu, spíš po větrovém bonbonu, ale kdo by si stěžoval…Na tomto místě musím poděkovat Albertovi, za to, že zasahoval do práce velice taktně. Dokonce tak nenápadně, že ani nevím, kdo z nás věnoval příběhu více času.

Výzkumný tým Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze shromáždil, uspořádal, zpracoval a v základních otázkách interpretoval empirické sociologické výzkumy, které se na souborech reprezentativních za cel

V předkládané knize autor shrnuje výsledky svých výzkumných výprav do oblasti bolivijské, peruánské a přilehlé brazilské Amazonie. Nechává čtenáře nahlédnout do přírodních i společenských poměrů panujících v současné západní a jihozápadní Amazonii. Popisuje různé formy zaplavovaných i nezaplavovaných lesů a představuje jejich typické živočišné obyvatele. Pozornost přitom věnuje především drobnějším a často přehlíženým tvorům. Současně vede čtenáře i na návštěvu k prostým amazonským osadníkům, lovcům a sběračům para ořechů, aby ukázal, co dnešní život v pralese vlastně obnáší.

V předkládané knize autor shrnuje výsledky svých výzkumných výprav do oblasti bolivijské, peruánské a přilehlé brazilské Amazonie. Nechává čtenáře nahlédnout do přírodních i společenských poměrů panujících v současné západní a jihozápadní Amazonii. Popisuje různé formy zaplavovaných i nezaplavovaných lesů a představuje jejich typické živočišné obyvatele. Pozornost přitom věnuje především drobnějším a často přehlíženým tvorům. Současně vede čtenáře i na návštěvu k prostým amazonským osadníkům, lovcům a sběračům para ořechů, aby ukázal, co dnešní život v pralese vlastně obnáší.

Výzkumný tým Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze shromáždil, uspořádal, zpracoval a v základních otázkách interpretoval empirické sociologické výzkumy, které se na souborech reprezentativních za cel

Monografie je výsledkem dlouholetého studia problematiky české literatury v časopisech doby národního obrození. Představuje českojazyčný periodický tisk z let 1830–1850 jako v dané době nejvýznamnější prostor pro publikování a recepci krásné literatury. Za pomoci korespondence, vzpomínek a dobové publicistiky rekonstruuje podmínky, za nichž časopisy vycházely (rakouská cenzura, nakladatelé českojazyčných časopisů, autorské honoráře, vliv národní ideologie), a podobu komunikace uvnitř časopisů (redaktor–autor–čtenář). Druhá polovina knihy se zabývá formálními a obsahovými faktory časopiseckého prostředí, které determinovaly publikovanou poezii a krásnou prózu, a podává její charakteristiku (žánry, témata, funkce, původnost a překladovost). Součástí monografie je obsáhlá příloha.

Studie věnovaná vybraným rysům naší současné společnosti historickým, sociálním, ekonomickým a kulturním tématům. Nejde o učebnici ani prognostickou studii čtenář v knize najde řadu netradičních, či řidčeji se objevujících témat, která nicméně ji ž dnes mnohé vypovídají o podobě budoucí společnosti (např. v časti věnované proměnám práce či tzv. karnevalové kultuře). Nesporným kladem esejů je vysoká jazyková kultura a pečlivě uváděné odkazy. Autoři umožňují čtenáři srovnat svůj pohled s citace mi z prací jiných autorů, aby tak dokumentovali ani ne tak zdroje svých úvah či rozdíly v přístupu k popisovaným jevům, jako spíše kontext, ve kterém své poznatky a závěry formulují.

Jednoho dne Švejka začne pálit dobré bydlo, možná se mu už přejedl fenomenální "týdenní guláš paní Müllerové", možná ho znudily pravidelné procházky s pejskem Pablbíkem...vydává se do světa. Na jiném místě si Don Quichotte pořídí nového oře (tentokrá t se ovšem jedná o starší motocykl české výroby) a také on se vydává za novými dobrodružstvími. Potkají se na hraničním přechodu a od té chvíle putuje tato nesourodá, leč skvěle se doplňující dvojice společně, reáliemi současného světa na přelomu 20. a 21.století. Doputují až na pobřeží Francie a odtud vyplouvají zaoceánskou lodí do Tramtariky. Na lodi dochází k souboji, v němž je zabit despotický, násilný manžel jedné z cestujících. Přes sympatie a podporu ostatních pasažérů, posádky i samotnéh o kapitána, nezbývá dvojici než se po přistání "tak trochu skrývat". Nakonec jsou naverbováni do tramtarické armády a v jejích řadách jsou odveleni do konfliktu v Onakstánu. Poté, co se zorientují v místních poměrech i samotné podstatě konfliktu, zji stí na čí straně je právo a pravda(alespoň její větší díl), společnými silami poukáží na nesmyslnost, směšnost celého boje a zaslouží se o mírové (vy)řešení. Návrat domů je však stále neláká. Nejprve ještě proputují mnoho dalších zemí a v každé zažív ají nějaké to, úsměvné, dobrodružství (setkání se Sherlockem Holmesem v Londýně, pití vod(k)y v Rusku...). Nakonec Don Quichotte doprovází Švejka domů, do Čech k paní Müllerové. Zde se, se svou věrnou motorkou Amálkou, pouští do poloamatérských závod ů motocyklů... Hlavní dějová linka je doplněna několika drobnými příhodami "na okraj", např. příběh Pablbíkovy psí lásky atp.

Jednoho dne Švejka začne pálit dobré bydlo, možná se mu už přejedl fenomenální "týdenní guláš paní Müllerové", možná ho znudily pravidelné procházky s pejskem Pablbíkem...vydává se do světa. Na jiném místě si Don Quichotte pořídí nového oře (tentokrá t se ovšem jedná o starší motocykl české výroby) a také on se vydává za novými dobrodružstvími. Potkají se na hraničním přechodu a od té chvíle putuje tato nesourodá, leč skvěle se doplňující dvojice společně, reáliemi současného světa na přelomu 20. a 21.století. Doputují až na pobřeží Francie a odtud vyplouvají zaoceánskou lodí do Tramtariky. Na lodi dochází k souboji, v němž je zabit despotický, násilný manžel jedné z cestujících. Přes sympatie a podporu ostatních pasažérů, posádky i samotnéh o kapitána, nezbývá dvojici než se po přistání "tak trochu skrývat". Nakonec jsou naverbováni do tramtarické armády a v jejích řadách jsou odveleni do konfliktu v Onakstánu. Poté, co se zorientují v místních poměrech i samotné podstatě konfliktu, zji stí na čí straně je právo a pravda(alespoň její větší díl), společnými silami poukáží na nesmyslnost, směšnost celého boje a zaslouží se o mírové (vy)řešení. Návrat domů je však stále neláká. Nejprve ještě proputují mnoho dalších zemí a v každé zažív ají nějaké to, úsměvné, dobrodružství (setkání se Sherlockem Holmesem v Londýně, pití vod(k)y v Rusku...). Nakonec Don Quichotte doprovází Švejka domů, do Čech k paní Müllerové. Zde se, se svou věrnou motorkou Amálkou, pouští do poloamatérských závod ů motocyklů... Hlavní dějová linka je doplněna několika drobnými příhodami "na okraj", např. příběh Pablbíkovy psí lásky atp.

Kniha se zabývá historií krajně pravicových politických subjektů v Čechách a na Moravě v období od počátku dvacátých let po konec druhé světové války. V úvodní části je popsán vznik fašismu v Itálii a nacionálního socialismu v Německu. Další kapitoly se zabývají jednotlivými politickými stranami, hlásícími se k těmto ideologiím a působícími v letech první republiky a protektorátu. Historie těchto subjektů je řazena chronologicky, značný prostor je věnován takzvanému Židenickému puči, jedinému po kusu extremistů o násilný státní převrat za éry demokratického Československa. Formace, působící v letech protektorátu, ve většině případů kolaborovaly s okupačním nacistickým režimem a publikace se zaměřuje i na tento fenomén. Součástí textu jsou ve dle popisu dějin jednotlivých stran či hnutí i osudy jejich nejvýraznějších představitelů, v závěru se čtenář seznámí s poválečným vyrovnáním národa s kolaborací v podobě retribucí na půdě Národního a mimořádných lidových soudů.

Filiálkou pekla na zemi nazval rakouský spisovatel a berlínský žurnalista Joseph Roth (18941939) třetí říši. Původem žid, vyznáním katolík a v psaní přesný kritik nacismu odešel z Německa v roce 1933 do exilu v Paříži. Výbor z tehdejších Rothových d opisů Stefanu Zweigovi, některých nezveřejněných rukopisů a zejména článků, jež vycházely v pařížských, ale i pražských novinách v letech 1933 až 1939, spojuje pronikavý styl. Autor jím odkrývá nacistické praktiky na poli kulturním a duchovním, vysmí vá se nacistické mytologii a jazyku, jasně pojmenovává jejich smyl a předpovídá budoucí vývoj. Jako protiváhu antisemitské, antikřesťanské a protikulturní politiky klade Roth jména a díla svých předchůdců a současníků německy píšících spisovatelů e vropského ducha od Petera Altenberga přes Manny až po Stefana Zweiga. Díky tomu kniha podává celistvou a hutnou zprávu o bohaté slovesné kultuře své doby a jejích tvůrcích ve chvíli, kdy začínají být systematicky ničeni.

Monografie Mezi Prahou a Vídní ve třech kapitolách analyzuje kontextuální předpoklady, povahu a význam vztahů mezi utvářející se českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století. Zaměřuje se především na rakouského spisovatele a kri tika Hermanna Bahra a českého básníka J. S. Machara, důležité iniciátory literárního prostředkování, akcentuje však i odlišnost a paralelnost obou moderních hnutí. První kapitola je věnována jednak povaze a proměnám Bahrova programu moderny (interpre tována jsou základní programová hesla Nervenkunst, Nervenromantik, Überwindung des Naturalismus, die Moderne, das gute Europäertum, Entdeckung der Provinz), jednak rozdílným motivacím Bahrova zájmu o českou kulturu a literaturu. Druhá kapitola sleduj e v textech různých žánrů (lyrika, korespondence, autobiografie, polemika, fejetonistika) proměny tvorby J. S. Machara po jeho přesídlení z Prahy do Vídně v roce 1889, rekonstruuje literární a intelektuální kontakty, zasazuje tvorbu do kontextu česko vídeňské menšiny a literatury a komparuje ji s lyrikou vídeňské moderny. Třetí kapitola analyzuje spolupráci české literární moderny s redakcí vídeňského týdeníku Die Zeit, sleduje procesy seskupování, propojování, emancipace a rozptýlení stejně jako zpětný vliv osobních vazeb a rozvíjejících se časopiseckých sítí na formulaci jednotlivých pozic a programů (zejména České moderny, ale i Bahrova pojetí Mladého Rakouska). V závěru je zaznamenán moment, kdy do procesu prostředkování vstupují vedle č eských modernistů i mladí němečtí autoři z Čech. Hledisko vzájemných vztahů mezi českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století otevírá nový kontext pro studium obou moderních hnutí a modernismu přelomu století obecně, přináší nov é otázky a motivy, upozorňuje na dosud opomíjené aktivity českých i německojazyčných vídeňských autorů, vybízí k dalšímu studiu kontaktů mezi pražskými českými a německými autory přelomu století mladší i starší generace.

Kniha pojednává různé aspekty vztahů lidí a zvířat v evropských i mimoevropských kulturních kontextech, téma, které se celosvětově tlačí do centra pozornosti. Je zde zohledněno naše subjektivní vnímání živých tvorů, lov, úloha zvířat jako obětí, dome stikační procesy a fenomén chovatelství, ochrana zvířat a ochrana druhů, užití zvířat v medicínských výzkumech a jako modelu pro chování a fungování lidí a další jednotlivé facie vztahu člověkzvíře. Jsou zvířata divé bestie, ochlupení bližní či bezd uché automaty?