Akropolis strana 52 z 52

Je pomalu již v Čechách ustáleným paradoxem, že věci ve světě známé a úspěšné, jsou zde opomenuty či určeny výlučnému publiku. Nejinak je tomu se základní Machovcovou prací Ježíšem. Ve světě tato kniha vyšla bezmála ve 20 vydáních, kromě světových jazyků např. také japonsky. U nás vyšla v poněkud nešťastné ediční podobě jen jednou, těsně po listopadu 1989. Přitom jde o pronikavou analýzu možností, jež Ježíšovo – bez ohledu na božskou podstatu či absurdně náboženskou dogmatičnost – poselství skýtá. „Nadávali mi za ni všichni: katolíci, že jsem strašný ateista a neznaboh, ale i ateisti, jak to filozof vychází vstříc církvi a náboženství?!,“ komentuje osudy knihy autor, „Ale vnímavý čtenář si cestu k Ježíšovi zkrátka vždy najde,“ dodává. Kniha je charakteristická Machovcovým aktivním přístupem k dějinám, filozofii a praktickému dnešku. Druhé české vydání vychází v řadě Machovcových knížek.

V textu významné české spisovatelky a literární teoretičky Daniely Hodrové, není město sledováno jen jako téma či pozadí literárních (případně výtvarných) děl, ale především jako charakteristický a jedinečný způsob existence ve světě a prožívání a reflexe světa. V tomto smyslu se výklad v 1. části – Čtení a psaní města – ubírá od pokusu vymezit specifičnost „textu“ města k způsobům „psaní“ města (text-proud a text tkaný) v kapitole Město v síti textů je sledována dynamika města, jeho obrazů v síti textů se zvláštní pozorností k tzv. pražskému (kon)textu. Ve 2. části – Chůze městem – se výklad zabývá toposy spjatými s chůzí, tímto důležitým způsobem čtení i psaní města (chodec každodenní a „jiný“, mytický, dvojník, zavržený chodec aj.). Vše směřuje k části třetí – Obývání města –, ve které se na základě analýzy významných podob, „poloh“ a metafor města (např. město-podsvětí, „temná noc“ města) rýsuje archetypální, „hlubinné“ pojetí města. To plyne z hypotézy niterného propojení a soubytí obyvatel s městem – obyvatel, kteří město „čtou“ a „píšou“ nejen budováním města, ale i svou existencí a prožíváním, a města, které zdaleka není pouze inertní hmotou, ale dynamickým a „cítícím“ celkem, subjektem svého druhu. Tento subjektivní aspekt města se projevuje i ve způsobu, jímž je text o městě napsán. Text je doprovozen autorčinými fotografickými přílohami, zachycujícími městské domovní skulptury hlav, dále pak ukázkami ze světové literatury a rejstříky.

Poměrně objemná kniha Kateřiny Janouchové seznámí čtenáře se vším, co souvisí s narozením a výchovou dítěte od nejútlejšího věku až po pubertu. Kromě klasických "výchovných" kapitol autorka ve své knize zabývá i pro rodiče nesnadnými situacemi - jak mluvit s dětmi o sexu, o rozvodu, o novém partnerovi aj. Kniha je také velmi aktuální pro rodiče, vychovávající své potomky v naší době komunikačních technologií - videa, televize, počítačů, mobilních telefonů, v otázce stravovacích návyků, oblečení, kapesného, zabývá se nebezpečím poruch příjmu potravy (bulimie a anorexie), šikanou, kapesným a mnoha dalšími otázkami, s nimiž si dnes rodiče často neví rady.

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných `tiskových magnátů` J. Voskovce a J. Wericha - objevují se zde např. jejich `paměti` z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a `kuchyně` této scény.

Čeština expres 1 (úroveň A1/1) je přepracovaným a rozšířeným vydáním populární učebnice Czech Expres 1. Publikace představuje první část dvoudílného základního kurzu „češtiny pro přežití“. Nová podoba učebnice vychází vstříc požadavkům Společného evropského referenčního rámce a je určena začátečníkům, kteří chtějí rychle dosáhnout jazykové úrovně A1. V sedmi prakticky zaměřených lekcích se zájemci o češtinu naučí zorientovat se a reagovat v základních komunikačních situacích (např. témata Seznámení, Orientace, Moje rodina, Kdy se sejdeme apod.). Učebnice se soustředí na zvládnutí řečových dovedností, především mluvení a poslechu. Česká gramatika je zde maximálně zjednodušena a student ji sám objevuje prostřednictvím textů a přehledných tabulek. Čeština expres 1 sestává z jednojazyčného, česky psaného textu učebnice, jehož součástí je nově i pracovní sešit, a Přílohy se slovní zásobou, gramatickými tabulkami a vysvětleními, které zprostředkují poznání češtiny v mateřském jazyce studenta (zároveň vychází anglická, německá a ruská mutace, připravujeme i další jazyky). Text učebnice doplňuje množství barevných fotografií a originálních ilustrací včetně oblíbených komiksů. Publikace obsahuje zvukové CD. Manuál pro učitele zdarma na www.czechstepbystep.cz.

Bonbonek pro všechny milovníky J. Voskovce a J. Wericha, přinášející dosud knižně nepublikované materiály. Kniha mapující duchovní ovzduší, panující v a kolem Osvobozeného divadla, představuje její tvůrce, spolupracovníky a vše, co dotvářelo kolorit této jedinečné scény. Doplňuje ji ojedinělá antologie časopisů Osvobozeného divadla, vydávaných pod názvy /Vest Pocket Revue/ a /Lokální patriot /(antologie je pořízena formou reprintu vč. dobových inzerátů). Zatímco první z nich usiloval o začlenění do širokého proudu evropské avantgardy (svědčí o tom např. příspěvky P. Soupaulta, A. Jarryho, P. Picassa, J. Cocteaua, B. Cendrarse, T. Tzary či G. Ribemont-Dessaignese, ale i J. Šímy, K. Teiga, Vl. Vančury, E. F. Buriana, K. Biebla, J. Honzla, J. Ježka i samotných `tiskových magnátů` J. Voskovce a J. Wericha - objevují se zde např. jejich `paměti` z druhé poloviny 30. let), dává druhý titul nahlédnout především do zákulisí a `kuchyně` této scény.

Profesor Josef Koutecký, zakladatel dětské onkologie v ČR a dlouholetý děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, je nejen vynikajícím odborníkem, milovníkem a znalcem umění a historie, ale také oblíbeným řečníkem. Ve čtvrté knize z edice jeho Krásných setkání čtenář nalezne několik desítek krásných projevů: zdravice institucím a odborným zasedáním, laudace významným osobnostem při příležitostech osobních jubileí, představení čestných doktorů při předávání tohoto titulu z podnětu 2. lékařské fakulty, ale také projevy na křtech hudebních nosičů a knih a mnohé další. Jeho proslovy mají daleko do strnulé oficiality, charakterizuje je skutečnost, že jsou psány s osobním zápalem a osobitým stylem. Profesor Koutecký v nich bezděčně seznamuje své auditorium s historií a tradicí několika lékařských oborů ve světě i u nás, s vývojem některých lékařských institucí a s osudy vynikajících lékařů. Ve vážných zamyšleních nad medicínou dnešní doby se ukazuje jeho znepokojený optimismus, v jiných projevech zase převládne jeho hravý vztah k naší mateřštině či hluboká úcta k práci těch, kteří tu byli před námi. Celou knihou pak prolíná také láska k hudbě, poezii a k výtvarnému umění, k rodné Praze – láska a úcta k životu vůbec.

V pořadí čtvrtý svazek edice Osobnost přináší portrét profesora Pavla Proška, který se ovšem značně vymyká tradiční představě univerzitního profesora zavaleného knihami. Je to polárník – i když on sám to slovo nemá rád a tvrdí, že doba polárníků skončila

Nová kniha populární výtvarnice a folkloristky Kamily Skopové (1944) volně navazuje na její předchozí úspěšné publikace, zejména Velikonoční svátky o století zpátky a Vánoční svátky o století zpátky. Knížka mapuje dosud opomíjený fenomén skupinových her, provozovaných dětmi v polovině minulého století na venkově i ve městě. I dětský svět doznal za posledních šedesát let převratné změny ve využívání volného času. Kromě výčtu neprávem zapomínaných her a zábav se proto autorka zaměřila například i na první kontakty nově narozeného človíčka se světem ukolébavek a říkadel. Nechybí tak ani deset nejznámějších a nejoblíbenějších pohádek, jež mohou sloužit jako inspirace rodičům a prarodičům, kteří by se chtěli pokusit o navrácení tak prostých a přitom nenahraditelných chvilek s vyprávěním pohádky. V knížce se ale nedozvíme jen jak hrát hru Honzo, vstávej či tyčkrle, autorka popisy her prokládá vzpomínkami na dětství a leckdy i vlastními humornými zážitky – mohou ji tedy se stejnou chutí číst děti i jejich rodiče, babičky a dědové. Posledně jmenovaným se možná vybaví vlastní zážitky z dětství a hry, které k němu patřívaly. Text autorka doplnila vlastními kresbami, které příhodně ilustrují dobovou podobu dětí i předmětů, s nimiž si tehdy hrály. Vychází za podpory Ministerstva kultury

Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník hold svému rodnému městu – Praze. Ediční aparát přináší různočtení, které zahrnuje nejen všechna knižní vydání, ale důsledně zpracuje i s otisky v periodickém tisku (např. v Lidových novinách, Národní práci, Panoramě). Obrazový doprovod vedle reprodukcí obálek a přebalů knižních vydání uvádí i ukázky z jejich výtvarného doprovodu (L. Jiřincová, E. Milén, K. Svolinský ad.). Editor: Jiří Flaišman

S každou láskou nové verše, i to by se dalo říct o poezii Bohumíra Petra. Zoufalství /Milostného příběhu/ (Akropolis 2006) tentokrát vystřídalo radostné opojení. Po přečtení útlé sbírky si však uvědomíme, že verše autorovi diktoval nejen silný milostný