Akropolis strana 52 z 52

Angelika Corbineau-Hoffmannová (1949), profesorka srovnávací literatury na univerzitě v Lipsku, je uznávaná komparatistka, která zvláštně v posledních letech vydala četné a významné publikace. Úvod do komparatistiky (Einführung in die Komparatistik) z roku 2004 je přepracovaným vydáním knihy, jejímž cílem je seznámit začínající studenty srovnávací literatury s nejdůležitejšími otázkami a koncepty oboru. Autorka objasňuje základní pojmy a uvádí do dnes již poměrně složité debaty vztahů mezi (národními) literárními texty. Úvod do komparatistiky je odpovídajícím způsobem strukturován do jednotlivých částí od historického vyhraňování oboru (Goethův pojem světové literatury) až po přehled o současných debatách. Corbineau-Hoffmannová se věnuje pojmu „vlastního" a „cizího"; vztahu literatury k jiným médiím: výtvarnému umění a hudbě; a problému překladu, který přestává být translatologickým tématem, ale stává se stále aktuálnější otázkou literární vědy. Právě z tohoto důvodu tato kniha dává potřebné impulsy české komparatistice: přestože velmi přesvědčivé textové ukázky přibližují převážně svět románský a germánský, jsou její témata nová: ukazují další cesty literární vědy, která se odvrací od teoretické dekonstrukce a přiklání ke zkoumání kulturního kontextu, ovlivňování a prostupování kultur. Překlad Veronika Jičínská. Vychází za přispění Ministerstva kultury ČR.

Horníčkovu hereckou a režijní tvorbu od samého počátku provázejí také autorská díla (své první prózy publikoval již jako mladičký úředník plzeňské nemocnice). Ani ve svých povídkách M. Horníček nezapře svůj tvůrčí naturel: jejich humor nepostrádá laskavost, poetizaci skutečnosti a hlubokou lidskou moudrost. Knihu tvoří dva již dříve samostatně vydané povídkové soubory – Pětatřicet skvělých průvanů a S paní ve spaní. Zbývá snad jen dodat, že název této knížce dala povídka, kterou tak obdivoval Horníčkův jevištní partner – nesmrtelný Jan Werich.

Desátý svazek Díla Jaroslava Seiferta mapuje autorovu básnickou tvorbu druhé poloviny šedesátých let. Páteř edice tvoří Seifertovy sbírky Koncert na ostrově (1965), Halleyova kometa (1967) a Odlévání zvonů (1967), k nimž je — podobně jako je tomu i u dalších svazků Díla J. Seiferta — připojeno různočtení, jež zpracovává bohatý rukopisný a strojopisný materiál, časopisecké otisky i další vydání těchto tří sbírek. V samostatném oddílu Básní do sbírek nezařazených jsou zcela poprvé otištěny básně z rukopisů, dále pouze časopisecky publikované básně a verše uveřejněné anonymně v srpnu 1968.

Kniha, v pořadí dvacátý svazek Spisů Františka Langera, je rozdělena do tří částí. První tvoří postřehy přátel, příbuzných, spolupracovníků i obdivovatelů osobnosti a díla Františka Langera, kteří na něj vzpomínají nejen jako na účastníka předválečných recesistických haškovských akcí, lékaře československých legií v Rusku a nadaného divadelníka, ale především jako na moudrého, vyrovnaného člověka a velkou morální osobnost. Najdeme zde například vzpomínky Michala Mareše, Josefa Kopty, Adolfa Branalda, Egona Hostovského, Arnošta Kolmana, Viktora Fischla a mnoha dalších. Druhá část přináší jubilejní články a pozdravy určené Langerově milující a oddané ženě Anně Ludmile Langerové a vychází ze sborníčku vydaného roku 1998 k jejím 95. narozeninám, do nějž přispěli mj. Vladimír Justl, Josef Vohryzek, Tomáš Pěkný a Alexandr Stich. Obě části jsou doplněny obrazovou přílohou, kde jsou kromě rodinných a jiných fotografií reprodukovány i dobové karikatury Františka Langera (především od Adolfa Hoffmeistera).

Svazek obsahuje jednak původní, širší verzi novely Mníšek z r. 1979, jednak dosud tiskem nevydanou trilogii Vylitý nočník z roku 1979. Mníšek – příběh vsazený do 9. století je parabolou české normalizační beznaděje 70. let 20. století a patří k jedné z nejznámějších Bondyho evokací, jejichž smyslem je ztráta a znovunalezení víry. Jádrem svazku je však dosud tiskem nepublikovaná trilogie Vylitý nočník. Tři prozaické miniatury neboli „tři povídky na totéž téma“ paralelně přinášejí tři obdobná myšlenková poselství. Příběh z ruské revoluce 1917, příběh z chartistického, undergroundového prostředí v Československu 70. let a utopie vsazená do „minulostní budoucnosti“ vybavená reáliemi maurské Córdoby sjednocuje motiv hledání naděje, snahy žít v nelidských podmínkách, nepropadnout zoufalství, jakkoli vnější okolnosti k němu bezpochyby vedou.

Třetí díl volné tetralogie originálního českého spisovatele, žijícího od konce 60. let ve Velké Británii, splňuje všechna kritéria moderní světové beletrie: přináší příběh, napětí, hru, ale také klade provokativní otázky po smyslu a principu této hry, tvorby a ohledává možnosti románově-filozofického žánru. Odstupem od české reality, ale zároveň specifickým vztahem k ní, představuje Popel zcela ojedinělý typ českého písemnictví, srovnatelný s dědictvím Ladislava Klímy (filozofie) či Egona Bondyho (umění pojednat příběh s čtivostí a zábavností). Hlavního hrdinu a vypravěče (autora daných světů) Maxe po jeho zdárném vyléčení (kniha Paradýzo, Argo 2000) zastihne přítel z archivu tajemného pana Gajsta (kniha Gajstova láska, Maťa 1997) Paulus informací, že rukopisy jeho nedávného psaní byly ukradeny literárním terapeutem dr. Smržem. Následuje dobrodružná výprava do jihoamerické republiky Parahuary a jejích exotických pralesů, v nichž na čtenáře čeká záhada v podobě „zontologizovaných“ literárních světů a jiné svérázné nástrahy. Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadačního fondu Obce spisovatelů.

První ze dvou svazků, soustřeďujících Seifertovu publicistiku, která se zde vůbec poprvé dočkala knižního vydání. Od počátku dvacátých let minulého století pracoval Jaroslav Seifert jako novinář. Paralelně se svojí básnickou tvorbou publikoval fejetony, články, komentáře, referáty o knihách a divadle, poznámky, sloupky, glosy, které jsou dosud známé jen z nepatrné části (Rudé právo, Proletkult, Rovnost, Ranní noviny, Právo lidu, Rozpravy Aventina, Literární noviny ad.). První svazek zahrnuje všechny dostupné Seifertovy prozaické texty z let 1921—1932. Titul Hvězdy nad Rajskou zahradou jsme zvolili podle knížky vzpomínek, kterou Seifert vydal samostatně roku 1929. V dalších částech otiskujeme chronologicky seřazené fejetony, které často přibližují básníkovy životní osudy, dále řadu jeho komentářů k umělecké tvorbě a kulturně politických statí, v nichž se zračí cesta od mladistvého nadšení z revoluční vize až k deziluzi a k ráznému rozchodu s komunistickou ideologií. Kniha přináší nové poznání Seifertovy osobnosti básnické i lidské a zároveň je jakýmsi osobitým komentářem k období první republiky. Svazek obsahuje též kolektivní provolání, která Seifert podepsal, včetně prohlášení sedmi komunistických spisovatelů proti vedení komunistické strany z roku 1929.

Dvojjazyčná, zrcadlově tištěná antologie uspořádaná americkou badatelkou Lisou Peschel obsahuje divadelní texty napsané a inscenované během druhé světové války v terezínském ghettu česky a německy píšícími Židy z Československa a Rakouska. Autory veršem i prózou psaných her, kabaretů a písní tragického i komediálního typu byli renomovaní i začínající autoři, osoby, které válku přežily a pokračovaly po ní ve své umělecké dráze, i ty, které v koncentračních táborech zahynuly, prakticky neznámy širšímu publiku. Kniha obsahuje například díla Felixe Porgese, Zdeňka Eliáše a Jiřího Steina, Leo Strausse, Hanse Hofera, Georga Kafky a dalších. V reprezentativním výběru jde především o texty dosud nepublikované (ve srovnání s dosavadním německým výborem Und die Musik spielt dazu editorky Ulrike Migdal a edicemi známých děl jako je dětská opera Brundibár), jež badatelka dohledávala v archivech a u pamětníků. Nový je rovněž obsáhlý poznámkový aparát antologie, založený na rešerších a rozhovorech s bývalými terezínskými vězni, který umožňuje osvětlit četné narážky v textech ve vztahu ke každodenní realitě ghetta a zpřístupnit tak díla i dnešním čtenářům a divadelním interpretům. Kniha překvapivě živých textů vychází s pořadatelčiným historickým úvodem a zasvěcenou předmluvou někdejšího terezínského dítěte-vězně Ivana Klímy.

Angelika Corbineau-Hoffmannová (1949), profesorka srovnávací literatury na univerzitě v Lipsku, je uznávaná komparatistka, která zvláštně v posledních letech vydala četné a významné publikace. Úvod do komparatistiky (Einführung in die Komparatistik) z roku 2004 je přepracovaným vydáním knihy, jejímž cílem je seznámit začínající studenty srovnávací literatury s nejdůležitejšími otázkami a koncepty oboru. Autorka objasňuje základní pojmy a uvádí do dnes již poměrně složité debaty vztahů mezi (národními) literárními texty. Úvod do komparatistiky je odpovídajícím způsobem strukturován do jednotlivých částí od historického vyhraňování oboru (Goethův pojem světové literatury) až po přehled o současných debatách. Corbineau-Hoffmannová se věnuje pojmu „vlastního" a „cizího"; vztahu literatury k jiným médiím: výtvarnému umění a hudbě; a problému překladu, který přestává být translatologickým tématem, ale stává se stále aktuálnější otázkou literární vědy. Právě z tohoto důvodu tato kniha dává potřebné impulsy české komparatistice: přestože velmi přesvědčivé textové ukázky přibližují převážně svět románský a germánský, jsou její témata nová: ukazují další cesty literární vědy, která se odvrací od teoretické dekonstrukce a přiklání ke zkoumání kulturního kontextu, ovlivňování a prostupování kultur. Překlad Veronika Jičínská. Vychází za přispění Ministerstva kultury ČR.

Šestý svazek Díla J. Seiferta soustřeďuje jeho tři básnické knihy z válečných let: Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná a Kamenný most. První z nich, básnická skladba Vějíř Boženy Němcové z roku 1940, vyšla poprvé u příležitosti sto dvacátého výročí narození autorky Babičky. Ve skladbě Světlem oděná, vydané taktéž v roce 1940, a v pěti rozsáhlejších básních knihy Kamenný most z roku 1944 vzdal básník hold svému rodnému městu – Praze. Ediční aparát přináší různočtení, které zahrnuje nejen všechna knižní vydání, ale důsledně zpracuje i s otisky v periodickém tisku (např. v Lidových novinách, Národní práci, Panoramě). Obrazový doprovod vedle reprodukcí obálek a přebalů knižních vydání uvádí i ukázky z jejich výtvarného doprovodu (L. Jiřincová, E. Milén, K. Svolinský ad.). Editor: Jiří Flaišman

Výukový program češtiny pro cizince New Czech Step by Step je určen začátečníkům až středně pokročilým. Ve dvaceti přehledně strukturovaných lekcích seznamuje studenty se základy českého jazyka. Nová, kompletně přepracovaná verze vydání z roku 2004 zachovává základní principy starší verze, jako je uspořádání do samostatně kombinovatelných panelů, systém odkazů a především barevné rodové kódování gramatiky, které se u studentů i učitelů setkalo s mimořádně příznivým ohlasem. Graficky zcela nově pojatá učebnice přináší mnohem více cvičení, obrázků, fotografií a textů (včetně krátkých vstupních textů, které umožňují přímé uchopení daného gramatického jevu). Názvy lekcí dokazují praktické a komunikativní zaměření učebnice (např. Moje rodina, Orientace, V restauraci, Volný čas, Hledáme cestu, Komunikace), každou lekci doprovází šest stran cvičení a aktivit v ilustrovaném pracovním sešitě a zvukové CD. Každý komplet navíc obsahuje čtyřstránkovou přílohu Czech Grammar in a Nutshell / Českou gramatiku v kostce.