Argo strana 296 z 315

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Reprezentativní soubor dvaceti pěti vnitřně provázaných úvah, studií a esejů předního českého historika, proslaveného jak syntetickou a monumentální čtyřsvazkovou Husitskou revolucí, tak knihou Idea národa v husitských Čechách, pojednávající o středověkém nacionalismu. Pětadvacet Šmahelových textů patří k tomu nejlepšímu, co česká medievalistika během posledních třiceti let představila. K řadě témat představují fakticky jediný příspěvek české historiografie: pohřby českých králů, gramotnost venkovských vrstev, prostitutky a farářské konkubíny, vztah mezi textem a obrazem, náboženská tolerance, husitství a humanismus apod. Kniha od středověku k renesanci odráží v našem prostředí výjimečný interdisciplinární přístup, v němž se odrážejí poznatky historie, kunsthistorie, antropologie i archeologie.

Adam Brémský je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších německých středověkých kronikářů (* před 1050,† okolo 1080). Byl to vzdělaný středověký učenec a literát, který dokázal pracovat se staršími prameny i čerpat z vlastních poznatků a vytvořil dílo cenné

Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Literárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části. Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé.

Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženst vím

Ve třech povídkách a jedné novele zažívají hrdinové události, které je vrhají do situací, v nichž nenacházejí řešení. V napjaté atmosféře souběhu okolností sledujeme jejich boj o nalezení aspoň nějakého východiska.

První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.

Majster budhistickej tradície spája starobylú múdrosť Tibetu s moderným výskumom smrti, umierania a povahy vesmíru. Veľmi jednoduchými a výstižnými slovami opisuje podstatu známej Tibetskej knihy mŕtvych. Ukazuje nám neobvyklú nádej, ktorá je v smrti, aj ako môžeme prekonať strach zo smrti či starať sa o umierajúcich.

Jeden z nejúspěšnějších románů kultovního autora sci-fi. Tentokrát se odehrává v Kalifornii blízké budoucnosti, kde narkomany zabíjí nová, naprosto návyková droga. Antihrdina Bob Arctor, jinak rovněž protidrogový agent Fred, otevírá svůj dům narkomanům a prožívá s nimi vše, co s sebou tato látka přináší. Drogová scéna se ale radikálně změnila a drogy, policie, svět ani smrt už nejsou jako dřív. Ovlivňování vnitřní i vnější skutečnosti drogou je Dickovo věčné téma, ale nikdy nevycházel tolik z vlastní zkušenosti jako v této knize. Na rozdíl od svých ostatních děl tu autor díky zakotvení ve skutečnosti často využívá černého humoru a absurdní grotesky, což z románu dělá nejzábavnější vážnou knihu o drogách.

Ústředním tématem knihy jsou především dlouhodobé procesy transformace společenských a osobnostních struktur. Jak se vyvíjela západní civilizace? Na čem je založena? A na základě jakých podnětů a příčin se rodila? Přesto se v případě Eliasova díla nejedná ani o nějaký popis „evoluce“ v duchu 19. století, ani o zkoumání „proměn společnosti“ v duchu století následujícího. Eliasova práce (již v době nástupu módní marxistické vlny na Západě 60. let málokdo věnoval pozornost) představuje základ nedogmatické, empiricky fundované sociologické teorie sociálních procesů.

Reprint historického vydání díla o dějinách hradů, zámků a tvrzí v dané oblasti.

Théseus, syn athénského krále a známý starořecký hrdina, prožije řadu dobrodružství na Krétě, kde se zamiluje do krásné Ariadny, zápasí s býky a zabije v labyrintu bájnou příšeru Mínótaura.

Nový projekt nakladatelství Argo přináší reprezentativní výbor z díla Jacka Kerouaca. Volnou řadu jeho próz zahajuje svazek spojující dnes již klasické překlady dvou kratších textů. Mag vyšel v přetlumočení Olgy Špilarové poprvé v roce 1984. Překladatelka se tehdy ujala nesnadného úkolu:převést do češtiny specifický záznam černošského dialektu, kterým navíc promlouvá desetiletý chlapec. Mag je v Kerouacově díle svým způsobem výjimečný text, jak jazykovou stylizací, tak faktem, že vypravěčem příběhu není zřetelně identifikované autorovo alter ego jako ve většině jeho nejznámějších knih. Na druhou stranu do kontextu díla velmi dobře zapadá, díky citlivosti a dychtivosti, s jakou dětský vypravěč vnímá a vstřebává svět a zážitky, které nabízí. Překladatelka jazyk příběhu přetlumočila citlivě, působivě i nadčasově: její překlad vychází již potřetí, s minimem úprav. Satori v Paríži je oproti Magovi vyhroceným příkladem Kerouacovy snahy odvrhnout všechny stylizace a eliminovat hranice mezi životem a literaturou. Text je záznamem skutečné Kerouacovy cesty do Evropy, do Paříže a Bretaně, kde pátral po historii svých dávných předků. Vypravěčům obou textů je společná vnímavost ke všem událostem cesty, snaha ve všech nalézt krásu a hlubší smysl - dokonce osvícení, ono nesdělitelné satori zenbuddhistické filosofie, které může posvětit libovolný okamžik. Satori v Paříži poprvé vyšlo časopisecky už v roce 1967 v překladu Jana Válka, prvního překladatele Jacka Kerouaca do češtiny. Na průkopnické počiny Olgy Špilarové a Jana Válka navazuje argovský projekt, který zachycuje různé polohy Kerouacova díla a vytváří relativně ucelený portrét tohoto pozoruhodného autora, vyznavače svobodného žití i psaní, nadšeného pozorovatele a kronikáře zázračných a intenzivních zážitků nalézaných v zdánlivě každodenní skutečnosti i na cestách-únicích ze všednosti.

Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc — gramofon.

Ilustrovaná verze druhého svazku světoznámé trilogie, zaujímající dnes čelné místo v klasické světové fantasy. Druhá část Pána prstenů vypráví, jak se vedlo každému členu Společenstva Prstenu od jeho rozbití až do příchodu Velké tmy a propuknutí Války o Prsten, o níž se bude vyprávět ve třetí a poslední části. Ilustracemi knihu opatřil dosud nepřekonaný tolkienovský ilustrátor Alan Lee.

Poprvé do češtiny přeložený Meyrinkův nedokončený román se odehrává v domě, který podle legendy obýval proslulý alchymista Gustenhover. Knihu doplňují Meyrinkovy povídky, psané pro různé časopisy, dopisy a úvahy.