Atlantis strana 5 z 31

Slovník, obsahující přes 300 hesel, představuje čtivý vhled do politického myšlení. Je mimořádně užitečný pro studenty politických věd, filozofie a práv a pro všechny, kteří se zajímají o myšlenky a názory, jež vytvářejí současnou politiku.

V. svazek spisů Ludvíka Kundery je výborem prozaických textů z období více než půlstoletého: 1941-1999.

Mezi publikacemi zabývajícími se židovskokřesťanským dialogem zaujímá tato kniha výjimečné místo: není totiž jen kompilací různých názorů, ale otevírá prostor pro skutečný dialog, přičemž ukazuje i názorovou rozmanitost, panující uvnitř obou

Kniha představuje výbor ze studií, jež literární historik Jaroslav Kolár (1929) psal po dobu čtyř desítiletí. Věnoval se v nich nejen problémům teoretickým, ale i jednotlivým památkám, především z období od husitství do Bílé hory. Kniha obsahuje úplnou bibliografii autorova díla.

První díl pamětí právníka, právního filosofa, státovědce a statistika Františka Weyra.

Ve druhém díle svých třídílných Pamětí vzpomíná profesor František Weyr (1879–1951) na členství v revolučním Národním shromáždění, portrétuje přední československé politiky, např. T. G. Masaryka či Karla Kramáře. Zaznamenává události spjaté se zřízením Právnické fakulty v Brně, s vydáváním Slovníku veřejného práva československého, vzpomíná na své kolegy, např. Hanse Kelsena a Emila Háchu. Popisuje desetileté působení v čele Státního úřadu statistického a svou účast na mezinárodních kongresech.

Druhý svazek nové ediční řady památek starší české literatury.

Povídková sbírka, kterou autor po jejím třísvazkovém vydání v šedesátých letech podrobil přísné kritické revizi, přichází znovu na český čtenářský stůl, aby obohatila své starší i nové příznivce autorovou radostí z vyprávění, z fabulování a kombinování a přiměla k zamyšlení nad situací soudobého člověka opuštěného bohy a zanechaného truchlivým pokusům řídit vlastní i cizí osudy.

II.svazek spisů Ludvíka Kundery přináší výbor z autorovy básnické tvorby od května 1945 do počátku roku 1969. Na rozdíl od prvního svazku(Bez názvu,1994) s víceméně jednotnou poetikou je pohyb této poezie meandrovitý a to jak v dobově podmíněném rozpoložení mysli, tak ve formálním rejstříku. Politické pozadí víceméně proskakuje: 1945, 1948, temná 50. léta, tání 60. let, srpen 1968...

Román nositele Nobelovy ceny uzavírá tzv. Gdaňskou trilogii, která patří k základním dílům německé poválečné literatury, vychází česky poprvé. První dva díly této trilogie již česky vyšly: Plechový bubínek (Mladá fronta 1969, Atlantis 2001) a Kočka a myš (Odeon 1968). Autor tu opět líčí krajinu při ústí Visly do Baltu, vypráví o svérázných Kašubech, o jejich dobrodružném existování sice stranou velkého světa , avšak uprostřed dějin. Psí roky jsou co do rozmanitosti a sugestivity literárního tvaru považovány za vrchol spisovatelovy tvorby.

Třetí svazek z čtyřdílného souboru Spisů Petra Kabeše básnickou tvorbu ze 70. let 20. století.

Vyskočilův Kryštof Kolumbus patří k nejzdařilejším českým životopisům, léta vydání 1945 a 1947 však nedovolila náležité kritické zhodnocení. Kolumbus je podán jako génius, který Ameriku uzřel, muž víry, který v ni uvěřil. Jde o strhující četbu svrchované vypravěčské spontaneity, obrazotvornou a básnivou. Jitka Bednářová ve Svatém Mořeplavci vede vykladačský dialog s Vyskočilovým životopisem. Poukazuje na to, že Kolumbus je v něm podán jako světec, a Vyskočilovo dílo poprvé interpretuje jako hagiografii, sleduje vývoj hagiografického žánru, téma světce a svatosti v české moderní literatuře. Pro Vyskočilova Kolumba nachází předobrazy jednak ve staré latinské hagiografické tradici jako v osobitém způsobu vyprávění, jednak v několika francouzských a českých dílech o Kolumbovi-svatém mořeplavci.

Skupina 42 představovala v letech 1942-1948 seskupení mladých výtvarníků a literátů, které rozhodným způsobem ovlivnilo podobu tehdejšího českého umění i jeho další vývoj. Skupinu 42 tvořilo sedm malířů (František Gross, František Hudeček, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jan Smetana, Karel Souček, po válce Bohumír Matal), sochař Ladislav Zívr, fotograf Miroslav Hák, pět básníků (Ivan Blatný, Jiřina Hauková, Josef Kainar, po válce Jan Hanč) a dva teoretici (Jindřich Chalupecký a Jiří Kotalík). Vycházeli z tradice moderní meziválečné tvorby a ve svých dílech usilovali o existenciální mytologii všedního života městského člověka. Antologie Skupina 42 je členěna do pěti oddílů. První oddíl navštívenka představuje každého člena básnickým portrétem z cyklu Jiřího Koláře Přátele a charakteristickou ukázku. Druhý oddíl Prehistorie zachycuje aktivitu budoucích členů Skupiny v letech 1928-1942, třetí oddíl Zrod vznik Skupiny 42 a tvorbu v období válečném. Čtvrtý oddíl Podněty a souvislosti přináší ukázky z děl českých a zahraničních autorů, jimiž se členové Skupiny inspirovali nebo jejich tvorbu považovali za spřízněnou, a ukázky z překladatelské aktivity členů. Pátý, nejobsáhlejší oddíl Dovršení obsahuje ukázky z tvorby po roce 1945, tedy z let nejplodnějších. Za ukázkovou částí následují dvě stati, Skupina 42 Evy Petrové a Literární skupina 42 Zdeňka Pešata. Svazek doplňují Medailony, obsahující základní životopisná data členů a jejich bibliografii.

Deset her napsaných ve zlatých letech 1971-1987 a uveřejněných většinou pod cizím jménem. Deset dramatických prací, dramatizací a úprav cizích her napsaných v letech 1971-1987 a uveřejněných většinou pod cizím jménem.