Barrister & Principal strana 18 z 42

Od nástupu komunistické diktatury uplynulo již přes šest desítek let. Na samém počátku onen režim jako jeden ze svých nezákonných nástrojů zřídil vojenské tábory nucených prací a do nich odvedl mladé muže, domnělé odpůrce či nepřátele režimu, aby je proměnil v novodobé otroky. Obecná data o této problematice jsou dobře známa.Co však stále do jisté míry chybí, je znalost konkrétních osudů. Tato kniha přináší životní příběhy sto šestnácti bývalých příslušníků PTP. Nutno dodat, že je lokalizována společným bydlištěm, a to na oblast Blanenska. I tak jde ovšem o celek s vysokou vypovídací hodnotou, který své místní určení výrazně přesahuje. Různé byly příčiny, rodinné zázemí, vzdělání, původ či charakter všech těch, kteří se potkali v černých stejnokrojích. Jejich životopisy a autentické vzpomínky však nabývají na naléhavosti zejména s tím, jak dramaticky rychle těchto svědků zločinů komunismu vzhledem k věku ubývá. Úvodní text napsal známý publicista Luděk Navara.

Českou politiku tradičně provází nestabilita koaličních vlád. Od vzniku samostatné České republiky v lednu 1993 do současnosti se vystřídalo už 11 vládních kabinetů, jejichž průměrná životnost byla necelé dva roky. V evropské srovnávací perspektivě je na tom Česká republika podobně jako Itálie nebo Belgie, které patří k zemím s nejmenší trvalostí vlád v rámci Evropské unie. To je doprovázeno fenoménem tzv. přechodných vlád, které nastupují v situaci politické krize, jejichž specifikem je více či méně úřednický či technokratický („odbornický“) charakter. Hlavním cílem knihy je přiblížit a srovnat případy takovýchto úřednických a polopolitických vlád a zamyslet se nad tím, proč k tomuto řešení politická elita sahala a jak se v tom odráží starší česká politická tradice a myšlenkové stereotypy. Autoři se proto vedle detailního pohledu na dva případy takovýchto vlád – vlády Josefa Tošovského (1998) a Jana Fischera (2009/10) – věnují i jejich kořenům v československé politické historii, a to v meziválečné éře a v prvních polistopadových letech. Analýza úřednických a politických vlád je zasazena do kontextu problémů s vládnutím v České republice. Autoři se zamýšlejí nad funkcemi vlád a stran v demokracii a nad příčinami, proč je stabilita a akceschopnost českých kabinetů menší, než by mohla být. V závěru knihy rozebírají možnosti, jak české problémy s vládnutím řešit.

Vzrůstající výskyt nadváhy a obezity dětí není již dávno jen tématem pro lékaře a zdravotníky, ale představuje mimořádně závažný celospolečenský problém, jehož řešení vyžaduje komplexní přístup a účinnou prevenci. Kniha Jany Fialové podrobně zkoumá možnosti, jak může ke zdravému životnímu stylu dětí a k upevnění jejich správných výživových návyků přispět škola a jakou roli v tomto úsilí mohou hrát školní preventivní programy připravované Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Prostřednictvím detailního kvalitativního výzkumu doplněného dotazníkovým šetřením autorka sleduje způsob, jakým se školy teoreticky i prakticky vyrovnávají s podporou správné výživy a zdravého životního stylu, jak jsou schopny spolupracovat s veřejností a zdravotnickými odborníky a jak jim v tom pomáhá zavedení preventivních programů. Jana Fialová (1972) vystudovala biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě, doktorské studium hygieny, preventivního lékařství a epidemiologie absolvovala na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity, kde nyní působí na Ústavu preventivního lékařství. Zabývá se komunitní výživou dětí, výchovou ke zdraví a hygienou práce.

Čtenáři se dostává do rukou první díl šestidílné ediční řady Historická sídla Středočeského kraje, podrobně mapující a dokumentující hrady, zámky a tvrze v sousedících regionech Mělnicka, Mladoboleslavska a Nymburska. Kniha doprovázená mnoha unikátními černobílými fotografiemi přináší zcela nový pohled na zdejší historické objekty, od velmi cenných a výrazných staveb až po ty skromnější, jež jsou však vždy dokladem uměnímilovného působení minulých panovnických a šlechtických elit. Publikaci ocení nejen milovníci historie, ale také turisté, pro něž může být pozvánkou do mnohdy opomíjených regionů, jež dnes neprávem stojí ve stínu Prahy. Čtenář v ní nalezne vzájemně propojené informace jak o samotných historických objektech a sídlech, tak o pověstech, které je opřádají, či o slavných osobnostech, které zde působily. Zaznamenány jsou i přírodní krásy či technické zajímavosti, pro něž stojí za to tyto regiony navštívit. Na knize spolupracovali rovněž současní vlastníci zdejších hradů, zámků a tvrzí, a to nejen poskytnutím fotografií, ale i vlastních textů, v nichž lze nahlédnout za oponu náročné údržby těchto objektů. Neváhejte a vstupte do řad fanoušků české historie a architektury a vězte, že přijdou další pokračování!

Kniha pojednává o osobnosti a uměleckém mecenátu Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore (1681–1740), dvořana a diplomata císaře Karla VI., jehož vláda je spojována s dobou středoevropského vrcholného baroka. Hrabě přišel roku 1707 z rodné Itálie na Moravu, aby se ujal správy jemu svěřeného rodinného majetku, který zahrnoval panství Brtnice, Černá a statek Německý Rudolec. Svůj život však naplnil i z jiné stránky. Sám nadšený vzdělanec (erudita) a básník se stal vyhledávaným a štědrým mecenášem v literárních a uměleckých kruzích mezi Moravou a Itálií. U císařského dvora ve Vídni se kolem jeho osoby utvořil malý klan italských literátů a umělců (Apostolo Zeno, Daniel Antonio Bertoli, Giovanni Antonio Pellegrini aj.), četné významné styky udržoval i na Apeninském poloostrově (Ludovico Antonio Muratori, Antonio Bellucci, Rosalba Carriera, Antonio Lucino, Giuseppe Maria Crespi aj.). Ve svém mecenátu se stal zvláště na Moravě výjimečným, ale osamoceným jedincem. Proto se nám Collaltova činnost a jeho moravsko-rakouská casa jeví jako jakýsi izolovaný ostrov (isola) italských mentalit a uměleckého stylu v kulturně zcela odlišném prostředí česko-moravského pomezí.

Když před šesti lety vyšla v nakladatelství Herder poprvé tato kniha tehdejšího prefekta Kongregace pro nauku víry, vyvolala – zcela oprávněně – dlouho trvající diskuse. Autor se přihlásil ke slavné tradici Romana Guardiniho, a to nejen v titulu knihy, ale i v obsahu a způsobu zpracování. Není úmyslem autora podávat odborný, vědecký výklad jednotlivých aspektů liturgické vědy. Naopak, kardinál Ratzinger představuje praktickou příručku správného chápání podstaty liturgie, se všemi symboly, které ji provázejí. Liturgická hudba, liturgický oděv, liturgické úkony – na první pohled snad až příliš prozaická témata pro prefekta Kongregace pro nauku víry. Při bedlivé četbě však autor dojde ke zcela opačnému závěru – kardinál Ratzinger, dnešní papež Benedikt XVI., se úmyslně věnuje nejviditelnějšímu projevu víry. Liturgie dává víře její tvář. Je však ještě jeden důvod k pozorné četbě této knihy. Autor neváhá poukázat na některé nešvary v liturgické praxi, které přineslo postreformní nadšení druhé poloviny minulého století. Skutečnost, že autorem je dnešní Svatý otec, navíc dává tomuto aspektu zcela zvláštní ráz. Předkládaná kniha tak dobře poslouží nejen odborné veřejnosti, ale zejména všem, kteří při návštěvě bohoslužby chtějí porozumět její podstatě.

Kniha pojednává o osobnosti a uměleckém mecenátu Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore (1681–1740), dvořana a diplomata císaře Karla VI., jehož vláda je spojována s dobou středoevropského vrcholného baroka. Hrabě přišel roku 1707 z rodné Itálie na Moravu, aby se ujal správy jemu svěřeného rodinného majetku, který zahrnoval panství Brtnice, Černá a statek Německý Rudolec. Svůj život však naplnil i z jiné stránky. Sám nadšený vzdělanec (erudita) a básník se stal vyhledávaným a štědrým mecenášem v literárních a uměleckých kruzích mezi Moravou a Itálií. U císařského dvora ve Vídni se kolem jeho osoby utvořil malý klan italských literátů a umělců (Apostolo Zeno, Daniel Antonio Bertoli, Giovanni Antonio Pellegrini aj.), četné významné styky udržoval i na Apeninském poloostrově (Ludovico Antonio Muratori, Antonio Bellucci, Rosalba Carriera, Antonio Lucino, Giuseppe Maria Crespi aj.). Ve svém mecenátu se stal zvláště na Moravě výjimečným, ale osamoceným jedincem. Proto se nám Collaltova činnost a jeho moravsko-rakouská casa jeví jako jakýsi izolovaný ostrov (isola) italských mentalit a uměleckého stylu v kulturně zcela odlišném prostředí česko-moravského pomezí.

Památková péče si během posledních více než dvou desetiletí získala u německé veřejnosti velký ohlas. Její činnost dříve omezená na uchovávání jednotlivých významných památek, se rozšířila i na spoluúčast při územním plánování, urbanistiku, plánování dopravní infrastruktury a na obnovu vesnic. Byly vytvořeny nové zákony, které slouží jako podklad právní ochrany kulturních památek. V rámci těchto změn ovšem vystaly také nové problémy, a to zejména v technické oblasti. Osvědčené dílo Gottfrieda Kiesowa nás uvádí do mnohovrstevnaté oblasti úkolů spojených s památkovou péčí, zohledňuje ve svém v současnosti již čtvrtém, zásadně přepracovaném vydání, v průběhu doby změněnou základní situaci v oblasti zákonů, možnosti finančních a daňových výhod plynoucích z podpory této oblasti a rovněž technické změny. Zároveň nastiňuje vývoj památkové péče především také v nových spolkových zemích. Kniha se stala v mnoha vydáních „biblí“ německé památkové péče a svým založením se může stát velkým pomocníkem tohoto oboru i u nás.

Proslulý americký historik Paul Johnson přichází po loňském Ježíši s knihou o Sokratovi, jednom z největších myslitelů všech dob, který však nic nenapsal. Po celý svůj život až do posledního dechu Sokrates plně ztělesňoval svou filozofii ve svých myšlenkách a činech. Příběh jeho života nám pomůže lépe pochopit hloubku jeho konání a myšlení. Paul Johnson svým nezaměnitelným způsobem, v němž se snoubí celoživotní odbornost s mistrovským vypravěčstvím, vtahuje čtenáře do poutavého líčení osudů tohoto charismatického muže ze střední třídy, žijícího v Athénách v 5. století před Kristem, a ukazuje, jak jeho myšlenky stále mají vliv na naše jednání i na naše pojetí těla a duše. Předkládá přesvědčivý obraz města a lidí, což obé bylo pro Sokrata neutuchajícím zdrojem zájmu a radosti, jakož i pronikavou analýzu konkrétních rysů jeho osobnosti. Výsledkem je příběh bohatého a pozoruhodného života člověka, který neudělal nic menšího, než že nám dal základní nástroje lidského myšlení.

Tato kolektivní monografie je unikátní sbírkou esejí věnujících se historickému, politickému, ekonomickému a společenskému vývoji v zemích nacházejících se v regionu Blízký východ. Jejím cílem je přiblížení politického, ekonomického a společenského vývoje jednotlivých blízkovýchodních zemí od druhé poloviny 20. století, respektive od momentu získání faktické nezávislosti, až do současnosti. Přináší přehled důležitých událostí, politických rozhodnutí, ekonomických a společenských faktorů, které vtiskly jednotlivým zemím jejich současnou podobu. Jedná se o ucelenou regionální studii blízkovýchodního regionu a zároveň o ucelené zmapování problematiky, jež není doposud komplexně zachycena v české odborné literatuře.S výjimkou první kapitoly věnované geografickému uspořádání moderního Blízkého východu je kniha tvořena kapitolami, které jsou věnovány jednotlivým zemím. V tomto smyslu se každá kapitola věnuje klíčovým momentům, které byly či nadále jsou rozhodující pro vývoj dané země, a to tematicky (politická, ekonomická a společenská rovina). Politická analýza se zaměřuje nejenom na podobu politického systému, proces politického rozhodování či zahraniční politiku země, ale postihuje například i otázku lidských práv. Další část je věnována ekonomické rovině, která představuje důležité aspekty státních ekonomik.Pozornost je zaměřena zejména na makroekonomické ukazatele (například nezaměstnanost, inflace, remitence aj.). Analýza společnosti a jejích problémů se snaží čtenáři objasnit často velmi komplexní societální vztahy a protichůdné identity odrážející množství náboženských vyznání a etnik, které se vyskytují v oblasti Blízkého východu.

Miloš Štědroň je fenomén. To vědí v Brně všichni, kdo se s ním někdy setkali, pracovali s ním, učili se od něho, poslouchali jeho hudbu nebo s ním jen seděli u kávy nebo u něčeho ostřejšího nejlépe v kavárně U Kolbaby. Miloš je gejzír, který vás v mžiku zahltí informacemi, nápady, vtipy a historkami. Jeho promluvy jsou zásadně asociativní: začne většinou u hudby, přes Divadlo na provázku se dostane k hercům a herečkám, od nich k zemím, kde s divadlem hrál, ale také studoval a tak dál a tak dál. Uchváceně posloucháte, smějete se, divíte, dávno jste zapomněli, proč jste se vlastně s panem profesorem sešli, ale on už platí, utíká, mizí v dáli. Zachytit cíp jeho kabátu je stejně těžké, jako zachytit jeho mnohotvárnou osobnost. Tato kniha, vydaná k jeho 70. narozeninám, se o to pro jistotu ani nepokouší. Byl by to úkol nadlidský. První část knihy tvoří vzpomínky Miloše Štědroně na dětství a rodinné zázemí, které ho ovlivnilo, na studentská léta na brněnské univerzitě a především na jeho setkání s významnými hudebními osobnostmi - skladateli, muzikanty, ale také divadelními režiséry, herci a výtvarníky. Mnohá z těchto jmen se objevují i v druhé části knihy, která nabízí texty jeho přátel, spolupracovníků, muzikantů, skladatelů. Najdeme zde taková jména, jako je Milan Kundera, Milan Uhde, Iva Bittová, Dáša Bláhová … a další. Knihu provázejí fotografie a dokumenty dávno zapomenuté, ba mnohdy již považované za ztracené.

Leopold Bauer (1872-1938) je postava toho druhu, jaký historie moderní architektury donedávna příliš nemilovala. Na počátku své dráhy patřil k protagonistům moderní architektury ve střední Evropě, později však popřel svá východiska a přešel na pozice nového historismu. Vila advokáta Karla Reissiga v Brně postavená v letech 1901-1902 je jeho první a pravděpodobně také nejvýznamnější architektonickou realizací. Autor s erudicí sobě vlastní a se smyslem pro detail i široké souvislosti předkládá kultivovaným jazykem a zajímavou formou fresku vývoje rodinného domu ve středoevropském kontextu, ale nezapomíná stále poukazovat na provázanost s vývojem světové architektury a na kořeny, jež skrývají principy stavění na počátku nového století. Hlavními prameny k autorově práci jsou jeho detailní znalosti zahraniční literatury a vlastní zevrubný archivní výzkum. Představuje dům, který byl dobovou publicistikou označen za první moderní dům v Rakousku, jeho architekta i stavebníky. Jindřich Vybíral studoval bohemistiku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působí jako profesor a vedoucí katedry dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. O architektuře 19. a 20. století vydal řadu studií a také knižní publikace Zrození velkoměsta (1997 a 2003, německy 2001), Století dědiců a zakladatelů (1999), Česká architektura na prahu moderní doby (2002) a Mladí mistři (2002, německy 2007).

Rozsáhlý román Amazonka je trilogie složená ze tří částí: Země bez smrti, Modrý tygr a Nový prales. V románě, věnovaném Jižní Americe (a také smyslu dějin, starému i současnému barbarství), především však Amazonii, se na pozadí historických událostí prolíná fantazie a realita, příroda a život přírodních národů, konkvistadoři a jejich odpůrci, dominikáni a jezuité (a jejich komunistické osady), kteří se marně snaží zastavit loupeživé výboje svých evropských „kolegů“, a stihne je proto logicky zkáza. Svár evropské civilizační rozpínavosti s kulturně daleko staršími iberoamerickými společenstvími je líčen ze stanoviska opačného — vnějšího, nikoliv ze stanoviska „bílých“ obyvatel Evropy. A vyznívá jen velmi podmíněně pozitivně, spíše připomíná proces v zásadě degenerativní. Zejména v posledním díle se objevují i přesné dobové aktualizace (nacismus jako nový prales). Čtenář románu se může těšit na vpravdě amazonský tok mnohovrstevnaté, bezbřeze plastické řeči, explozivního a zase klidného výrazu, pádícího i zase zvolna plynoucího, smršťujícího se a zase se rozpínajícího děje. Jeho styl má blízko k textům hispánské literatury, k magickému realismu. Směle ho lze přirovnat k velikánům, jako jsou Cortázar, Dos Passos nebo Márquez.

Přepracované a rozšířené vydání publikace určené všem studentům angličtiny, kteří chtějí své znalosti dále rozvíjet a úspěšně složit některou z následujících zkoušek z angličtiny: maturitní zkoušku, přijímací zkoušku na vysokou školu, některou mezinárodní zkoušku anebo státní zkoušku na jazykové škole. Obsahuje tipy JAK studovat angličtinu a JAK se efektivně připravovat ke zkouškám, podrobný popis jednotlivých typů testů a samotné testy s klíčem a komentáři. V publikaci si lze například procvičit tzv. cloze testy (doplňování chybějícího slova), porozumění čtenému textu, hledání chyb, tvoření slov, slovesné časy, transformace apod. V další části jsou podrobné informace o testu znalostí z kultury dané jazykové oblasti a jeho příklady.

Příběh malíře Jaroslava Fanty (1919) je upřímné svědectví umělce, ohlédnutí pamětníka za jeho vlastním životem a celým dvacátým stoletím.

Příběh malíře Jaroslava Fanty (1919) je upřímné svědectví umělce, ohlédnutí pamětníka za jeho vlastním životem a celým dvacátým stoletím.