Česká televize strana 3 z 5

Věčně živým tématem moderní doby jsou nejrůznější diety, výživné ingredience, zaručeně zdravé polotovary a moderní postupy úpravy potravin. Přitom stačí tak málo - znovuobjevit životadárnou sílu přírodních produktů, tradic a umu našich předků a umět využívat bohatství nabízeného přírodou. Pojďte společně s moderátory Simonou, Terezou a Petrem objevovat pozapomenuté dovednosti našich babiček. Naučíte se s nimi připravovat kvalitní domácí pokrmy a produkty nezatížené zbytečnou chemií, osvojíte si léty prověřené tipy z domácího lékaře. Upečete si sytý kváskový chléb, aniž byste potřebovali pec. Vyzkoušíte si králíka na medu, švestkové rozpeky nebo nakládaný sýr a možná budete překvapeni, jak jednoduchá jejich příprava ve skutečnosti je. Stejně jako třeba výroba domácí šťávy, protože ovoce bývá stále na dosah, nebo ořechového likéru anebo pampeliškové kávy či doma uvařeného piva. Seznámíte se s tradičními metodami nakládání, kvašení, louhování a konzervace. Dozvíte se mnoho rad z lidového léčitelství, protože bylinky mají stejnou sílu dnes jako před sto lety. Co pomáhá na nachlazení, jak správně provádět Priessnitzův zábal, čím ulevit atopické pokožce anebo co přiložit na namožené svaly. Tato kniha vznikla podle divácky oblíbeného pořadu České televize a přináší nejen úspěšné návody a postupy z televizní obrazovky, ale i spoustu tipů a receptů navíc. Dopřejte si energii z darů přírody, připomeňte si důvtip našich babiček!

Dějiny nejsou příběhem, ale skládají se z příběhů. Každý je vidí jinak, každý je jinak prožívá. Tato kniha nabízí možnost podívat se na tehdejší dynamickou dobu deseti páry očí, které měly lepší schopnost vidět ten správný okamžik tehdejšího času. Kniha je osobní, zejména fotografickou reflexí událostí roku 1989 očima tehdejších studentů žurnalistiky a dalších škol či fotografů a kameramanů, kteří většinou stáli teprve na počátku své profesní dráhy. Dokumentovali první demonstrace začátkem roku 1989 a zejména dramatické listopadové události. Zachytili i momenty symbolizující konec totalitního režimu, ať již v podobě odstraňování ostnatého drátu a volného průchodu přes hranice či první prezidentské inaugurace Václava Havla nebo prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Reportážní fotografie nepořizovali v rámci školního či pracovního zadání, nýbrž z vlastní iniciativy, v euforii z převratných událostí té doby a s motivací zachytit alespoň určité momenty zásadní společenské změny. Přes sto sedmdesát fotografií tak zároveň vydává autentické svědectví o autorech samých, o jejich entuziasmu a zápalu pro věc. Fotografická kniha deseti kameramanů Zpravodajství ČT proto ani nemůže být uvedena jinak než předmluvou jednoho z jejich kolegů - studenta fakulty žurnalistiky patřícího mezi hlavní organizátory studentské "revoluční novinařiny", stávajícího ředitele zpravodajství a sportu České televize Zdeňka Šámala. Publikace je vybavena stručným historickým exkurzem a kalendáriem sametové revoluce v Československé televizi. Autoři fotografií: Martin Grošup, Vratislav Hůrka, Michal Hýbek, Evžen Janoušek, Petr Klíma, Pavel Krumphanzl, Pavel Otevřel, Miroslav Plocek, Lubomír Stiburek, Jiří Venclík

"Osmdesát chlapů zmizelo a nikdo o tom nemluvil. Lidi se tehdy strašně báli o takových věcech hovořit, a pak jako my s mamkou doufali, že se jejich blízcí po čase vrátí." Ze vzpomínek Marie Jandurové Šimkové "… Stovky našich příslušníků, kteří jsou v koncentračních táborech, marně se dovolávají propuštění a vstupu do vojenských jednotek, tak jak bylo povoleno Polákům a hned provedeno. Uprchlíci z Československé republiky přešli nezákonně sovětské hranice jen proto, aby mohli někde bojovat proti německým fašistům, a dodnes není jim možno vyhovět. Trpí zcela nevinně jak fyzicky nedostatkem výživy a zimou, tak hlavně morálně, neboť cítí, že bylo na ně zapomenuto." Ze žádosti velitele vojenské mise v SSSR Heliodora Píky z 1. listopadu 1941 adresované generálnímu štábu Rudé armády Závěrečný díl volné knižní trilogie Čechoslováci v Gulagu představuje dalších dvanáct tragických osudů československých občanů, kteří se v minulosti ocitli z nejrůznějších důvodů v nemilosrdném soukolí sovětského represivního aparátu - a to zdaleka nejen v době světového válečného konfliktu. Podobně jako v minulých dílech jsou zde přiblíženy také životní příběhy některých českých obětí Stalinova Velkého teroru a nechybí ani tematika únosů nepohodlných lidí z Československa v poválečném období. Tato publikace vychází nejen u příležitosti 80. výročí masového exodu do Sovětského svazu, ale připomíná i smutná jubilea dvou Čechoslováků, kteří měli podstatnou zásluhu na záchraně tisíců svých spoluobčanů z Gulagu. Heliodor Píka a Jakub Koutný po návratu do vlasti a komunistickém puči sami našli smrt v československých věznicích. Píka byl popraven v květnu 1949 v Plzni na Borech, Koutný byl téhož roku odsouzen k 25 letům těžkého žaláře v československých nápravně pracovních táborech a v únoru 1960 zemřel v Leopoldově. Jejich spolupracovníky Andreje Patruse a Pavla Cibereho poslal sovětský soud ve stejné době na 25 let do Gulagu. Na rozdíl od Píky a Koutného se však v roce 1955 oba dočkali propuštění na svobodu a alespoň částečné rehabilitace. I o nich je tato kniha… Společná publikace České televize a Ústavu pro studium totalitních režimů vychází k 80. výročí exodu z nacisty okupovaného Československa do Sovětského svazu a je věnována památce Heliodora Píky a Jakuba Koutného.

Martin Poláček, Mirka van Gils Slavíková, Josef Maršálek, Zlata Otavová a soutěžící z pořadu Peče celá země Světoznámá fenomenální cukrářsko-pekařská show The Great British Bake Off konečně dorazila i do Česka! Do země, kde se v současné době snoubí tradiční láska k pečení se zájmem o zdravý životní styl a lokální produkty. Domácí pekařství zažívá pravou renesanci. Zkrátka Peče celá země! Variace na téma bábovka a štrůdl, dorty na mnoho způsobů, věže ze sušenek, linecké a chodské koláče, nejrůznější řezy, rolády, ale také buchty a slané pečivo aranžované v pečených koších. To vše a mnoho dalších cukrářských a pekařských receptů včetně rad a tipů, jak správně péct, najdete v této knize k oblíbenému pořadu České televize. S touto kuchařskou knihou plnou inspirace to může zkusit opravdu každý, protože vynalézavé domácí pečení nikdy nebylo jednodušší! 115 vybraných receptů od soutěžících + 25 exkluzivních receptů od porotců Mirky van Gils Slavíkové a Josefa Maršálka a technoložky Zlaty Otavové z prvního ročníku soutěže.

Naše babičky byly přebornice v tom, jak doma využít doslova všechno, co se urodilo na zahradě a na poli, co vyprodukovalo hospodářství a co bylo uloženo v zásobách na zimu. A když bylo potřeba, dokázaly uvařit chutné jídlo ze skromných zásob. Naučte se to i vy a pojďte s námi připravovat ozdravující polévky, výživné pokrmy a lahodné moučníky, a to třeba i ze dvou tří surovin. Pokud by vám snad něco doma chybělo, jistě vám s tím pomohou šikovné babičkovské náhražky, uzdravit se můžete s bylinkami nebo domácím lékařem. Upečte si jablečné hnětynky, vypěstujte si jahody ve slámě, nasbírejte mateřídoušku či puškvorec a naložte se do kopřivové koupele! A to není vše. S pokračováním úspěšného titulu Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, které opět vzniklo podle stejnojmenného pořadu, se naučíte vykrmovat čuníky, chovat včelky i zapřahat koníky. Zjistíte něco o starých odrůdách ovoce, zakládání sadu i ošetřování stromů bez chemie. Tohle všechno naši předkové uměli… a nyní to můžete umět také vy!

Pojďte s námi za nápojem, od pradávna drahým Čechům, Moravanům i Slezanům. Za mokem zlaté barvy, řízné chuti a sametové pěny. Pedagog a lékař Zdeněk Susa putuje spolu se zpěvákem Matějem Ruppertem českou krajinou po pivovarech i pivovárcích, existujících i zaniklých. Po jejich historii, výrobě i zasazení do krajiny, které je mnohdy důležitější, než by se mohlo zdát. Zdeněk Susa doplňuje putování vyprávěním o osobnostech spjatých s pivem, líčeným s humorem sobě vlastním. Dozvíte se tak třeba, v čem spočívala heroická síla Gustava Frištenského, co se skrývalo za poetickým tuláctvím Karla Hynka Máchy a jak snášela své vdovství Eliška Rejčka. Možná vás to překvapí, ale všechny zmiňované (a nejen ty) provázelo během jejich života právě pivo! Tyto příběhy jsou vyprávěny s laskavou nadsázkou i nemalým přesahem do kultury a historie. Stejně jako ve stejnojmenném pořadu České televize, podle nějž kniha volně vznikla, jsou pasáže o pivovarech a výrobě piva doplněny slovem lékaře, dobovými i současnými fotografiemi a také výstižnými ilustracemi grafika Františka Žáčka. Vejdi tedy a neuškoď!

Dne 1. ledna 1922 vznikla tzv. Velká Praha. V následujících letech se k dosavadním pražským částem postupně přičlenilo 37 obcí. A stejně jako policejní strážníci vystřídali četnictvo, museli se detektivové zvyklí na vnitřní Prahu utkat se zločinem na zcela novém poli – místo do dlážděných ulic a kaváren vyrazit blátivou pěšinou mezi statky a vesnické chalupy. V deseti povídkách inspirovaných skutečnými případy, které dosud nebyly literárně zpracované, vyšetřuje zločiny trojice detektivů. Vrchní inspektor Budík je vynikající kriminalista, jenž zná vnitřní Prahu jako své boty, které zatvrzele odmítá vyměnit za cokoli vhodnějšího, co by se lépe hodilo do terénu jeho nového působiště, Velké Prahy. Těžce se smiřuje s tím, že byl s povýšením odsunut na okraj, zatímco vnitřní Prahu dostal nějaký legionář. Fakt, že své bohaté zkušenosti a zásluhy nasbíral za dob monarchie, mu kariérní postup usnadňuje asi stejně jako jeho manželka, bývalá hraběnka von Czákoly. Ani jeho dvě dcery mu starosti neubírají. Jak se vyrovná s novými poměry i s blížící se pohromou ve vlastní rodině? Budíkův přítel a bývalý kolega, nyní jeho podřízený obvodní inspektor Havlík je zkušený znalec pražského podsvětí a ještě zkušenější znalec a milovník žen. V kriminální branži už ho stěží co překvapí, avšak i on se dostane do nečekané situace, a to v osobním životě. Posledním z týmu je mladý policejní agent Nováček, který se velmi snaží, aby si své zařazení pod velení vrchního inspektora zasloužil. Sice postupně získává kriminalistické ostruhy a tu a tam se mu dostane i trocha uznání ze strany nadřízeného, avšak veškerá odvaha ho opouští, když si uvědomuje, že by se měl Budíkovi přiznat, že je v budoucnu možná bude spojovat víc než jen práce. Literární předloha k historickému krimiseriálu z 20. let minulého století, stylově navazujícímu na seriál Hříšní lidé Města pražského a Četnické humoresky.