Dokořán strana 9 z 91

V povídkách souboru T nula Italo Calvino rozvíjí tematiku i formální strategie iniciované Kosmickými groteskami a dokládá, že experimentální verva ho rozhodně neopustila. Calvino vždy přikládal velkou váhu dialogu literatury a vědy a byl přesvědčen, že právě vědecké hypotézy mohou spisovatele nejkratší cestou přivést k tomu, o čem by měl mluvit: k rozhovoru s univerzem. V prvním oddílu se opět vrací proteovský vypravěč Qfwfq, v následujícím triptychu Priscilla pak Calvino vytvořil obraz života ?na buněčné úrovni? a povídky závěrečné části sám autor označil jako deduktivní, jejich tématem je konkrétní situace, téměř bodová přítomnost. V jednotlivých textech se prozkoumávají alternativy, jichž je každý okamžik plný a jimiž se následně může ubírat budoucnost? Vyprávění a život jsou si však u Calvina nakonec vždy něčím podobné: v obou případech máme co do činění s neustále rozevřenou pluralitou možností, jejichž kombinatoriku nelze nikdy beze zbytku vyčerpat.

Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků, a pokud k tomuto číslu přičteme rodinné příslušníky a další profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí, a to včetně politických vězňů. Tato kniha pojednává o „státě ve státě“, jakým doly řízené sovětskými experty a kontrolované státní tajnou policií byly celá desetiletí. I přesto se zde ale odehrálo mnoho příběhů hornické cti a solidarity. Nejeden horník na doly vzpomínal jako na nejlepší léta svého života. Jiní však umírali na nemoci z přepracování, alkoholismu i radioaktivního ozáření. Neobvyklé životní podmínky, tvrdá a nebezpečná práce daly vznik mnohým příběhům, které se pohybují v neobvykle široké škále od milostiplných zázraků na Svaté Hoře až po utrpení politických vězňů. Uranová Příbram je stejně tak geologický objekt jako sociální fenomén.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu. Zabývá se například mytizační schopností sportovních filmů, ale i jejich způsobilostí stát se reprezentanty různých ideologií a fungovat jako součást kolektivní paměti.

Aký je rozdíl mezi duchem a démonem? Jak rozeznáte dobrého džina od zlého? Kde hledat přízraky či mantikory? Co říkal Hérodotos o vlkodlacích? V této zábavné knížečce prozkoumává televizní producentka a mytozooložka Tam O’Malleyov roztodivný svět mytologických zvířat, od vil zvěstujících smrt přes harpyje, gryfy až k upírům. Dodnes na nás tyto bytosti působí uhrančivě a ožívají v knihách, na plátně i v naší představivosti.

Jaký je rozdíl mezi vlastním a vrženým stínem? Proč jsou stíny v západním umění tak důležité? Vidíme namísto skutečných předmětů pouze jejich stíny, jak tvrdil Platon? V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím. Připravte se na to, že po přečtení se možná už nikdy nebudete na svět dívat stejným způsobem!

Kniha Tři poloviny Ino Moxa a další amazonští čarodějové je vrcholným románovým dílem slavného peruánského spisovatele Césara Calva, který je považován za jednoho z největších hispanoamerických básníků a vypravěčů. Ústředním tématem je výprava hlavního hrdiny za náčelníkem Amawaků Ino Moxem do hloubi pralesa. Jde o jakousi iniciační cestu do nitra lidské duše a do hlubin magického vědění, kde září věčné světlo dávného poznání, které bylo hrubě narušeno násilným střetem dvou civilizací. Šamanské praktiky a nauky nejsou ve vyprávění brány jako výzva k návratu do minulosti, ale spíše jako pootevřená alternativní brána k léčbě těla i ducha moderního člověka. César Calvo jako zkušený básník využil při popisu halucinačních stavů, které se prolínají celou knihou, svých poetických dovedností, aby proměnil vize ve slova a proměnlivé obrazy ve sled libozvučných celků, jež se nedají uchopit naším racionálním myšlením.

Kniha Tři poloviny Ino Moxa a další amazonští čarodějové je vrcholným románovým dílem slavného peruánského spisovatele Césara Calva, který je považován za jednoho z největších hispanoamerických básníků a vypravěčů. Ústředním tématem je výprava hlavního hrdiny za náčelníkem Amawaků Ino Moxem do hloubi pralesa. Jde o jakousi iniciační cestu do nitra lidské duše a do hlubin magického vědění, kde září věčné světlo dávného poznání, které bylo hrubě narušeno násilným střetem dvou civilizací. Šamanské praktiky a nauky nejsou ve vyprávění brány jako výzva k návratu do minulosti, ale spíše jako pootevřená alternativní brána k léčbě těla i ducha moderního člověka. César Calvo jako zkušený básník využil při popisu halucinačních stavů, které se prolínají celou knihou, svých poetických dovedností, aby proměnil vize ve slova a proměnlivé obrazy ve sled libozvučných celků, jež se nedají uchopit naším racionálním myšlením.

Kniha Tři poloviny Ino Moxa a další amazonští čarodějové je vrcholným románovým dílem slavného peruánského spisovatele Césara Calva, který je považován za jednoho z největších hispanoamerických básníků a vypravěčů. Ústředním tématem je výprava hlavního hrdiny za náčelníkem Amawaků Ino Moxem do hloubi pralesa. Jde o jakousi iniciační cestu do nitra lidské duše a do hlubin magického vědění, kde září věčné světlo dávného poznání, které bylo hrubě narušeno násilným střetem dvou civilizací. Šamanské praktiky a nauky nejsou ve vyprávění brány jako výzva k návratu do minulosti, ale spíše jako pootevřená alternativní brána k léčbě těla i ducha moderního člověka. César Calvo jako zkušený básník využil při popisu halucinačních stavů, které se prolínají celou knihou, svých poetických dovedností, aby proměnil vize ve slova a proměnlivé obrazy ve sled libozvučných celků, jež se nedají uchopit naším racionálním myšlením.

Osobitá a dojemná kniha od autorky titulů Just Kids a M Train obsahuje na 365 fotografií a zamyšlení, jež dokládají jedinečnou estetiku Patti Smith. Inspirací pro vznik tohoto díla byl autorčin populární profil na Instagramu. V roce 2018 zveřejnila na této sociální síti první snímek. Pod obrázkem byla krátká zpráva: „Zdravím všechny.“ Patti Smith, která dříve fotila na polaroid, začala na Instagram přidávat fotky z mobilu, na nichž se objevují děti, topení, boty nebo její habešská kočka Cairo. Sledující těmto miniaturním vhledům do autorčina světa ihned propadli, ať už se jednalo o záběry kávy, rozečtených knih, obrázky z hudebních turné, železničních stanic a zapadlých kaváren nebo o náhrobky jejích hrdinů – Williama Blakea, Dylana Thomase, Sylvie Plathové, Simone Weilové či Alberta Camuse. Po nějaké době tak vznikl ucelený příběh o životě zasvěceném umění, který si získal více než milion sledujících. Kniha také obsahuje staré fotografie, které nejsou k vidění nikde jinde – perly jako dar k výročí, matčina klíčenka či manželova kytara Mosrite. Svůj notes má Patti Smith vždycky po ruce, aby v rozmanitých a zároveň intimních zápisech mohla čtenářům poskytnout zprávy o svých cestách po celém světě. Kniha dní a 365 fotografií, jež obsahuje, nabízí jedinečný způsob, jak nahlédnout do velké mysli vizionářky, básnířky, spisovatelky, umělkyně. Je plná naděje, žalu i hravosti, a proto může být inspirativním dílem pro dnešní nejistou dobu.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu. Zabývá se například mytizační schopností sportovních filmů, ale i jejich způsobilostí stát se reprezentanty různých ideologií a fungovat jako součást kolektivní paměti.

Na počátku všech velkých příběhů je zárodek myšlenky, embryonální něco. Tato knížka může pomoci začínajícím autorům rozvinout prvotní originální nápad – ať už je jím letmá vzpomínka, která nám vytanula na mysli při procházce, hádka ve vlaku, k níž jsme se nachomýtli, nebo fantazie, která se nám zdála ve snu – do dobře strukturovaného díla. Nejprve si představíme teorie zápletky (ta je stejně důležitá pro psaní románů i pro dramatickou tvorbu a scenáristiku, ale popíšeme i několik modelů speciálně určených právě dramatikům a scenáristům). Poté se obrátíme k časem prověřeným vzorcům „základních zápletek“. Následuje kapitola o chronologii a o tom, jak jí lze manipulovat v zájmu dramatického účinku. Pak vám poradíme, jak vyprávění začít a zakončit, a nakonec vám nabídneme k vyzkoušení několik praktických metod.

Devět povídek knihy Jahodová sezóna představuje devět podob lásky a touhy - dětské a pubertální, milenecké, kamarádské, lesbické, lásky k vlastnímu tělu i mateřské; vášnivé, plaché i neukojitelné. Ve snaze nalézt slova k pojmenování toho, o čem se nám většinou slov nedostává, ohledává Marta Dzido hranice jazyka, osvobozuje výrazy ženské sexuality a ukazuje jejich víceznačnost a emancipační potenciál. Hrdinky příběhů beze studu a pocitů viny čerpají radost z vlastní tělesnosti a otevírají tak otázku, jak přirozeně vyprávět o své intimitě.

Když Bill Browder odkryl v Rusku daňový podvod v hodnotě 230 milionů dolarů, dostal se do víru událostí, které z něj udělaly jednoho z hlavních nepřátel Kremlu. Po násilné smrti jeho právníka Sergeje Magnitského v moskevském vězení se vzdal kariéry investora a začal naplno usilovat o potrestání osob zodpovědných za přítelovu smrt. Přišel proto s návrhem takzvaného Magnitského zákona, který by umožnil vládám zasáhnout proti zkorumpovaným činitelům kdekoliv na světě. Putinův režim ihned zahájil protiúder. Pronásledoval Browdera po Evropě i v USA a usiloval o jeho vydání do Ruska, kde by ho nejspíš potkal osud Magnitského. Vynaložil rovněž desítky milionů dolarů, aby jej poškodil u amerických a britských soudů. Browderův příběh připomíná politický thriller, popisuje však skutečné události, které jsou mrazivou výpovědí o fungování putinovské kleptokracie.

Román Naruby, považovaný za „bibli dekadence“, odráží atmosféru francouzského fin de siecle. Jeho hlavním hrdinou je poslední potomek starobylého rodu des Esseintes, který – znuděn zhýralým a rozkošnickým životem a zhnusen celou společností – opouští Paříž a uchyluje se do samoty. Líčení jeho životního stylu, který dovádí až do absurdních důsledků, představuje jakýsi katalog dekadentního estétství: des Esseintes se věnuje četbě vzácných knih, degustaci vybraných jídel, výrobě parfémů či pěstování bizarních květin. Neustálé umělé jitření smyslů však zhoršuje jeho nervovou chorobu a zvyšuje pocit přesycenosti. Huysmansovo dílo zásadně ovlivnilo tvorbu autorů konce 19. a 20. století a svým analytickým zaujetím pro nitro hrdiny i omezením děje na nejzazší míru předjímá vývoj techniky moderní literatury. Text románu nově doplňujeme autorovou předmluvou, již napsal po dvaceti letech od prvního vydání a v níž zasazuje Naruby do kontextu svého dalšího díla a vysvětluje okolnosti, které vedly k jeho vzniku.

Devět povídek knihy Jahodová sezóna představuje devět podob lásky a touhy - dětské a pubertální, milenecké, kamarádské, lesbické, lásky k vlastnímu tělu i mateřské; vášnivé, plaché i neukojitelné. Ve snaze nalézt slova k pojmenování toho, o čem se nám většinou slov nedostává, ohledává Marta Dzido hranice jazyka, osvobozuje výrazy ženské sexuality a ukazuje jejich víceznačnost a emancipační potenciál. Hrdinky příběhů beze studu a pocitů viny čerpají radost z vlastní tělesnosti a otevírají tak otázku, jak přirozeně vyprávět o své intimitě.

Co se s vámi děje při pití kávy? Působí čokoláda opravdu jako afrodiziakum? Jak fungují takové drogy jako alkohol a cannabis? Hrála psychedelie roli v evoluci člověka? V této fascinující knížce se přední psychofarmakolog Ben Sessa zabývá drogami, zákonnými i nezákonnými, přírodními i syntetizovanými, od nikotinu k endorfinům, od cukru k antidepresivům, které dennodenně užívají lidé po celém světě, aby si změnili stav vědomí.