Dokořán strana 9 z 91

Osobitá a dojemná kniha od autorky titulů Just Kids a M Train obsahuje na 365 fotografií a zamyšlení, jež dokládají jedinečnou estetiku Patti Smith. Inspirací pro vznik tohoto díla byl autorčin populární profil na Instagramu. V roce 2018 zveřejnila na této sociální síti první snímek. Pod obrázkem byla krátká zpráva: "Zdravím všechny." Patti Smith, která dříve fotila na polaroid, začala na Instagram přidávat fotky z mobilu, na nichž se objevují děti, topení, boty nebo její habešská kočka Cairo. Sledující těmto miniaturním vhledům do autorčina světa ihned propadli, ať už se jednalo o záběry kávy, rozečtených knih, obrázky z hudebních turné, železničních stanic a zapadlých kaváren nebo o náhrobky jejích hrdinů - Williama Blakea, Dylana Thomase, Sylvie Plathové, Simone Weilové či Alberta Camuse. Po nějaké době tak vznikl ucelený příběh o životě zasvěceném umění, který si získal více než milion sledujících. Kniha také obsahuje staré fotografie, které nejsou k vidění nikde jinde - perly jako dar k výročí, matčina klíčenka či manželova kytara Mosrite. Svůj notes má Patti Smith vždycky po ruce, aby v rozmanitých a zároveň intimních zápisech mohla čtenářům poskytnout zprávy o svých cestách po celém světě. Kniha dní a 365 fotografií, jež obsahuje, nabízí jedinečný způsob, jak nahlédnout do velké mysli vizionářky, básnířky, spisovatelky, umělkyně. Je plná naděje, žalu i hravosti, a proto může být inspirativním dílem pro dnešní nejistou dobu.

Kniha Na okrajích umění problematizuje a novým způsobem pojímá všeobecně sdílenou představu, podle níž svět umění tvoří oblast nejen odlišnou, nýbrž protikladnou běžnému, každodennímu světu. Výchozím tématem knihy je popis soudního sporu z let 1927 a 1928 mezi francouzsko-rumunským modernistickým sochařem Constantinem Brâncusim a vládou Spojených států amerických. Celní úřad Spojených států tehdy odmítl přiznat některým Brâncusiho sochám pro jejich neobvyklý zjev status uměleckých děl a odepřel jim tímto bezcelní odbavení. Při této události se zdánlivě oddělené světy umění a běžného života zničehonic prolnuly a vyvolaly tak zajímavé otázky ohledně jejich vztahu. Jakou roli hraje při oceňování uměleckých děl definice umění, kterou více či méně vědomě předpokládáme? Jakou roli při hodnocení uměleckých děl hrají pocity, emoce či nálady? Jsou umělecká díla k něčemu užitečná, a pokud ano, k čemu? Jednotlivé kapitoly této knihy se pokoušejí na tyto otázky odpovědět prostřednictvím významných, procesuálně zaměřených hypotéz, tedy filozofií, které kladou ve svém pojetí světa důraz na proces, změnu a kreativitu. Vychází ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.

V povídkách souboru T nula Italo Calvino rozvíjí tematiku i formální strategie iniciované Kosmickými groteskami a dokládá, že experimentální verva ho rozhodně neopustila. Calvino vždy přikládal velkou váhu dialogu literatury a vědy a byl přesvědčen, že právě vědecké hypotézy mohou spisovatele nejkratší cestou přivést k tomu, o čem by měl mluvit: k rozhovoru s univerzem. V prvním oddílu se opět vrací proteovský vypravěč Qfwfq, v následujícím triptychu Priscilla pak Calvino vytvořil obraz života ?na buněčné úrovni? a povídky závěrečné části sám autor označil jako deduktivní, jejich tématem je konkrétní situace, téměř bodová přítomnost. V jednotlivých textech se prozkoumávají alternativy, jichž je každý okamžik plný a jimiž se následně může ubírat budoucnost? Vyprávění a život jsou si však u Calvina nakonec vždy něčím podobné: v obou případech máme co do činění s neustále rozevřenou pluralitou možností, jejichž kombinatoriku nelze nikdy beze zbytku vyčerpat.

Příbramskými uranovými doly prošlo za dobu jejich existence asi sto tisíc pracovníků, a pokud k tomuto číslu přičteme rodinné příslušníky a další profese, bylo příbramskými doly ovlivněno více než čtvrt milionu lidí, a to včetně politických vězňů. Tato kniha pojednává o „státě ve státě“, jakým doly řízené sovětskými experty a kontrolované státní tajnou policií byly celá desetiletí. I přesto se zde ale odehrálo mnoho příběhů hornické cti a solidarity. Nejeden horník na doly vzpomínal jako na nejlepší léta svého života. Jiní však umírali na nemoci z přepracování, alkoholismu i radioaktivního ozáření. Neobvyklé životní podmínky, tvrdá a nebezpečná práce daly vznik mnohým příběhům, které se pohybují v neobvykle široké škále od milostiplných zázraků na Svaté Hoře až po utrpení politických vězňů. Uranová Příbram je stejně tak geologický objekt jako sociální fenomén.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu. Zabývá se například mytizační schopností sportovních filmů, ale i jejich způsobilostí stát se reprezentanty různých ideologií a fungovat jako součást kolektivní paměti.

Aký je rozdíl mezi duchem a démonem? Jak rozeznáte dobrého džina od zlého? Kde hledat přízraky či mantikory? Co říkal Hérodotos o vlkodlacích? V této zábavné knížečce prozkoumává televizní producentka a mytozooložka Tam O’Malleyov roztodivný svět mytologických zvířat, od vil zvěstujících smrt přes harpyje, gryfy až k upírům. Dodnes na nás tyto bytosti působí uhrančivě a ožívají v knihách, na plátně i v naší představivosti.

Jaký je rozdíl mezi vlastním a vrženým stínem? Proč jsou stíny v západním umění tak důležité? Vidíme namísto skutečných předmětů pouze jejich stíny, jak tvrdil Platon? V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím. Připravte se na to, že po přečtení se možná už nikdy nebudete na svět dívat stejným způsobem!

Kniha Tři poloviny Ino Moxa a další amazonští čarodějové je vrcholným románovým dílem slavného peruánského spisovatele Césara Calva, který je považován za jednoho z největších hispanoamerických básníků a vypravěčů. Ústředním tématem je výprava hlavního hrdiny za náčelníkem Amawaků Ino Moxem do hloubi pralesa. Jde o jakousi iniciační cestu do nitra lidské duše a do hlubin magického vědění, kde září věčné světlo dávného poznání, které bylo hrubě narušeno násilným střetem dvou civilizací. Šamanské praktiky a nauky nejsou ve vyprávění brány jako výzva k návratu do minulosti, ale spíše jako pootevřená alternativní brána k léčbě těla i ducha moderního člověka. César Calvo jako zkušený básník využil při popisu halucinačních stavů, které se prolínají celou knihou, svých poetických dovedností, aby proměnil vize ve slova a proměnlivé obrazy ve sled libozvučných celků, jež se nedají uchopit naším racionálním myšlením.

Kniha Tři poloviny Ino Moxa a další amazonští čarodějové je vrcholným románovým dílem slavného peruánského spisovatele Césara Calva, který je považován za jednoho z největších hispanoamerických básníků a vypravěčů. Ústředním tématem je výprava hlavního hrdiny za náčelníkem Amawaků Ino Moxem do hloubi pralesa. Jde o jakousi iniciační cestu do nitra lidské duše a do hlubin magického vědění, kde září věčné světlo dávného poznání, které bylo hrubě narušeno násilným střetem dvou civilizací. Šamanské praktiky a nauky nejsou ve vyprávění brány jako výzva k návratu do minulosti, ale spíše jako pootevřená alternativní brána k léčbě těla i ducha moderního člověka. César Calvo jako zkušený básník využil při popisu halucinačních stavů, které se prolínají celou knihou, svých poetických dovedností, aby proměnil vize ve slova a proměnlivé obrazy ve sled libozvučných celků, jež se nedají uchopit naším racionálním myšlením.

Osobitá a dojemná kniha od autorky titulů Just Kids a M Train obsahuje na 365 fotografií a zamyšlení, jež dokládají jedinečnou estetiku Patti Smith. Inspirací pro vznik tohoto díla byl autorčin populární profil na Instagramu. V roce 2018 zveřejnila na této sociální síti první snímek. Pod obrázkem byla krátká zpráva: „Zdravím všechny.“ Patti Smith, která dříve fotila na polaroid, začala na Instagram přidávat fotky z mobilu, na nichž se objevují děti, topení, boty nebo její habešská kočka Cairo. Sledující těmto miniaturním vhledům do autorčina světa ihned propadli, ať už se jednalo o záběry kávy, rozečtených knih, obrázky z hudebních turné, železničních stanic a zapadlých kaváren nebo o náhrobky jejích hrdinů – Williama Blakea, Dylana Thomase, Sylvie Plathové, Simone Weilové či Alberta Camuse. Po nějaké době tak vznikl ucelený příběh o životě zasvěceném umění, který si získal více než milion sledujících. Kniha také obsahuje staré fotografie, které nejsou k vidění nikde jinde – perly jako dar k výročí, matčina klíčenka či manželova kytara Mosrite. Svůj notes má Patti Smith vždycky po ruce, aby v rozmanitých a zároveň intimních zápisech mohla čtenářům poskytnout zprávy o svých cestách po celém světě. Kniha dní a 365 fotografií, jež obsahuje, nabízí jedinečný způsob, jak nahlédnout do velké mysli vizionářky, básnířky, spisovatelky, umělkyně. Je plná naděje, žalu i hravosti, a proto může být inspirativním dílem pro dnešní nejistou dobu.

Vztah mezi sportem a médii prošel v posledních desetiletích rychlým vývojem. Spojení televize a vrcholového sportu vytvořilo specifický a velmi vlivný žánr populární kultury. Vytváření sportovních příběhů, které je pro současná média typické, je zároveň snahou vtisknout těmto narativům trvalejší a ucelenější podobu. Sport se proto v nejrůznějších podobách objevuje i ve filmovém médiu. Tato kniha se pokouší nastínit a pojmenovat různé aspekty tohoto vztahu. Zabývá se například mytizační schopností sportovních filmů, ale i jejich způsobilostí stát se reprezentanty různých ideologií a fungovat jako součást kolektivní paměti.

Na počátku všech velkých příběhů je zárodek myšlenky, embryonální něco. Tato knížka může pomoci začínajícím autorům rozvinout prvotní originální nápad – ať už je jím letmá vzpomínka, která nám vytanula na mysli při procházce, hádka ve vlaku, k níž jsme se nachomýtli, nebo fantazie, která se nám zdála ve snu – do dobře strukturovaného díla. Nejprve si představíme teorie zápletky (ta je stejně důležitá pro psaní románů i pro dramatickou tvorbu a scenáristiku, ale popíšeme i několik modelů speciálně určených právě dramatikům a scenáristům). Poté se obrátíme k časem prověřeným vzorcům „základních zápletek“. Následuje kapitola o chronologii a o tom, jak jí lze manipulovat v zájmu dramatického účinku. Pak vám poradíme, jak vyprávění začít a zakončit, a nakonec vám nabídneme k vyzkoušení několik praktických metod.

Devět povídek knihy Jahodová sezóna představuje devět podob lásky a touhy - dětské a pubertální, milenecké, kamarádské, lesbické, lásky k vlastnímu tělu i mateřské; vášnivé, plaché i neukojitelné. Ve snaze nalézt slova k pojmenování toho, o čem se nám většinou slov nedostává, ohledává Marta Dzido hranice jazyka, osvobozuje výrazy ženské sexuality a ukazuje jejich víceznačnost a emancipační potenciál. Hrdinky příběhů beze studu a pocitů viny čerpají radost z vlastní tělesnosti a otevírají tak otázku, jak přirozeně vyprávět o své intimitě.

Když Bill Browder odkryl v Rusku daňový podvod v hodnotě 230 milionů dolarů, dostal se do víru událostí, které z něj udělaly jednoho z hlavních nepřátel Kremlu. Po násilné smrti jeho právníka Sergeje Magnitského v moskevském vězení se vzdal kariéry investora a začal naplno usilovat o potrestání osob zodpovědných za přítelovu smrt. Přišel proto s návrhem takzvaného Magnitského zákona, který by umožnil vládám zasáhnout proti zkorumpovaným činitelům kdekoliv na světě. Putinův režim ihned zahájil protiúder. Pronásledoval Browdera po Evropě i v USA a usiloval o jeho vydání do Ruska, kde by ho nejspíš potkal osud Magnitského. Vynaložil rovněž desítky milionů dolarů, aby jej poškodil u amerických a britských soudů. Browderův příběh připomíná politický thriller, popisuje však skutečné události, které jsou mrazivou výpovědí o fungování putinovské kleptokracie.

Román Naruby, považovaný za „bibli dekadence“, odráží atmosféru francouzského fin de siecle. Jeho hlavním hrdinou je poslední potomek starobylého rodu des Esseintes, který – znuděn zhýralým a rozkošnickým životem a zhnusen celou společností – opouští Paříž a uchyluje se do samoty. Líčení jeho životního stylu, který dovádí až do absurdních důsledků, představuje jakýsi katalog dekadentního estétství: des Esseintes se věnuje četbě vzácných knih, degustaci vybraných jídel, výrobě parfémů či pěstování bizarních květin. Neustálé umělé jitření smyslů však zhoršuje jeho nervovou chorobu a zvyšuje pocit přesycenosti. Huysmansovo dílo zásadně ovlivnilo tvorbu autorů konce 19. a 20. století a svým analytickým zaujetím pro nitro hrdiny i omezením děje na nejzazší míru předjímá vývoj techniky moderní literatury. Text románu nově doplňujeme autorovou předmluvou, již napsal po dvaceti letech od prvního vydání a v níž zasazuje Naruby do kontextu svého dalšího díla a vysvětluje okolnosti, které vedly k jeho vzniku.

Devět povídek knihy Jahodová sezóna představuje devět podob lásky a touhy - dětské a pubertální, milenecké, kamarádské, lesbické, lásky k vlastnímu tělu i mateřské; vášnivé, plaché i neukojitelné. Ve snaze nalézt slova k pojmenování toho, o čem se nám většinou slov nedostává, ohledává Marta Dzido hranice jazyka, osvobozuje výrazy ženské sexuality a ukazuje jejich víceznačnost a emancipační potenciál. Hrdinky příběhů beze studu a pocitů viny čerpají radost z vlastní tělesnosti a otevírají tak otázku, jak přirozeně vyprávět o své intimitě.