Dokořán strana 8 z 91

Kniha se zabývá institucionálním vývojem a každodenním provozem Vysoké školy zemědělské v Praze (dnešní České zemědělské univerzity v Praze) od jejího osamostatnění v roce 1952 do počátku devadesátých let 20. století. Historický přehled uvede čtenáře a čtenářky do nejstarších dějin vysokého zemědělského školství v Praze a následně do kontextu institucionálního a personálního vývoje, pedagogických a vědecko-výzkumných proměn Vysoké školy zemědělské, včetně společenských, ekonomických a politicko-ideologických procesů, které ovlivňovaly její fungování, organizaci a další směřování. Prostřednictvím životopisných vyprávění publikace nabízí možnost sledovat, jak na jednotlivá období existence instituce v období socialismu vzpomínají zástupci z řad několika generací představitelů školy, akademických pracovníků a studentstva. Vzpomínky reflektují různé otázky od osobních motivací ke studiu, možnosti a průběhu studia, každodenního chodu jednotlivých fakult a kateder, až po vývoj vyučovaných disciplín nebo vliv komunistické ideologie. Vychází ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze.

Zvolte si libovolné trojmístné číslo, jehož první číslice se liší od třetí alespoň o dvě. Napište je v převráceném pořadí a menší z obou získaných čísel odečtěte od většího. K výslednému číslu přičtěte totéž číslo napsané převráceně. Dostali jste 1089? Pak jste počítali správně. Milá a vtipná knížka Davida Achesona představuje pozoruhodně zábavný přehled matematické krajiny. Jednotlivá témata zahrnují známé i méně známé fascinující hádanky (královecké mosty, problém balení pomerančů, Velkou Fermatovu větu, indický trik s provazem atd.), které přesahují i do topologie a fyziky. Autor popisuje nejkrásnější matematické vztahy, významné historické souvislosti, a přináší i návod jak správně dělat chyby. Text je výstižně ilustrován světovými karikaturisty. Stručně řečeno, jde o jeden z nejčtivějších matematických výkladů všech dob.

Co úžasného se děje, když hmota krystalizuje? Proč byli starověcí učenci tak fascinováni pěti jednoduchými tvary? Jak je možné, že tyto trojrozměrné skládačky tak dokonale pasují? Zjistěte více o jednom z jazyků, kterými k nám promlouvá vesmír. Studium platónských těles a jejich blízkých příbuzných, archimedovských těles, nebylo jen výsadou matematiků. Jejich znalost se vyžadovala i od adeptů kouzelnických škol. Tato kniha, bohatě ilustrovaná autorem, je krásným úvodem do trojrozměrného matematického i magického prostoru.

Známý soudobý teoretický fyzik a nadšený popularizátor vědy Carlo Rovelli se ve své knize zaměřuje na zrod a interpretaci snad nejpozoruhodnější fyzikální teorie všech dob – kvantové mechaniky. Její základy položil Werner Heisenberg na odloučeném ostrově Helgoland v polovině 20. let minulého století a poznatky teorie se dodnes vymykají našim zažitým představám o fungování fyzikálního světa. Vědci se snažili vypořádat s podivuhodností kvantové mechaniky různými způsoby, například zaváděním nekonečného množství paralelních vesmírů, skrytých proměnných nebo předpovídáním dosud nepozorovaných fyzikálních mechanismů. Ani s jedním z těchto řešení se však Rovelli neztotožňuje a tvrdí, že k pochopení teorie je nutné opustit myšlenkové mantinely klasické fyziky a zásadně proměnit způsob, jakým nahlížíme na realitu a naše místo v ní. Rovelli znovu dokazuje, že dokáže poutavě, napínavě a srozumitelně líčit složitá témata pohybující se na pomezí fyziky a filozofie. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Před dvěma a půl tisíci lety byla sepsána kniha Umění války, jejíž myšlenky ovlivňují způsoby vedení válek dodnes. Přesto jejím hlavním poselstvím není návod, jak vést úspěšně vojenské operace, ale to, aby vojska nevedla zbytečnou válku proti Nebi, kterou nakonec nelze vyhrát. Válka je, ať chceme, nebo ne, významnou součástí našich dějin a v mnoha případech i našich životů. Je výhodné jí rozumět. Václav Cílek v této knize předkládá svoji interpretaci Sunova spisu na základě několika zásadních anglických překladů. Vzhledem k povaze pramenů je zjevné, že nejde o sinologické dílo, ale o pokus o poctivý čtenářský překlad. Ostatně, existují dva, navzájem se doplňující druhy znalců – ti, kdo umí čínsky, a ti, kdo dlouhou dobu srdcem prožívali východní poezii a aspoň trochu žili životem horského poustevníka, byť na částečný úvazek. Ti první někdy při překládání ztratí srdce textu a těm druhým se stává, že v zrcadle původního textu nespatří odkaz vzdálené země, ale svoji vlastní tvář.

Souhvězdí Eridanu nad jižní polokoulí ukrývá kosmickou záhadu. Na první pohled to vypadá, jako by v něm nějaký vesmírný obr ukousl z kosmu gigantické sousto, po kterém zbylo jen prázdno. Co za tím stojí? Supermasivní černá díra? Srážka s jiným vesmírem? Nebo snad vesmír požírá sám sebe? Zkušený popularizátor, kosmolog a astrobiolog Paul Davies nabízí čtenářům srozumitelný a poutavý přehled stavu současné kosmologie, která podle jeho názoru zažívá svoje zlaté období. Záplava nových poznatků nicméně nastolila řadu otázek, na které stále neznáme odpovědi. Některé z nich fyziku přibližují filozofii či teologii. Bylo něco před velkým třeskem? Proč vypadá náš vesmír zrovna tak, jak vypadá? Existují i jiné vesmíry s odlišnými fyzikálními zákony? A má vůbec cenu se takovými záhadami zabývat? Podle Daviese možná některé z těchto záhad nikdy definitivně nevyřešíme. Dokud ale vědecká metoda přináší nové poznatky, mělo by lidstvo vytrvat ve snaze odhalit i ta nejsložitější tajemství našeho světa. Vychází ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Obsah knihy tvoří dva eseje, které Glubb Paša v letech 1976 a 1977 publikoval v Blackwood’s Magazine. Vychází z vlastních zkušeností s arabským světem, vyvozuje z nich nicméně obecnější teze o fungování říší, společenských normách a směřování moderní civilizace. Glubb předkládá tezi, že říše či impéria různých dob i kultur trvala velmi podobnou dobu a procházela stejnými vývojovými stupni od věku výbojů přes rozmach obchodu a intelektu až po dekadenci a rozpad. Poukazuje na příčiny jednotlivých stadií a argumentuje tím, že pokud budeme na naši minulost pohlížet pouze zúženou optikou národních dějin posledních pár století, přehlédneme opakující se vzorce vedoucí ke konci kultur a civilizací.

Monografie se věnuje teorii a dějinám umění, estetice a umělecké kritice Miroslava Tyrše (1832–1884), který je sice všeobecně znám jako zakladatel a vedoucí osobnost Sokola, ale byl také historikem umění a kultury, estetikem a prvním profesorem dějin umění na české části Karlovy univerzity v Praze. Monografie představuje a analyzuje jeho rozsáhlé dílo, které zůstalo ve stínu tělocvičného hnutí. I toto hnutí, společenství, bylo ovšem jeho chápáním kultury a umění silně ovlivněno – Tyrš do Sokola integroval i vzory antického Řecka a důsledně usiloval o renesanci ideálu kalokagathie. Díky tomu se věnoval nejen estetické teorii tělesných cvičení a gymnastiky, ale i teorii umění a stal se prvním českým kritikem zaměřeným výhradně na výtvarné umění. Kniha se proto pokouší jeho názory, rozptýlené v řadě teoretických textů i uměleckých kritik, představit uceleněji a také je zasadit do kontextu dobových názorů, z nichž čerpal.

Představte si, že budeme dlouho dopředu vědět, s jakou pravděpodobností se u nás vyvine rakovina, že budeme mít k dispozici personalizované poznatky o svých genech, orgánech a buňkách nebo že snadno a přesně zjistíme, na jakou stravu si potrpí náš mikrobiom. Kniha Tajemství těla imunologa Daniela M. Davise ukazuje, jak vizionářští vědci odhalují neviditelný a utajený vesmír uvnitř každého z nás a jak se díky jejich práci stávají realitou dříve netušené možnosti. Autor se zaměřuje na šest klíčových oblastí – buňky, vývoj plodu, imunitní systém, mozek, mikrobiom a genom – a předkládá zcela nový biologický pohled na lidské tělo. Srozumitelně a s využitím nejnovějších vědeckých poznatků rozvíjí naše povědomí o tom, jak lidské tělo funguje, čeho je schopno, jak ho chránit před nemocemi a co v tomto směru pro nás všechny chystá budoucnost.

Příprava jídla a jeho konzumace je pro většinu z nás oblíbenou činností. Ne nadarmo vychází neustále velké množství nejrůznějších kuchařských knih plných tradičních či experimentálních receptů. Vaření je však především chemický proces, a má proto s chemií mnoho společného. V knize žádné nové recepty nenajdete, zato se dozvíte o potravinách spoustu zajímavostí – od jejich chemického složení pres důvod klepání řízku až po to, proč si červ vybere vždy to nejkrásnější jablko. Nemalý prostor je věnován také nejrůznějším chemickým látkám (lidově zvaným „éčka“), které se do potravin přidávají. Autor, profesor biochemie, je neobhajuje, ale uvádí na pravou míru některé názory na jejich přehnanou nebezpečnost.

Na počátku všech velkých příběhů je zárodek myšlenky, embryonální něco. Tato knížka může pomoci začínajícím autorům rozvinout prvotní originální nápad- ať už je jím letmá vzpomínka, která nám vytanula na mysli při procházce, hádka ve vlaku, k níž jsme se nachomýtli, nebo fantazie, která se nám zdála ve snu - do dobře strukturovaného díla. Nejprve si představíme teorie zápletky (ta je stejně důležitá pro psaní románů i pro dramatickou tvorbu a scenáristiku, ale popíšeme i několik modelů speciálně určených právě dramatikům a scenáristům). Poté se obrátíme k časem prověřeným vzorcům "základních zápletek". Následuje kapitola o chronologii a o tom, jak jí lze manipulovat v zájmu dramatického účinku. Pak vám poradíme, jak vyprávění začít a zakončit, a nakonec vám nabídneme k vyzkoušení několik praktických metod.

Kniha Na okrajích umění problematizuje a novým způsobem pojímá všeobecně sdílenou představu, podle níž svět umění tvoří oblast nejen odlišnou, nýbrž protikladnou běžnému, každodennímu světu. Výchozím tématem knihy je popis soudního sporu z let 1927 a 1928 mezi francouzsko-rumunským modernistickým sochařem Constantinem Brâncu?im a vládou Spojených států amerických. Celní úřad Spojených států tehdy odmítl přiznat některým Brâncu?iho sochám pro jejich neobvyklý zjev status uměleckých děl a odepřel jim tímto bezcelní odbavení. Při této události se zdánlivě oddělené světy umění a běžného života zničehonic prolnuly a vyvolaly tak zajímavé otázky ohledně jejich vztahu. Jakou roli hraje při oceňování uměleckých děl definice umění, kterou více či méně vědomě předpokládáme? Jakou roli při hodnocení uměleckých děl hrají pocity, emoce či nálady? Jsou umělecká díla k něčemu užitečná, a pokud ano, k čemu? Jednotlivé kapitoly této knihy se pokoušejí na tyto otázky odpovědět prostřednictvím významných, procesuálně zaměřených hypotéz, tedy filozofií, které kladou ve svém pojetí světa důraz na proces, změnu a kreativitu.

Na počátku všech velkých příběhů je zárodek myšlenky, embryonální něco. Tato knížka může pomoci začínajícím autorům rozvinout prvotní originální nápad- ať už je jím letmá vzpomínka, která nám vytanula na mysli při procházce, hádka ve vlaku, k níž jsme se nachomýtli, nebo fantazie, která se nám zdála ve snu - do dobře strukturovaného díla. Nejprve si představíme teorie zápletky (ta je stejně důležitá pro psaní románů i pro dramatickou tvorbu a scenáristiku, ale popíšeme i několik modelů speciálně určených právě dramatikům a scenáristům). Poté se obrátíme k časem prověřeným vzorcům "základních zápletek". Následuje kapitola o chronologii a o tom, jak jí lze manipulovat v zájmu dramatického účinku. Pak vám poradíme, jak vyprávění začít a zakončit, a nakonec vám nabídneme k vyzkoušení několik praktických metod.

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného otrokům, má být uctívána jako bůh. Všechny tyto západní koncepty mají přitom s křesťanstvím společné zejména osobování si nároku na univerzální platnost, přestože jsou plodem jedné, zcela konkrétní společnosti. Hollandova kniha zkoumá, proč má křesťanství od antických počátků přes středověk až po současnost tak podvratnou a revoluční povahu, a ukazuje, jak tato víra i v dnešní stále skeptičtější společnosti dál hluboce poznamenává mnoho našich postojů a instinktů.

Osobitá a dojemná kniha od autorky titulů Just Kids a M Train obsahuje na 365 fotografií a zamyšlení, jež dokládají jedinečnou estetiku Patti Smith. Inspirací pro vznik tohoto díla byl autorčin populární profil na Instagramu. V roce 2018 zveřejnila na této sociální síti první snímek. Pod obrázkem byla krátká zpráva: "Zdravím všechny." Patti Smith, která dříve fotila na polaroid, začala na Instagram přidávat fotky z mobilu, na nichž se objevují děti, topení, boty nebo její habešská kočka Cairo. Sledující těmto miniaturním vhledům do autorčina světa ihned propadli, ať už se jednalo o záběry kávy, rozečtených knih, obrázky z hudebních turné, železničních stanic a zapadlých kaváren nebo o náhrobky jejích hrdinů - Williama Blakea, Dylana Thomase, Sylvie Plathové, Simone Weilové či Alberta Camuse. Po nějaké době tak vznikl ucelený příběh o životě zasvěceném umění, který si získal více než milion sledujících. Kniha také obsahuje staré fotografie, které nejsou k vidění nikde jinde - perly jako dar k výročí, matčina klíčenka či manželova kytara Mosrite. Svůj notes má Patti Smith vždycky po ruce, aby v rozmanitých a zároveň intimních zápisech mohla čtenářům poskytnout zprávy o svých cestách po celém světě. Kniha dní a 365 fotografií, jež obsahuje, nabízí jedinečný způsob, jak nahlédnout do velké mysli vizionářky, básnířky, spisovatelky, umělkyně. Je plná naděje, žalu i hravosti, a proto může být inspirativním dílem pro dnešní nejistou dobu.

Kniha Na okrajích umění problematizuje a novým způsobem pojímá všeobecně sdílenou představu, podle níž svět umění tvoří oblast nejen odlišnou, nýbrž protikladnou běžnému, každodennímu světu. Výchozím tématem knihy je popis soudního sporu z let 1927 a 1928 mezi francouzsko-rumunským modernistickým sochařem Constantinem Brâncusim a vládou Spojených států amerických. Celní úřad Spojených států tehdy odmítl přiznat některým Brâncusiho sochám pro jejich neobvyklý zjev status uměleckých děl a odepřel jim tímto bezcelní odbavení. Při této události se zdánlivě oddělené světy umění a běžného života zničehonic prolnuly a vyvolaly tak zajímavé otázky ohledně jejich vztahu. Jakou roli hraje při oceňování uměleckých děl definice umění, kterou více či méně vědomě předpokládáme? Jakou roli při hodnocení uměleckých děl hrají pocity, emoce či nálady? Jsou umělecká díla k něčemu užitečná, a pokud ano, k čemu? Jednotlivé kapitoly této knihy se pokoušejí na tyto otázky odpovědět prostřednictvím významných, procesuálně zaměřených hypotéz, tedy filozofií, které kladou ve svém pojetí světa důraz na proces, změnu a kreativitu. Vychází ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích.