Epocha strana 63 z 107

Kriminální příběh s prvky hororu objevuje pro českou literaturu dosud neznámé prostředí. Ústav soudního lékařství kdesi v Praze. Ponuře důstojná budova, kam už po celá dlouhá desetiletí vede poslední cesta těch, které zastihla smrt. Přirozená i nepřirozená. Oběti nehod, vražd i sebevražd. Zde se stanoví příčina smrti – causa mortis. A mrtvý se jen stěží může bránit, je-li pitevní zpráva falešná. Novou přednostkou ústavu se stává MUDr. Judita Marková, která postupně přichází na to, že za formálně dokonalou fasádou ctihodné instituce funguje skrytá mafie, která zahrnuje nejen soudní lékaře, laboranty a sanitáře, ale také zkorumpované soudce, policisty a státní zástupce. Když se dr. Marková dostane až k samotnému jádru tohoto zla, hrozí jí vážné nebezpečí, že na ni samotnou bude čekat pitevní stůl. Citlivé čtenáře varujeme. Vždyť co si například počít s informací, že po pitvě se mozek nevrací do hlavy, ale zašívá do břicha…

Už odedávna docházelo k pokusům o válečné využití chemických látek. Ale skutečná chemická válka se zrodila až při legendárním chlorovém útoku, který podnikli Němci za první světové války u belgické obce Yprés 22. dubna 1915. Od té doby je za „otce“ moderního chemického válčení považován německý chemik světového významu, nositel Nobelovy ceny Fritz Haber (1868–1934), univerzitní profesor demokratických zásad, vědec, technik i manažer, zároveň však ctižádostivý patriot, neváhající pomoci své válčící vlasti kontroverzním bojovým prostředkem. K Haberovým obdobným aktivitám patří i jeho podíl na zajištění potřebného rozsahu německé výroby výbušnin za první světové války, zčáti též na vzniku Cyklonu B, jenž dosáhl temné proslulosti až po Haberově mrti v souvislosti s nástupem nacismu.

Dne 9. října 1967 byl ve vesničce La Higuera bolivijskými jednotkami zavražděn marxistický partyzánský vůdce a hrdina kubánské revoluce Ernesto "Che" Guevara. Když se z novinových stránek jeho rodina dozvěděla o jeho smrti, rozhodla se, že už o něm nikdy veřejně nepromluví. Půl století poté ale jeho nejmladší bratr, Juan Martin, mlčení prolomil. Tato unikátní autobiografie, již uvazuje předmluva profesora Josefa Opatrného, přináší čtenářům vůbec poprvé důvěrný pohled na asi největší ikonu světového revolučního hnutí. Autor vedle vzpomínek na staršího bratra, rodinné zázemí Guevarů a příhody, jež spolu zažili, přibližuje rovněž elektrizující atmosféru revoluční Kuby v době kubánské revoluce, kdy bezprostředně po vítězství Castrových barbudos v roce 1959 celá rodina strávila několik měsíců na ostrově po boku již legendárního El Che.

Vládní zmozněnec pro moře, které nemáme. Penzionovaný ředitel válčící se svou lékařkou o každou krabičku. Bývalý novinář se specializací na horoskopy všeho druhu třikrát denně. Trojice chlapíků s čerstvým výměrem důchodu a víc než šílenými nápady. Tahle povedená partička věkových vyvrhelů se rozhodne rozjet to ve velkém, konečně si užívat a bavit se. Svérázně se chopí kampaně za znovuzvolení neschopného europoslance, skandálně pohřbí zázračnou novinku věhlasné kosmetické firmy a se stejnou sveřeposti si hodlají splnit i velký sen zahrát si v Národním... I bez Evy prostě tropí a tropí.

O anekdotě praví moudrá encyklopedie, že se jedná o řecký výraz pro texty předávané ústně nebo z nějakých důvodů nezveřejněné. Je to zpravidla krátké humorné vyprávění, které zesměšňuje nějakého člověka, dobu či situaci. Nepochybujeme o tom, že v tomto ohledu byly tzv. totalitní anekdoty naprosto dokonalé. V komunismu se jim dařilo jako hrachu v Mičurinově pařeništi a to i přes to, že vládnoucí režim byl kdykoliv ochoten zavřít prostořeká ústa i s jejich majitelem. Politickému vtipu to však nemohlo ublížit. Možná i_ proto, že smích byl zaručeným receptem na přežití v komunistickém bezčasí.

Jules je zvláštní chlapec. Byl jím, ještě než se začaly dít všechny ty divné věci. Má fotografickou paměť, ze které žádná vzpomínka nevymizí. Nikdy – až do chvíle, kdy v jeho životě náhle zavládne chaos, smrt se zjeví příliš blízko a v jeho paměti se objeví chyba v podobě vzpomínek někoho cizího. Jules s odvahou, důvtipem a svérázným smyslem pro humor vyvíjí teorii pro vysvětlení tohoto nepochopitelného úkazu. Při pátrání po identitě svého záhadného dvojníka se zaplétá do cizích nadějí a snů a také do smyček smrtícího plánu šílence. Skvělá novela autora bestsellerů Petera F. Hamiltona zve čtenáře na neuvěřitelnou jízdu časem prostřednictvím vzpomínek na minulosti i budoucnost. Napínavý i humorný příběh mistrně využívající faktu, že vesmír není jen podivnější, než si myslíme, je dokonce podivnější, než si představit dokážeme.

Záhadná umělá planetka, která po desetiletí sloužila jako vězení, místo utrpení a bestiality, kam mocní posílali nejhorší zločince i nepohodlné snílky a buřiče. Dokud nepřišel Sršeň. Během svých vzestupů a pádů odhalil mnohá tajemství. Ale ani on nezískal odpověď na nejpalčivější otázku - kdo Areston postavil a za jakým účelem? Co když se nejedná o podivnou, byť zneužitou archu, jak by mnozí rádi věřili, ale dokonalou otrokářskou loď? Co by takové odhalení znamenalo pro lidstvo a jeho místo ve vesmíru? Je třeba se znovu vrátit na Areston, ba dál - do nitra vesmíru…

Kniha pojednává o dramatických událostech na evropském kontinentu v období od Napoleonova pádu do revoluce roku 1830. Tato doba byla poznamenána závěry Vídeňského kongresu, na kterém bylo rozhodnuto upravit evropské poměry, vrátit trůny panovníkům, jež vyhnala revoluce a Napoleon, a Evropě zaručit mír. Zárukou tohoto pořádku byly ve většině zemí policejní režimy kontrolující jakékoli projevy opozice. Ta se proto musela skrývat v ilegalitě a zvolila cestu tajných společností, spolků a sekt, které si určily za cíl podkopat a likvidovat stávající režim. O takovýchto společnostech později vznikala řada legend. Jednou z nejrozšířenějších byla revoluční společnost karbonářů (carboneria), která vznikla v Itálii. Přestože evropské vlády a jejich policejní aparáty stíhaly členy revolučních organizací tvrdými tresty (smutně proslulým vězením se stal například brněnský Špilberk), podařilo se jim v několika zemích uskutečnit úspěšné státní převraty a udržet se po kratší či delší čas u moci. Aby mohly čelit nebezpečí revoluce kolektivně, založily evropské vlády roku 1815 konzervativní spojenectví nepřesně označované jako Svatá aliance. Její členové se v případě potřeby scházeli na mezinárodních diplomatických kongresech, které hledaly řešení v okamžiku, kdy pokusy o převrat ohrozily evropský status quo. Konaly se v Cáchách, Opavě, Lublani a ve Veroně. Končily zpravidla kolektivním rozhodnutím potlačit ohniska vzpoury vojenským zásahem.

Vědecko-technický pokrok v 19. století uvedl na scénu dva převratné vynálezy: železnici a telegraf, které způsobily komunikační revoluci nejen samy o sobě, ale i tím, že modernizovaly po staletí zavedenou instituci pošty. Svůj poměr k nim musela začít definovat rovněž c. (a) k. armáda. Kniha odkrývá logistické a komunikační pozadí vojenských konfliktů, do kterých se zapojila rakouská a rakousko-uherská armáda v letech 1848–1914, a současně zachycuje pronikání nových dopravně-komunikačních prostředků do úvah nejvyšších vojenských míst habsburské monarchie. Autor se pokouší rozbít tradiční pohled na období nejen slavných vítězství maršála Radeckého (1848–1849), nýbrž i humanitární katastrofy v severní Itálii (1859) a velké prohry polního zbrojmistra Benedeka (1866), jehož neúspěch potom slabě vynahrazovalo angažmá c. (a) k. armády na Balkáně či okázalost jejích pravidelných přehlídek a manévrů. Výklad končí v předvečer první světové války a největšího prostoru se v něm dostává využití železnice.

Dne 9. října 1967 byl v malé vesničce La Higuera bolivijskými jednotkami popraven marxistický partyzánský vůdce a hrdina kubánské revoluce Ernesto „Che“ Guevara. Když se z novinových stránek jeho rodina dozvěděla o jeho smrti, rozhodla se, že o něm už nikdy veřejně nepromluví. Půl století poté ale jeho nejmladší bratr, Juan Martin, mlčení prolomil. Tato unikátní autobiografie – již uvozuje předmluva profesora Josefa Opatrného – přináší čtenářům vůbec poprvé důvěrný pohled na asi největší ikonu světového revolučního hnutí. Autor vedle vzpomínek na staršího bratra, rodinné zázemí Guevarů a příhody, jež spolu zažili, přibližuje rovněž atmosféru revoluční Kuby v době kubánské revoluce, kdy bezprostředně po vítězství Castrových barbudos v roce 1959 celá rodina strávila několik měsíců na ostrově po boku již legendárního El Che.

Závěr akčních postapokalyptických bestsellerů Spad a Poločas rozpadu Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na jejíž povrch dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný - divoký, nemilosrdný, radioaktivní… V jeho troskách řádí měnitelé - nájezdníci, dobyvatelé, a hlavně kult, který shromažďuje atomové bomby k jednomu velkému konečnému odpálení. Věří totiž, že Bůh chtěl zničit svět, ale něco se zvrtlo, a tak je třeba dokončit rozdělanou práci za něj. Jenže jsou tu lidé, kteří nukleární zimu nechtějí, kteří pamatují staré časy a věří, že tenhle svět jepště stojí za záchranu. "Je to naše práce, protože v tomhle posraným světě je to vždycky naše práce. Nezbyl totiž už nikdo, kdo by to mohl udělat za nás," říká plukovník Michálek.

Anita je zpátky v St. Louis a pokouší se žít normální život - což je tedy dost obtížné, když jste popravčí a kolem vás se motá snad každý nadpřirozený parchant světa. Ale někdy jsou ti parchanti vlastně fajn. Hlavně v posteli. Jenže pořád toho je hodně - a když nejste ve smrtelném nebezpečí, jsou tu společenské povinnosti, večírky, školní besídky. A to nemluvíme o situaci, kdy se všechno smrtelně nebezpečně pomíchá. A tak Anita zjišťuje, že je vržena do víru událostí kolem tygrodlaků a záhadných Harlekýnů. Je třeba udělat ve městě pořádek. A když se ten pořádek týká kožoměnců, je jasné, že bude třeba ukázat nejen holou kůži, ale i zuby. Láska je sice mocná čarodějka, ale i tak budou ulice St. louis brzy možná opět plné krve... Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Živí se jako oživovatelka zombií a zákonná popravčí upírů. Pomáhá také policii při vyšetřování nadpřirozených trestných činů, což se však občas kříží s jejím soukromým životem. Státá se totiž součástí nejen milostného, ale i mocenského trojúhelníku, jehož další dvě strany tvoří vnitřně rozervaný alfa vlkodlak Richard a neskutečně okouzlující a vlezlý upíří vládce města Jean-Claude. Anita považuje svou sebeúctu za důležitější než vlastní život, dokonale rozumí zbraním, čelí čarodějnicím a ghúlům, zdivočelým lykantropům i najatým zabijákům, v milostných vztazích však často neví, má-li dát přednost vlkodlačímu vytí či upířím špičákům…

Anita je zpátky v St. Louis a pokouší se žít normální život - což je tedy dost obtížné, když jste popravčí a kolem vás se motá snad každý nadpřirozený parchant světa. Ale někdy jsou ti parchanti vlastně fajn. Hlavně v posteli. Jenže pořád toho je hodně - a když nejste ve smrtelném nebezpečí, jsou tu společenské povinnosti, večírky, školní besídky. A to nemluvíme o situaci, kdy se všechno smrtelně nebezpečně pomíchá. A tak Anita zjišťuje, že je vržena do víru událostí kolem tygrodlaků a záhadných Harlekýnů. Je třeba udělat ve městě pořádek. A když se ten pořádek týká kožoměnců, je jasné, že bude třeba ukázat nejen holou kůži, ale i zuby. Láska je sice mocná čarodějka, ale i tak budou ulice St. louis brzy možná opět plné krve... Anita Blakeová žije ve světě, kde jsou upíři, zombie či vlkodlaci běžnou součástí společnosti. Živí se jako oživovatelka zombií a zákonná popravčí upírů. Pomáhá také policii při vyšetřování nadpřirozených trestných činů, což se však občas kříží s jejím soukromým životem. Státá se totiž součástí nejen milostného, ale i mocenského trojúhelníku, jehož další dvě strany tvoří vnitřně rozervaný alfa vlkodlak Richard a neskutečně okouzlující a vlezlý upíří vládce města Jean-Claude. Anita považuje svou sebeúctu za důležitější než vlastní život, dokonale rozumí zbraním, čelí čarodějnicím a ghúlům, zdivočelým lykantropům i najatým zabijákům, v milostných vztazích však často neví, má-li dát přednost vlkodlačímu vytí či upířím špičákům…

Vědecko-technický pokrok v 19. století uvedl na scénu dva převratné vynálezy: železnici a telegraf, které způsobily komunikační revoluci nejen samy o sobě, ale i tím, že modernizovaly po staletí zavedenou instituci pošty. Svůj poměr k nim musela začít definovat rovněž c. (a) k. armáda. Kniha odkrývá logistické a komunikační pozadí vojenských konfliktů, do kterých se zapojila rakouská a rakousko-uherská armáda v letech 1848–1914, a současně zachycuje pronikání nových dopravně-komunikačních prostředků do úvah nejvyšších vojenských míst habsburské monarchie. Autor se pokouší rozbít tradiční pohled na období nejen slavných vítězství maršála Radeckého (1848–1849), nýbrž i humanitární katastrofy v severní Itálii (1859) a velké prohry polního zbrojmistra Benedeka (1866), jehož neúspěch potom slabě vynahrazovalo angažmá c. (a) k. armády na Balkáně či okázalost jejích pravidelných přehlídek a manévrů. Výklad končí v předvečer první světové války a největšího prostoru se v něm dostává využití železnice.

I více než sedmdesát let po skončení druhé světové války tvoří třetí říše a vše s ní spojené nedílnou součást naší historie, ale také popkultury. Dokonalí padouši, slizcí gestapáci, hororové obrazy koncentračních táborů, brutální řežby na bitevních polích od Atlantiku po Pacifik, od Evropy přes Afriku po Asii…, ale i bláznivé černé komedie nebo svérázné městské legendy. Jen máloco kdy podnítilo tolik rozmanitých příběhů. Málokdo dokáže představovat tak dokonalé bezcharakterní zlé postavy nebo naopak terče parodie a posměchu jako nacisté. Právě proto jsme dali nacisty na hraní těm nejlepším spisovatelům a spisovatelkám domácí fantastiky napříč generacemi. Připravte se na popkulturní blitzkrieg, jaký jste ještě nezažili!

Antologie fantastických povídek I více než sedmdesát let po skončení druhé světové války tvoří Třetí říše a vše s ní spojené nedílnou součást naší historie, ale také popkultury. Dokonalí padouši, slizcí gestapáci, hororové obrazy koncentračních táborů, brutální řežby na bitevních polích od Atlantiku po Pacifik, od Evropy přes Afriku po Asii… ale i bláznivé černé komedie nebo svérázné městské legendy. Jen máloco kdy podnítilo tolik rozmanitých příběhů. Málokdo dokáže představovat tak dokonalé bezcharakterní zlé postavy nebo naopak terče parodie a posměchu jako nacisté. Právě proto jsme dali nacisty na hraní těm nejlepším spisovatelům a spisovatelkám domácí fantastiky napříč generacemi. Připravte se na popkulturní blitzkrieg, jaký jste ještě nezažili! Autoři jednotlivých povídek: František Kotleta, Petr Schink, Petra Lukačovičová, Jan Kotouč, Julie Nováková, Roman Bureš, Petr Stančík, Tomáš Bandžuch, David Šenk, René Vaněk, Pavel Fritz, Míla Linc, Lucie Lukačovičová, Dan Černý, Markéta Klobasová, Jakub Mařík, Kristýna Kotulanová.