Epocha strana 81 z 107

Memoárová kniha B. Meijerové je otevřenou a znepokojivou zpovědí na téma, kdy vlastně, jak a zda vůbec skončila nejstrašnější válka. Autorka této knihy strávila půldruhého roku svého útlého dětství v koncentračním táboře Bergen-Belsenu. Přežila spolu se svou mladší sestřičkou hrůzy a nelidské životní podmínky, ztratila však oba rodiče a dobrou kamarádku Annu Frankovou. Odnesla si zkušenosti, jež se sotva dají popsat a interpretovat, a ty se na ní nesmazatelně podepsaly. Po osvobození vyrůstala v dětském domově spolu s jinými sirotky, absolvovala školy a vydala se do samostatného života. Založila rodinu, vychovala dva syny, profesně se prosadila jako novinářka a autorka se specializací na gastronomii a kulinářství. Otřesné vzpomínky z dětství ji však stále pronásledují a negativně se projevují na jejím zdraví a psychice. Rozhodla se o nich vyprávět, aby těm, kdo nezažili holocaust, vylíčila, co se stalo s životy a dušemi lidí postižených válkou. Jak se učili, že přežít není totéž, co žít. Jak se vyrovnávali s traumaty, o nichž většinou netušili, že vrostla do jejich niter a stala se nečekanými a obávanými nočními můrami. Jak se k nim a jejich problémům staví jejich okolí a jak se dnešní lidé dívají na bolestný odkaz minulosti. Přeložila Petra Schürová.

Narcis v řetězech, desátá kniha celosvětově populární série o Anitě Blakeové, přivádí oblíbenou lovkyni upírů zpět na domácí půdu a nutí ji zkoumat temné touhy lidských - i nelidských - srdcí. Muži jsou muži. Jean-Claude a Richard jsou naprosto odlišní. Anita Blakeová, lovkyně upírů, si mezi nimi stále nedokáže vybrat a po dlouhé měsíce se jí daří jak upírovi, tak vlkodlakovi vyhýbat. Ale když neznámý únosce zajme ty, které přísahala chránit, nezbývá jí než se na oba rivaly obrátit s žádostí o pomoc. K tomu však bude muset propojit jejich moc - a jejich hlad… Po šesti měsících celibátu touží Anita po obou mužích svého života jako nikdy předtím. Ale prolnutí jejich moci dá smrtelné ženě okusit nesmrtelnou touhu, na kterou nebude schopna nikdy zapomenout.

V listopadu 1975 podepsali zástupci šesti jihoamerických zemí přísně tajnou dohodu, kterou posvětili již probíhající spolupráci a vzájemnou pomoc tajných služeb, armád a policie při potírání levicového nebezpečí. O tři roky později se počet signatářů rozrostl na osm. Únosy, mučení, vraždy, atentáty, vojenské operace proti guerille. To byly znaky "špinavé války", která se v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století rozpoutala v Jižní a posléze i Střední Americe. Kondor nemilosrdně zasekl drápy. Kniha přibližuje čtenářům průběh operace v jednotlivých zemích, skrytou úlohu USA, nejděsivější případy státního teroru i tragické dopady do současnosti. Nemá sloužit jako obhajoba marxistických partyzánů ani jako důkaz zlotřilosti imperialismu. Zmíněné události však představují další nešťastnou epizodu dějin dvacátého století a musí být vzpomenuty, už jen pro ony desetitisíce zmařených lidských životů.

V listopadu 1975 podepsali zástupci šesti jihoamerických zemí přísně tajnou dohodu, kterou posvětili již probíhající spolupráci a vzájemnou pomoc tajných služeb, armád a policie při potírání levicového nebezpečí. O tři roky později se počet signatářů rozrostl na osm. Únosy, mučení, vraždy, atentáty, vojenské operace proti guerille. To byly znaky "špinavé války", která se v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století rozpoutala v Jižní a posléze i Střední Americe. Kondor nemilosrdně zasekl drápy. Kniha přibližuje čtenářům průběh operace v jednotlivých zemích, skrytou úlohu USA, nejděsivější případy státního teroru i tragické dopady do současnosti. Nemá sloužit jako obhajoba marxistických partyzánů ani jako důkaz zlotřilosti imperialismu. Zmíněné události však představují další nešťastnou epizodu dějin dvacátého století a musí být vzpomenuty, už jen pro ony desetitisíce zmařených lidských životů.

Nejen z vojenského kufru čerpá tato vzpomínková kniha armádního generála Miroslava Vacka. Autor vypráví o celém svém životě - o nesnadné, leč přesto veselé době dětství a klukovských dobrodružství, jež ovlivnila válka, o létech vzdělávání a o své kariéře a působení v armádě - zprvu ČSLA, poté Armádě ČR. Jako vysoce postavený vojenský činitel a špičkový odborník měl přístup do vysoké politiky a při svých rozhodnutích používal vlastní kritický rozum a etický přístup, pro něž byl oblíben i obáván, a často i narazil na nepochopení a nevůli u nadřízených. Po změně politického zřízení v listopadu 1989 z titulu funkce ministra národní obrany účinně přispěl k transformaci armády, protože však novým mocenským elitám nevyhovoval, byl po 320 dnech ministerského angažmá odvolán. Do svého vzpomínání zahrnul množství zážitků a příhod ze života vojenského a politického a kriticky hodnotí, co bylo dříve a jak se dívá na dnešní realitu a její tvůrce. Své zkušenosti a názory shrnul postupně do řady knižních zpovědí, jež po svém odchodu do zálohy roku 1991 napsal a vydal, Nejen z vojenského kufru je osmou v pořadí.

Jméno Borise Vyšeslavceva (1877-1954) je českému čtenáři známé nedlouho, ač je tento filosof dnes považován za "jednu z nejzářivějších hvězd v plejádě ruských náboženských filosofů". Vystudoval práva a přednášel na Moskevské univerzitě dějiny politických učení, přitáhla ho však filosofie. Byl dialektikem platónsko-hegelovského zaměření, představitel novokantovství. Po roce 1922 byl vypovězen ze země, pobýval pak v Berlíně, kde se seznámil s C. G. Jungem, poté v Paříži a v závěru života se usadil v Ženevě. Ideově a eticky zformován v bouřlivé době závažných společenských konfliktů a zásadních přeměn, soustředil svou pozornost na problematiku mravní odpovědnosti za osudy humanistických hodnot a na krizi kultury, chápanou jako vyjádření vztahu člověka ke světu, přírodě, víře, vědě, technice a umění. Mgr. Dagmar Demjančuková ze Západočeské univerzity v Plzni se podjala nelehkého úkolu: přiblížit svou studií principy a stěžejní myšlenky Vyšeslavcevovy filosofie a souběžně analyzovat duchovní kvas v Rusku 20. století a vztah ruské inteligence k evropské kultuře.

Bývalo zvykem války vyhlašovat. Tato kniha ale pojednává o válce nevyhlášené. Došlo k ní bezprostředně po "řádně vyhlášené" první světové válce. Vítězné mocnosti rozhodly o rozdělení rakousko-uherské monarchie na několik států. Patřilo k nim i Československo, vzniklé připojením Slovenska k historickým zemím Koruny české. Poražené Uhersko se však nechtělo po staletí okupovaných "Horních Uher" vzdát. Boje tam trvaly od začátku listopadu 1918 až do počátku roku 1920. Na jaře 1919 se jich zúčastnila i maďarská Rudá armáda a československé legie. Nakonec museli bolševici ustoupit… Boj o Slovensko označují historikové právem za válku. Nebyla sice vyhlášená, ale padly v ní stovky vojáků a mnoho tisíc jich bylo raněno i pohřešováno. Byly použity lehké i těžké zbraně, pancéřové vlaky, letadla. A přesto o této válce málokdo u nás ví. Nedávný režim na ni vyhlásil embargo. Důvod? Čs. dobrovolníci přece bojovali proti bolševikům. A to byl smrtelný hřích! Kniha Dušana Tomáška tedy pojednává o jedné z "třináctých komnat" minulého režimu. Je vybavena dobovými fotografiemi, archivními doklady, mapkami bitev, podrobným kalendářem, rozkazy velitelů, medailónky hlavních aktérů atd. Seznamuje čtenáře s bílými místy naší nedávné historie.

Dějiny filosofie sestávají z řady zvučných jmen, odvíjející se již od dob antiky. S rozmachem křesťanství a rozvojem církevní vzdělanosti pronikají filosofické myšlenky i do českého prostředí a zakořeňují v něm zprvu jako součást výuky především na půdě Karlovy univerzity. Od 14. století se pak rozvíjí tradice samostatného filosofického myšlení, jež opřeno o základy evropské dospělo v dílech řady myslitelů vzešlých z českého živlu k originálním koncepcím, jež se plodně vřadily do myšlení světového. Publikace PhDr. Stanislava Starka, CSc. ze Západočeské univerzity v Plzni mapuje vývoj filosofického myšlení v českých zemích a demonstruje je na klíčových osobnostech, jež svým dílem spoluvytvářely kulturní identitu českého národa a významně přispěly k jeho duchovní emancipaci. Autor zvolil jména Jan Hus, Petr Chelčický, Jan Amos Komenský, Bernard Bolzano, Augustin Smetana, T. G. Masaryk, Ladislav Klíma, Emanuel Rádl, Jan Patočka, J. L. Fischer, Jan Mukařovský, Karel Kosík, Milan Machovec, Egon Bondy, Ladislav Hejdánek, Erazim Kohák, a Václav Bělohradský. Na jejich osudech a především na rozboru jejich učení a myšlenek podává přehled dějin českého filosofického myšlení na pozadí světového vývoje.

Na dně rybníka nalezly koupající se děti podivnou truhlu, která po vytažení na břeh ukrývá hrůzný nález: mrtvolku zavražděného půlročního dítěte. Pelhřimovský purkmistr pověří zemana Jožíka Bukovského, aby se ujal odkrytí záhady i okolností zrůdného zločinu. Vyšetřování přivádí Jožíka na hrad Roštejn, objevuje souvislosti příběhu s dalšími místy, především na jižní Moravě, ale i na Balkáně, kde u Zenty probíhá vítězná bitva nad Turky. Postupně zjišťuje, že hlavními aktéry zápletky jsou osoby, jež překročily meze zakázané lásky a probudily tak i touhu po pomstě. Poslední Pošívalova kniha nás přivádí do atmosféry doby konce 17. století. Čtvrtý případ zemana Jožíka Bukovského je volným pokračováním autorových předchozích historických románů s detektivnimi zápletkami. Ve stylu Pošívalova románu bychom těžko hledali srovnání v domácí literatuře: Zakázané doteky jsou historickou detektivkou asi stejně jako Eccovo Jméno růže: neobrací se však k výlučnému okruhu čtenářů, zasahuje mnohem širší okruh zájemců o historii a dobrodružné kriminální zápletky. Vedle motivů příčiny zločinu se autor věnuje baroknímu údobí v tehdejší atmosféře dobových zvyklostí, módě, gastronomii, teologii, sexualitě, etiketě i v obrazu tváře někdejší přírody. Autor pracuje důsledně s napětím, vědomě spojuje minulost s dnešním vnímáním a literární tradici s postmodernou.

Čas se krátí. V Nalenyru bojují jak ti, kteří chtějí tuto zemi zachránit, tak jejich protivníci, kteří by ji rádi zotročili. Brzy bude knížectví zpustošeno válkou a zamořeno hrozivými magickými silami, jež vyvolal prastarý nepřítel. Země nasákne krví bojovníků i bohů. Chvíle posledního střetu přichází a vnukové knížecího tvůrce map stojí přímo v centru vrcholící bitvy.Keles Anturasi se žene světem, prchá před najatými vrahy a snaží se ovládnout síly, kterým stěží rozumí. Jeho bratra Jorima čeká souboj se starodávným bohem, jenž kdysi stvořil celý pantheon a teď jej hodlá zničit. A jejich sestra Nirati se spolu s mrtvým hrdinou vydává na tažení proti samotnému peklu.Když už je poslední bitva na spadnutí, přicházejí na pomoc probuzení obránci říše z dávných věků. Ale může tato nepočetná skupina válečníků a čarodějů obstát proti zlu, které se snaží uvrhnout celý svět do nekonečné temnoty nočních můr a zapomnění?

Temná nedělní noc ze 14. na 15. dubna 1912 před sto lety se stala tragickou pro nejluxusnější parník všech dob postavený společností White Star Line. RMS Titanic se během necelých tří hodin po kolizi s ledovou horou potopil na své panenské plavbě a zároveň s ním zahynuly dvě třetiny všech lidí, nacházejících se na palubě. Kniha se zabývá nejen samotnou tragédií, ale podrobně i příčinami, které ji s největší pravděpodobností způsobily. Zároveň se daří ve světle nově objevených faktů vyvrátit některé hluboce zakořeněné mýty, neustále se opakující v souvislosti s potopením Titaniku. Ať už jde o osud konstruktéra Andrewse, chování následně glorifikovaného kapitána Smithe v průběhu celé noci, ale i o nešťastné povely prvního palubního důstojníka Murdocha. Stejně tak se pokouší zmapovat a vysvětlit to co následovalo po kolizi. Velmi podrobně se také zabývá možnostmi záchrany cestujících a posádky. Překvapivě se tak při detailnějším rozboru faktů jeví i slavný pokyn „ženy a děti první“.

Nové vydání prvního dílu světoznámé série balancující na pomezí městské fantasy a erotické paranormální romance. "Jmenuji se Anita Blakeová. Upíři mi říkají ,Popravčí'. Jak jim říkám já, to se nedá reprodukovat. Od té doby, co nejvyšší soud přiřkl nemrtvým rovnoprávnost, si většina lidí myslí, že upíři jsou normální občané s tesáky. Ale já vím svoje. Viděla jsem jejich oběti. Sama mám jizvy… Jenomže teď mezi upíry řádí sériový vrah - a nejmocnější pijavice ve městě po mně chce, abych ho vypátrala…" Ve světě, kde jsou upíři, zombie a vlkodlaci uznáváni za plnoprávné občany Spojených států, působí Anita Blakeová jako "oživovatelka": v popisu práce má na žádost truchlících pozůstalých povolávat z hrobu mrtvé. Ale Anita má zároveň pověst obávané lovkyně upířích zločinců a často asistuje při vyšetřování zločinů, na které jsou konvenční postupy policie krátké. Když však přiláká pozornost upířích vládců svého domovského města St. Louis, hrozí, že bude odhaleno její tajemství - zdroj Anitiny neobyčejné síly a moci.

První náraz Elektrické smrti zachytili policisté, hasiči, zdravotníci, zatímco jiní kradli a šplhali se k moci. Po rozpadu technologických sítí zmizely i struktury sociální a mocenské. Lidstvo si musí vzpomenout na dobu před elektřinou. A jde mu to: šavle, sirky a krutost stále fungují, tanky na Václaváku tentokrát střílí z děl… Přežije nakonec obyčejná rodina Rezkových, která nás provází paláci vládců, jihočeskými chalupami i dalekou Amerikou…?

Michael A. Stackpole se vrací s druhým dílem průlomové trilogie mapující nová území ve světě fantasy. Kartomancie nás znovu zavede do společnosti tvůrců map s neobyčejnými schopnostmi. Bezejmenný nepřítel stojí před branami a vypadá to, že existuje jediná cesta, jak zachránit Nalenyr před zapomněním. Dávní hrdinové, kteří už jednou bránili zemi, musí být znovu probuzeni. Ke splnění tohoto cíle je však zapotřebí vykonat cestu do pustiny, kde jsou podle pověstí uvězněni. Pustiny, ve které není nouze o magii a nebezpečí. Keles Anturasi, vnuk knížecího kartografa, je v zajetí znepřáteleného národa a jeho schopnosti mu snadno mohou přinést rozsudek smrti. Jeho bratra Jorima v říši daleko za oceánem uctívají jako boha. A jejich sestra Nirati dlí v ráji na pomezí života a smrti, ve společnosti svého šíleného dědečka a starého čaroděje toužícího zničit svět. Všichni tři teď se svými společníky bojují o holý život ve světě, v němž válka na zemi zrcadlí válku v nebesích. Čeho se bohové obávají, tomu musejí lidé statečně čelit. Pomůže jim jejich hrdinství a kouzla přežít tam, kde jsou věci zřídkakdy tím, čím se zdají být?

Strhujícím a osobitým způsobem sepsané vzpomínky pamětníka, který se pohyboval v bezprostřední blízkosti Smrkovského za hvězdných časů jeho biografie, tvoří informačně pestrou mozaiku druhé poloviny 20. století. Autor čtenáři umožňuje nahlédnout na kotrmelce doby v souvislostech, jimž se dnešní média a bohužel i mnozí historikové a publicisté až úzkostlivě vyhýbají či je jednoduše ignorují. V předmluvě autor cituje výrok svého lékaře, jenž se stal jedním z popudů vzniku této knihy: "Dneska se chce kdekdo vyrovnávat s minulostí a přitom se ta minulost nasvěcuje pořád jen z jedný strany. Jako kdyby slovo směli mít jen odpůrci tehdejšího režimu a přisírkové, co si na ně hrajou. Můj táta mi odmala vtloukal do hlavy antický moudra, a to dost osobitě. Víte, jak mi přeložil audiatur et altera pars? Kdo soudí, aniž vyslechl obě strany sporu, je hovado. Já tu druhou stranu neslyším, tak minulost nesoudím. Co když je nás takovejch víc? Napište memoáry a my si je přečtem. Třeba se nám pak bude líp foukat na bebí, který nám způsobil bolševik." Nasvítit čtenáři historii i z té druhé strany, a přispět tak k realističtějšímu pohledu na ni, je jedním z cílů knihy.

Strhujícím a osobitým způsobem sepsané vzpomínky pamětníka, který se pohyboval v bezprostřední blízkosti Smrkovského za hvězdných časů jeho biografie, tvoří informačně pestrou mozaiku druhé poloviny 20. století. Autor čtenáři umožňuje nahlédnout na kotrmelce doby v souvislostech, jimž se dnešní média a bohužel i mnozí historikové a publicisté až úzkostlivě vyhýbají či je jednoduše ignorují. V předmluvě autor cituje výrok svého lékaře, jenž se stal jedním z popudů vzniku této knihy: "Dneska se chce kdekdo vyrovnávat s minulostí a přitom se ta minulost nasvěcuje pořád jen z jedný strany. Jako kdyby slovo směli mít jen odpůrci tehdejšího režimu a přisírkové, co si na ně hrajou. Můj táta mi odmala vtloukal do hlavy antický moudra, a to dost osobitě. Víte, jak mi přeložil audiatur et altera pars? Kdo soudí, aniž vyslechl obě strany sporu, je hovado. Já tu druhou stranu neslyším, tak minulost nesoudím. Co když je nás takovejch víc? Napište memoáry a my si je přečtem. Třeba se nám pak bude líp foukat na bebí, který nám způsobil bolševik." Nasvítit čtenáři historii i z té druhé strany, a přispět tak k realističtějšímu pohledu na ni, je jedním z cílů knihy.