Filosofia strana 10 z 22

Do tohoto svazku Numismatického sborníku byly zařazeny následující studie: Jiří Lukas: Nález denárů Břetislava I. na Levém Hradci (okres Praha-Západ) v roce 1889 (Deniers of Břetislaus I found in Levý Hradec (Prague-West district) in 1889) Jiří Militký - Ondřej Černohorský - David Vích: Raně novověký depot mincí z Plchůvek (okr. Ústí nad Orlicí) (Early Modern coin hoard from Plchůvky (Ústí nad Orlicí district)) Vojtěch Brádle: Oběživo v Čechách první poloviny 18. století ve světle hromadných nálezů mincí (Coins in circulation in Bohemia in the first half of the 18th century in light of coin hoards)

Hans Jonas (1903-1993), německý židovský filosof, patří k nejvýznamnějším myslitelům 20. století. Byl žákem R. Bultmanna a M. Heideggera, studoval filosofii, teologii a dějiny umění. V roce 1933 emigroval, za druhé světové války se účastnil bojů v židovské brigádě britských sil, v roce 1948 v Izraeli ve válce za nezávislost. Později přednášel na univerzitách v Kanadě a v USA. Jeho nejvýznamnější dílo Das Prinzip Verantwortung (1979) vyšlo nejdříve v němčině, avšak zahrnuje i některé texty, jež Jonas publikoval už dříve v USA. Jonasovy rané práce byly věnovány rozborům gnostického dualismu, který se stavěl nepřátelsky k hmotnému světu přírody. Ve čtyřicátých letech začíná Jonas promýšlet filosofické problémy moderní vědy, zvláště biologie, a postupně se dostává ke kritice současného zaměření technického rozvoje ohrožujícího přírodu i člověka. Člověk je podle Jonase součástí přírody, zároveň má však jako obraz Boží svobodu a tím i odpovědnost. Autor první kapitoly této knihy D. Böhler Jonase osobně znal. V roce 1998 založil v Berlíně Centrum Hanse Jonase a v roce 2005 inicioval vydávání kritické edice jeho díla. Tato kniha kolektivu autorů vyzdvihuje aspekty Jonasova myšlení, které ani v dnešní době neztrácejí svou aktuálnost. Je určena širšímu okruhu čtenářů se zájmem o filosofii a etiku, kteří se chtějí zamýšlet nad stavem současné civilizace a nad důsledky rozvoje vědy a techniky pro společnost.

Toto Hegelovo obsahově velmi bohaté dílo vešlo do kultury 19. a 20. století zejména skvělými rozbory antropogeneze a intersubjektivity, stejně jako filosofickým výkladem některých klíčových etap lidských dějin (antická polis, křesťanství, křížové výpravy, vznik absolutní monarchie či teror Francouzské revoluce). Ve Fenomenologii ducha znázorňuje Hegel dialektický pohyb ducha na slavném příkladu pána a raba, inspirovaném Hérakleitem. Ve střetu na život a na smrt se rabem stává ten, kdo se bojí smrti a uzná druhého za svého pána. Ten se tím však postupně dostává do závislosti na rabově práci, kdežto rab se díky své dovednosti stává svobodným, tj. tvořivým člověkem. Tento motiv dialektiky a dějinného vývoje mohla využít Marxova teorie společnosti, opřená spíše o Adama Smithe a D. Ricarda, Hegela však musela obrátit, postavit z hlavy na nohy, jak říká Marx. Je tedy paradoxní, že Hegel, který vždy platil i působil jako filosof svobody (proto např. český překlad Filosofie práva mohl vyjít až po roce 1989), se stal pro K. R. Poppera (vedle Platóna) myslitelem totality.

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921). Využili přitom především text z přelomu třicátých a čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein zřejmě dlouhodobě spokojen. Přes výhrady, jež lze zpětně k jejich ediční práci mít, se jim podařilo sestavit jednu z nejvlivnějších filosofických knih uplynulého století. Wittgenstein díky ní proslul jako filosof, který namísto zodpovídání filosofických otázek navrhuje jejich diskvalifikaci na základě rozboru fungování jazyka. Nejznámější úvodní desítky stran odhalují filosofické předsudky spojené s jazykem na příkladech vlastních jmen, respektive na snaze uplatnit jeden model fungování jazyka spojovaný s vlastními jmény na jazyk obecně. Příležitostně se objevují úvahy o pravdivosti nebo povaze filosofie, Wittgenstein zavádí pojem jazykové hry a posléze přistupuje k rozboru povahy pravidel a jednání podle nich. Odtud přechází k otázkám, jež se týkají myšlení a duševních pochodů, a to nejprve v souvislosti úvah o tzv. soukromém jazyce. Psychologickým tématům jako intencionalita, vůle, aspektové vidění, vnímání druhých atd. je pak věnován zbytek knihy včetně posledního oddílu označeného jako II. část a sestaveného z poválečných Witttgensteinových poznámek. Wittgensteinovské bádání ovšem postupně hlavně upozornilo na význam textů, jež po Wittgensteinově smrti vyšly samostatně pod názvy Poznámky o základech matematiky a Zettel, jako na pravděpodobné autentické kandidáty pro zařazení do Wittgensteinovy plánované velké pozdní knihy, a naopak zpochybnilo správnost zařazení II. části, jakož i posledních stránek části první.

Sedmero příspěvků nahlíží na osudy knihtisku v zemích Koruny české od konce 60. let 15. století. Autoři sledují rozdílné využití nového typografického média v komunikaci, církevní správě, liturgickém provozu nebo devoční praxi dominantní utrakvistické i menšinové katolické konfese, s přihlédnutím k polemikám s Jednotou bratrskou a raně reformační publicistikou. Jejich sondy zostřují obraz utrakvismu, který si až do 20. let 16. století udržoval od tištěných novinek jistý odstup, na rozdíl od receptivnějšího prostředí katolické církve.

Nový svazek Acta Comeniana č. 31 (ročník LV) přináší studie k tématům Komenského a Baconova projektu reformy vědění, vztahu Komenského projektu univerzálního jazyka k dílu Marina Mersenna, představ o reformě metody poznání u Heinricha Khunratha, spisu Summovník Jana Augusty a emblematických reprezentací v katolických kázáních českých autorů v letech 16981728. Otištěna je rovněž edice neznámé korespondence J. A. Komenského s utrechtským duchovním Johannem van Almeloveenem a průvodní studie.

Do tohoto svazku Numismatického sborníku bylo zařazeno celkem osm studií a sedm zpráv o mincovních nálezech: Evgeni Paunov: The Guljancy hoard (RRCH 377) of Roman Republican denarii: some notes on its composition; Arkadiusz Dymowski Andrzej Romanowski: Finds of Roman Republican coins from the Przeworsk culture settlement concentration in the middle Prosna drainage; Szymon Jellonek: The influx of the roman coins in Wisłoka valley (Poland) The influx of the Roman coins in Wisłoka valley (Poland); Jiří Lukas Miroslav Hus: Sbírka českých raně středověkých mincí Západočeského muzea v Plzni díl II. české a moravské denáry z druhé poloviny 11. a počátku 12. století; Herfried E. Wagner: Numismatische Zeugnisse für dynastische Allianzen von Böhmen, Österreich und Ungarn im Mittelalter bis zur Zeit der jagiellonen erbansprüche der feudalherren und nationale Interessen der Bevölkerung; Roman Zaoral: Oběh českých florénů v itálii The circulation of Bohemian florins in Italy; Marzena Grochowska-Jasnos: Dukat księcia pruskiego Albrechta Hohenzollerna w skarbie z Głogowa Ducat of Duke Albert of Prussia from the Głogów hoard; Jan John: Neznámá chyboražba kiprového 75 krejcaru ferdinanda II. An unknown defective kipper 75-kreuzer struck under Ferdinand II.; Martin Kuča Jan Videman: Denáry Konráda I.

Zahrada slov je sborníkem sestaveným u příležitosti životního jubilea PhDr. Zuzany Silagiové, vynikající editorky a významné badatelky v oboru středolatinské lexikografie a dějin botaniky. Se slavnostním zaměřením sborníku se pojí jeho specifická struktura i tematická různorodost příspěvků. Svazek obsahuje úvodní laudatio z pera prof. Pavla Spunara, po němž následuje kompletní bibliografie doktorky Silagiové. Jádro sborníku tvoří devatenáct dosud nepublikovaných odborných příspěvků, které se věnují široké škále témat souvisejících s latinským a řeckým jazykem, literaturou a kulturou od antiky po současnost, s důrazem na recepci klasických témat v českém prostředí: od proměn chápání Afrodity v průběhu staletí nebo antických a středověkých představ o blahodárných účincích některých rostlin na zdraví zvířat, přes středověkou diplomatiku, historii a odbornou literaturu, renesanční příležitostnou poezii nebo obraz žen v barokním kazatelství až po veršované pomůcky pro žáky gymnázií na počátku 20. století. Na závěr sborníku je připojen seznam gratulantů.

Do tohoto svazku Numismatického sborníku byly zařazeny celkem čtyři studie a devět zpráv o mincovních nálezech: Jiří Militký David Vích: Keltské mince ze sídliště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí). Příspěvek k otázce lokalit centrálního charakteru v Čechách z pohledu numismatiky; Jiří Lukas David Vích: Nálezy jednotlivých ztrátových raně středověkých mincí z hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Kamil Smíšek David Vích: Nálezy mincí z vrcholného středověku a raného novověku z povrchového průzkumu hradiště Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí); Jan T. Štefan: Medaile na prince Evžena Savojského ve světle pamětního tisku; Petr Schneider David Vích: Středověké mince z hradiště u Mařína, k. ú. Zadní Arnoštov a Křenov (okr. Svitavy); Barbara Marethová Petr Schneider Pavla Skalická: Nález cylindrického pouzdra s brakteáty z Opavy z prostoru bývalé Radniční ulice; Vojtěch Brádle: Poznámky k depotu z Nepomuku (okr. Plzeň-jih); Jan Cihlář David Vích: Vrcholně středověké a novověké mince z okolí zaniklých cest u Křenova (okr. Svitavy); Kamil Smíšek David Vích: Nálezy jednotlivých mincí z povrchového průzkumu v Hedčanech (k. Ú. Dašice, okr. Pardubice); Dagmar Grossmannová: Několik poznámek k mincovnímu depotu z Hodova z období Jagellonců na Moravě; Martin Kuča Jan Videman: Depot mincí z konce 16. století z Kralic nad Oslavou (okr. Třebíč); Vlastimil Novák: Nález sběratelské kopie středověkého artuqovského bronzového dirhamu z Turnova Malého Rohozce (okr. Semily); Roman Zaoral: Český dukát v nálezu z Katalánska.

Druhý svazek edice rozsáhlého analistického a kronikářského souboru, označovaného od časů F. Palackého názvem Staré letopisy české, vychází v rámci obnovené řady Fontes rerum Bohemicarum. Obsahuje šest textů, které v různé míře prozrazují sepětí s východočeskými husitskými anály, jejichž původní podoba se nedochovala v úplnosti, nýbrž pouze fragmentárně. Navzdory těmto nepříznivým okolnostem dospěla kritická analýza materiálu k zjištění, že východočeská větev Letopisů vznikla v Hradci Králové jako organické pokračování oblíbeného analistického svodu Chronicon Bohemorum a že její výchozí český text, zahrnující zprávy o událostech 1415/1416-1441, byl postupně prodloužen do roku 1461, eventuálně až k roku 1463. V následujících desetiletích byly východočeské anály začleněny do základní (pražské) větve Letopisů.

Etika klimatické změny vyšla původně sice již v roce 2008, takže by se mohlo zdát, že ve světle nových poznatků musela zastarat. Garveyho kniha však není v první řadě souborem faktů o změně globálního klimatu a vlivu člověka na ni, ale filosofickým dílem, jež pojímá dané téma jako morální problém. To znamená, že některé faktické informace, jež Garvey uvádí, je třeba ve světle nových poznatků aktualizovat, ale filosofický obsah jeho knihy a návrhy na řešení situace jsou nejen stále platné, nýbrž vyznívají nyní naléhavěji než před deseti lety. O existenci klimatické změny a vlivu člověka na ni lze totiž dnes pochybovat ještě méně než tehdy, avšak lidstvo mezitím udělalo pro řešení ekologické krize žalostně málo a vyhlídka na katastrofu nabyla ještě reálnějších obrysů. Vzhledem k tomu, že téma se tak či onak týká nás všech, je rovněž záslužné.

Činnost korektora kléru, jehož poprvé ustanovil arcibiskup Arnošt z Pardubic (13431364), se od jednorázových pověření postupně přeměnila ve stálý úřad trestního soudce nad duchovenstvem, jenž zahrnul některé z pravomocí arcijáhnů. Svébytný úřad zůstal církevně správním specifikem pražské arcidiecéze. Edice zpřístupňuje jediný svazek korektorových akt, který z jeho činnosti dochoval. Ten zahrnuje léta 14071410, tedy přibližně druhou polovinu episkopátu arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka (14031411). Korektorova akta doplňují trojici řad již z větší části vydaných úředních knih pražského arcibiskupství (Libri confirmationum, Libri erectionum, Acta iudiciaria) a jsou tak významným a jedinečným pramenem pro poznání (nejen) církevních dějin tohoto období. Svazek vychází v rámci prestižní řady Archiv český, založené Františkem Palackým v roce 1840.

Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (17531826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků, zařadil Cerroni všechny jemu známé vzdělance Českého království. Protože doufal v přijetí díla i mimo jazykově české či německé oblasti, zvolil jako jazyk své práce latinu. Ačkoli byl Cerroni za svého života ve světě učenců respektován a svými kolegy nabádán, aby výsledky své historické práce publikoval, k jejich vydání nakonec nedošlo. Na zpracování hesel se podílejí latinisté, germanisté, bohemisté a hebraista, kteří edici opatřili textově-kritickým aparátem a výkladovými poznámkami a přeložili latinské biogramy učenců do češtiny.

Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu. V knize je tento reflexivní koncept zkušenosti rozvíjen na cestě od obecných problémů logiky a matematiky po konkrétní problémy hudební zkušenosti. Zvláštní důraz je kladen na povahu emocí spojovaných s hudbou: Je cílem umění emoce vyvolávat, nebo od nich získávat odstup? Jsou afektivní a kognitivní aspekty zkušenosti nezávislé, nebo se vzájemně podmiňují? Jsou emoce spíše intelektuální, či biologické povahy? Vedle Hegela a jeho teze, že je krása smyslovou manifestací pravdy, jsou hlavními filosofickými referencemi knihy Wittgenstein a filosofie klasického pragmatismu.

Pracovní analýza (1969) představuje jednu z nejrozsáhlejších teoretických prací Egona Bondyho a je vůbec nejrozsáhlejší prací, v níž se Bondy věnuje analýze tehdejšího politického systému. Řadu otázek tematizuje pouze zde a ve svých pozdějších textech pak již vychází přímo ze závěrů tohoto rozboru. To činí Pracovní analýzu mimořádným textem, který umožňuje nahlédnout společně s již vydanými texty vývoj Bondyho politického myšlení v jeho celistvosti. Zároveň je však i mimořádným historickým dokumentem reflektujícím z hlediska širších geopolitických souvislostí politickou situaci v tehdejším Československu. Součástí výboru je rovněž několik kratších textů z druhé poloviny 60. let, které tematizují podobné otázky jako Pracovní analýza a v řadě ohledů ji tak doplňují a dokreslují Bondyho kritiku tehdejšího společenského systému a jeho představu o možných alternativách.

Nejstarší dosud známá táborská městská kniha trhová vděčí za své uchování folmavskému faráři a vlastenci Antonínovi Krejčímu, který ji roku 1868 získal od hokynářky v Českých Budějovicích. Tato ojedinělá památka o nově založené husitské pevnosti je jedinečným pramenem nejen pro údaje o původu, zaměstnání, komunálním statusu a nemovitém majetku původních obyvatel táborské komuny, ale i pro své jazykové ztvárnění, neboť představuje nejrozsáhlejší staročeský pramen úřední povahy. Součástí knihy je CD, na němž je uložena edice městské knihy táborské ve formátu pdf.