Filosofia strana 9 z 20

Cílem knihy je poprvé uceleně představit české odborné veřejnosti jeden z prvních latinsky psaných raně křesťanských hagiografických textů, slavné Umučení svatých Perpetuy a Felicity (Passio sanctarum Perpetuae et Felicitatis), a zejména jeho recepci v písemnictví rané církve, a to od doby jeho sepsání na počátku 3. století po století páté, kdy v dílech Aurelia Augustina a jeho pokračovatelů zájem o tento spis vrcholí. Toto vyprávění obsahovalo řadu revolučních či potenciálně podvratných prvků, jež byly v rozporu s dobovými sociálními i teologickými konvencemi. S průběhem doby tak byla stále častěji pociťována potřeba normalizovat tyto aspekty původního textu, díky nimž sice získal svou proslulost, ale jež v nových dobových historických i teologických kontextech pozvolna přestaly odpovídat měnícímu se ideálu svatosti. Kniha, již lze na obecné úrovni chápat rovněž jako sondu do způsobu, jak se v průběhu doby měnil koncept svatosti ruku v ruce se změněnou nábožensko-historickou situací a jak na tuto změnu reagovaly církevní autority, je doprovozena českým překladem všech Augustinových i pseudo-Augustinových kázání na svátek obou mučednic.

Co to znamená, když řekneme, že žijeme v sekulární době? V odpovědi na tuto otázku Charles Taylor dokládá, jakým zásadním způsobem se v průběhu posledních staletí změnilo postavení náboženství v západních společnostech. Český překlad vybraných kapitol Taylorova rozsáhlého díla ukazuje historický vývoj sekulárních aspektů moderní doby a objasňuje, jak se tyto změny promítají do naší současnosti a jaké důsledky to s sebou nese.

Sborník překladů představuje výběr textů analyzujících nejcharakterističtější příklady „soukromých jazyků“ nejen z úzké obecně analytické perspektivy filosofie, ale především z hlediska speciálních věd, zvláště lingvistiky. Antologii, která je doplňkem k monografii Soukromé jazyky (Filosofia 2012), doprovází překladatelova úvodní studie

Autor uvádí na českou filosofickou scénu koncept kritické racionality významného německého filosofa Hanse Alberta. Představuje postupně Albertovu kritiku předních moderních teologů dvacátého století (R. Bultmanna, G. Ebelinga, H. Künga a J. Ratzingera) a v závěru se vůči ní v některých bodech vymezuje. Text by měl zaujmout zejména ty, kterým není lhostejná polemika mezi ateismem a křesťanstvím, vedená na vysoké filosofické úrovni moderního teologického diskursu.

Kniha představuje zpracování tématu nálezů antických mincí na českém území a podává nový komentovaný katalog těchto nálezů. Díky této pramenné základně je možné nově shrnout základní poznatky o jednotlivých etapách, jakož i hlavní tendence importu antických mincí do českých zemí. Nejdůležitější z okruhu otázek spojených s antickým mincovním importem je otázka funkce antických mincí v barbariku. Je zjevné, že mince zde sloužily nejen jako zdroj drahých kovů či jako ozdoby, nýbrž také jako skutečná platidla.

Sborník úvah a studií věnovaných klíčovým pojmům a koncepcím, s nimiž pracuje mezinárodní bádání o husitství. V jednotlivých esejích se autoři zamýšlejí nad tím, do jaké míry lze na husitské období aplikovat terminologii sousedních historických a sociálněvědných oborů, např. novověké termíny reformace a revoluce. Rovněž zkoumají vztah husitství k jevům a procesům jako hereze, chiliasmus či konfesionalizace. Cílem několika pramenných studií z oboru církevních dějin doby velkého schismatu je obohatit výzkum předpokladů husitství.

V čtivém převyprávění propojených příběhů české totožnosti a české filosofie v posledních dvou staletích hledá autor odpověď na stále aktuální otázky: "Co to znamená být Čech?" a "Má to vůbec ještě nějaký smysl?"

In Hearth and Horizon Prof. Kohák combines narrator’s skills with a scholar’s erudition to produce for his readers a rich tapestry of Czech thought and fortunes since the rebirth of the Czech nation at the dawn of modernity. He provides them with an intimate sketch of Czech history as the Czechs lived it, introduces them to a range of Czech philosophers, notably the two greats, T. G. Masaryk and Jan Patočka, and offers an insider’s view of the birth of national identity in the interweaving of Enlightenment ideals with romanticism and modernity. While probing the problems of the hearth – of local cultural identity – he never loses sight of the problems of the horizon, global human identity, in the turbulently nationalist period between the twilight of the empires and the dawning of the European Union. The result is not only a good read for central European history buffs, though his book is certainly that, but also a thoughtful philosophic reflection of the generic problem of cultural particularity and global humanity seen in the intimate mirror of one cultural community’s experience.

Základem kritické teorie je kritika sociálních, ekonomických, politických, kulturních i obecně civilizačních problémů. Odtud kritická teorie odvozuje své výklady toho, jak je společnost uspořádána, i své pojetí toho, jak by uspořádána být měla. Kniha nabízí výklad kritické teorie společnosti v českém jazykovém prostředí, s přesahy do jazykově příbuzného prostředí slovenského. Autorky a autoři svou pozornost věnují především spornému období, jímž prošla společnost a kritická teorie za poslední necelé čtvrtstoletí od událostí roku 1989, i když se zčásti zabývají také starším obdobím. Kniha je vhodná pro zájemce o filosofii, sociologii, politologii, kulturní studia, globální studia apod.

Kniha nabízí českému čtenáři úvod do mimořádně zajímavé a kontroverzní oblasti logických zkoumání shrnovaných pod označení deontická logika (od řeckého deon – povinné, žádoucí). Ukazuje, jak se logická zkoumání zaměřená na normy, imperativy či obecněji předpisy vyvíjela a rozebírá filosofické problémy, jež pokusy o uchopení logiky normativního diskursu přinášejí. Snaží se čtenáře přesvědčit, že mnohé z těchto problémů lze lépe osvětlit, pokud je nahlédneme prizmatem modelové jazykové hry mezi Pánem, Otrokem a Kibicem. Kniha je určena především logikům a filosofům, ale zaujmout může i zájemce o právní teorii, zejména právní logiku..

Překlad jedné z nejvýznamnějších prací klíčové osobnosti filosofie 20. století chce českému čtenáři zprostředkovat systematicky cenný příspěvek k diskusi o metodologii vědeckého vysvětlování. Von Wright v něm plodně využívá a spojuje nosné motivy analytické i kontinentální tradice a pohybuje se tak v poli nerespektujícím mnohdy uměle zdůrazňovanou a pěstovanou dichotomii těchto dvou linií filosofie 20. století. Přeložil Petr Urban a kol.

V diskusi, která se nad pojmem nekonečna vede od pradávna mezi filosofií, matematikou a náboženstvím, zaujímá speciální roli Hegelův pojem nekonečna „špatného“. Ten spolu s dalšími pojmy jeho Vědy o logice je v tomto sborníku klasických i méně známých textů, doplněných rozsáhlým editorovým úvodem, použit jako nástroj, jak od konkrétních problémů typu Zénónových antinomií dospět k obecným problémům logiky, zejména pak k otázce, jakou roli v našem poznání a jeho vývoji zaujímá spor. Centrálním textem antologie jsou vybrané pasáže Hegelovy kritiky Newtonova infinitesimálního kalkulu. Vedle textů Aristotelových, Kantových, Bolzanových, Cantorových, Poincarého, Bergsonových, Russellových, Peircových, Beckerových či Wittgensteinových kniha obsahuje také kompletní překlad Berkeleyho spisu Analytik a Hilbertovu stať O nekonečnu.

Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (1378–1419). Celkem 335 písemností let 1397–1407 se zachovalo v tzv. Codexu Přemysleus, nalezeném na konci 18. století v Přemyšlu a nyní chovaném v pražské Národní knihovně. Soubor je cenný nejen tím, že původní dvorská registra zanikla, ale i díky absenci příslušného václavského svazku ediční řady Regesta imperii. V německém jazyce.

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.