Filosofia strana 8 z 22

Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu. Podává historicko-filosofický výklad Husserlova myšlení a jeho pojetí jazyka v období od Filosofie aritmetiky (1891) přes Logická zkoumání (1900/01), Přednášky o teorii významu (1908), Ideje I (1913) až po Rukopisy k fenomenologii výrazu (1913/14), které byly poprvé uveřejněny teprve nedávno. Kniha může čtenáři sloužit rovněž jako úvod do myšlenkového světa Husserlovy fenomenologie ve fázi jejího zrodu na přelomu 19. a 20. století.

Kniha nabízí českému čtenáři úvod do mimořádně zajímavé a kontroverzní oblasti logických zkoumání shrnovaných pod označení deontická logika (od řeckého deon – povinné, žádoucí). Ukazuje, jak se logická zkoumání zaměřená na normy, imperativy či obecněji předpisy vyvíjela a rozebírá filosofické problémy, jež pokusy o uchopení logiky normativního diskursu přinášejí. Snaží se čtenáře přesvědčit, že mnohé z těchto problémů lze lépe osvětlit, pokud je nahlédneme prizmatem modelové jazykové hry mezi Pánem, Otrokem a Kibicem. Kniha je určena především logikům a filosofům, ale zaujmout může i zájemce o právní teorii, zejména právní logiku..

Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí, jež ohlašují nezbytnost systémové změny západní kapitalistické civilizace.

Čtyři čeští státníci, čtyři rozhovory, čtyři unikátní pohledy na novodobé dějiny. Kniha rozhovorů s Václavem Klausem, Petrem Pithartem, Pavlem Rychetským a Milošem Zemanem vychází při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu. Rozhovory mapují nejen vzpomínky těchto osobností na listopad 1989 na klíčové milníky posledního čtvrtstoletí (ekonomická transformace, rozpad Československa, vstup do Evropské unie, posuny ve stranickém systému, role Václava Havla), ale přinášejí i zamyšlení, co nám 25 let svobody přineslo i vzalo.

Komplexnost soudobých společností i komplexnost biosféry, bezprecedentní účinnost technologií a mnohé další faktory soudobé globalizace vedou ke znejasnění vztahu mezi lidským jednáním a jeho následky. S tím také souvisí proměna významu odpovědnosti, zejména odpovědnosti morální. Erazim Kohák, Dagmar Smreková, Zuzana Palovičová, Vlastimil Hála a Rudolf Kolářský si v knize kladou následující otázky:V čem dnes spočívá morální odpovědnost? Jak lze stanovit současné hranice mezi odpovědností a neodpovědností? Jak chápat reciprocitu odpovědnosti? Je možné připsat člověku odpovědnost za činy, jichž se sám nedopustil? Jaké jsou praktické důsledky teoretické aktivity člověka? Jsme odpovědni pouze vůči sobě a vůči druhým lidem, nebo také vůči všemu živému a vůči Zemi samé? Jaký je vztah etiky, která vychází z problematiky odpovědnosti, k filosofii životního prostředí?

Publikace se věnuje významným a aktuálním otázkám, které jsou vyvolány současnými konflikty uvnitř jednotlivých kultur i mezi kulturami. Téma dialogu mezi evropskými, islámskými, konfuciánskými a dalšími kulturními okruhy a jejich vzájemného uznání je velkou výzvou jak pro filosofy a sociální vědce, tak pro občany a politiky.

Kniha představuje vzájemně kontrastní názory významných osobností českého politického myšlení. Své názory na současnou praktickou politiku a politickou teorii zde vyjadřují Erazim Kohák, Marek Hrubec, Vladimíra Dvořáková, Jan Keller, Miloslav Bednář, Jiří Přibáň, Petra Guasti a další.

Kniha jednoho z nejvýznamnějších kritických teoretiků současné do by Axela Honnetha překládá rozbory zásadních pojmů a autorů Frank furtské školy od jejího založení až po současnost. Práce je dů le ži tým příspěvkem k sociální kritice společnosti.

Soubor studií, které rozvrhem svých témat na jedné straně sledují již známé a zavedené rozdělení Wittgensteinova díla na rané a pozdní, na straně druhé však na základě nových interpretačních přístupů nalézají i průniky obou fází myšlení tohoto mimořá dného filosofa. Autory příspěvků jsou J. Hill, M. Tomeček, J. Mácha, T. Došek, T. Čana, L. Kvasz, R. Schuster, O. Beran a M. Kratochvíl.

Tzv. druhá scholastika je dnes považována za samostatný kulturně-dějinný fenomén, který je třeba studovat s nemenší intenzitou než antickou nebo středověkou filosofii. Čtenáři předkládaná publikace představuje v česko-slovenském kulturním prostoru pr vní monografické zpracování základních metafyzických otázek jednoho z hlavních představitelů této epochy, španělského teologa, filosofa a právníka Františka Suáreze (15481617). Výklad Suárezových názorů je zasazen do kontextu hlavních proudů středov ěké scholastiky (tomismus, scotismus, nominalismus). Při zkoumání těchto otázek, jakými jsou předmět a povaha metafyziky, pojem jsoucna, transcendentálie, individuace a univerzálie, je využívaná téměř veškerá relevantní sekundární literatura.

Lze rozlišit vědu, jakou je Darwinova teorie evoluce, od pavědy, jakou je kreacionismus? Jaký je vlastně dosah darwinismu - je omezen na biologickou sféru, nebo jej lze zobecnit v univerzální teorii vývoje? Umožní nám pochopit nejen povahu našich těl, ale i našich myslí? Zdůvodníme studiem našeho evolučního původu své morální závazky? A ospravedlníme jím svůj nárok na objektivní poznání? Podobné otázky si kladou autoři první české publikace, která systematicky mapuje vliv moderní evoluční teorie na klíčové oblasti filosofie - filosofii vědy a mysli, etiku a teorii poznání. Obecněji se kniha řadí do proudu současného filosofického naturalismu, ačkoli autoři nezaujímají vůči naturalismu vždy stejné postoje. První dvě kapitoly se týkají filosofie vědy a jejich cílem je vyjasnění vědeckého statusu darwinistické teorie evoluce. Další se zaměřují na evoluční teorii mysli a etiku a poslední dvě kapitoly mapují současné evoluční teorie poznání, které sdílejí naději, že náš nárok na objektivní poznání lze podpořit přihlédnutím k evoluční historii tohoto poznání, případně poznávacích schopností.

Numismatický sborník 25 (2010) navazuje svým obsahem na předchozí svazky. Představuje několik studií zabývajících se numismatickou problematikou od keltských mincí do raného novověku. Svazek jako obvykle uzavírají zprávy o nálezech mincí. Publikaci lze doporučit všem zájemcům o numismatiku.

Poznámky o barvách, jeden z posledních Wittgensteinových textů, jsou ojedinělou ukázkou „případové studie“, v níž se pojednává o konkrétním předmětu. Wittgenstein se zaměřuje na „jazykové hry“, které s barvami hrajeme. Z této perspektivy řeší tradiční otázku počtu základních barev, probírá různé kontexty (různý smysl), v nichž o „barvách“ hovoříme, nebo zvažuje možnou kulturní relativitu slovníků barev. Velkou pozornost věnuje také s barvami úzce spjatému fenoménu barvosleposti. Poznámky o barvách předvádějí šíři a rozmanitost významů, kterých v našem každodenním jazyce výrazy pro barvy nabývají, a v tomto ohledu jsou přímou antitezí jednotné koncepce barvy jako obecné formy předmětů, kterou Wittgenstein předložil ve svém prvním velkém díle, Logicko-filosofickém traktátu.

Kniha je reprezentativním souborem textů Iris Marion Young, významné americké sociální a politické filosofky. Publikace se věnuje hlavním tematickým oblastem, jimiž se Young zabývala: reflexe individuální a skupinové konstituovanosti, teorie demokracie, lokální a globální spravedlnost, koncept strukturálních nerovností, feministická filosofie.