Filosofia strana 7 z 22

Demokratické společnosti (ať nové či etablované) v současnosti procházejí hlubokou krizí. Je téměř nemožné přehlédnout její symptomy od poklesu volební účasti, vzestupu pravicového populismu a plebiscitarismu, občanské nespokojenosti až po úpadek tradičního stranictví. Původ této krize bývá často spatřován v krizi či rozpadu tradičních reprezentativních institucí. Zatímco někteří z tohoto vývoje usuzují na zánik reprezentativní demokracie a oslavují příchod demokracie post-reprezentativní, významná část současné demokratické teorie se naopak (zdánlivě paradoxně) obrací k reprezentaci jako nástroji demokratizace demokracie. Tento pohyb se může zdát překvapivý nejenom pro faktickou krizi reprezentativních institucí, ale i proto, že řada proudů současné demokratické teorie (participační, deliberativní a radikální teorie demokracie) se formovala jako kritika inherentně nedemokratické a elitářské či oligarchické povahy reprezentativní demokracie a jako snaha o její překonání. Příspěvky shromážděné v tomto svazku se snaží zachytit tento intelektuální pohyb a nabídnout nové promyšlení vztahu demokracie a reprezentace jako nástroje jak pro porozumění krize demokracie, tak pro její léčbu.

První ročník dvojjazyčné ročenky je věnován odbornému bádání a diskusím o dějinách a současnosti kritického sociálního myšlení ve střední a východní Evropě, jakož i o postkomunistické situaci v dalších částech světa, které pád vlád komunistických stran ovlivnil. V českém intelektuálním kontextu jde o první odborné periodikum věnované výhradně kritické teorii společnosti. Zároveň jde o první odborné periodikum mezinárodního dosahu, které se zaměřuje primárně na teoretické otázky postkomunismu ve světle intelektuálního odkazu společenské kritiky ve střední a východní Evropě. Ročenka tedy sleduje dva cíle seznamovat čtenáře s odnožemi a metamorfózami tradic kritického myšlení střední a východní Evropy, a také prověřit relevantnost a nosnost těchto tradic na pozadí současného společenskovědního a humanitního myšlení. S těmito dvěma cíli souvisí rozhodnutí editorů vydávat ročenku dvojjazyčně. Texty v češtině a ve slovenštině mají rozvíjet místní diskurs kritického myšlení a zprostředkovat mezinárodní diskuse českým a slovenským čtenářům. Texty v angličtině mají intervenovat do mezinárodních diskusí a zpřístupňovat místní tradice čtenářům angličtiny.

Kniha se zabývá aktuálním sporem o náboženství a sekularitu ve veřejném prostoru. Analýzy tohoto tématu se přitom odehrávají na pozadí často dramatických mediálních a politických debat a událostí, jež souvisí se vztahem mezi mocenskými zájmy a hodnotami v různých západních a muslimských zemích. Týkají se však také dalších kulturních a náboženských okruhů. Idea sekulární veřejnosti je zde vystavena zkoušce. Publikace nabízí texty významných současných autorů: Jürgena Habermase (Německo), Charlese Taylora (Kanada), Alessandra Ferrary (Itálie) a Hanse-Herberta Köglera (USA), k jejichž textům napsal výstižnou úvodní studii Ondřej Štěch. Polem, na němž se všichni pohybují, je převážně politická filosofie s přesahy do dalších humanitních a sociálních věd.

Předkládaná publikace se zaměřuje na jednu z nejvýraznějších etap dialogu mezi marxisty a křesťany, jež spadá do 60. let 20. století, přičemž zvláštní pozornost je věnována situaci ve střední Evropě a zejména v tehdejším Československu. O co v tomto dialogu šlo? Jaké historické či systematické okolnosti stály u jeho zrodu? Jaká témata byla diskutována a k jakým výsledkům se během společných diskuzí dospělo? Měly vážnější dopad na tehdejší teologické a filosofické myšlení? Ovlivnily církevní politiku států v socialistických zemích východního bloku? Změnily postoj křesťanských církví vůči státnímu socialismu? A co zbylo z někdejšího dialogu dnes? Může něčím přispět do současných diskuzí mezi křesťany a ateisty? Vytvářejí se nové podmínky pro dialog mezi křesťanstvím a politickou levicí? To jsou některé z otázek, na něž se tato kniha pokouší odpovědět.

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů. Po stručném načrtnutí základních rysů Comtovy pozitivistické filosofie, která Masaryka výrazně ovlivnila, přechází autor k Masarykovu myšlenkovému vývoji, v němž lze již od jeho samých tvůrčích počátků pozorovat specifické pnutí ve vztahu subjektu a objektu, resp. mezi jeho psychologismem a pojímáním společnosti, jeho sociologií. Na prahu nového století se Masarykovo badatelské úsilí zaměřuje na etiku, v níž spatřuje „jádro“ filosofie. Jeho pojetí Prozřetelnosti, v němž je ideově zakotven racionální řád vesmíru, přírody i dějin, tím vymezuje místo i subjektu, jemuž principiálně propůjčuje možnost se aktivně a odpovědně podílet na věcech veřejných a směřovat společnost k humanitě. Její nejvěrohodnější a nejosvědčenější formu Masaryk nachází v demokracii.

Vědomé a odvážné geopolitické, náboženské, intelektuální, ba i válečné stýkání se a potýkání s jinakostí představuje základní komponentu evropské a obecně západní identity. Právě v těchto časech Evropané a Zápaďané, tváří v tvář dynamickým procesům v globalizujícím se světě, ohledávají své tradice, někdy s obavami či povrchně, jindy kriticky a s entuziasmem. Zvláštní kapitolu v dějinách evropských kontaktů s alteritou, tj. se státními či náboženskými entitami v Africe, Asii a Americe, reprezentuje fenomén františkánství se svým obrovským intelektuálním dědictvím. Právě proto vznikla i tato kolektivní monografie, jejímž cílem je některé tyto specifické projevy františkánské (křesťanské, evropské, západní) existence připomenout a inovativně poodkrýt.

V průkopnické a čtivé Darwinovské levici předkládá patrně nejznámější filozof současnosti, Peter Singer, řadu argumentů, s jejichž pomocí dokazuje nutnost radikální revize, jíž musí projít politická levice, aby překonala svoje zastaralé chápání lidské přirozenosti. Na její cestě k dosažení společenských a politických cílů jí podle něj mohou posloužit právě poznatky moderní evoluční teorie. Darwinovská levice, tvrdí Singer, bude i nadále na straně chudých a utlačovaných, bude však lépe vybavena, aby porozuměla fungování společenských a ekonomických změn a mohla reálně zlepšit situaci znevýhodněných.

Kniha má za cíl představit současný stav české diskuse o postmodernismu chápaného jako kulturní model, jenž zahrnuje aspekt filosofický, politologický, sociologický, estetický. Je určena čtenářům ze všech uvedených oborů, ale rovněž široké veřejnosti. Hlavním referenčním bodem je kniha Cesty z postmodernismu Michaela Hausera (Filosofia 2012), jíž se zabývá většina textů předkládané publikace, ať už z hlediska dalšího rozvíjení jednotlivých koncepcí nebo z hlediska polemického. Mezi přispěvateli jsou přední čeští teoretikové na dané téma, jmenujme Václava Bělohradského, Jiřího Pechara nebo Olega Sušu, politologové (Jaroslav Fiala), teoretici umění (Jakub Stejskal) nebo historikové idejí (Martin Pokorný). Je tu celkem pět autorů, kteří působí ve Filosofickém ústavu AV ČR.

Tato kniha je završením autorova dlouhodobého zájmu o vznik a vývoj české a slovenské environmentálně zaměřené filosofie. Dané téma dosud nebylo v historiografii naší filosofické tvorby souhrnněji zpracováno, přitom se jedná o problematiku bytostně filosofickou (vztah člověka a světa), navíc nabývající na naléhavosti v kontextu globální krize životního prostředí. Kniha je pokusem tuto mezeru zaplnit. Představuje českou a slovenskou environmentální filosofii v dobových i systematických souvislostech s důrazem na autory, kteří svým myšlením i volbou tématu dokázali překročit obvyklý dobový rámec. Je tak doplněním obrazu dějin autentického českého a slovenského filosofického myšlení.

George Berkeley je znám především svým idealismem a popřením možnosti hmotné substance. Neméně významné je však jeho chápání mysli člověka jako bytostně aktivního jsoucna a jeho teorie sebeuvědomění. James Hill předkládá čtenářům originální pohled na Berkeleyho filosofii ducha. Dokládá, proč je tradiční empiristická interpretace Berkeleyho filosofie neudržitelná, v jakém smyslu bylo jeho pojetí mysli a intelektuálních pojmů ve své době průkopnické a v čem zůstává aktuální ještě i dnes. Hillova kniha interpretuje celý rozsah Berkeleyho díla, včetně jeho teorie vidění a Berkeleyho málo známého pozdního spisu Siris.

Publikace jedné z hlavních intelektuálních osobností posledních desetiletí se zabývá postupným utvářením nové role Německa v Evropě a problematickým formováním německé Evropy. Věnuje se ohrožení Evropy a krizi politična. Zkoumá přitom německou politiku úsporných opatření, zastaralost současných národních i evropských ekonomických přístupů a potřebu nové evropské koncepce společnosti a politiky. Klade si otázky, co to znamená požadovat více svobody, více sociální jistoty či více demokracie v Evropě.

Problémy války a míru patří mezi klasická témata a na počátku 21. století ožívají v nové podobě. Kniha vychází ze současných diskusí v analytické morální a politické filosofii, jež se týkají otázek globální spravedlnosti, globálního konstitucionalismu a globálního vládnutí. Na tomto pozadí podává originálním způsobem analytický a systematický výklad základních pojmů teorie spravedlivé války, k nimž patří právo na sebeurčení a na sebeobranu, zdůvodnění principů spravedlivé války, vztah mezi preventivní a předjímající válkou, charakteristika války za národní osvobození a občanské války, humanitární intervence a odpovědnost ochraňovat, práva a povinnosti vojáků a civilistů ve válce, otázky terorismu, nejvyšší ohrožení a normativní otázky jaderné války. Kniha je určena jak odborníkům z oblasti filosofie, politologie, globálních studií, teorie mezinárodních vztahů a mezinárodního práva, tak i všem, koho tyto závažné problémy znepokojují.

"Kniha přibližuje vývoj rozborů „spravedlivé války“ v evropské politické filosofii a etice. Německý politický teoretik a etik Bernhard Sutor objasňuje pojetí spravedlivého mírového soužití a odpovídá na následující aktuální otázky: Proč si lidstvo, srostlé dnes v osudové globální společenství, světovou válku už nemůže dovolit? Jaké cesty vedou k uspořádání, které by zabraňovalo válkám a umožňovalo pokojné urovnávání konfliktů? "

V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům? A jak se do našeho pojetí blaženosti promítá naše porozumění sobě samým a celku, jehož jsme součástí? Cílem této knihy je představit šest odlišných antických a středověkých filosofických přístupů k těmto otázkám a k etickému tázání vůbec.