Host strana 37 z 186

Filozofická próza průzračná jako horký středozemní den Muž, který přišel o manželku, se vrací na místo, kde spolu trávili dovolenou. A kde také před lety ztratil iluze o vlastní bezúhonnosti. Řecko a jeho vůně, hotel a podivná netečnost hrdiny uvnitř. V jiném podnebí ho přepadají nové myšlenky a vlivem zdánlivých náhod, křivd a zrad se jeho život přetváří do zcela jiné podoby. Vypadá to, že domů už není návratu. Jiří Maršálek napsal pro českou prózu netypický filozofický román, který se prostřednictvím milostného příběhu propadá k otázkám sebeuvědomění, k úvahám o podobě světa nebo k principům fungování mysli.

Kam prchnout ze země, do které jiní s nadějí utíkají? Tereza žije se svým o čtyřicet let starším mužem Edou v opevněném statku blízko ostře střežených hranic s Polskem. Téměř odtud nesmí na krok, protože v okolí přestává být bezpečno. V nedalekém městě eskalují nepokoje a na obří těžební plošinu autobusy přivážejí další a další pracovníky z různých koutů rozpadající se Evropy i odjinud. Mezi nimi je i mladý Makedonec Nikola. Frustrované Tereze okamžitě imponuje a nebezpečná známost obrátí její život naruby. Toho roku se v kraji nečekaně přemnožili losi. A hranici tajně překročí Goran a jeho lidé s jasným úkolem: najít Švába. Jejich hon rozpoutá peklo, kdy si nikdo není jistý, kdo je spojenec, kdo nepřítel a kdo je v právu. Kdo si tehdy začal a proč vlastně? Tereza tak bezděčně odhaluje jeden válečný zločin — dobře utajenou humanitární katastrofu, která se nás týká víc, než bychom chtěli.

Návrat do světa úspěšné sci-fi série Poutníci Planeta Gora je bez vody, bez vzduchu, bez života, a tudíž zcela nezajímavá. Její výhodou je jen to, že se nachází v blízkosti zajímavějších světů — to z ní dělá příhodnou zastávku pro lodě cestující červími dírami Galaktického společenství. Pokud by vesmír byl dálnicí, pak by Gora byla zastávkou pro kamiony. V kopuli Pětkrát Hop Jednou Stop si vesmířani můžou na dlouhých cestách protáhnout nohy (pokud je mají), sehnat palivo, cestovní povolení a zásoby. Provozuje ji podnikavá mimozemšťanka se svým dítětem, které jí občas pomáhá, a ze všech sil se snaží poskytnout domov každému, kdo tudy prolétá. Dopravu na Goře však ochromí podivné technické selhání a v Pětkrát Hop Jednou Stop spolu uvíznou tři naprostí cizinci: každý jiné rasy a každý s jinými plány. Nezbývá jim nic jiného než čekat. A tak se umělec ve vyhnanství spěchající na důležité setkání, nákladní pilotka stojící před složitým životním rozhodnutím a tajemná osoba pomáhající druhům z okraje společnosti snaží vypořádat s tím, co dělali, co by mohli dělat a čím jsou — nebo by mohli být — jeden pro druhého.

Od autora bestselleru Problém tří těles Dospělí umírají. Za rok budou děti všechno, co z lidstva zbylo. A tak začíná… Věk Supernovy Tou dobou byl Peking jedním městem na Zemi. Tou dobou byla Země jednou z planet na obloze. Té noci dospěla veškerá historie, jak ji lidé znali, ke svému konci. Ve vzdálenosti osmi světelných let zemřela hvězda a zaplavila Zemi smrtícím zářením, které do roka zahubí všechny lidi starší třinácti let. A tak se spouští odpočet. Rodiče se ze všech sil snaží předat svým dětem veškeré vědomosti, které budou potřebovat pro udržení světa v chodu. Dětský svět ovšem odmítá pokračovat v zaběhnutých kolejích světa dospělých. Vysní si lepší svět, svět plný her, ale ani děti — stejně jako dospělí — nedokážou odolat temným stránkám lidské povahy a snový svět začíná připomínat noční můru…

Snad žádnou tělesnou potřebu nepociťujeme tak naléhavě jako hlad a žízeň. Starost o plný žaludek proto stojí v základu každého života i celé lidské civilizace: od toho, co jíme, jak jídlo vyrábíme, přepravujeme, uchováváme a pořizujeme, se odvíjí naše zdraví, národní hospodářství i stav planety. Současná produkce jídla i podoba stravování však v globálním měřítku nesvědčí nikomu. Statistiky mluví o rostoucí míře civilizačních chorob, státy přestávají být soběstačné a v budoucnu mají přibýt ještě další miliardy hladových krků, které má planeta uživit. Jídlo je tak nenápadným středobodem mnoha globálních problémů a mělo by k sobě vázat politickou, společenskou i filozofickou pozornost. Carolyn Steelová proto zpovídá farmáře, polemizuje s filozofy, navštěvuje architekty nebo čte literární klasiky a ve své odvážné knize Sitopie dopřává jídlu důležitost, jaká mu náleží. Nejen dnes, ale hlavně v budoucnu.

Padesát let starý případ a vražda vysokého funkcionáře spolu na první pohled nesouvisejí. Na ten druhý už ano. Maria Justová pracuje jako historička pro Policejní muzeum v Kodani. Právě když dokončuje přípravu výstavy o nevyřešených vraždách za posledních sto let, někdo brutálním způsobem zabije generálního tajemníka Červeného kříže. Vyšetřovatelé Mikael Dirk a Frederik Dahlin nemají k dispozici mnoho stop, případ však rozpoutá mediální bouři a začnou se o něj zajímat i politické špičky. Vedení požaduje výsledky a vyšetřovatelům kromě nedostatku vodítek komplikuje práci i to, že jsou každý z úplně jiného těsta. Když Maria náhodou objeví spojitost mezi smrtí generálního tajemníka a dvaapadesát let starým nevyřešeným případem dvojité vraždy na kodaňském předměstí, zaplete se do vyšetřování v nejvyšších kruzích, které vede až k jedné z nejhanebnějších kapitol dánských dějin. Především se však netušeně dostane i do hledáčku vraha.

Technologická vize budoucnosti od autora teorie Gaia Pro současnost, kdy se za nejvlivnější planetární faktor obecně považuje lidská činnost, se vžil termín antropocén. Avšak podle legendárního myslitele a vědce Jamese Lovelocka už tato éra končí. Lidstvo totiž vstoupilo do věku novacénu — éry, kterou definují superpočítače a umělá inteligence; doby, z níž vzejdou mnohem schopnější „bytosti“ než člověk. Ale i tento nový druh bude potřebovat zdravou Zemi a její funkční teplotní regulaci. Stejně jako člověk. Podobně jako mnohokrát dříve, James Lovelock i ve svých sto letech přichází s nadmíru provokativní tezí, jež se zdá být v přímém rozporu s jeho nejslavnější teorií — hypotézou o živé planetě Zemi, která se musí vyrovnávat s civilizačními hrozbami. Je to však opravdu jen zdání: Lovelock do planetárního systému zahrnuje vše, včetně budoucích technologií. Z civilizace se stává součást organismu.

Někdy svět vypadá tak černě, že pomůže už jen černý humor. Seznamte se s Humlou Hanssonovou a tohle jméno si zapamatujte. Až vám potomci odrostou z muminků a dětí z Bullerbynu a rošťácká Pipi jim bude připadat pro prťata, nabídněte jim Humlu. Humla je taková její emoverze pro mládež, která v našem turbulentním světě roste rychleji než bambus. Humla chodí do páté třídy, má extravagantní tetu a chce být umělkyní stejně jako ona. Kromě tety má taky nejlepší kamarádku, které se svěřila i s těmi největšími tajemstvími. Takže má vlastně prima život… Tedy měla, dokud se z něj nestalo naprosté peklo. Kamarádku jí přebraly nesnesitelné školní primadony a její tajemství se teď nejspíš dozví celá škola. Teta se psychicky zhroutila. A aby toho nebylo málo, rodiče prožívají partnerskou krizi. Na jednu jedenáctiletou holku je toho víc než dost. Humlina cesta mezi dětstvím a dospíváním má existenciální rozměry. Ostatně jako každé dospívání. Vždycky je všechno špatně. Humla vás ale bezpečně odzbrojí svou upřímností a černým humorem, který je lékem na všechny smutky světa.

Bláznivá komedie o tom, že opravdový zločin je o poznání komplikovanější než na papíře Finlay Donovanová je uštvaná rozvedená matka a autorka detektivek, před kterou berou nohy na ramena múzy i peníze. Finlayin život je jeden velký chaos: termín odevzdání slíbeného rukopisu se neúprosně blíží a nápady nikde, exmanžel bez varování propustil chůvu a agentka si chce dát schůzku v podniku, kam má Finlay zakázaný vstup (neptejte se). Stačí jeden náhodně odposlechnutý — a špatně pochopený — rozhovor, aby žena u sousedního stolu považovala Finlay za nájemnou vražedkyni a předložila jí velice lákavou nabídku. Než se Finlay stihne z nedorozumění vymotat, je až po uši zapletená do vyšetřování opravdové vraždy. Což je ovšem skvělý námět na knihu! Jen je třeba zbavit se všech nitek, které ji spojují s případem… a jednoho těla.

Detektivní výprava po stopách dobrých i špatných skutků Markovi je šest a příští rok půjde do školy. Jeho sestře Thee je devět a do školy už chodí. Ještě mají starší ségru Pubertu, která nechodí nikam, stejně jako máma, táta a babička. Všichni jsou totiž zavření doma, protože venku řádí bacily. A aby jich doma nebylo málo, objeví se ještě trpaslíci. O tom, že velká dobrodružství lze zažít na pár desítkách metrů čtverečních, jsme se v uplynulých dvou letech přesvědčili dostatečně. Víte ale, že pocuchané nervy se dají rozmotat? A že zakleté nemusí být jen princezny, ale klidně i babičky? Vydejte se s Markem a Theou na dobrodružnou výpravu mezi obývákem, kuchyní, koupelnou a dětským pokojem a vyčistěte si přitom hlavu (a možná i koberec). Tahle interaktivní knížka zabaví malé vzteklouny od pěti let a velkým nervákům zase ukáže, že i malé děti prožívají stres. Všichni jsme prostě na jedné lodi, tak ať se nám pod nohama nezmění v ponorku.

Rok 1945 přinesl konec války, ovšem zlo nikam nezmizelo. A najít si mohlo každého. Jiří Padevět přichází s novým souborem svých oblíbených mikropovídek. Ukazuje v jiném světle rok 1945, který poválečná propaganda zobrazovala jako rok osvobození a světlých zítřků. Pozadí konce války bylo ale pro mnoho lidí děsivé. V nepřehledných situacích nikdo nevěděl, kde končí spravedlnost a začíná pomsta, kdo je přítel a kdo nepřítel, kde číhá nebezpečí a kam se před ním ukrýt. Padevět čtenáře sugestivně vtahuje přímo do mezních životních okamžiků, nechává rozestoupit řádky učebnic a znovu se mezi nimi snaží oživit to, co čas pohřbil pod tiskařskou černí: osudy jednotlivých lidí, kteří se pod vahou dějin buď zlomili, nebo je dokázali unést.

Vstupte do Hyperboreje, tajemného věžatého města rozděleného do sedmi úrovní. Absolutistický vládce Basileus se obklopuje mocnými ministry, kteří mají městu vládnout. Nejchudší obyvatelé žijí na první úrovni, zatímco ti nejbohatší, kteří zastávají důležité politické role, žijí na sedmé úrovni. Devatenáctiletý Lastyanax právě dokončil studia a stal se mágem. Chystá se začít zdolávat mocenský žebříček postupně, avšak záhadná smrt jeho mentora Palatese ho náhle vymrští až na vrchol. Na cestě plné politických nástrah se setká s Arkou, mladou bojovnicí vychovanou Amazonkami, která do města přijela teprve nedávno. Pyšní se talentem najít východisko z velmi nebezpečných situací, což se hodí, vzhledem k tomu, že je přitahuje jako magnet. On hledá vraha svého učitele, ona zase svého otce, kterého nikdy nepoznala. Aby mohli překonat všechna spiknutí ohrožující město a najít odpovědi na své otázky, budou se muset naučit spolupracovat. Velmi rychle se ocitají v kolotoči intrik a společnými silami začnou rozkrývat prohnilost a zkorumpovanost města.

Enzo Macleod se vrací vyřešit dvě vraždy, které od sebe dělí celých sedmdesát let. V ospalé francouzské vísce vytrhnou kořeny vyvráceného stromu ze země mrtvolu muže s prostřelenou hlavou. O týden později je v nedalekém domě chladnokrevně zavražděn známý umělecký kritik. Obě vraždy však od sebe dělí více než sedmdesát let. Forenzní odborník Enzo Macleod je požádán, aby ohledal místo první vraždy, a než se naděje, pomáhá i s vyšetřováním druhého případu. Začínají se odvíjet dva příběhy jeden z minulosti, z let válečné okupace Francie, kdy funkcionáři třetí říše zatoužili po vrcholném díle evropského umění, Moně Lise. Druhý příběh se odehrává v současnosti, na podzim roku 2020, kdy se Francie zmítá v druhé vlně covidové pandemie. Je možné, že by spolu oba případy nějak souvisely? A kam až sahá řetězec událostí, který začal ve chvíli, kdy se ředitel pařížského Národního muzea Jacques Jaujard rozhodl zachránit mistrovská díla z Louvru před nacistickým rabováním?

Udělala z nás pandemie větší čtenáře, nebo spíše naopak? Vychýlila naše čtenářské zvyky? Publikace vychází ze statistického šetření, organizovaného Národní knihovnou ČR v únoru 2021. Přináší data týkající se našeho chování před pandemií covidu-19 a během ní snaží se zjistit, které mediální aktivity narostly nejvíce, které naopak poklesly, jak se změnily naše čtenářské návyky, jak jsme vnímali u svých dětí to, že byly uzavřené školy. Autoři zasazují získaná data do širšího kontextu kultury a společenských změn, které pandemie přinesla. A zprostředkovávají i zkušenosti z jiných zemí.

Z vrcholné prozaické tvorby Karla Poláčka vybíráme dva humoristické romány s charakteristickými prvky autorovy osobité jazykové komiky, v nichž prostřednictvím jemné nadsázky, opakujících se promluv, frází a klišé detailně prozkoumal mentalitu českého maloměsta a obnažil konvenčnost, omezenost a nesmyslnost lidských postojů. Předobrazem obou výrazně autobiografických vyprávění se stalo prostředí jeho rodného Rychnova nad Kněžnou. Už v románu Okresní město (1936), prvním dílu nedokončené pentalogie, můžeme sledovat bizarní, stereotypy řízený vnitřní svět Poláčkových postav. Stále znovu a znovu se opakující popisy, strnulá gesta, každodenní automatizované úkony a dokola omílané výroky odhalují jejich zkostnatělý životní styl, který působí nejen humorně a trapně, ale místy i děsivě až zrůdně. Naopak ryze komický účinek nepřirozených, školometských frází využil Poláček ve své posledním románu Bylo nás pět (posmrtně 1946). Nezaměnitelné interpretace okolního světa v podání školáka Péti Bajzy jsou patrně vůbec prvním využitím dětského vypravěče v moderní české literatuře. Romány v ediční úpravě a s vysvětlivkami Marie Havránkové jsou doprovázeny komentářem Jiřího Holého.

Sebastian Bergman a jeho kolegové z kriminálky jsou zpátky na scéně! Uběhly tři roky. Vanja Lithnerová převzala velení stockholmské kriminálky a prvním úkolem jejího nového týmu je vypátrat ostřelovače, který třemi vraždami během několika dnů děsí Karlshamn. Policie nemá stopy ani svědky a zdá se, že vrah si své oběti vybírá náhodně. Tou příští tedy může být kdokoli z místních. Sebastian Bergman se stal dědečkem, rozhodl se pro klidnější život a pracuje na částečný úvazek jako psychoterapeut. Když ho ale požádá o pomoc jeden z přeživších tsunami z roku 2004, během níž Sebastian sám přišel o ženu a dceru, obrátí to jeho svět vzhůru nohama. Nastávající otec Billy se rozhodne, že už nikdy nedá průchod svým utajeným temným touhám. Minulost ho však dožene. Otázka zní, jak daleko je Billy schopen zajít, aby se vyhnul odhalení.