JAKAB strana 7 z 10

AEROmodel 2 obsahuje 2 vystřihovací papírové modely v měřítku 1:48 - Avia B-35 - Avia S-199 „Mezek“ a popis historie - Avia B-35 – Avia B-35 měla nahradit v československém stíhacím letectvu úspěšnou Avii B-534. Popisuje vývoj velmi nadějného stíhacího letounu Avia B-35 v letech 1936 až 1939. - Avia S-199 „Mezek“ Po roce 1945 tvořily základ stíhacího letectva britské Spitfiry L.F. Mk.IXE a sovětské La-5FN a La-7. Protože ani britové ani sověti nebyli ochotni dodat další stroje bylo nuceno velení letectva sáhnout po vlastní konstrukci. Tou se stala Avia S-199, která byla vyvinuta na bázi německého Messerschmittu Bf 109K.

Budování letecké dopravy v Československu, bezprostředně po vzniku státu a ukončení první světové války, začínalo pozvolna a s obtížemi. Zárodky domácích soukromých leteckých společností se teprve formovaly. Samozřejmě záhy vyvstal problém, jaké letouny k dopravě používat. Reálně, jako ostatně i v ostatních větších státech, to byly adaptace vojenských typů, většinou původně dvoumístných. To bylo víceméně nouzové řešení pro značně omezenou přepravu. Domácí letecký průmysl se rychle budoval, především v zájmu vojenských zakázek na obranu státu. Netrvalo dlouho a konstrukční kanceláře přicházely s vlastními návrhy již specializovaných letounů pro dopravu. Byly postaveny první československé dopravní letouny. Rozhodující pro tuto aktivitu bylo zajištění letecké dopravy ve směru podélné osy mladé Československé republiky ze strany státu. Bylo to společnou iniciativou Ministerstva národní obrany (MNO) a Ministerstva veřejných prací (MVP). Zprvu to bylo MNO, které zahájilo zjara 1923 zkušební provoz mezi Prahou a Bratislavou a ustavilo Letecký dopravní oddíl. Poskytlo techniku, personál, zabezpečení provozu. Následně byly založeny Československé státní aerolinie. Autor publikace je známý letecký publicista a špičkový vývojový pracovník firmy AERO Vodochody Ing. Pavel Kučera. 122 unikátních fotografií a skic

Po skončení války se množství letounů Junkers v různém stadiu devastace nacházelo roztroušeno po celé Evropě, včetně území obnovené Československé republiky. Využití části tohoto technického potenciálu se tedy přímo nabízelo, a v rámci výstavby poválečného čs. letectva se tak i stalo. Podívejme se tedy na osudy Junkersů ve službách našeho letectva po 2. světové válce.

Bitva u Kurska byla největší tankovou bitvou historie. Její vzdušná část byla neméně mohutná a podobně jako pozemní boje se zpočátku pro sověty nevyvíjela příliš příznivě. Ruský autor popisuje kriticky chyby a nedostatky sovětského letectva, které způsobily výrazně nižší efektivitu v boji než měla Luftwaffe. Kniha je doplněná množstvím foto a bar.bokorysů.

MiG-23MF byl exportní verzí MiGu-23M, který byl dodáván sovětskému letectvu, verze MF byla určena pro státy Varšavské smlouvy. Je charakterizován jakožto lehký frontový stíhací letoun, určený k vybojování vzdušné nadvlády nad bojištěm a také k přepadovému stíhání při plnění úkolů PVOS, kromě toho je schopen provádět útoky na pozemní cíle. MiG-23M byl první sovětský stíhač schopný útoku na VC za hranicí vizuálního kontaktu i na pozadí země za všech povětrnostních podmínek. Podle mnoha odborníků byl nadřazen Phantomu II ve všech výkonových parametrech i v efektivitě výzbroje, což ovšem může být předmětem diskuse. Do výzbroje našeho letectva byly zařazeny v roce 1978. Kniha popisuje tento stroj, jeho výzbroj, přecvičení našich pilotů a službu těchto strojů až do jejich vyřazení.

Mezi doslova legendární letouny španělské občanské války se zařadila sovětská jednoplošná stíhačka Polikarpov I-16. Obecně známou se stala pod hanlivým označením, které jí přisoudili španělští nacionalisté právě během tohoto krvavého konfliktu: Rata (krysa). V letech 1935 a 1936 mohla směle aspirovat na pozici nejmodernějšího sériově vyráběného stíhacího typu světa. Až do zastavení produkce v roce 1942 bylo vyrobeno úctyhodných 10 292 exemplářů všech verzí, včetně cvičných UTI-2 a UTI-4. Zde se budeme věnovat stíhacím variantám sloužících od listopadu 1936 až do března 1939 na Iberském poloostrově v barvách španělského republikánského letectva. Sověti dodali do Španělska během konfliktu celkem 276 Polikarpovů I-16.

Spojené státy postavily v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století svůj koncept vrtulníkového letectva na ostrých bojových zkušenostech z vietnamské džungle. Na základě analýzy nasazení UH-1 vypsala US Army v roce 1972 projekt UTTAS (Utility Tactical Transport Aircraft System), z nějž měl vzejít nový univerzální vrtulník pro armádu. Společnost Sikorsky do soutěže přihlásila projekt S-70 využívající poznatky z projektů S-61, S-65 a S-67. Armáda mu přidělila název YUH-60. Po téměř dvou letech od vzletu byl YUH-60 23. prosince 1976 oficiálně oznámen jako vítěz soutěže a ještě před koncem roku získal výrobce první objednávku na sériové stroje. Ty nesly označení UH-60A se jménem Black Hawk. Pojmenování vrtulníku na základě indiánských kmenů bylo u společnosti Sikorsky i dalších vrtulníkových výrobců tradicí. Jméno Black Hawk, v češtině Černý Jetřáb, patřilo náčelníkovi Sauků, který proslul nebývalou bojovou odvahou. Publikace detailně popisuje vývoj, výrobu, službu a export do zahraničí tohoto vrtulníku.

Závěrečný 4.díl, publikace navazuje na AERO č.38,39 a 41 MiG-21F-13 1. - 3.díl. Tento díl se věnuje nasazení této verze letounu MiG-21 u jednotlivých pluků a pilotům létajícím na tomto stroji. Dále dokumentuje katastrofy a nehody stroje v našem letectvu. Číslo má větší rozsah-52stran.

Polský stíhací letoun PZL P.11 patřil v době svého vzniku mezi nejprogresívnější konstrukce ve své kategorii. V září 1939, v době napadení Polska byl však již zastaralý. Přesto díky své odolnosti a vynikající obratnosti byl pro Luftwaffe velice tvrdým protivníkem a dosáhl mnoho vzdušných vítězství. Publikace popisuje vznik a vývoj od sériového PZL P.7 až po P.11c včetně bojového nasazení v Polsku a Rumunsku.

Publikace navazuje na AERO č.38 MiG-21F-13 1.díl. První verzí tohoto letounu, která byla zavedena do služby v československém letectvu, byla právě verze MiG-21F-13, jejiž nástup byl významným mezníkem v historii našeho letectva, neboť právě tento letoun umožnil našim pilotům překonat bariéru dvojnásobné rychlosti zvuku. Publikace se věnuje výrobě a službě tohoto letounu v Československu.

Letiště bylo otevřeno po několikaletých snahách v roce 1937, ala již v roce 1938 jej začala používat i armáda, za války jej obsadila německá Luftwaffe a v roce 1945 na něm přistály Spitfiry 312. perutě a započaly šedesátiletou poválečnou kapitolu ve službách našeho letectva. Kniha detailně popisuje historii letiště a jeho leteckých útvarů včetně používaných letadel, obsahuje stovky unikátních fotografií.

MiG-21 sloužil našem stíhacím letectvu více než 30 let. První verzí tohoto letounu, která byla zavedena do služby v československém letectvu, byla právě verze MiG-21F-13, jejiž nástup byl významným mezníkem v historii našeho letectva, neboť právě tento letoun umožnil našim pilotům překonat bariéru dvojnásobné rychlosti zvuku. Publikace se věnuje výrobě a službě tohoto letounu v Československu.

S rozmachem exportu L-39 vyvstal zejména se strany zákazníků ze zemí třetího světa požadavek na verzi se zvýšenou únosností výzbroje, která by lépe vyhovovala požadavkům na větší rozsah plnění úkolů střeleckého výcviku a také by mohla být použita jako lehký bojový letoun. Tomu se výrobce pochopitelně snažil vyhovět a výsledkem této snahy byl v první etapě L-39ZO, následován poté L-39ZA. Obě verze dostaly nové zesílené křídlo se čtyřmi závěsnými body s výrazně zvýšenou nosností oproti L-39C, L-39ZA byl navíc vyzbrojen leteckým kanonem sovětské konstrukce GŠ-23. Závěrečný díl popisuje výzbroj jednotlivých verzí, dále je doplněn vzpomínkami pilotů na tento letoun.

B-25 Mitchell Významnou část letadlového parku sovětského Dálkového letectva v letech druhé světové války tvořil americký dvoumotorový střední bombardér North American B-25 Mitchell. První let nový B-25, jenž zakrátko obdržel bojové jméno Mitchell na počest generála Mitchella, absolvoval 19. srpna 1940. Když se v září 1941 v Moskvě sešli zástupci SSSR, USA a Velké Británie, objevily se na stole požadavky, předložené různými sovětskými instancemi. Svůj seznam typů, potenciálně vhodných k zakoupení, sestavila také Správa rozvědky Generálního štábu, která do něj jako jediná zahrnula i B-25. Publikace popisuje verze, dodávky a nasazení tohoto stroje, Tupolev SB Sovětský dvoumotorový bombardér Tupolev SB sehrál během občanské války ve Španělsku v řadách republikánského letectva nezastupitelnou roli Paleta úkolů, kterou SB na Iberském poloostrovu plnily, byla skutečně široká: taktické nálety proti pozemním cílům v zápolí fronty, bombardovací útoky proti povstalci kontrolovaným aglomeracím, nálety proti nepřátelským lodím, průzkumné akce, námořní hlídkové lety a v několika případech dokonce defenzivní stíhací aktivity při obraně středomořských přístavů. Elegantní dvoumotorové jednoplošníky byly totiž díky vysoké rychlosti téměř imunní na protiakce o generaci starších dvouplošných stíhaček Heinkel He 51 a Fiat CR.32 S příchodem německých jednoplošných Messerschmittů Bf 109 sice SB přišly o podstatnou část své nestíhatelnosti, nicméně denních bombardovacích akcí se zúčastňovaly až do pro republikány tragického závěru občanské války.

Pokračování předchozích dvou dílů. Popisuje dodávky do Libye a výcvik v této zemi za účasti našich instruktorů. Službu v 80. letech po současnost. Rozmístění různých verzí strojů v našem letectvu. Připravujeme závěrečný 4.díl této řady.

Podobně jako jeho předchůdce L-29 Delfín i Albatros zaznamenal fenomenální úspěch jak z hlediska rozsahu výroby, tak i z hlediska rozšíření ve světě. Tato publikace navazuje na práci p. Kučery AERO č. 30. Popisuje službu v našem letectvu a ostatních letectvech, které se rozhodly zařadit Albatros do své výzbroje.