Kant strana 20 z 25
vydavateľstvo
Jiří Příhoda
Kniha přináší svědectví o pozoruhodných dílech předního českého sochaře Jiřího Příhody, vytvořených během posledních deseti let, kdy žil v texaském Austinu. Publikace obsahuje jednak cyklus mimořádně hravých a přitom pronikavých variací na téma prostoru a formy, a také pokus o nahlédnutí do způsobu uvažování, z nějž tato díla vzešla. Početné ilustrace doprovází objevný esej Christophera Longa a rozhovor, který vedl s Jiřím Příhodou na jaře roku 2021.
Tři životy architekta
Zdeněk Zavřel patří k dnes již trochu zapomenuté generaci architektů, kterou těžce poznamenaly nesmyslné výkyvy v kulturně politickém vývoji poválečného Československa.
Možnosti uplatnění jejich schopností i nadání byly velmi omezené. Nebylo jim, až na malé výjimky, dopřáno podílet se na viditelných architektonických milnících své doby.
Zavřel se po ukončení studia architektury a prvních zahraničních stážích dostal do dnes již legendární liberecké Školky SIALu.
V depresivních letech normalizace odešel do Nizozemska, kde zažil dobrodružství neznámého emigranta a později se dokázal v prostředí vyspělé architektonické velmoci skvěle uplatnit.
Po sametové revoluci pomáhal se změnami v českém architektském prostředí na demokratickém základě. V poslední etapě svého profesního života využil nasbíraných zkušeností a podílel se na výuce mladých architektů na své alma mater, pražské Fakultě architektury ČVUT, a to i jako její dlouholetý děkan.
Zavřelovy vzpomínky vytvářejí unikátní kroniku zajímavého profesního života v širších evropských souvislostech.
Erika Bornová - Šílenství je stráž noci
Kniha přináší výběr z nejnovější tvorby jedné z nejosobitějších umělkyň současnosti.
Erika Bornová je vypravěčkou silných, mnohoznačných příběhů. Ať se již jedná o sochařský cyklus věnovaný Almě Mahlerové a jejím mužům, o uhrančivé akrylové Autoportréty nebo o imaginativní kresby Rostlin či Vodních bytostí, vždy s nadsázkou reflektuje banalitu života, s náruživostí sobě vlastní se snaží rozklíčovat složité předivo lidské představivosti a snů a se vší vážností ohledává komplikovaný vztah člověka ke světu, k druhým, k sobě samému i k přírodě. Publikaci děl Eriky Bornové doprovázejí texty znalců jejího díla Martiny Pachmanové a Otty M. Urbana.
The book presents a selection of the latest works by Erika Bornová, one of todays most distinctive artists and a teller of forceful and multifaceted stories. Her sculptural cycle dedicated to Alma Mahler and her men, her captivating acrylic self-portraits, her imaginative drawings of Plants or Aquatic Creatures they all reflect, with a sense of hyperbole, the banality of life. Working with her distinctive passion, Bornová attempts to untangle the complex web of peoples imagination and dreams while engaging in a serious exploration of our complicated relationship to the world, to others, to ourselves, and to nature. With expert texts on her work by Martina Pachmanová and Otta M. Urban.
Jiri Hauschka
Jiří Hauschka (narozen 1965 v Šumperku) se obrací k tomu typu malířství, pro které jsou důležité barvy a symbolické konotace, tak jak tomu bylo na přelomu 19. a 20. století v tomto období se Jiří Hauschka vztahuje zejména ke kanadskému malíři Tomovi Thomsonovi, který žil v letech 1877 až 1917 či jak se děje v ateliérech soudobých autorů, jako jsou kupříkladu Daniel Richter nebo Peter Doig. Realita se proměňuje v malířské naraci na vrstevnaté vyprávění, kde se mísí umělecká paměť s novými zážitky, pohledy, touhami, citovými zjitřeními. V případě Jiřího Hauschky se ocitáme v divočině, v divočině malířské nostalgie, kde hledáme člověka, a v urbánní civilizaci, v té civilizaci, která je na pokraji svých možností a kde tak cítíme a vidíme barvy divočiny.
Autory textů jsou Martin Dostál a slovutný britský kunsthistorik Edward Lucie-Smith.
Jiří Hauschka (born 1965 in Šumperk) turns to this type of painting method that utilizes colours and symbolic connotations, prevalent at the turn of the 20th century he positions himself in that period next to the Canadian painter Tom Thomson (18771917) and used by contemporary painters such as Daniel Richter or Peter Doig. Reality is transformed by the painters narration into layered storytelling, where the artists memory is interspersed with new experiences, views, desires and emotional turbulences. In the case of Jiri Hauschka, we find ourselves in the wilderness of painter nostalgia, where we look for the conceptual person, and in urban civilization, which has barely any options left and where we can therefore feel and see the colours of wilderness.
The authors of the texts are Martin Dostál and the famous British art historian Edward Lucie-Smith.
Czech Glass, Quo Vadis?!
Czech Glass, Quo Vadis ?! je jakýmsi zamyšlením nad tím, jakými cestami se ubírá česká ateliérová sklářská tvorba dnes, více než 60 let po svém fenomenálním úspěchu na výstavě EXPO 58 v Bruselu. Mým záměrem bylo předvést co nejpestřejší mozaiku přístupů ke sklu, ukázat, jak sklo zasahuje i do jiných oblastí umění, a demonstrovat možnosti jeho spojení s netradičními materiály. Katalog je spíše než jako odborná publikace koncipován jako kniha profesních a životních příběhů deseti současných českých autorů. Sleduji v ní jejich profesionální linku, ale i lidskou rovinu, poukazuji na individualitu, výjimečnost, schopnost odlišit se, hledat svou vlastní cestu, poprat se s náročnými situacemi i vytrvat, když se doslovně i přeneseně vše tříští. Mozaika profilů prezentovaných autorů se tak sama o sobě stala příběhem.
Mária Gálová
Czech Glass, Quo Vadis ?! is a kind of reflection on the paths that Czech studio work takes in glass art today, 60 years after its phenomenal success at EXPO 58 in Brussels. My intention was to present the most diverse mosaic of approaches to glass, to show how glass intervenes in other areas of art, and to demonstrate the possibilities of its connection with non-traditional materials. The catalogue is conceived as a book of professional and life stories of individual authors rather than as an expert´s publication. In it, I follow their professional line, but also the human level. I point out their individuality, exceptionality, the ability to be different, to find their own way, to cope with difficult situations and to persevere when everything literally and figuratively is splintered. The mosaic of presented profiles of authors became a story in itself.
Mária Gálová
Cesta jinam
Příběh knihy Cesta jinam je poskládaný ze střípků mých vzpomínek, zaslechnutých okamžiků, spojených pryskyřicí mé fantazie a představivosti. Pokud se některé události nestaly, pak věřte, že se stát klidně mohly.
Některé postavy tohoto příběhu se v mém životě i vyskytovaly, a kdyby se spolu setkaly, možná by tento příběh i stvořily.
Zkrátka, vše se mohlo stát. Pokud se to nestalo
Pro mne se Šumava stala něčím konkrétním v šesti letech, když otec postavil rekreační chaloupku na břehu lipenského jezera.
Tehdy to byl svět téměř neobydlený, s mizejícími pozůstatky původního osídlení. I když rekreantů pozvolna přibývalo, části Šumavy byly liduprosté.
Člověk se mohl vydávat na výpravy do nádherných lesů, ale také narážel na přítomnost neprostupné železné opony.
Čas od času bylo slyšet od hranic střelbu, jako kluk jsem zaslechl různé příběhy, některé sám zažil.
Má skautská a po zákazu skautingu tábornická léta jsem prožil rovněž v nádherných lesích Šumavy a Novohradských hor.
To vše propojené mne poznamenalo na celý život.
Vypredané
12,86 €
13,54 €
Milan Pitlach - Domenica
Je mnoho veselých knih, ale jen málo knih o radosti. O radosti jako o téměř základní životní potřebě, nutné k tomu, abychom zažívali pocity harmonie a štěstí.
Fotograf Milan Pitlach ve svých černobílých snímcích zachytil ony prchavé okamžiky, kdy se odpoutáváme od starostí, vymaňujeme se ze všednodennosti, kdy se nacházíme v samém epicentru smyslu bytí. Radost není umělý konstrukt, ale intenzivní pocit, který může prožívat každý z nás. Jen na něj přes složitosti světa mnohdy zapomínáme. Podobně jako na to, že právě tyto chvíle milosti dokáží být protipólem konečnosti, nám všem také společné danosti smrti. Milan Pitlach svými fotografiemi lidí v momentu spontánní radosti připomíná, co je, ač nehmotné, v životě člověka důležitější než všechny (ne)movitosti světa. Pitlachovy fotografie jsou esencí radosti a on je jejím poslem.
There are many joyful books, but few books about joy about joy as an almost basic necessity of life, essential for us to experience feelings of harmony and happiness. In his black-and-white images, photographer Milan Pitlach has captured those fleeting moments when we detach ourselves from worries and break free from everyday life, moments when we find ourselves at the very epicenter of the meaning of being. Joy is not an artificial construct but an intense feeling accessible to each and every one of us. Its just that the complexities of the world often cause us to forget about it just as we forget that it is precisely these moments of grace that form an antithesis to the finality of existence and the givenness of death shared by us all. Milan Pitlachs images of people at moments of spontaneous joy remind us of the things that, however intangible, are more important in a persons life than all the belongings in the world. His photographs are the essence of joy, and he is its messenger.
Perform-Made. Tomáš Ruller
Monografie Tomáše Rullera Perform-made / Odolné okamžiky je prvním souhrnným zhodnocením jeho více jak čtyřicetileté umělecké tvorby. Dílo Tomáše Rullera, který patří k významným představitelům akčního umění a video umění, hodnotí přední čeští a zahraniční teoretikové umění z různých perspektiv a v různých kontextech. Dobové i současné texty v tematickém členění analyzují jednotlivé Rullerovy performance i obecné principy jeho přístupu, zprostředkovávají jejich význam i nadčasový charakter a také vydávají obecnější svědectví o dosud nedostatečně reflektované oblasti českého umění performance. Nedílnou součástí knihy je bohatá, často velmi unikátní, fotografická dokumentace a autorovy osobité úvahy a reflexe vlastní tvorby.
Perform-made / Resistant Moments represents the first comprehensive assessment of the more than forty-year artistic career of Tomáš Ruller, an important representative of action art and video art. Through period texts and recent writings, sorted thematically, leading Czech and international art theorists explore Rullers work from various perspectives and in various contexts. In their analyses of his specific performances and the general principles of his artistic approach, the books authors mediate the significance and timeless character of his work while offering a more general overview of this hitherto insufficiently reflected area of Czech performance art. The book also includes a rich and often highly unique set of photographic documentation as well as the artists distinctive reflections on his work.
Autoři textů / Authors Pavel Liška, Dušan Brozman, Tomáš Ruller (eds.), Barbara Benish (USA), Grzegorz Borkowski (PL), Vlasta Ciháková-Noshiro (CZ), Antonín Dufek (CZ), Grzegorz Dziamski (PL), Zdenka Gabalová (CZ), Chris Hill (USA), Ludvík Hlavácek (CZ), Nicola Hodges (GB), Elisabeth Jappe (D), Edith Jerábková (CZ), Rob La Frenais (GB), Alena Loucanská (CZ), Zygmunt Piotrowski (PL), Jana Písaříková (CZ), Pavlína Morganová (CZ), Noriko Nashimoto (J), Petr Nedoma (CZ), Zdenek Neubauer (CZ), Boris Nieslony (D), Hana Rousová (CZ), Katarína Rusnáková (SK), Slávka Sveráková (GB), František Šmejkal (CZ), Miloš Vojtechovský (CZ), Jan Zálešák (CZ), Igor Zhoř (CZ)
Zátiší s hozenou rukavicí
Grafik Michal Cihlář (1960) je považován za průkopnickou osobnost českého moderního linorytu. Touto grafickou technikou se shodou šťastných náhod začal zabývat roku 1980 a brzy si uvědomil, že linoryt je navzdory své primitivní technologii skutečným rájem neomezených tvůrčích možností.
Koncem 80. let už měl Cihlář brilantně vypracované vlastní postupy pro mnohobarevné soutisky z postupně odrývané linorytové matrice. Některé grafické listy jsou více než dvaceti barevné, na výstavě však najdete i soutisk ze 42 barev. Grafiky dodnes tiskne výhradně ručně, bez tiskařského stroje, většinou jen v nákladu kolem sedmi exemplářů. V polovině 90. let začíná od barevných soutisků přecházet k linorytům kolorovaným a své černobílé linoryty pečlivě vybarvuje běžně dostupnými anilinkami. To mu umožnilo dostat se přes své rané pop-artové období až na hranici fotorealismu. Typické je pro něj i časté střídání témat, které si podle svých potřeb často vynucuje jeho široký záběr v oblasti užité grafiky. Zejména knižní a novinové ilustrace jsou svým náměty i provedením nezaměnitelné. Na přelomu tisíciletí svými linoryty vytvořil také originální image pražské zoo. Za svůj přínos na poli volné a užité grafiky obdržel přesně před dvaceti lety prestižní Cenu Vladimíra Boudníka.
Cihlářova volná tvorba nezapře jeho vztah ke klasickému umění, kdy se ještě portrét podobal portrétovanému a ze zátiší vyzařoval pocit hlubokého zklidnění. Přesto právě jeho zátiší, poskládaná z nejrůznějších banálních předmětů či suvenýrů přivezených z cest, mají ještě něco navíc. Nabízejí totiž nadhled, smysl pro bizarní detail a surreálný příběh, trochu ironie, a hlavně autorovu obsedantní preciznost. Stále znovu ztvárňovaný motiv zátiší, prolínající se jeho grafickým dílem už celých čtyřicet let, zahrnuje ale také fotografie a koláže a v posledním desetiletí i linorytové studie dekadentní krásy erotických hraček.
Tato monotematická publikace zcela neopakovatelným způsobem představuje mnoho podob Cihlářových zátiší. Představuje je nejen v určitých souvislostech, ale nahlíží na celé téma jako nadčasový fenomén. Vždyť zátiší, jak výstava dokazuje, jsou všude kolem nás, stačí jen pomyslně zvednout hozenou rukavici.
Ivana Štenclová
Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová. Dokázala jej formálně rozvinout do překvapující šíře a dodat mu nečekané niterné obsahy, na jejichž pozadí je mimo jiné možné rekonstruovat klíčové momenty jejího života. Malířka ve svém díle zkoumá jemné nuance vztahů a díky nim dokáže vystavět strhující příběhy, jež se svou intimitou a existenciální naléhavostí dotýkají každého z nás. K vyjádření emocí využívá vedle kreslířské bravury také invenční technologické postupy a materiálové experimenty. A jsou to právě vynalézavost, originalita i neobyčejná schopnost empatie, díky nimž můžeme Ivanu Štenclovou označit za zcela výjimečnou umělkyni v domácím i zahraničním kontextu.
Alexandra Koláčková
Charakteristickým specifikem tvorby Alexandry Koláčkové jsou zejména barevné velkoformátové plastiky z keramiky a betonu, určené pro veřejný prostor. V řadě projektů však autorka rozšířila spektrum výtvarného působení i na řešení prostoru samotného, čímž se blíží práci architekta či krajináře. Pro její výtvarné pojetí je typická expresivní barevná škála, jednoduché oblé tvarosloví a neutuchající smysl pro hravý element.
Tak nějak to bylo a tak nějak to je
Miroslav Masák patří ke klíčovým osobnostem české architektury i života české společnosti druhé poloviny 20. století. Jeho před několika lety vydané knižní vzpomínky sklidily velký úspěch u čtenářů napříč generacemi, proto nyní vycházejí v rozšířené podobě. Jejich autor navazuje na své vyprávění a pokračuje v něm až do současnosti. Osobní vzpomínky architekta, spoluzakladatele libereckého Sialu a jeho unikátní Školky, vysokoškolského profesora, bývalého poradce prezidenta Václava Havla a zejména člověka pevného charakteru a přirozené noblesy jsou zasazeny do širokého rámce společenských i kulturních událostí a stávají se tak poutavou a osobitou kronikou naší společnosti.
K jeho nejdůležitějším pracím na poli architektury patří pavilon F na Libereckém výstavišti, obchodní dům Máj v Praze, obchodní středisko Ještěd v Liberci či rekonstrukce Veletržního paláce pro Národní galerii.
Twenty Five Thousand Days of Memories
Architekt, profesor a autor mnoha odborných publikací M. Rajniš se rozhodl sepsat vzpomínky ze svého života plného cestování, netradičních zvratů, úspěchů i pádů. Jako buřič a provokatér, který si celý život razí svojí cestu, chce čtenáři ukázat, že i člověk, nýmand, kterého málem strčili do pomocné školy, může žít bezvadný život. Přál bych si, aby se čtenář při mým vyprávění odvázal, začal mluvit slangem a vychutnal si krásně vyslovený český nadávky, který se skví jako pralinka na dortu.
Prof. Ing. arch. Martin Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, spoluzakladatel České komory architektů, několika architektonických kanceláří a zakladatel ateliéru Huť Architektury. Jako pedagog působil na VŠUP v Praze a na Technické univerzitě v Liberci. Je známý především jako autor nové Poštovny na Sněžce nebo Majáku a muzea Járy Cimrmana v Jizerských horách. Věnuje se experimentální architektuře a vztahu architektury k přírodě a k lidské společnosti.
Martin Rajniš o knize Skutečně mám dobrou paměť a už řadu let mě připadalo potřebný podělit se o příběhy, který jsem za posledních 70 let zažil. Osud mi do cesty přihrál milý stvoření, Magdu (Křížkovou) Šebestovou, která mý košatý zhruba, 100 hodinový vyprávění převedla do 900 stran textu, z kterejch posléze vznikl na 120 stranách týhle knihy koncentrovanej elixír toho, podle nás, nejlepšího. Myslím, že čtenáře budou bavit i krásný fotky, mimo jiný i z mejch četnejch exotických cest, kterých tam bude víc než stovka. Dílo se jmenuje 25 344 dnů vzpomínek, což vystihuje 71 let mého života, během něhož jsem toho zažil skutečně hodně dětství ve staré Praze s nejrůznějšími výchovnými experimenty svého otce, časy chudoby a vzdoru proti bolševikovi, byl jsem dvanáctkrát v kriminále. Strávil jsem čtyři roky na moři, přeplul na malé lodi s jednou krásnou holkou Atlantik. Projezdil jsem stovky tisíc kilometrů po pouštích, divočinách, pralesech, projel jsem horní toky Amazonky, byl jsem v nejzapadlejších koutech Nové Guiney. Ale zároveň jsem řídil jako architekt velké ateliéry a rukama mi prošlo ve stavebních nákladech skoro 14 miliard korun. Zažil jsem Paříž coby bezdomovec i jako nositel světové ceny za architekturu
Spolupráce s Magdou (Křížkovou) Šebestovou Magdu jsem poznal koncem sedmdesátých let, když jsme v době třeskutýho bolševizmu dělali pavilon na výstavu do Kanady já jako mladej architekt a ona jako hosteska. Pamatoval jsem si ji ještě z doby, kdy jako malá holka zpívala s Jiřím Suchým v Semaforu. Potom jsme se dlouhý roky neviděli a až při rozhovoru pro Xantypu kterej se mnou přišla udělat,jsem si uvědomil, jak se umí ptát, jak se umí bezvadně tvářit a hlavně jak skvěle umí psát tak jsem jí nabídl, že bychom spolu mohli zkusit to moje vzpomínání napsat a ona, zaplať pánbůh, kývla...
Vypredané
22,24 €
23,41 €
Domy volným veršem. Architekt Ladislav Lábus
Ladislav Lábus patří k nejlepším českým architektům současnosti a jeho práce již několik desetiletí získávají velký respekt i značnou oblibu nejen u odborné veřejnosti. Výpravná publikace nyní přináší shrnutí jeho dosavadního díla, a to jak oceňovaných novostaveb, např. nejnovější bytové domy v pražských Modřanech a na Smíchově, pozoruhodný domov sociálních služeb v Českém Krumlově, tak zcela výjimečných rekonstrukcí: pražského paláce Langhans, za niž získal Grand Prix Obce architektů, Edisonových transformačních stanic v Praze či Jízdárny Pražského hradu. Bohatá fotografická dokumentace jeho projektů se prolíná s texty jeho spolupracovníků a přátel, kteří čtivě a s erudicí mapují jednotlivé oblasti Lábusovy rozsáhlé tvorby, věnují se však také jeho dlouholetému pedagogickému působení a proměně Fakulty architektury ČVUT pod jeho vedením na pozici děkana.