Kant strana 19 z 29

Nápaditý profilový katalog člena výtvarné skupiny Obr. Josef Achrer je jedním z inovačních, čerstvých a mladých malířů nastupující nové výtvarné generace, která věří malovanému obrazu a zkoumá možnosti abstrakce v prostoru a na ploše plátna.

Publikace zahrnuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se Dana Kyndrová systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností v Praze, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února, Mírový kongres) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Tyto tři základní politické "pilíře" projektu doplňují fotografie z každodenního života v období normalizace, respektive tzv. menší, nepolitické či přesněji osobní rituály jako jsou taneční, maturita, vánoční svátky, zabíjačka, poslední leč, diskotéky, chmelové brigády, Matějská pouť, atd., které atmosféru tehdejší neutěšené doby nepřímo podtrhují. Autorka řadu těchto fotografií již dříve publikovala či vystavila v rámci několika dílčích projektů. Nicméně, takto koncepčně, kdy se jedná víceméně o retrospektivu její tvorby 70. a 80. let, jsou fotografie představeny vůbec poprvé.

Publikace zahrnuje fotografie z období 70. a 80. let, kdy se Dana Kyndrová systematicky věnovala zachycení atmosféry masových komunistických slavností v Praze, které se konaly na Letenské pláni (První máje), na Staroměstském náměstí (výročí VŘSR a Vítězného února, Mírový kongres) a na Strahovském stadionu (spartakiády). Tyto tři základní politické "pilíře" projektu doplňují fotografie z každodenního života v období normalizace, respektive tzv. menší, nepolitické či přesněji osobní rituály jako jsou taneční, maturita, vánoční svátky, zabíjačka, poslední leč, diskotéky, chmelové brigády, Matějská pouť, atd., které atmosféru tehdejší neutěšené doby nepřímo podtrhují. Autorka řadu těchto fotografií již dříve publikovala či vystavila v rámci několika dílčích projektů. Nicméně, takto koncepčně, kdy se jedná víceméně o retrospektivu její tvorby 70. a 80. let, jsou fotografie představeny vůbec poprvé.

Divadelní svět Bohdana Holomíčka představuje osobitou fotografickou reflexi z prvního ročníku mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2010, který byl věnován Václavu Havlovi a jeho dramatické tvorbě. Bohdan Holomíček, úzce propojený s československou (nejen) alternativní kulturou v celém jejím spektru, zde monitoruje pestrost, spontánnost a neopakovatelnost zajímavých setkání a situací nejen na divadelních prknech, ale i v zákulisí festivalového dění v ulicích Brna.

Divadelní svět Bohdana Holomíčka představuje osobitou fotografickou reflexi z prvního ročníku mezinárodního festivalu Divadelní svět Brno 2010, který byl věnován Václavu Havlovi a jeho dramatické tvorbě. Bohdan Holomíček, úzce propojený s československou (nejen) alternativní kulturou v celém jejím spektru, zde monitoruje pestrost, spontánnost a neopakovatelnost zajímavých setkání a situací nejen na divadelních prknech, ale i v zákulisí festivalového dění v ulicích Brna.

Publikace obsahuje původní texty česko-amerického designéra a malíře Ladislava Sutnara i svědectví o něm a jeho práci. Tyto autentické prameny poskytují dramatickou výpověď o společenské, kulturní i politické situaci v Československu a USA v toku dvacátého století.

Kniha je souborem esejů o výtvarném umění české postmoderny a jeho filozofickém, společenském a historickém kontextu. Autor chápe výtvarné umění jako svrchovanou formu symbolického vyjadřování, v němž se projevují originální filosofické myšlenky nebo duchovní prožitky, politické názory a kulturní paměť, ale i hravost nebo nespoutaná imaginace vynálezců a kutilů. Jednotlivé eseje se zamýšlejí nad dílem Tomáše Císařovského, Jiřího Davida, Stanislava Diviše, Jana Merty, Petra Nikla, Petra Písaříka, Antonína Střížka a Jiřího Surůvky. Knihu doprovázejí ilustrace Karla Štědrého. Obsahuje 50 barevných reprodukcí.

This book on the photographic collection of the Moravian Gallery in Brno contains a cross-section of the best that two generations of curators have succeeded in putting together over the past fifty years. It takes the reader on a tour through the small universe of the collection, with examples of photographs covering nearly the entire history of the medium's existence, and with texts that familiarize the reader with the reasons for and circumstances of its founding. Through more than 500 reproductions, the book captures the history of photography from 1841 to 2005.

Přehledný exkurz do proměn scénického a vizuálního umění od 'klasických' představení postmoderních režisérů k performerům zaměřených na experimenty, od performance a performančních umění k instalaci a odtud až k novým médiím.

Viktor Kolář je nejvýznamnějším "městským fotografem" České republiky. Kromě let 1969 - 1973, která strávil v Kanadě (a vytvořil zde vynikající soubor New World Encounters), se autor věnuje až na výjimky Ostravě, rodnému městu a zároveň symbolu komunistického pokroku provázeného devastací prostředí i lidské duše. Městu zobrazovanému Kolářem s nenávistnou láskou. Pokračuje v tradici humanistické tradice a lpí na náročném stylu rozhodujících okamžiků. Fotografuje takřka výhradně v ulicích a na veřejných prostranstvích. Vedle bezkonkurenčně precízního řemesla překvapuje vynalézavými kompozicemi, ale to všechno je druhořadé. Přestože postihuje svébytnost tohoto hornického města, všímá si i některých charakteristických rysů městské společnosti, především odcizení. Jeho filosofie i prožitky jsou blízké existencialismu. Nesnaží se o subjektivizaci nebo objektivizaci dokumentu, jak je to módou v posledních letech a desetiletích, zaujímá jedinečnou pozici filozofujícího a psychologizujícího mudrce, neboť je schopen svými fotografiemi odhalovat víc než jiní. Tak se také proměňuje: ne do šířky, nepřibírá si další oblasti fotografování, nýbrž do hloubky. Snaží se, aby objektiv jeho kamery ukázal vizualitu lidského světa ve stavech, symbolických funkcích, gestech a konfiguracích kladoucích otázky, upozorňujících na vztahy a problémy. Podstatná část díla se točí kolem vztahu časnosti a věčnosti, kultury a antropologické konstanty v lidském chování. Obrazy nacházené Kolářem jsou podobné jeho jedinečné slovní komunikaci. Inspiruje ho cokoli a s nevyčerpatelnou důkladností dovede určitý motiv probírat z nejrůznějších aspektů, aby se dostal až "na dřeň". Nezabývá se ale ničím nedůležitým.

Viktor Kolář je nejvýznamnějším "městským fotografem" České republiky. Kromě let 1969 - 1973, která strávil v Kanadě (a vytvořil zde vynikající soubor New World Encounters), se autor věnuje až na výjimky Ostravě, rodnému městu a zároveň symbolu komunistického pokroku provázeného devastací prostředí i lidské duše. Městu zobrazovanému Kolářem s nenávistnou láskou. Pokračuje v tradici humanistické tradice a lpí na náročném stylu rozhodujících okamžiků. Fotografuje takřka výhradně v ulicích a na veřejných prostranstvích. Vedle bezkonkurenčně precízního řemesla překvapuje vynalézavými kompozicemi, ale to všechno je druhořadé. Přestože postihuje svébytnost tohoto hornického města, všímá si i některých charakteristických rysů městské společnosti, především odcizení. Jeho filosofie i prožitky jsou blízké existencialismu. Nesnaží se o subjektivizaci nebo objektivizaci dokumentu, jak je to módou v posledních letech a desetiletích, zaujímá jedinečnou pozici filozofujícího a psychologizujícího mudrce, neboť je schopen svými fotografiemi odhalovat víc než jiní. Tak se také proměňuje: ne do šířky, nepřibírá si další oblasti fotografování, nýbrž do hloubky. Snaží se, aby objektiv jeho kamery ukázal vizualitu lidského světa ve stavech, symbolických funkcích, gestech a konfiguracích kladoucích otázky, upozorňujících na vztahy a problémy. Podstatná část díla se točí kolem vztahu časnosti a věčnosti, kultury a antropologické konstanty v lidském chování. Obrazy nacházené Kolářem jsou podobné jeho jedinečné slovní komunikaci. Inspiruje ho cokoli a s nevyčerpatelnou důkladností dovede určitý motiv probírat z nejrůznějších aspektů, aby se dostal až "na dřeň". Nezabývá se ale ničím nedůležitým.

Spisovatel a výtvarný kritik Petr Volf, známý především z působení v časopise Reflex, zveřejnil v posledních dvaceti letech úctyhodnou řadu rozhovorů s malíři, sochaři, architekty, designéry, teoretiky umění či galeristy. Výsledkem této jeho soustavné práce je i jednačtyřicet rozsáhlých portrétních interview, zařazených v nezkrácené podobě do této knihy. O čtenářovo pozornost si již na první pohled říkají rozhovory s takovými legendami, jako je brazilský architekt Oscar Niemeyer, německý malíř Neo Rauch, jeho čínský protějšek Zhang Xiaogang, ředitel musée d´Orsay Serge Lemoine nebo první dáma české výtvarné scény Adriena Šimotová. Každý medailon-interview je svědectvím o tom, jak se rodí jedinečné dílo a jak se do něj promítá život jeho tvůrce. Měl by je pozorně číst nejenom každý, kdo se chce stát umělcem, ale i ten, kdo má umění prostě jenom rád .

Katalog výstavy Double Fantasy zkoumá vztah mezi představou ideální krajiny, vycházející z krajinomalby 17. a 18. století a jejím použitím v současné fotografii. Beate Gütschow vytváří montáží z velkého počtu snímků digitalizované kompozice, které jsou na první pohled stejně skutečné jako obrazy Clauda Lorraina či Nicolase Poussina. Jan Jedlička zachycuje na klasických černobílých fotografiích téměř hmatatelnou přítomnost krajiny toskánské oblasti Maremma v prolínání různých časových období. Velkoformátové noční scenérie Michala Šeby krajinné výjevy znejasňují a nabízejí divákovi možnost vlastní představivosti přesně v duchu romantické tradice vidění. Bohatě ilustrovaný katalog doprovází text autora koncepce a kurátora výstavy Petra Nedomy a rozsáhlá studie Marie Rakušanové Ideální krajiny v archivu paměti .

Katalog výstavy Double Fantasy zkoumá vztah mezi představou ideální krajiny, vycházející z krajinomalby 17. a 18. století a jejím použitím v současné fotografii. Beate Gütschow vytváří montáží z velkého počtu snímků digitalizované kompozice, které jsou na první pohled stejně skutečné jako obrazy Clauda Lorraina či Nicolase Poussina. Jan Jedlička zachycuje na klasických černobílých fotografiích téměř hmatatelnou přítomnost krajiny toskánské oblasti Maremma v prolínání různých časových období. Velkoformátové noční scenérie Michala Šeby krajinné výjevy znejasňují a nabízejí divákovi možnost vlastní představivosti přesně v duchu romantické tradice vidění. Bohatě ilustrovaný katalog doprovází text autora koncepce a kurátora výstavy Petra Nedomy a rozsáhlá studie Marie Rakušanové Ideální krajiny v archivu paměti .

Zkušenosti z divadelní praxe konfrontuje švýcarský teatrolog profesor Andreas Kotte s impulzy ze seminářů, které vede na bernské univerzitě, a vzniká jeden z možných, jak sám zdůrazňuje, úvodů do problémů historie a teorie divadla. Na počátku této knihy nestály teoretické elaboráty, ale konkrétní otázky: Jak z životního procesu vystupují situace a výjevy, které vyústí v divadlo, a jak se v něm znovu ztrácejí? Co se označovalo a označuje pojmem divadlo? Jaký má vztah divadlo a média?

Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu - na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury. Neopomíjí však ani ilustrace, knižní úpravy či originální nakladatelské značky, jež jsou nedílnou součástí jeho celistvého pojetí knihy.Text přináší ucelený pohled na Čapkovu knižní tvorbu, je doprovázen bohatým obrazovým materiálem. Součástí publikace je i nově zpracovaný kompletní soupis Čapkových knižních obálek a vazeb.