Karmelitánské nakladatelství strana 14 z 37

„Už jste někdy přistihli své srdce při modlitbě?“ Jedná se o velmi konkrétní zkušenost, kterou jsme již všichni alespoň jednou v životě učinili, ať už při setkání s člověkem, který modlitbou opravdu žil, nebo při četbě knihy, která nás ihned ponořila do tajemství vztahu člověka s Bohem. … Jedna žena, matka rodiny, se mi kdysi přiznala, že právě v období, kdy byl její duchovní život zvlášť obtížný a cítila se vyprahle, se náhle ocitla v „poryvech modlitby“.

Je Boží vůlí, že člověk trpí? Jestliže Bůh nezpůsobuje utrpení, proč ho dopouští? Má pro náš život předem určený plán? Je Boží vůle čitelná v každé životní situaci? Chce Bůh všechno, co se nám v životě stane? Jak rozpoznat Boží vůli v životních rozhodnutích? Co když se spleteme a Boží vůli nerozpoznáme? Podobné otázky si kladou mnozí křesťané, kteří chtějí žít s Bohem. Zaslouží si naší pozornost, protože odpovědi na ně formují náš pohled na Boha, na život s ním a na život obecně.

Můj učitel byl tak trochu básník, když říkával, že každý z nás se může stát pro druhé sluncem. „Slunce jménem ty,“ říkal mi, „může udělat tolik dobrého, že si to ani neumíš představit. Nesměj se. Slunce jménem ty.“ Nesměj se. Pochop to... Eduard Martin přijímá život jako příležitost přinášet radost, usmívat se na lidi kolem, umět potěšit, podělit se o svou laskavou životní moudrost. V této sbírce příběhů zachytil radostné i méně veselé příběhy svých bližních, na nichž nám chce přiblížit, jak lze z každé události a v každém prostředí vykřesat jiskřičku radosti.

Sbírka všech různých mariánských modliteb, které sebral a uspořádal P. Vojtěch Cyril Kodet, O.Carm. Jedná se o modlitby jak "starodávné" tak i současné, z pera například nynějšího Svatého otce Benedikta XVI.

Jak se otevírat Duchu Svatému, nebránit se jeho působení, učit se rozeznávat jeho hlas a dát se jím vést? Jak vnímat Boží vnuknutí, jak odpovídat na Boží volání? Na podobné otázky hledá autor svěží a praktické odpovědi. Svá tvrzení opírá o Boží slovo, ale i o zkušenosti velkých osobností církve, zejména Františka Saleského, Louise Lallemanta, Terezie z Lisieux a Faustyny Kowalské.

Milí čtenáři, předávám do vašich rukou 100 nových receptů na moučníky a dortíky. Doufám, že stejně jako mé předchozí recepty vám přinesou radost z pečení, zaujmou vás a podmaní si vaši chuť. S láskou připravujte své kulinářské výrobky a vychutnávejte je, ale zároveň nezapomínejte na slova svatého Ignáce z Loyoly, že je zapotřebí varovat se toho, abychom svému úsilí o požitek z jídla nevěnovali až příliš mnoho místa ve svém srdci a myšlenkách. Přeji vám kuchařské úspěchy a samozřejmě DOBROU CHUŤ! Sestra Anastázie

Další kniha o modlitbě? Vždyť o ní byly napsány už tisíce knih. Proč si tedy troufám psát znovu na toto téma? Vždycky, když čekám na letišti, přemýšlím, proč existuje tak velké množství parfémů..., pečiva.... a všechny mají svou vlastní vůni či chuť. Všechny jsou výborné, a přece odlišné. Tato kniha se nechce omezit na poskytnutí teologických informací. Mým záměrem je předat vám zkušenost s Ježíšem, "vtáhnout" vás do ní, umožnit vám, abyste se s ním nově setkali.

Někdy máme pocit, že modlit se za druhé a za svět je ta nejméně efektivní služba, jakou člověk může konat. Ale přímluvná modlitba je duchovní zbraň těžkého kalibru, nikoli nouzová vycpávka volného času těch, kdo nic lepšího dělat neumějí nebo nemohou. Jejím prostřednictvím se v neviditelné sféře odehrává duchovní boj, jehož ovoce se svým časem projeví viditelným způsobem.

Dal jsem se do řeči s Edwardem, nejstarším ze sourozenců. Jeho černé tričko bylo o několik čísel větší, než by potřeboval, ale na rozdíl od umazaných a potrhaných hadrů, do kterých byli zahaleni jeho sourozenci, bylo čisté. Vyprávěl mi, že je mu čtrnáct a většinu času tráví s matkou při práci na polích kolem domku. Zeptal jsem se ho, v co v životě doufá. Rozhodně jsem přitom nečekal odpověď, která by změnila život mně i stovkám tisíc jiných lidí. „Chtěl bych mít co jíst a taky bych jednou rád chodil do školy,“ odpověděl mi po chvilce zadumání slavnostním hlasem. Tato prostá slova, pronesená jako smělý sen dospívajícího hocha v Malawi, se mi zapsala hluboko do srdce. Je to výkřik, skandál a zároveň stvrzení myšlenky, která se už tehdy začala formovat, je to pobídka k činu, kterou nešlo ignorovat. Slova čtrnáctiletého afrického chlapce se stala jedním z impulsů, po nichž se introvertní chovatel ryb ze skotské vysočiny rozhodl založit „Mariino jídlo“: organizaci, která stojí na drobných příspěvcích desetitisíců lidí a dobrovolnické službě, díky nimž krmí každý den přes milion dětí ve více než tisícovce škol čtrnácti zemí rozvojového světa. Tento nesmírně poutavý příběh, jak z počátečního nadšení hrstky dobrovolníků vyrostlo dílo mezinárodních rozměrů, vypráví o obětavosti a o vynalézavé pomoci lidí, jimž není lhostejný osud těch, kteří hladoví a prožívají utrpení.

Tato kniha poskytuje výbornou látku k rozjímání – jako by k nám zde v první osobě promlouval sám Ježíš. Ujišťuje nás o své lásce, povzbuzuje nás, dává nám rady, napomíná nás: Buď shovívavý. Smýšlej o jiných jen dobře a mluv o jiných jen dobře. Vyhni se kritice, která jen boří, a reptání, které jen ochromuje důvěru. Nediv se, že nenacházíš lidi dokonalé. Jen Bůh je dokonalý. Na čem nejvíce záleží, je míra lásky v každé duši. Lásky, která není chladnou ctností, ale vřelým citem. Lásky, která způsobí, že každý večer vyprázdníš kapsy, naplněné za dne žlučí a hořkostí. Lásky, která nabádá přemáhat zlo dobrem, nenávist láskou… Nezáleží na množství vykonané práce, především záleží na jakosti lásky, která k této práci jednotlivce podněcuje a prací se projevuje.

Autor si bere na mušku humanistickou psychologii, a to pro její tendenci nabízet se jako Cesta neboli stát se náboženstvím bez Boha, jehož středem je člověk. Jestliže psychologie sklouzne do bludného kruhu sebestřednosti, není už pomocnicí na cestě životem, ale stává se problémem. Aktualizované vydání dnes již klasické knihy zohledňuje vývoj psychologie koncem 20. století. Oproti původnímu vydání z roku 1977 obsahuje dvě nové kapitoly, přičemž jedna se věnuje výchově a „utváření hodnot“ a druhá hnutí New Age.

Když žijeme ve zrychleném tempu, nedokážeme prožívat dar přítomného okamžiku. Ten je letmý, nedá se vrátit ani zadržet. Pouze když zvolníme, přejedeme do tempa andante, dokážeme tyto vzácné momenty objevit i prožít. V další sbírce fejetonů se známá autorka dělí se čtenáři o vlastní prožitky a postřehy ze života, s lehce humorným nadhledem ženy středního věku.

Knížka vtipů, anekdot, aforismů, důvtipných hádanek, rčení, přísloví a historek zejména z náboženského prostředí.