Karolinum strana 138 z 184

Přestože se česká města neúčastnila stavovského povstání v letech 1618–1620 tak aktivně jako oba šlechtické stavy, následky bitvy na Bílé hoře se v jejich dalším vývoji odrazily přinejmenším stejně velkou měrou. Zatímco dvacátá léta byla ve znamení zásahů do jejich vnitřního života ze strany vítězného císaře Ferdinanda II. a jeho tábora, následující dvě desetiletí byla dobou bezprostředního válečného ohrožení a vytváření obranných mechanismů vůči němu. Kniha, kterou držíte v rukou, sleduje vliv konfesijních a politických zápasů první poloviny 17. století na praxi správy českých měst ve dvou rovinách. Zemský kontext zohledňuje hlavně královská města jako samostatný zemský stav a zároveň přesně vymezenou část české urbánní sítě, bezprostředně podléhající centrálním úřadům (podkomoří, česká komora, apelační soud). Nejčastěji zastoupeným dobovým typem urbánního sídla ale bylo poddanské město či městečko čítající maximálně několik set domů. Představu o míře rozdílných i shodných rysů správy různých typů měst umožňuje lokální sonda do oblasti Polabí, zahrnující tři sídla na středním toku řeky: Nymburk jako královské město, Brandýs nad Labem jako vrchnostenské město a Čelákovice jako menší vrchnostenské městečko. Na této mikrohistorické rovině se sledování správních struktur protíná s konkrétními osudy představitelů místních politických a intelektuálních elit.

Monografie je věnovaná přínosu tělesné výchovy a sportu české národní emancipaci v období od vzniku sokolské organizace v roce 1862 až do první světové války, kdy byla zakázaná činnost České obce sokolské, Českého olympijského výboru a fotbalové asociace. Ke konci 19. století již Sokol dominuje českému spolkovému životu a díky široké členské základně a mnohostranné činnosti je jeho přínos k vytváření české národní společnosti zcela mimořádný. Podobně ojedinělá je také od přelomu 19. a 20. století mise českých olympioniků, kterým se podařilo důstojně a úspěšně prezentovat na celosvětové scéně český národ jako samostatný a rovnocenný s velkými národy reprezentujícími mocné státy. Český sport od svých počátků udává ve stálém soutěžení i hašteření s rakouskoněmeckými sportovci tón sportovnímu životu podunajské monarchie a čtenáři jsou přiblížena jeho stěžejní odvětví. Jedná se o veslování, přičemž veslaři jsou průkopníky nejen národně laděného sportu, ale také klubové identity, cyklistiku, která na konci 19. století překračuje klubový rámec a kolo láká k turistice tisíce neorganizovaných sportovců, a fotbalu, jenž ve stejné době proniká na výsluní divácké popularity.

Třetí vydání učebního textu, který je určen posluchačům fakult tělesné výchovy, ale i trenérům a cvičitelům. Obsah: teoretická část (pojem a vývoj gymnastiky, základní gymnastika, tělesná zdatnost, držení těla, svalová síla, kloubní pohyblivost, aerobní zdatnost, stavba cvičební jednotky, rozcvičení, základy pořadových cvičení), didaktika a příklady pohybových činností v základní gymnastice (rozcvičení, cvičení jednotlivce, cvičení ve dvojicích, cvičení s náčiním a na nářadí, akrobatická příprava), příklady kondičních programů.

Učebnice "Speciální problémy ve vnitřním lékařství: Srdeční selhání pro studenty lékařských fakult" je určena nejen pro studenty se zájmem o obor vnitřního lékařství a kardiologie. Text podává ucelený souhrn epidemiologie, etiologie, diagnostiky a léčby akutního a chronického srdečního selhání. Cílem učebnice je mimo jiné upozornit na špatnou prognózu pacientů, nutnost včasné diagnózy a zahájení terapie. Podává také informace o moderních metodách přístrojové a chirurgické léčby. Při stoupajícím výskytu srdečního selhání v populaci je pravděpodobné, že s pacientem se srdečním selháním se během své praxe nesetkají jenom kardiologové, internisté nebo praktičtí lékaři, ale i lékaři dalších odborností. Učebnice zahrnuje také současný pohled na organizaci péče o pacienty se srdečním selháním a podává i ucelený pohled na aktuální problematiku paliativní péče.

Geriatrická problematika v pastorální péči se zabývá současnou aktuální tematikou stárnoucí populace z hlediska psychických, zdravotně-sociálních a spirituálně-existenciálních proměn. Poukazuje na postulát křesťanských hodnost ve veškeré péči o seniory a zároveň chce doplnit praktickou teologii o specifickou analýzu nejdůležitějších aspektů stárnutí. Filozoficko-teologicky a gerontologicky reflektuje hodnotovou orientaci seniorů včetně fenoménů důstojnosti, kvality života a mezigenerační lásky. Charakterizuje projevy stáří, zdůvodňuje předpoklady veškeré neterapeutické péče a základní východiska útěchy nemocným. Primárním motivem textu je gerontologická průprava pro duchovní. Sekundárním záměrem je humanizace pomáhajících profesí, ve kterých dosud schází základní filozoficko-teologické povědomí.

Publikace je určena především studentům lékařství, ale svým rozsahem a náplní vyhovuje i studiu specifik pediatrické radiologie pro začínající i zkušenější radiology. Ve všech patnácti kapitolách jsou popsány základní klinické jednotky, s nimiž se radiodiagnostik na poli pediatrické radiologie může setkat v terénu, bohatě jsou dokumentovány i některé vzácnější případy, se kterými se lze setkat na specializovaných dětských klinikách. Zahrnuto je tak celé spektrum diagnostiky dětských onemocnění od vrozených poruch až po malignity a problematiky intervencí u dětí. Text je doplněn velkým množstvím obrazové dokumentace a skic.

Předkládaný Průvodce chirurgickými přístupy k cévám nabízí chirurgům zkušenostmi ověřené optimální přístupy ke všem hlavním cévám lidského těla, a to velmi přehlednou formou, ve které se lze jednoduše orientovat. • Obecná část shrnuje základní zásady cévní chirurgie, jejichž zvládnutí je podmínkou pro optimální využití Průvodce: nezbytné základní vybavení, antikoagulancia, cévní steh a cévní spojení, odběr žilního autotransplantátu.• Speciální část je logicky členěna podle jednotlivých úseků tepenného systému. • Jednotlivé přístupy jsou řazeny podle anatomické lokalizace a opírají se především o barevné kresby atlasového typu doprovázené stručným a výstižným textem. • Průvodce je určen především lékařům chirurgických oborů, kteří mohou přijít do styku s poraněním cévních svazků v souvislosti s úrazem nebo peroperační komplikací jiného výkonu.• Mimořádné přehlednosti bylo dosaženo díky originálnímu komplexnímu a zároveň individuálnímu přístupu ke všem základním cévním strukturám doplněnému zcela konkrétně zaměřeným textem. • Kniha je pomocníkem v řešení naléhavých situací a komplikací na operačním sále.

Monografie Ekonomie rodiny v proměnách času, institucí a hodnot je rozsáhlou studií institucionální ekonomie a křesťanské sociální etiky, která nabízí komplexní pohled na instituci rodiny ve společnosti. Popisuje ekonomii rodiny v její dlouhodobé dezintegraci, kdy byly postupně všechny funkce rodiny předávány trhu. Komparace jednotlivých modelů začíná u námi opuštěného modelu rodiny v reálném socialismu a pokračuje zkoumáním rodinné politiky Anglie, Spojených států amerických, Skandinávie, Německa, Francie a dalších evropských zemí. Ze srovnání a hodnocení dosažených výsledků rodinných politik vychází jako relativně nejuspokojivější model francouzský, nicméně i zde – jako všude v euroatlantickém okruhu – vyvstává potřeba řešit selhávání systémů, jež mají poskytovat zabezpečení na stáří. Studie dokládá, že samotná substituce dětí kapitálovými investicemi do penzijních fondů bez demografické rovnováhy nepředstavuje žádné řešení. Krizové vyústění hlavního proudu v ekonomii rodiny vede autora k otázkám filozofie poznání a bioetiky předávání života.

Kniha se zabývá stěžejními metodologickými problémy sociálních věd. Úvodem vytyčuje základní problém, jímž je otázka tzv. souměřitelnosti a nesouměřitelnosti sociálních věd s přírodními vědami. Je výpověď sociálních věd explanací podobnou v přírodních vědách, nebo je odhalením smyslu a porozuměním sociálním jevům na bázi objasnění systémů pravidel? Je sociální poznání svou povahou kauzálním vysvětlením, či interpretací? Hledání odpovědí na tyto otázky je propojeno s problémem oddalování podstaty poznávání v sociálních vědách, možnými způsoby výstavby vědeckých teorií a definováním pojmů, explanací a narací v sociálních vědách. Poznávání sociální reality je možné jak prostředky explanace, tak i formou narace. Výsledkem poznání jsou dva různé vědecké obrazy světa, které se liší jak metodologickými východisky, tak i rozdílným přístupem k výzkumnému předmětu a normativností či nenormativností vědeckého diskursu. Explanace se opírá o ideu "nomologického zákona", jak ji známe z nenormativní metodologie sociálních věd. Nově je rozpracována problematika narace, která je představena jako retrográdní analýza. Přestože se explanace a narace vzájemně liší, lze je ve vědeckém zkoumání sociální reality brát jako dva vzájemně doplnitelné přístupy vědeckého poznávání společnosti.

Basic Czech I, moderní učebnice češtiny na základě angličtiny, je prvním dílem řady Basic Czech. Metodicky vychází z komunikativního a komparativního přístupu. Jejím cílem je seznámit zájemce se základy české gramatiky pomocí plynulého a systematického osvojování slovní zásoby a konverzačních frází. Gramatika v těsném sepětí se slovní zásobou je pouhým prostředkem k dosažení tohoto cíle. Zprostředkující jazyk se objevuje minimálně a plní funkci výstižných vysvětlivek, takže učebnici lze použít také při samostudiu. Přehledné tabulky a řada vtipných dialogů umožní uživateli rychlé zapamatování probírané látky. Na webových stránkách www.cupress.cuni.cz jsou ke stažení praktické metodické pokyny pro učitele, nahrávky dialogů, klíč ke cvičením a další gramatické a konverzační materiály doplňující učebnici. Basic Czech I odpovídá úrovni A1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

Autor monografie zastává názor, že existují tři oblasti, které je třeba mít v oboru didaktiky literatury i školním literárním vzdělávání na zřeteli a které je třeba udržovat v rovnováze, aby obor ani školní předmět neztratily estetické, resp. estetickovýchovné zaměření: 1. četba (četba literárních textů a její reflexe), 2. tvorba (konstrukce a rekonstrukce textu a jejich reflexe), 3. nauka (poznávání kontextů relevantních pro interpretaci textu, udržení kulturní kontinuity a kulturní identity). V současném pojetí literárního vzdělávání stále převládá naukový přístup (redukovaný navíc na literární historii a frontální organizační formu výuky). Kniha ukazuje, že je třeba rozvíjet všechny významné oblasti literárního vzdělávání (z nauky např. literární teorii; četbu a tvorbu a jejich reflexi) a jiné přístupy než (tradičně) naukové, a to především z toho důvodu, že žáci mají rozumět literatuře tak, jak převládá v reálném životě, ve čtenářství, v kultuře.

Feuersteinův program Instrumentálního obohacení Reuvena Feuersteina, profesora kognitivní a pedagogické psychologie, a jeho spolupracovníků je základním teoretickým dílem popisujícím metodu, která rozvíjí kognitivní funkce jedince a učí ho všem mentálním operacím a strategiím duševní činnosti. Tím rozšiřuje mentální potenciál jedince a jeho schopnost učit se, a tak pomáhá překlenout deficity kognitivních funkcí u různých skupin žáků (mentální retardace, vývojové poruchy mozku, kulturně či sociálně deprivované děti, nevidomí apod.) Tato metoda vznikla před více než padesáti lety a od té doby prošla výrazným vývojem jak ona sama, tak její praktické výstupy v podobě cvičných sešitů neboli instrumentů. V současnosti se metoda rozšířila napříč populací (bez ohledu na věk, znalosti či přirozený intelekt). Je praktikována na celém světě. Česká odborná veřejnost se mohla setkat již s několika pracemi, které jsou ovlivněny metodologií tohoto autora, jeho vlastní text však českému čtenáři přináší až tato publikace. Ačkoli se může zdát, že jde v naší zemi pouze o novou metodologii pedagogické a psychologické praxe, jedná se ve skutečnosti o zásadní a propracovanou teorii, bez které se praktická práce s instrumenty neobejde.

Co si představit pod pojmem literární dandysmus? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d'Aurevillyho a Baudelaira přinášející definice jejich "elegantního života" či odkrývající jejich duchovní rozměr? Na všechny tyto otázky odpovídá ve francouzštině napsaná a vydaná historicko-teoretická práce německé romanistky a historičky literatury K. Beckerové, která sleduje jak povahu původního, mondénního dandysmu, jenž se zrodil v sociálním prostoru anglické společenské smetánky, tak utváření raného francouzského dandysmu literárního i vývoj všech vnějších a vnitřních vazeb těchto dvou poloh. Obě větve dandysmu představuje autorka v mnoha ohledech nově, dokazuje například relativnost vázanosti dandysmu na neomezené finanční zdroje. Nejen objev zevnějšku rafinované jednoduchosti nastolený G. Brummellem, ale především literární dandysmus spojuje s omezenými životními podmínkami, ba nouzí. Dandy-literát se chápe možnosti promítnout svůj typický životní postoj a estetický ideál do literárního díla a tak si také zajistit živobytí. Ostatně jeho dílům vděčí proud dandysmu za své ukotvení, za možnost být permanentním zdrojem reflexe. Přestože dnes nejsou ojedinělé názory, které ukazují na možné reprezentanty "nového dandysmu" 20. i 21. století, autorka patří k těm, kdo se dívají na tuto možnost spíše s rezervou, ve své práci se soustřeďuje na fenomén dandysmu od jeho zrodu na sklonku 18. století až po jeho relativní zánik daný první světovou válkou.

Co si představit pod pojmem literární dandysmus? Románové postavy s dandyovskými rysy známé z děl Stendhalových a Balzakových? Nebo typické formy a styly, jakými psali dandyové-spisovatelé Byron, Baudelaire, Musset, Sue, Huysmans či Wilde? A konečně neevokují spojení dandysmu a literatury první teoretické studie snažící se vystihnout povahu dandyů z pera Balzaka, Barbeye d'Aurevillyho a Baudelaira přinášející definice jejich "elegantního života" či odkrývající jejich duchovní rozměr? Na všechny tyto otázky odpovídá ve francouzštině napsaná a vydaná historicko-teoretická práce německé romanistky a historičky literatury K. Beckerové, která sleduje jak povahu původního, mondénního dandysmu, jenž se zrodil v sociálním prostoru anglické společenské smetánky, tak utváření raného francouzského dandysmu literárního i vývoj všech vnějších a vnitřních vazeb těchto dvou poloh. Obě větve dandysmu představuje autorka v mnoha ohledech nově, dokazuje například relativnost vázanosti dandysmu na neomezené finanční zdroje. Nejen objev zevnějšku rafinované jednoduchosti nastolený G. Brummellem, ale především literární dandysmus spojuje s omezenými životními podmínkami, ba nouzí. Dandy-literát se chápe možnosti promítnout svůj typický životní postoj a estetický ideál do literárního díla a tak si také zajistit živobytí. Ostatně jeho dílům vděčí proud dandysmu za své ukotvení, za možnost být permanentním zdrojem reflexe. Přestože dnes nejsou ojedinělé názory, které ukazují na možné reprezentanty "nového dandysmu" 20. i 21. století, autorka patří k těm, kdo se dívají na tuto možnost spíše s rezervou, ve své práci se soustřeďuje na fenomén dandysmu od jeho zrodu na sklonku 18. století až po jeho relativní zánik daný první světovou válkou.

Transformující se společnost prochází změnami na mnoha úrovních. Těmi hlavními dvěma jsou změny ve strukturách a kultuře společnosti. Jak se však tyto velké změny promítají do životů jednotlivců a malých společenství? Kniha Učitelé na vlnách transformace se snaží přispět k porozumění těmto otázkám pomocí exploratorního výzkumu na dvou školách v menším městě ve středních Čechách. V obou školách sleduje autorka osudy dvou generací učitelů. Při rozhovorech s učiteli, vedením i rodiči se zaměřuje na oblast vztahů, hodnot, sdílených příběhů i symbolického a rituálního světa – tedy na kulturu školy.

Publikace přináší moderní kritickou edici Práv městských Království českého Pavla Kristiana z Koldína z roku 1579, kodifikaci městského práva navazující na starší právní vývoj, ale současně představující jeho kvalitativní proměnu a skutečnou změnu českého právního řádu. Čtenáři se tak dostává do ruky zákoník, který představoval svou povahou, po obsahové i jazykové stránce, unikát evropské úrovně a platil vedle zemských zřízení za jeden z nejdůležitějších předpisů práva platného v Čechách, na Moravě a ve Slezsku až do osvícenských reforem v druhé polovině 18. století, resp. u některých pasáží až do přijetí Všeobecného občanského zákoníku rakouského roku 1811. Edice je opatřena rozsáhlým úvodním slovem a dále komentáři strukturovanými podle jednotlivých právních odvětví, které umožňují pochopit jeho obsah i úlohu v proměnách české právní kultury 16.–18. století.