Karolinum strana 3 z 183

Kolektivní monografie je výsledkem výzkumné práce autorského týmu katedry sociální práce Filozofické fakulty UK. Reaguje na všeobecné přesvědčení, že kvalitu života seniorů pozitivně ovlivňuje aktivita ve stáří. Zkoumá, zda a jak současná sociální politika vlády, občanská společnost a aktuální systémy sociálních služeb aktivity a samostatnost stárnoucí populace skutečně podporují. Autoři na základě analýz dospěli k řadě kritických závěrů a předkládají i návrhy ke zlepšení. Současně upozorňují, že sociální služby a sociální práce budou muset v 21. století řešit nové sociální výzvy, vyvolané nejen demografickými jevy, ale také digitalizací, globalizací či novodobým stěhováním národů. Varují, že na to naše sociální systémy nejsou připravené.

Kniha je věnována proměnám konkurence a její ochrany na digitálních trzích, zejména na těch, kde působí velké online platformy jako Google, Apple nebo Facebook. Analyzuje dopady digitalizace ekonomiky a jednání velkých online platforem z pohledu unijních předpisů na ochranu hospodářské soutěže včetně těch nejnovějších, jako je akt o digitálních trzích. Pozornost věnuje i důsledkům rychlého a všestranného rozvoje umělé inteligence a zabývá se rovněž teoretickým uchopením nových jevů digitální ekonomiky, které působí problémy klasickým konceptům ochrany hospodářské soutěže – antitrustu. Kniha je určena právníkům, ekonomům a všem zájemcům o problematiku regulace trhů, o ochranu konkurenčního prostředí před hypertrofovanou ekonomickou mocí, a tedy i o budoucí vývoj stále více digitalizované společnosti.

Zmizel opravdu templářský řád? A s ním i jeho slavný poklad? Naplnila se kletba, kterou vyslovil poslední velmistr řádu na hranici? Jsou templáři předchůdci zednářů? Stopy templářů a bitev, které svedli ve Svaté zemi po boku křižáků, lze nalézt již od první křížové výpravy, avšak zrození řádu je stejně záhadné jako jeho pád. Xavier Hélary čtenáře provede dějinami templářského řádu od dob skutečné moci, kterou měl ve středověku – zejména díky ochraně papeže –, až po lživá obvinění, která šířil francouzský král Filip Sličný, aby způsobil pád řádu. Vedle toho se Hélary ve své knize pokouší oddělit fakta od fikce a ozřejmit legendy, které o řádu kolují a jež pravidelně oživuje kinematografie a literatura.

Kniha přináší v bilingvní edici zcela nový překlad dialogu Octavius Minucia Felixe (přelom 2. a 3. století), doplněný o rozsáhlou úvodní studii. Minuciův apologeticky laděný spis formou rozhovoru tří přátel – autora dialogu, křesťana Octavia a pohana Ceacilia – vyvrací rozšířené pomluvy o církvi a přináší argumenty ve prospěch věrohodnosti křesťanské zvěsti, které nakonec vedou k Caeciliově konverzi. Svým překladem a interpretací Ladislava Říhová usiluje o zaplnění pomyslné mezery v českém teologickém bádání, kde ucelená studie, jež by v úplnosti představila Minuciovu teologii, dosud chyběla.

Pandemie covidu-19 byla totálním společenským jevem, časem akutních i méně akutních krizí, avšak také obdobím, které nám může – zvláště ze zpětného pohledu – říci mnoho o fungování institucí i jednotlivců. Co jsme se o naší společnosti za těch několik málo let dozvěděli? Obstáli jsme? Můžeme doufat, že jakoukoli další krizi, která přijde, jako společnost zvládneme, anebo se máme do budoucna dívat spíše s obavami? Tyto otázky si v předkládané knize, která je výsledkem společného výzkumu české společnosti v období pandemie covidu-19, kladou historici, psychologové a sociologové z Akademie věd ČR.Kniha vyšla v koedici s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, Psychologickým ústavem AV ČR a Sociologickým ústavem AV ČR.

Jak rozuměli odborníci v poválečné Evropě násilí? Kniha zkoumá přístupy psychiatrů a psychologů k násilnému chování a kriminalitě ve třech odlišných společnostech – v komunistickém Československu, západním Německu a Velké Británii v letech 1945–1970. Prostřednictvím rozboru soudně odborného vědění a psychiatrických posudků sleduje, jak se do hodnocení lidského chování a vymezování hranic trestní odpovědnosti promítaly válečné zkušenosti, dobová mentalita, společenské postavení či etnicita. Srovnání napříč železnou oponou odhaluje nejen rozdíly, ale i sdílené naděje vkládané do vědy jako nástroje utváření člověka a společnosti.

Metabolický syndrom je systémové, ve většině případů preventabilní onemocnění s rostoucím výskytem, charakterizované souběhem obezity, inzulinové rezistence, dyslipidemie a hypertenze. Ohrožuje zdraví jednotlivce a významně zatěžuje zdravotní systém. Publikace se věnuje epidemiologii, patogenezi, komorbiditám i nefarmakologické léčbě, s důrazem na roli adiposopatie a chronického zánětu. Zvláštní pozornost je věnována nemocem spojeným se zvýšenou imunitní aktivitou. Kniha přináší komplexní pohled díky spolupráci odborníků na metabolický syndrom, imunologii a preventivní medicínu z III. interní gerontometabolické kliniky a Ústavu klinické imunologie a alergologie LF HK a FN HK a z Ústavu preventivního lékařství LFHK.

Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. Poukazují na to, že v tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Dále věnují pozornost tomu, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí.

Deformace psychologického prostoru způsobené agorafobií a klaustrofobií na konci devatenáctého století se záhy začaly projevovat také v architektuře, urbanismu či filmu. Neurózy a fóbie se tak staly jedním z nejvýraznějších zdrojů umělecké tvorby ve dvacátém století. Anglický historik a teoretik architektury Anthony Vidler (1941-2023) popisuje formování psychologických představ o prostoru od Pascala a Freuda až po teoretiky prostorového odcizení, jakými byli Georg Simmel, Siegfried Kracauer a Walter Benjamin, a na příkladech současných umělců ukazuje, jak digitální technologie umožňují architektonické ztvárnění takto zkresleného prostoru.

Odrazy vesmíru v nás jsou mnohovrstevnatým dialogem mezi generací českých a slovenských japanologů a dílem profesorky Zdenky Švarcové, která zásadním způsobem formovala podobu oboru v ČR po roce 1989. Autoři této kolektivní monografie – většinou žáci nebo dlouhodobí pokračovatelé myšlenek profesorky Švarcové – zkoumají její zásadní odbornou publikaci Vesmír v nás (1999) z široké škály perspektiv: od jazyka a kognitivních modelů přes literární tradici až po estetiku, dějiny myšlení či smyslové vnímání. Jednotlivé kapitoly odhalují, jak původní sémioticky a strukturalisticky inspirované pojetí propojuje japonský jazyk, literaturu a kulturu do překvapivě soudržného celku. Kniha je nejen poctou výjimečné osobnosti české japanologie, ale i čtivým a poučným průvodcem světem, v němž se jazyk, kultura a lidská zkušenost vzájemně zrcadlí.

Private law in the Czech Republic, as in many countries, has its roots in Roman law, which reached its peak through codification by Emperor Justinian. However, modern civil codes are not directly based on Roman law source texts but on their later reception by medieval and modern jurists. This study aims to identify writings by authors belonging to the earliest stages of Roman law reception in the as-of-yet unsorted collection of the library of the Royal Canonry of Premonstratensians at Strahov. It discovers the works of glossators and commentators, analyses manuscripts, incunabula, and old prints and supplements the related data with examples of the used working methods. In addition, one of the results of the research was a set of proposals for correcting the library catalogue, which has already been implemented. The study therefore offers current shelf marks in alignment with the actual state of the collection and aims to serve as a practical guide for researchers interested in studying this segment of legal history.

Monograficky pojatá učebnice obsahově vychází z druhého dílu Dějin hospodářství českých zemí od počátku industrializace do současnosti, který vyšel téměř před deseti lety. Nová učebnice posunuje výklad do poloviny 18. století, aby se tak hospodářské, sociální, politické, právní a kulturní změny protnuly s podmínkami a vlastním průběhem klíčového období - industrializace. Současně se tak vychází vstříc didaktickému pojetí pro vysokoškolskou výuku. Učebnice pojednává o ekonomických, institucionálních, právních a sociálních základech vývoje, o jednotlivých sektorech ekonomiky a o hospodářské stránce první světové války. Autorský kolektiv tvoří přední odborníci na vývoj hospodářských dějin českých zemí v 18. a 19. století. Cílem knihy není poskytnout "jednotný" výklad, ale naopak prezentovat rozdílné přístupy ve výkladu jednotlivých autorů, dané jejich odbornou specializací, což neubírá výkladu na plastičnosti a nenarušuje celistvost díla.

Kmiha je úspěšnou vysokoškolskou učebnicí slovinského jazyka pro studenty slovenistiky a slavistiky a zároveň je určena všem, kdo se zajímají o slovinskou kulturu a literaturu a chtějí se přitom naučit slovinský jazyk.Páté, aktualizované vydání zachovává původní koncepci a metodiku, avšak přináší důkladnou jazykovou revizi všech jedenácti lekcí s ohledem na vývoj slovinského jazyka a jazykovědy. Rozšířena byla kapitola Základní údaje o slovinském spisovném jazyce a kapitola Hláskosloví slovinského spisovného jazyka na základě poznatků současné slovinské fonetiky nově vykládá jevy týkající se výslovnosti hlásek a přízvuku. Aktualizovány byly rovněž oba dvojjazyčné slovníky, které budou pomocníkem při četbě textů obsažených v Čítance, sestavené z původních slovinských textů. Čítanka seznamuje se sociálními a funkčními styly slovinštiny a užitím mluvnických tvarů a struktur zpracovaných v jednotlivých lekcích.

Už dvě století je železnice místem, kde se protínají příběhy nejrůznějších cestujících - od politických představitelů přes turisty, studenty, vojáky a pracující až po ty, kteří cestovali proti své vůli. Kolektivní monografie rekonstruuje každodennost české (československé) dráhy v celé její šíři: mapuje proměny nádraží, čekáren a služeb, vývoj tarifů, jízdních výhod a speciálních typů vlaků, včetně vojenských či lazaretních. Všímá si také kultury cestování, jídelních a spacích vozů, prvních turistických "bedekrů", přeshraničních spojů i širšího významu železnice pro společnost, průmysl a osídlení. Publikace založená na systematickém archivním výzkumu otevírá doposud málo probádaný svět železniční každodennosti a nabízí nový pohled na fenomén, který zásadně formoval moderní české dějiny.

Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních více než třiceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii. Jeho práce reflektují existenci mezí růstu a snaží se ukázat, jak se tato skutečnost promítá do charakteru moderní společnosti, jak je zároveň tímto charakterem spolupodmiňována a stále znovu reprodukována. Beckova koncepce rizikové společnosti ve světové sociologii zdomácněla, tím spíše, že je spjata s podnětným vstupem do probíhající debaty o skutečné povaze modernity a o celkovém smyslu procesu modernizace. Jako doslov je v knize otištěn text přednášky Ulricha Becka World Risk Society Revisited z února 2002.

Je-li Derridova diferance zároveň odstupem, spacializací, a odkladem, temporalizací, pak nám sama nabízí způsob, jak po letech číst jeho rané texty, jejichž výbor se českým čtenářům dostal do rukou poprvé v roce 1993. Znovu a znovu nás vtahují do hry, která není o nic méně podivná a podivuhodná než dřív, neboť význam se při ní rodí z diferencí, trhlin v prostoru i čase, které rozrušují zdánlivě pevnou a kompaktní tkáň našeho světa a jazyka. Dekonstrukce je nevyhnutelným krokem k tomu, abychom se dokázali znovu stvořit. Podobni plavcům ve studené vodě se noříme do živlu, jenž je nám cizí, abychom se stali jinými, aniž bychom se rozpadli nebo rozpustili.