Karolinum strana 5 z 183

Učební texty Lékařská biologie a genetika jsou zaměřeny především na genetické problémy, které jsou významné pro studium medicíny; shrnují základní poznatky rozsáhlého a dynamicky se rozvíjejícího oboru lékařské biologie a genetiky. Texty jsou rozděleny do tří dílů. Třetí díl se soustředí zejména na poznatky významné z hlediska studia medicíny a budoucí klinické praxe. „Klasická“ imunogenetika v kombinaci s nejnovějšími poznatky molekulární imunologie přináší velmi zásadní poznatky a nové pohledy na fungování našeho genomu.

S rostoucím využíváním kvalitativního výzkumu v posledních desetiletích a zařazením kvalitativních výzkumných metod do osnov různých studijních oborů na vysokých školách se technika polostrukturovaného rozhovoru stala značně populární, zřejmě pro svoji zdánlivou jednoduchost a dostupnost. Realizace polostrukturovaného rozhovoru, stejně jako dalších metod a technik kvalitativního výzkumu však vyžaduje splnění určitých požadavků. Kniha začíná ujasněním základních metodologických otázek spojených se sociologickým výzkumem, charakterizuje metodu rozhovoru a podrobně se zaměřuje na techniku polostrukturovaného rozhovoru. Přibližuje jeho podstatu, přípravu, realizaci a využití. Polostrukturovaný rozhovor je v knize zařazen do kontextu kvalitativního výzkumu. Autor v šesti kapitolách podrobně rozebírá jednotlivé výzkumné etapy. Každá etapa je ilustrována mnoha praktickými příklady. Čtenář je jimi veden postupně, krok za krokem, od přípravy projektu kvalitativního výzkumu až po prezentaci získaných výsledků. Patřičná pozornost je věnována postupům využívaným při kvalitativní analýze dat, včetně zakotvené teorie. Opomenuty nejsou ani etické otázky a kvalitativní parametry tohoto typu výzkumu. Kniha může uspokojit všechny zájemce o využití polostrukturovaného rozhovoru jak při přípravě závěrečných studentských prací, tak pro účely vědeckého výzkumu.

Otakar Zich’s Aesthetics of the Dramatic Art. Theoretical Dramaturgy(1931) laid the foundation of systematic modern theatre theory and helped establish theatre studies as an academic discipline. With an introduction, a contextual afterword and a glossary, this volume is the first complete translation into any language. Alongside Theatre Theory Reader. Prague School Writings (2016), it provides a thorough insight into Czech theatre thinking and a theory of theatre as a time-based art, perceived in the moment by an audience. Covering spoken drama and opera, Zich uniquely analyses the individual creative works that participate in making theatre.

V této knížce se autor chce podělit o dojmy a zážitky, které nasbíral za třicet let svých sociologických cest a výzkumů. V patnácti příbězích se setkáte s mnoha zajímavými lidmi, kouzelnými místy i nevšedními výsledky bádání. Vystupují v nich významní vědci i jeho přátelé a spolupracovníci. Každý příběh je něčím překvapivý, prožitý jako sociologické dobrodružství. • Kde a komu v německé politice radila Elisabeth Noelle-Neumannová? • Kdo založil první sociologickou školu v USA? • Jak vznikal autorův dramatický výzkum k událostem 11. září 2001?

Kniha je věnována životu a dílu nejvyššího představitele českobudějovické diecéze v letech 1920-1940. Biografii biskupa Šimona Bárty (1864-1940) zasazuje do širšího kontextu náboženských a společenských poměrů v českých zemích i do souvislostí proměn katolické církve a papežství sklonku 19. a první třetiny 20. století.

Jaká minulost se vynořuje ve veřejném prostoru dnešní Prahy? Kdo jsou ti, kteří ji prostřednictvím nebo za přispění hudby připomínají? Kniha přivádí čtenáře na divadelní jeviště, koncertní pódia, do klubů a hospod k setkání s Václavem Havlem, Miladou Horákovou, umučeným farářem Josefem Toufarem, protestním písničkářem Karlem Krylem, ikonou undergroundu Ivanem "Magorem" Jirousem nebo skladatelem terezínského ghetta Gideonem Kleinem i bezejmennými figurami minulosti, ale také se skladateli, interprety a dalšími aktéry vzpomínání. Co je na tom zajímavého, nebo dokonce důležitého? Jak dosvědčují mnozí badatelé z oblasti memory studies, kolektivní vzpomínání není zrcadlovým zobrazením minulosti, ale expresivním vyjádřením zájmů a potřeb těch, kdo vzpomínají v současnosti (Astrid Erll). A tak v kniha podává Zuzana Jurková svědectví o Pražanech nového milénia.

Památce prof. Eudarda Gombára (1952–2025) Sborník vznikl jako pocta nedávno zesnulému prof. Eduardu Gombárovi (1952–2025), přednímu arabistovi, historikovi Předního východu, diplomatovi. V úvodu prezentuje vybrané vzpomínky jeho žáků, doplňující jeho již dříve publikovaný životopis. Velmi cenné jsou i reminiscence samotného protagonisty, reflektující jeho životní i profesní kariéru. Soubor textů žáků a kolegů několika generací pak zahrnuje příspěvky týkající se jak teoretického uchopení orientalistických studií, tak historie i současnosti Orientu počínaje muslimským Španělskem a konče Střední Asií či Afghánistánem. Tyto práce ukazují šíři inspirace (v geografickém i tematickém ohledu) a smysl pro hlubokou analýzu, tak jak ji prof. Gombár vtiskl svým následovníkům.

Freudův sen o injekci Irmě sehrál klíčovou roli v jeho Výkladu snů (Traumdeutung, 1900), kde posloužil jako modelový příklad metody snové analýzy. Miloš Kučera nabízí ve své monografii jeho podrobnou interpretaci v kontextu jak klasické, tak moderní psychoanalýzy. Přestože Freud varoval před přehnaným výkladem snů, přičemž zavedl také pojem „pupek snu“, tedy místo, kde se obsah snu stává neuchopitelným a stěží vyložitelným, jeho následovníci i současní psychoanalytici se k tomuto snu opakovaně vracejí a reinterpretují jej. Zcela odlišný přístup nabízí Jacques Lacan, podle něhož je sen sám formací nevědomí, která se již ve chvíli snění interpretuje. Lacanova teorie snu nachází silnou oporu i ve druhém z Freudových exemplárních snů – ve snu o hořícím dítěti, který Freud sám chápal jako výjimku z vlastní teorie snu jako splnění přání. Kučera při své interpretaci obou snů vede čtenáře hluboko do světa psychoanalýzy a její jazykové logiky. Opírá se přitom o Sigmunda Freuda, Jacquese Lacana, Erika H. Eriksona, ale i Didiera Anzieua, Roberta C. Colina a J.-A. Millera, jejichž myšlenky zasazuje do širšího kontextu vývoje psychoanalytického myšlení.

Slovak Jewish writer Leopold Lahola escaped deportation to a concentration camp and fought in the resistance, only to find himself forced into exile by the postwar communist regime. He emerged from obscurity during the brief thaw of the Prague Spring, when he was able to return to his homeland, thriving as a playwright and film director. It was also in 1968 that his short story collection The Last Thing appeared in Slovakia. The collection's title proved sadly prophetic with the author suffering a fatal heart attack in January 1968, just before his 50th birthday and as his short stories finally appeared in book form. The nine stories which make up The Last Thing range from the prewar rise of fascism and its dangers for the Jewish community through the concentration camps and the partisan fight against the Germans, concluding with a devastating summation of all that had been lost and destroyed in the war. Lahola writes masterfully outside of conventional tropes, exploring moral ambivalences where others work comfortably within the simple opposition of good versus evil. He punctures the standard historical image of the partisan fighters by depicting their heroism alongside their cruelty and pettiness while also showing how often bravery and madness, kindness and stupidity can coexist. Lahola has written a sequence of World War II stories whose translation will offer not only a compelling read but starkly new perspectives on the tragedy and grandeur of that momentous time in history.

Co dnes rozumíme pod pojmem "duchovní zkušenost" v rámci křesťanské tradice? Jaké kritérium ji odlišuje od jiných forem lidské zkušenosti? A je každá zkušenost na poli spirituality skutečně "duchovní"? Předkládaná kolektivní monografie zkoumá fenomén křesťanské duchovní zkušenosti v teologickém rámci, propojuje přitom historické sondy s výzvami, které přináší současná spirituální teologie. Úvodní studie i následujících osm kapitol se pokouší vést dialog nejen mezi spirituální zkušeností křesťanského Východu a Západu, ale také mezi teologickou tradicí a myšlením současného (post)sekulárního světa.

Publikace se zaměřuje na možné postupy v sociálně-právní ochraně dětí, poskytující ochranu, podporu a pomoc ohroženým dětem a jejich rodičům, případně jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte. V teoretické části kniha podává stručný historický přehled, právní kontext a klíčovou terminologii, její těžiště však leží v komentovaných modelových případech. Záměrně jsou vybrány náročné až sporné případy, na kterých autoři demonstrují možnosti řešení prostřednictvím sociální práce, práva a dalších disciplín.

Monografie shrnuje základní poznatky o metabolismu cizorodých látek v organismu. Popisuje metabolické přeměny léčiv a jiných xenobiotik, hlavní biotransformační enzymy a transportní systémy, které se metabolismu xenobiotik účastní, a faktory, které tento metabolismus ovlivňují. Publikace je primárně koncipována jako studijní materiál pro studenty Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, avšak může být dobrým zdrojem základních informací také pro studenty a pracovníky z jiných medicínsko-biologických oborů.

Kniha přináší detailní vhled do dějinné kontinuity mezi starým a novým režimem na základě prezentace výsledků rozsáhlého kvantitativního šetření historického vědomí pamětníků. Autor na pozadí kombinace historiograficko-politologických pohledů a sociologických interpretací ustavení, geneze a postupné eroze komunistického režimu ukazuje, pomocí jakých společenských souvislostí si pamětníci konstruují či mohou konstruovat obraz minulé éry. Hlavní pozornost přitom věnuje nejen systémovému charakteru "normalizace", ale i každodennímu životu v husákovské éře. Současně poukazuje na problémy demokratické transformace a dalšího polistopadového vývoje.

Předkládaná výběrová edice dokumentů přináší třetí svazek ediční řady souhrnných diplomatických zpráv československého vyslanectví u Svatého stolce v éře první republiky. Vychází primárně z fondu Politické zprávy – Vatikán, uloženého v Archivu Ministerstva zahraničních věcí České republiky v Praze, a obsahuje dvacet sedm přepsaných, komentovaných a kontextualizovaných dokumentů z období let 1926–1928.

This book analyzes the conspiratorial concept of parakratos (translated as “deep state” or “parastate”) as a Cold War parallel power mechanism that exerted a profound influence on the political landscape in post-civil war Greece (1949–1967). A well-known phenomenon to the Greek domestic public, the far right parakratos became the usual suspect for political murders, election rigging, and terrorism during this period. Despite its notoriety for numerous outrageous incidents, including the assassination of the left-wing politician Grigoris Lambrakis in Thessaloniki in 1963, the structure of the parakratos has eluded a comprehensive understanding, primarily due to the paucity of reliable sources and the absence of a scholarly consensus regarding its nature. Parakratos endeavors to problematize the current conception of parakratos by underscoring the capacity of the concept to not only represent but also define and transform the Greek domestic Cold War politics and our perception of it. Rather than seeking to explain the presumed conspiracies typically ascribed to the groups and members, the book aims to demonstrate how these events influenced the domestic and international politics of the era and thereby contributed to the establishment of a legacy of conspiracy theories as a means of political struggle. Moreover, it connects the Greek parakratos to the broader debate on parapolitics as well as the concepts of the dual state, the security state, and the deep state in various national contexts.

Studie navazuje na autorčiny předchozí publikace z oblasti lingvistické pragmatiky (Pragmatika v češtině, Česká věta na rozhraní mezi gramatikou a pragmatikou) a na některé stati zveřejněné v posledních letech. Na parciální metapragmatická témata stručně upozornila závěrečná kapitola Pragmatiky v češtině, současná monografie se této problematice věnuje s velkou důkladností. Z analýzy využitých textů vyplývá, že meta-přístup představuje nejen jiný úhel pohledu na užívání jazyka, ale také umožňuje zasadit dřívější pozorování a rozbory do systematického rámce a zachytit vztahy mezi jevy, v nichž se projevuje reflexe jednotlivých aspektů úzu. Právě prezentaci takového rámce, který různé indikátory metapragmatického povědomí diferencuje a ukazuje jejich interakci, lze považovat za přínos metapragmatického přístupu této publikace. Dokladuje, že metapragmatický přístup není se základními tématy lingvistické pragmatiky v rozporu, naopak je doplňuje.