Karolinum strana 4 z 185

Jak rozuměli odborníci v poválečné Evropě násilí? Kniha zkoumá přístupy psychiatrů a psychologů k násilnému chování a kriminalitě ve třech odlišných společnostech - v komunistickém Československu, západním Německu a Velké Británii v letech 1945-1970. Prostřednictvím rozboru soudně odborného vědění a psychiatrických posudků sleduje, jak se do hodnocení lidského chování a vymezování hranic trestní odpovědnosti promítaly válečné zkušenosti, dobová mentalita, společenské postavení či etnicita. Srovnání napříč železnou oponou odhaluje nejen rozdíly, ale i sdílené naděje vkládané do vědy jako nástroje utváření člověka a společnosti.

Publikace představuje ohlédnutí za bohatou tradicí české univerzitní polonistiky, připomíná však také výzvy související s rozvojem tohoto oboru v aktuálních podmínkách i směrem do budoucna. Shrnuje příspěvky z mezinárodní konference u příležitosti stého výročí české univerzitní polonistiky, uspořádané na podzim 2023. Texty této výroční publikace seznámí čtenáře nejen s vybranými kapitolami z dějin české či slovenské polonistiky, ale přispějí i k formulování cílů a úkolů, které před polonistickými studiemi - a filologiemi obecně - v současné době stojí.

Kniha je věnována proměnám konkurence a její ochrany na digitálních trzích, zejména na těch, kde působí velké online platformy jako Google, Apple nebo Facebook. Analyzuje dopady digitalizace ekonomiky a jednání velkých online platforem z pohledu unijních předpisů na ochranu hospodářské soutěže včetně těch nejnovějších, jako je akt o digitálních trzích. Pozornost věnuje i důsledkům rychlého a všestranného rozvoje umělé inteligence a zabývá se rovněž teoretickým uchopením nových jevů digitální ekonomiky, které působí problémy klasickým konceptům ochrany hospodářské soutěže - antitrustu. Kniha je určena právníkům, ekonomům a všem zájemcům o problematiku regulace trhů, o ochranu konkurenčního prostředí před hypertrofovanou ekonomickou mocí, a tedy i o budoucí vývoj stále více digitalizované společnosti.

Kniha přináší rozsáhlou analýzu vztahu větších, menších, ba i drobných podnikatelských subjektů k peněžním ústavům a naopak, a to v prostředí střední Evropy od 19. století do současnosti. Z hlediska podniků mapuje kapitálové zajištění a popisuje příklady k lepšímu pochopení různých aspektů jejich financování a s tím související manažerské práce. Jednotlivé studie odhalují financování a podnikatelské strategie firem, jakými byly např. Schicht, Baťa, Lanna, A. Schram či podniky Jindřicha Kolowrat-Krakowského. Zmapována je i činnost peněžních ústavů a jejich role v průmyslovém, obchodním a živnostenském podnikání, lidové peněžnictví, formy úvěrů Ústředního svazu československých družstev či menších zastaváren.

Esejistickou formou psané úvahy německého filozofa, sociologa a teoretika kultury Georga Simmela (1858?1918) o módě, cizinci, nepřátelství, studu, diskrétnosti, o roli peněz a konfliktu v moderní kultuře poskytují prostřednictvím neobvyklého pohledu na jevy každodenního života osobitý obraz moderní společnosti.Simmel je zajímavý i aktuální tím, že je pronikavým a osobitým analytikem i kritikem modernity. Jeho pojetí modernity přitom svou povahou vykračuje daleko za dobový rámec konce 19. století. Jeho pohled na soudobou společnost vychází z analýzy mentality velkoměstského člověka, která je poznamenána neuroticismem, jenž je sám reakcí na množství neustále se měnících podnětů a stimulů, s nimiž se nelze vyrovnat tradičními způsoby. Odtud pak pramení „blazeovanost“, indiferentnost moderního člověka, která je vlastně sebeobranou proti těmto vlivům, únikem do spotřeby (zejména módy a tvorby životního stylu) a estetizace života. Předpokladem toho všeho jsou ale peníze jako model sociálního styku, jako symbol, jako prostředek zjednodušení tržních vztahů, jako konstantní míra hodnoty, jako mobilizace a kondenzace hodnot.

Komunitní práce je úzce spojena se sociální prací, která má v českém prostředí bohatou historii. Soudobá sociální práce na lokální úrovni – v komunitách – prošla v poslední dekádě rozšířením modelů komunitní práce i praktických přístupů a postupů, které jsou vhodné pro řešení místních problémů. Publikace tak reaguje na potřeby sociálních pracovníků, kteří často komunitní práci nevykonávají jako svoji hlavní specializaci, avšak využívají prvků komunitní práce pro efektivní působení v různých organizacích a institucích. Text mohou využít též pracovníci veřejné správy, především na lokální úrovni. Publikace shrnuje hlavní principy a modely komunitní práce, sleduje vývoj komunitní práce od konce 19. století, specifika v Českých zemích a zmiňuje etapy komunitní práce ve 20. století. Nabízí pohled na význam komunitní práce v pozdně moderní společnosti, kterou tematizují ve svých pracích významní autoři. Hlavní pozornost je věnována soudobým přístupům a postupům komunitní práce, která je modelována pod vlivem dalších oborů: kromě sociální práce, pro niž je komunita jednou z hlavních cílových skupin, se v soudobém pojetí komunitní práce prolínají vlivy a pohledy oborů sociologie (sociální soudržnost, marginalizace, sociální dopady globalizace, individualizace, apod.), veřejné politiky (tvorba místních politik, vyváženost sítě místních institucí, participace občanů na věcech veřejných), ekonomie (zaměstnanost, lokální hospodářství versus místní dopady globalizované ekonomiky), urbanismu (dostupnost a charakter veřejných prostorů), věd o životním prostředí (šetrný rozvoj území, zachování genia loci), sociální antropologie (etnické menšiny, kulturní odlišnosti skupin obyvatel). Publikace zdůrazňuje těsné spojení komunitní práce s oblastí komunitního rozvoje, které zásadním způsobem přispívá ke kvalitě života v lokalitách: komunitní vzdělávání, komunitní plánování a podpora zapojování lidí do veřejného života, vytváření sociálního kapitálu komunit. Publikace je doplněna o kapitolu zabývající se specifiky komunitně orientovaného výzkumu, jenž kromě souboru uznávaných kvalitativních a kvantitativních technik umožňuje využití i dalších postupů. V závěru jsou kladeny otázky spojené s trendy a směry komunitní práce současné společnosti a jsou zvažovány možnosti, které posilují kvalitu života v lokalitách. Publikace přináší příklady dobré praxe z České republiky i ze zahraničí.

Výrazně přepracované a rozšířené vydání textu publikovaného poprvé v roce 2005 reaguje na nejnovější vývoj v oboru, zejména pak na sérii normotvorných gramatických příruček vydaných španělskou Královskou akademií v letech 2009–2011. Text je primárně určen studentům španělské filologie a seznamuje je se základy fonetiky a fonologie španělštiny. Pozornost je věnována i vztahu mezi mluvenou a psanou podobou současné španělštiny. Popis fonetického a fonologického systému, vycházející z artikulačních i akustických výzkumů, přihlíží i ke zvláštnostem jednotlivých regionálních a sociálních variant španělštiny a důsledně odráží aktuální stav vědění v oboru.

Abú Alí al-Husajn ibn Síná (asi 970–1037), řečený Avicenna, je přelomovou postavou arabskojazyčného myšlení a vědy a díky latinským překladům, jež vznikly ve 12. století, směrodatně ovlivnil též latinskou křesťanskou filosofii. Jeho nauka o „svatém intelektu“, odborníky doposud opomíjená, propojuje teologii, kosmologii, metafyziku i psychologii a představuje proroka jako aktivní střed lidského světa, díky kterému se nahodilé historické společenství může náležitě včlenit do řádu veškerenstva. Avicennova nauka o proroctví je přesazením Platónova filosofa na trůnu do rámce islámu a vytyčuje půdorys, který prostřednictvím Mosese Maimonida a Alberta Velikého spoluurčoval samo pojetí úkolu a smyslu filosofie v prostředí všech tří velkých monoteismů.

Kolektivní monografie je výsledkem výzkumné práce autorského týmu katedry sociální práce Filozofické fakulty UK. Reaguje na všeobecné přesvědčení, že kvalitu života seniorů pozitivně ovlivňuje aktivita ve stáří. Zkoumá, zda a jak současná sociální politika vlády, občanská společnost a aktuální systémy sociálních služeb aktivity a samostatnost stárnoucí populace skutečně podporují. Autoři na základě analýz dospěli k řadě kritických závěrů a předkládají i návrhy ke zlepšení. Současně upozorňují, že sociální služby a sociální práce budou muset v 21. století řešit nové sociální výzvy, vyvolané nejen demografickými jevy, ale také digitalizací, globalizací či novodobým stěhováním národů. Varují, že na to naše sociální systémy nejsou připravené.

Zmizel opravdu templářský řád? A s ním i jeho slavný poklad? Naplnila se kletba, kterou vyslovil poslední velmistr řádu na hranici? Jsou templáři předchůdci zednářů? Stopy templářů a bitev, které svedli ve Svaté zemi po boku křižáků, lze nalézt již od první křížové výpravy, avšak zrození řádu je stejně záhadné jako jeho pád. Xavier Hélary čtenáře provede dějinami templářského řádu od dob skutečné moci, kterou měl ve středověku – zejména díky ochraně papeže –, až po lživá obvinění, která šířil francouzský král Filip Sličný, aby způsobil pád řádu. Vedle toho se Hélary ve své knize pokouší oddělit fakta od fikce a ozřejmit legendy, které o řádu kolují a jež pravidelně oživuje kinematografie a literatura.

Kniha přináší v bilingvní edici zcela nový překlad dialogu Octavius Minucia Felixe (přelom 2. a 3. století), doplněný o rozsáhlou úvodní studii. Minuciův apologeticky laděný spis formou rozhovoru tří přátel – autora dialogu, křesťana Octavia a pohana Ceacilia – vyvrací rozšířené pomluvy o církvi a přináší argumenty ve prospěch věrohodnosti křesťanské zvěsti, které nakonec vedou k Caeciliově konverzi. Svým překladem a interpretací Ladislava Říhová usiluje o zaplnění pomyslné mezery v českém teologickém bádání, kde ucelená studie, jež by v úplnosti představila Minuciovu teologii, dosud chyběla.

Kniha je věnována proměnám konkurence a její ochrany na digitálních trzích, zejména na těch, kde působí velké online platformy jako Google, Apple nebo Facebook. Analyzuje dopady digitalizace ekonomiky a jednání velkých online platforem z pohledu unijních předpisů na ochranu hospodářské soutěže včetně těch nejnovějších, jako je akt o digitálních trzích. Pozornost věnuje i důsledkům rychlého a všestranného rozvoje umělé inteligence a zabývá se rovněž teoretickým uchopením nových jevů digitální ekonomiky, které působí problémy klasickým konceptům ochrany hospodářské soutěže – antitrustu. Kniha je určena právníkům, ekonomům a všem zájemcům o problematiku regulace trhů, o ochranu konkurenčního prostředí před hypertrofovanou ekonomickou mocí, a tedy i o budoucí vývoj stále více digitalizované společnosti.

Pandemie covidu-19 byla totálním společenským jevem, časem akutních i méně akutních krizí, avšak také obdobím, které nám může – zvláště ze zpětného pohledu – říci mnoho o fungování institucí i jednotlivců. Co jsme se o naší společnosti za těch několik málo let dozvěděli? Obstáli jsme? Můžeme doufat, že jakoukoli další krizi, která přijde, jako společnost zvládneme, anebo se máme do budoucna dívat spíše s obavami? Tyto otázky si v předkládané knize, která je výsledkem společného výzkumu české společnosti v období pandemie covidu-19, kladou historici, psychologové a sociologové z Akademie věd ČR.Kniha vyšla v koedici s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR, Psychologickým ústavem AV ČR a Sociologickým ústavem AV ČR.

Jak rozuměli odborníci v poválečné Evropě násilí? Kniha zkoumá přístupy psychiatrů a psychologů k násilnému chování a kriminalitě ve třech odlišných společnostech – v komunistickém Československu, západním Německu a Velké Británii v letech 1945–1970. Prostřednictvím rozboru soudně odborného vědění a psychiatrických posudků sleduje, jak se do hodnocení lidského chování a vymezování hranic trestní odpovědnosti promítaly válečné zkušenosti, dobová mentalita, společenské postavení či etnicita. Srovnání napříč železnou oponou odhaluje nejen rozdíly, ale i sdílené naděje vkládané do vědy jako nástroje utváření člověka a společnosti.

Metabolický syndrom je systémové, ve většině případů preventabilní onemocnění s rostoucím výskytem, charakterizované souběhem obezity, inzulinové rezistence, dyslipidemie a hypertenze. Ohrožuje zdraví jednotlivce a významně zatěžuje zdravotní systém. Publikace se věnuje epidemiologii, patogenezi, komorbiditám i nefarmakologické léčbě, s důrazem na roli adiposopatie a chronického zánětu. Zvláštní pozornost je věnována nemocem spojeným se zvýšenou imunitní aktivitou. Kniha přináší komplexní pohled díky spolupráci odborníků na metabolický syndrom, imunologii a preventivní medicínu z III. interní gerontometabolické kliniky a Ústavu klinické imunologie a alergologie LF HK a FN HK a z Ústavu preventivního lékařství LFHK.

Autorky a autoři této knihy mapují proměny genderové kultury české společnosti v letech 1948 až 1989. Poukazují na to, že v tomto procesu se vždy projevovaly jak emancipační, tak tradicionalistické tendence. Dále věnují pozornost tomu, jak celá řada aktérů – organizací, odborných komunit i jednotlivců – jednala tak, že spoluvytvářela genderovou kulturu státního socialismu po celé období jeho trvání, a to i přesto, že komunističtí ideologové vyvlastnili agendu českého předválečného ženského hnutí.